Přehled ověřených výroků

Německá vláda je v rámci řešení otázek migrační krize po celou dobu vázána mezinárodními závazky a svým vnitrostátním právem. Jedním ze zásadních užívaných nástrojů je tzv. "návratová politika" (k pojmu více např. v naší "abecedě migrace"), tj. zajištění návratu migrantů v případě neúspěšné žádosti o azyl.

Obecný důraz na předmětný nástroj kladl ve svém projevu ke státnímu rozpočtu v listopadu tohoto roku i spolkový ministr vnitra de Maiziere, který adresoval žádost na spolkové země, aby se postaraly o to, že žadatelé o azyl, kteří nebudou úspěšní, Německo opravdu opustí - dobrovolně nebo skrz odsun. Problematika návratové politiky poměrně aktuálně (na přelomu října a listopadu tohoto roku) doznala s ohledem na svoji nepříliš vysokou úspěšnost jistých změn, které mají vést ke zvýšení jejich efektivity. Obecně však je nutné zdůraznit, že realizace návratu migrantů probíhá do zemí původu, nikoliv do tranzitních zemí, mezi něž patří i Česká republika, a to na základě tzv. readmisních dohod (seznam účinných dohod v případě Německa je k dispozici zde – .pdf).

Je sice pravda, že Německo chce efektivněji vracet neúspěšné žadatele o azyl, výrok prezidenta však musíme hodnotit jako nepravdivý, a to především s ohledem na fakt, že realizace návratu neúspěšných žadatelů probíhá pouze do zemí původu těchto migrantů. Nikoliv do tranzitních zemí, včetně uváděné ČR.

Ve výroční zprávě za období leden až červen roku 2014 společnosti Hamé se píše: „Tržby Hamé na všech nejdůležitějších zahraničních trzích meziročně rostly, v Rusku o 11 %". To byla situace před uvalením sankcí EU.

Již počátkem srpna letošního roku vydal ruský premiér dekret, jímž vyhlašuje embargo na dovoz některých potravin ze zemí EU a z USA. Tamní vláda tak reagovala na první vlnu ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Mimo jiné patří na seznam i maso a některé masné výrobky, mezi něž se řadí i paštiky. Takové produkty vyváží do Ruska z větších firem společnost Hamé, s. r. o. Ještě v půlce srpna roku 2014 byl přímý dopad sankcí na podnikání společnosti Hamé minimální, uvedl mluvčí Petr Kopáček. Export společnost nahrazuje rozšířením výroby ve své dceřiné společnosti přímo v Rusku. Ani další česká potravinářská skupina Agrofert nezaznamenala zásadní újmu po uvalení ruských protisankcí. Tento podnik totiž, podle svého mluvčího Karla Hanzelky, není výrazně orientován na ruský trh.

Předání první válečné lodí Mistral z Francie do Ruska je zatím pozastaveno.V červnu 2014 vzbudil úmysl Francie prodat válečné lodě Moskvě nevoli především mezi francouzskými spojenci, například USA a Polsko se přímo vyslovily proti tomuto obchodu v době, kdy Rusko porušuje mezinárodní právo. Francie proto podle webu týdeníku Le Nouvel Observateur oznámila, že by od kontraktu ustoupila, kdyby se situace na Ukrajině přiostřila tak, že by byly posíleny mezinárodní sankce proti Moskvě. K tomuto zostření sankcí došlo v září.

Smlouva o dodání těchto dvou lodí byla uzavřena v červnu 2011 a podle ruských médií mělo Rusko již v červnu zaplaceno zálohu 700 milionů eur. K ovládání lodi se přímo na nové lodi učilo i 400 ruských námořníků. Dodávka prvního plavidla měla proběhnout na podzim 2014.

Původní termín předání na konci října byl odložen. Poté uvedl francouzský ministr zahraničí Michel Sapin, že Moskva nemůže první loď jménem Vladivostok převzít, protože nesplnila dané podmínky. Paříž totiž opakovaně podmínila předání plavidla dodržováním vyhlášeného příměří na Ukrajině, kde se ale dodnes bojuje. Francouzský ministr obrany Jean Yves Le Drian nakonec 13. listopadu oznámil, že za současných okolností není možné určit datum předání sjednané dodávky. Druhá loď Sevastopol by měla být dokončena až v průběhu příštího roku.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť např. výrobce paštik Hamé "nemožnost exportovat" své produkty do Ruské federace může nahradit výrobou této komodity přímo v Rusku. Co se týče zmíněných lodí, situace je komplikovanější a Francie případné předání Rusku odkládá.

