Přehled ověřených výroků

Strana Smer-SD, v jejímž čele Robert Fico stojí, získala v nedávných volbách do Slovenské národní rady skutečně 28,28 % hlasů.

Strana vyhrála již čtvrté volby: v roce 2006 získala 29,14 % hlasů, v roce 2010 34,79 % hlasů a v předčasných volbách v roce 2012 dokonce 44,41 %. Získali 83 mandátů ve 150členné Národní radě, což jim umožnilo složit jednobarevnou vládu.

Na základě studie Parlamentního institutu, na kterou se Jaroslav Faltýnek odkazuje, hodnotíme výrok jako nepravdivý. Ve studii se dočteme, že omezení podnikání politiků platí mimo zmíněné Rakousko i v Itálii.

Parlamentní institut v únoru 2016 zveřejnil studii (.pdf) ohledně úprav majetkového prohlášení a zákazů podnikatelské činnosti v šestnácti evropských zemích. Už shrnutí zprávy uvádí, že zákazy se mohou týkat členství v orgánech obchodních společností, nebo vlastnictví podílů v obchodních či jiných společnostech - přičemž jsou tyto zákazy upraveny jen v některých státech (str. 3).

Následující výčet se týká firemního podílového vlastnictví, na které Jaroslav Faltýnek odkazuje:

Ve Velké Británii možný střet zájmů u ministrů upravuje kodex se sedmi principy, tzv. Code of Conduct. De facto je dle tohoto kodexu na osobní odpovědnosti každého z ministrů, aby se vyvaroval činnostem, které by mohly mít povahu střetu zájmů (str. 20-21).

Ve Francii pro ministry existuje povinnost zveřejnit své obchodní podíly a jiný důležitý majetek a to i ve spoluvlastnictví. Zákaz podnikatelské činnosti se ovšem týká jen volených funkcí ve veřejném sektoru a výkonu zaměstnání (str. 9-10).

V Německu nesmí členové vlády zastávat žádné placené funkce, ani podnikatelské, profesní, nebo obchodní aktivity. Výjimka může být učiněna v případě zákazu členství v dozorčí či správní radě společností sledujících zisk (str. 23-24).

V Itálii nesmí být předseda vlády, ministři a náměstci ministrů mimo jiné zapojeni do činnosti obchodních společností nebo jiných ziskových společností (str. 10).

V Rakousku jsou členové spolkové vlády povinni neprodleně po nástupu do funkce vlastnictví podniku nebo majetkového podílu v podniku nahlásit Národní radě pro střet zájmů, a to i za svého manžela či manželku. Omezení uvedené Jaroslavem Faltýnkem skutečně existuje - pokud součet podílů člena vlády a jeho manžela či manželky činí více jak 25 %, nesmí být společnosti udělena od Spolku ani od země, do které spadají, přímo ani nepřímo zakázka (str. 17-18).

Ve Švédsku mají členové vlády povinnost zveřejňovat příjmy a dary za období výkonu ministerské funkce. Zákonné omezení dalších činností v zemi neexistuje (str. 25).

Údaje ohledně Belgie, Nizozemska a Švýcarska zpráva Parlamentního institutu neobsahuje. Některým z těchto zemí se věnuje další report (.pdf) institutu, který se ale oproti tomu předchozímu věnuje spíše povinnosti podávat prohlášení o činnosti. V Belgii souhrnný právní předpis neexistuje, zákon z 2. května 1995 ovšem mluví o povinnosti podat seznam vykonávaných funkcí a majetkové prohlášení, což se týká i ministrů (str. 4). V Nizozemí taková povinnost podávání informací neexistuje vůbec (str. 22). Konečně ve Švýcarsku pro poslance existuje povinnost písemného nahlášení svých profesních aktivit a funkcí, není ovšem stanovena případná sankce za nepodání tohoto prohlášení (str. 28-29).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť spojení celosvětové hospodářské krize s lety, kdy byl Heger ve funkci, je značně nadnesené. V rozhodném období ekonomika České republiky i průměru členských států EU nejméně 2 roky rostla, např. okolní státy ČR rostly po celé toto období.

Leoš Heger byl ministrem zdravotnictví ve vládě Petra Nečase po celou dobu jejího fungování. Ve funkci tedy byl od 13. července 2010 do 10. července 2013.

Data Eurostatu pro sledované období dokládají, že členské státy EU v letech 2010 a 2011 v průměru rostly o zhruba 2 procenta, v dalších 2 letech pak jejich růst stagnoval. Některé evropské státy v tomto období skutečně prožívaly krizová léta spojená s finanční a následnou dluhovou krizí - šlo zejména o Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko.

Růst HDP v letech2010201120122013 EU 28 2,1 1,8 -0,5 0,2Česká republika 2,3 2,0 -0,9-0,5Slovensko 5,1 2,8 1,5 1,4Polsko 3,7 5,0 1,6 1,3Rakousko 1,9 2,8 0,8 0,3Německo 4,1 3,7 0,4 0,3

Data webu Trading Economics ukazují roční růst HDP u Spojených států. Zde je vidět, že hlavní hospodářské problémy nastaly v souvislosti s finanční krizí před nástupem Hegera do funkce. Od roku 2010 již ekonomika USA každoročně roste, byť nejde o závratné přírůstky.

Vláda ČR v červenci roku 2015 schválila přijetí celkového počtu 1 500 uprchlíků v celém období let 2015-2017 (vládní web). Toto rozhodnutí stále platí. Číslo 3 500 následně zmínil ministr vnitra Chovanec (uvedly HN) jako celkový počet nelegálních migrantů, kteří měli dorazit na území ČR v r. 2015. Nejde tedy o počet přijatých uprchlíků a vláda tento počet neodsouhlasila, jak nepravdivě tvrdí Okamura.

