Přehled ověřených výroků

Tzv. presumpce neviny je stěžejním principem trestního práva a je ukotvena v Listině základních práv a svobod. Ve 40 článku Listiny je řečeno, že " každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Je tedy pravdou, že na člověka, který je ve vazbě a není odsouzený, musí být hleděno jako na nevinného.

Trestní řád skutečně nespecifikuje, kdo může trestní oznámení podat, a lze tak říci, že ho může podat kdokoliv.To potvrzují i oficiální webové stránky Policie České republiky. Trestní oznámení může být podáno i anonymně, ačkoliv v takovém případě se mu policie musí věnovat jen v dostatečně odůvodněných případech.

Orgány, kterým je neanonymní trestní oznámení zasláno, tedy oddělení policie nebo státní zastupitelství, mají povinnost ho přijmout a věc vyšetřit. Zároveň musí do měsíce vyrozumět oznamovatele o tom, co bylo ve věci učiněno – to však pouze v případě, že ji o to oznamovatel vyloženě požádá.

Pravděpodobnost, že se tak v budoucnu stane, ověřit nemůžeme. Ministr Pelikán má ovšem pravdu, když tvrdí, že ve věznici v Guantanamu byl díky zákonu o uvalení vaby bez soudu držen člověk, který byl nevinný. Dokumenty nedávno zveřejněné sekterariátem pravidelné kontroly Amerického ministerstva obrany (Periodical Review Board) například informují o případu Mustafy al-Aziz al-Shamiri, který byl ve věznici Guantanamo držen bez soudu celých 13 let. Teprve nyní úřady potvrdily (eng, Guardian), že vyšetřovateli byla u tohoto vězně nedostatečně prověřena identita, a že je ve věznici Guantanamo držen bezdůvodně.

Návrh zákona o Centrální evidenci účtů vznikl ve spolupráci ministerstva financí a České národní banky. Záměr zřídit centrální registr účtů vláda schválila v prosinci 2014 na základě usnesení č. 1099 (.pdf). Nyní se návrh zákona nachází ve fázi evidence na Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR. Následně by měl být projednán na jednání vlády a poté předložen poslanecké sněmovně. Zákon měl původně vejít v platnost od 1. ledna 2016 (viz usnesení,) což je nyní s ohledem na další legislativní proces nereálné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ministr Pelikán opravdu není členem Bezpečnostní rady státu a nenašli jsme zprávu o tom, že by byl k tomuto zasedání přizván, což by podle jednacího řádu mohl být.

Členy Bezpečnostní rady státu určuje paragraf (1) článku 9 ústavního zákonao bezpečnosti České republiky a usnesení vlády ze dne 1. října 2014 č. 793 .

Seznam členů Bezpečnostní rady státu můžete nalézt na webové stránce vlády.Tiskovou konferenci po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu z 20. srpna na které se mimo jiné probírala kauza České pošty si můžete poslechnout také na webové stránce vlády.

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Řecko skutečně nesdílí hranici s žádným státem, který by byl součástí Schengenského prostoru. Sousedem Řecka je sice členský stát Evropské unie Bulharsko, to však "schengenským" státem není.

mapa Schengenského prostoru

Nařízení Evropského parlamentu a Rady z března 2006 o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb, tzv. Schengenský kodex (pdf, str. 1, bod 5), říká, že na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé vztahují práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie.

Kodex zároveň v článku 5 stanovuje kritéria, která musí příslušník třetí země při vstupu na území splnit.

Turecko by mělo mezi roky 2016-2017 dostat od Evropské unie tři miliardy eur (cca. 81 miliard Kč), které " primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky." Lepší sociální situace, lékařská péče a vzdělávání dětí syrských uprchlíků v Turecku mají dále sloužit jako prevence migrace, která pak ve svém důsledku může snížit i migrační tlak na Evropu. V prohlášení z 29. listopadu je přímo psáno, že se " EU a Turecko dohodly na provedení společného akčního plánu, který přinese pořádek do migračních toků a pomůže zastavit nelegální migraci. " Součástí prohlášení je taktéž uvedeno, že Turecko a EU " znovu potvrzují, že boj proti terorizmu zůstává prioritou. "

Pokud jde o neplnění "základních podmínek pro boj s terorismem", není jasné, zda Vojtěch Filip myslí strategii schválenou na Valném shromáždění OSN, či vzhledem ke kontextu strategii Evropské unie. Pro hodnocení pravdivosti výroku však musíme říci, že Turecko proti terorismu bojuje. Pro příklad můžeme uvést tyto zprávy:

• V červnu 2015 bylo dle turecké vlády zatčeno něco okolo 600 teroristů
• V období od června do října 2015 bylo dle turecké vlády zatčeno okolo 1300 teroristů spojovaných s PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) a 300 teroristů spojovaných s tzv. islámským státem
• Za tři roky mělo být v Turecku zatčeno 2627 teroristů spojovaných s IS, včetně 837 cizinců
• Zatčen byl například i muž spojovaný s útoky ve Francii, či jedenáct ozbrojenců, kteří se snažili dostat do Sýrie, aby bojovali v řadách IS
• Země podniká na teroristické organizace nálety i mimo své hranice, kdy útočí na militanty PKK, ale dohromady v koalici vedené USA i vůči IS

3 miliardy eur tedy Turecko získá od Unie na to, aby se fakticky zmírnil tok uprchlíků směrem do Evropy a to prostřednictvím komplexu opatření. Co se týká toho, že Turecko nebojuje s terorismem, lze diskutovat nad intenzitou těchto opatření, není ovšem pravdou, že by země nebojovala vůbec a to ani proti tzv. islámskému státu. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.

Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).

Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.

Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:

Tezi, že Turecko, resp. " celý tým banditů a tureckých elit ", obchoduje s ropou pocházející z území ovládaného teroristickou organizací IS, představilo Ruské ministerstvo obranypoté, co bylo Tureckem sestřeleno ruské letadlo na turecko-syrských hranicích. Dle Ruska právě pro ropu od Dáiš. Již den poté však Kurdská regionální vláda v Iráku prohlásila, že na ruským ministerstvem prezentovaných důkazních satelitních fotografiích jsou kurdské cisterny a jde tedy o ropu, která je přepravována z území autonomního Kurdistánu do tureckého přístavu Ceyhan (HDN, Daily Sabah, The Moscow Times).

Na stránkách Radio Free Europe / Radio Liberty se naopak můžeme dočíst, že je většina ropy od Dáiš prodávána přes prostředníky, pašeráky a mafii do autonomního Kurdistánu, kde je od místních zdrojů nerozeznatelná. Jako kurdská dále cestuje do zmíněných tureckých přístavů.

Dle analýzy od Financial Times (v českém překladu zde) je většina ropy prodávána přímo v Sýrii a Iráku skrze nezávislé obchodníky, přičemž část je opravdu pašována i do Turecka. Některé zdroje dokonce mluví o tom, že Dáiš prodává přes prostředníky ropu přímo režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Na druhou stranu Nafeez Ahmed pro britský server The Middle East Eye tvrdí, že: "Kurdská regionální vláda v Iráku a Turecká vojenská rozvědka byly dle kurdských, iráckých a tureckých zástupců zapojeny do tajného pašování ropy od Dáiš a zásobování zbraněmi teroristických skupin." Dle jeho iráckého zdroje, tureckých vládních představitelů i poslanců hrají klíčovou roli v pašování ropy od Dáiš i turecké úřady a vláda, včetně prezidenta a premiéra. Opoziční turecký poslanec mluví o podezření, že je Erdoganův zeť (ministr energetiky) zapojen do obchodů s ropou, která pochází z teroristických zdrojů.

Pokud jde o další zdroje:

• Dle informací Wall Street Journal, tureckých představitelů, analytiků ropného průmyslu a nezávislých expertů neexistuje žádný důkaz, že by turecký prezident Erdogan a jeho rodina měla cokoli společného s nelegálním obchodem s ropou.
• Během posledních měsíců se turecká vláda zavázala k zátahům proti nezákonné ropě a policie svou pozornost směřovala proti pašeráckým trasám, zabavovala sudy s ropou a odhalovala nelegální ropovody. Článek BuzzFeed News však ukazuje, že obchod s nelegální ropou přes turecké hranice stále existuje a pohraniční policie před problémem zavírá oči. Důvodem má být především lokální korupce, ne role státu.
• Analytici, kteří mluvili s TIME řekli, že je velmi nepravděpodobné, že by měla Ankara cokoli společného s ropou od Dáiš.
• "Navzdory tomu, že turecká vláda proklamovala úsilí utěsnit svou hranici, bojovníci a nelegální ropa je přes ně stále s lehkostí pašována." - The New Yorker
• Zdroj z americké administrativy prohlásil, že množství ropy pašované do Turecka je ekonomicky bezvýznamné. - Al Arabia, Fox News
• Turecký prezident řekl, že má důkazy o zapojení Ruska do obchodů s ropou od Dáiš. - Daily Mail Online

Vzhledem ke složitosti tématu i množství různorodých a vzájemně si odporujících zdrojů, nelze říci, zda je obchod Turecka (tedy s vědomím státu a/nebo jeho představitelů) s ropou od IS prokázaný. Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že jisté množství této pašované ropy přes turecké území prochází.