Podle materiálů Ministerstva vnitra k migraci (.pdf, str. 5) požádalo minulý rok o mezinárodní ochranu v ČR 1 525 osob. Statistické zprávy o mezinárodní ochraně za jednotlivé měsíce roku 2015 pak uvádí, že azyl nebo mezinárodní ochrana byla poskytnuta celkem 470 lidem.

Dodejme, že moderátorka ve své otázce zmínila "necelé 3 000 uprchlíků", což je počet, který má ČR přijmout na základě kvótního mechanismu, který však Vláda ČR neschválila, nýbrž odmítla (Český Rozhlas).

Co se týká Okamurovy zmínky o „proti vůli lidu,“ je skutečností, že česká společnost podle výzkumů CVVM není většinově nakloněna přijímání uprchlíků a nepodporovala také (stejně jako vládní koalice) zavedení kvót („pro“ bylo 18 % lidí v červnu 2015).

Výrok je hodnocen na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) jako nepravdivý. Nárůst o 21 % odpovídá zvýšení jen u lékařů, Hegerův výrok ovšem padl v souvislosti s možným zvýšením platů v celém sektoru zdravotnictví a sám místopředseda TOP 09 svou odpověď pouze na lékaře nezúžil.

Nečasova vláda byla ustavena po volbách 2010 a vládla do července roku 2013. Jako výchozí údaj tedy bereme průměrný plat zdravotnického personálu v roce 2010 a jako koncový bod rok 2013.

2010 (.pdf) 2013 (.pdf)Nárůst v %Prům. plat zaměstnanců ve zdravotnictví27 733 Kč30 174 Kč 8,8 % Lékař/zubař50 235 Kč60 635 Kč 20,7 % Všeobecné sestry/Por. asistentky27 515 Kč28 706 Kč 4,3 %

V daném období (data ČSÚ) prožívala Česká republika 2 roky ekonomického poklesu a to konkrétně v letech 2012 a 2013. Část Hegerova výroku o krizi je tedy částečně pravdivá, byť ekonomická krize proběhla především v roce 2009, tedy ještě před jeho nástupem do funkce ministra zdravotnictví.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože průměrná mzda ve sledovaném období ve zdravotnictví vzrostla o necelých 9 procent.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.

David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.

Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.

Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)

V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.

Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.

Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.

Podle výzkumu OECD (.pdf, str. 79) z roku 2010 je Finsko zemí, kde mají zdravotní sestry rozšířené kompetence. Po dosažení určitého vzdělávání mohou sestry provádět akutní ošetření a stanovovat diagnózy. Lékař je přitom v mnohých případech vzdálen a zdravotní sestra s ním může záležitost elektronicky konzultovat. Širší kompetence pro zdravotní sestry byly zavedeny také v roce 2005 ve Švédsku. V tomto případě však chybí definice konkrétní role sester.

Stejný výzkum hodnotí i kompetence zdravotních sester v ČR (.pdf, str. 76). Podle studie bylo rozšiřování jejich role v roce 2010 zatím na úplném začátku. Přestože v roce 2011 vešla v platnost novela vyhlášky, která vymezuje kompetence zdravotních sester, dle odborného časopisu a výzkumu z roku 2015 je jejich role v ČR stále nevyjasněná. Zdravotní sestry si nejsou svými kompetencemi jisty a často je dokonce překračují.

Způsobilost k výkonu povolání zdravotní sestry upravuje novela zákona (.doc, str. 7). Úprava přitom zjednodušuje vzdělávání sester a mimo jiné například vypouští dosud platný § 5 odst. 2, který umožňoval sestře vykonávat povolání bez odborného dohledu až po 3 letech praxe. Tomuto zákonu jsme se podrobněji věnovali v předchozím výroku.

Novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 139/2014 Sb. se měnil stávající zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb. Výše uvedená novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů 22. srpna 2014. Zákon nabyl účinnost 1. ledna 2015.

Pokuty jako sankce za správní delikty oproti znění účinnému do r. 2015 opravdu navýšeny. Do té doby se pohybovaly ve výši do 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 3 000 000 Kč a 50 000 000 Kč podle typu správního deliktu. Aktuální novelizovaná výše pokut za správní delikty se pohybuje v částkách do 10 000 000 Kč, 30 000 000 Kč, 50 000 000 Kč. Došlo tedy k podstatnému zpřísnění sankcíza správní delikty. Dozorové orgány nově shromažďují ve svých informačních systémech informace o kontrolovaných osobách, výsledcích státního dozoru nad plněním povinností dotčených subjektů a správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. Dále tyto dozorové orgány mohou tyto informace využívat k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti.

Státní veterinární správavykonává nově dozor nad nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb.

Státní zemědělská a potravinářská inspekcevykonává nově dozor při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb.

Česká republika má zastoupení v Evropské radě, Evropské komisi, Radě Evropské unie, Evropském parlamentu i v dalších orgánech Evropské unie, a výrok o „rozhodování o nás bez nás“ je proto zcela nepravdivý.

Další zásadní odlišností je fakt, že do EU vstoupila Česká republika na základě rozhodnutí občanů ve všelidovém referendu a jak je popsáno výše, může z něj také vystoupit. Totéž zjevně nelze konstatovat u nacistické okupace a "vpádu spřátelených armád" (jakož i následném pobytu vojsk) v roce 1968.

Ano, toto opatření dle zákona Unvereinbarkeits-und Transparenz- Gesetz z roku 1983 platí jak na úrovni spolkové tak státní.

V jednotlivých spolkových zemích nesmí členové jejich vlád vlastnit podíly ve firmách, které mají smlouvy s daným státem (§ 3). Tyto země jsou de facto ekvivalentem našich krajů.