Pro informaci doplňujeme (ČTK), že předání lodi Mistral bylo odloženo na neurčito. Tato informace se ve veřejných zdrojích objevila až po vysílání pořadu a Petr Mach ji tudíž nemusel znát. Není tedy součástí hodnocení.

Amnestie Václava Klause (.pdf) z roku 2013 se skutečně mohla dotknout i některých skutků, které spadají do období kupónové privatizace, jelikož nařizovala zastavit stíhání trvající déle než 8 let u trestných činů se sazbou do 10 let vězení. Řadu z těchto případů řešil následně soud, kdy bylo rozhodováno, zda se na daný případ amnestie skutečně vztahuje.

V souvislosti s tímto pak bylo skutečně zastaveno stíhání u 8 obžalovaných v kauze investičních fondů kupónové privatizace Trend a Mercia, ze kterých měly být v 90. letech vyvedeny sta miliony korun. Podobně dopadl také případ investiční firmy Progres Invest, který měl připravit své klienty až o půl miliardy korun.

Celkem se amnestie dotkla zhruba 6 a půl tisíce vězňů (podle dat vězeňské služby) a šlo o opatření, které bylo vymezeno plošně, nešlo o milost nebo zastavení stíhání konkrétním osobám, které byly negativně spojeny s kupónovou privatizací. Současně je nekorektní spojit kupónovou provatizaci s tím, že její účastníci potřebovali samotný akt amnestie. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy představitelů státní moci určuje zákon č 236/1995 Sb. Ten byl v roce 2010 vládou Petra Nečase novelizován. Novela stanovila zmražení platů poslanců v období 1. 1. 2011 – 31. 12. 2014. Je tedy pravdou, že po tomto datu dojde v případě legislativní nečinnosti k výraznému nárůstu platů.

Nelze ovšem říci, že k tomu "dojde díky Kalouskovi". Tehdejší ministr financí pro novelu sice hlasoval, návrh však vypracoval (a vládu coby navrhovatele novely ve sněmovně zastupoval) ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pikantní je, že pro novelu hlasovala nejen většina (34 z 56) poslanců z ČSSD, ale při hlasování v Senátu ji podpořil dokonce sám Zdeněk Škromach.

Z dostupných informací není možné ověřit, zda kandidát na křeslo senátora Marcel Chládek skutečně 15. října jednal se zástupci ŘSD. Vedoucí tiskového oddělení ŘSD Jan Rýdl informaci nepotvrdil. Uvedl však, že Chládek je s představiteli ŘSD v kontaktu. Kromě problematické situace ohledně rychlostní silnice R7, jíž je v současné době postavena pouze třetina z plánovaných 83 kilometrů, jednají mimo jiné i o propojení D8 a R7.

Druhý pilíř vznikl na Slovensku na základně vládního zákona dne 1.1. 2005 během druhé vlády Mikuláše Dzurindy, toho času předsedy Slovenské demokratické a křesťanské unie. Nejde tedy o návrh SMERu, jak tvrdí Drábek. Právě naopak, sociální demokraté druhý pilíř opakovaně zpochybňovali.

Druhý pilíř na Slovensku funguje již jedenáctým rokem a o jeho vývoji si můžete přečíst v hodnocení výroku Andreje Kisky, který vytvořili naši slovenští kolegové. Výrok Jaromíra Drábka však hodnotíme jako nepravdivý.

Z dostupných dokumentů české vlády, Ministerstva Financí a Ministerstva Zdravotnictví je zřejmé, že skutečně existuje shoda v tom, že v systému zdravotního pojištění jsou mezery a je třeba přijmout opatření ke zvýšení jeho efektivity. Tato shoda se ovšem neopírá o žádnou zastřešující studii, která by vyčíslila (ne)efektivitu systému, ale spíše o znalost konkrétních prvků systému, které mají prostor pro úspory.

Například Programové prohlášení vlády ČR uvádí konkrétní chystané kroky ke zvýšení efektivity a transparentnosti zdravotního pojištění, jakými jsou zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli péče a zdravotnických zařízení se svými dodavateli, posílení státního dozoru nad toky zdravotního pojištění nebo oddělení vlastnictví zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení. Analýza MF z letošního února dochází k poznatku o existujích rozdílech v úhradách za srovnatelnou péči mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi.

Ministerstvo zdravotnictví pak ve svém materiálu " Návrh systémových změn v oblasti veřejného zdravotního pojištění s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění " uvádí, že je třeba zavést do praktického využívání indikátory, které "bude možné použít pro hodnocení kvality a efektivity poskytování zdravotních služeb" (.doc str. 8). Tato formulace naznačuje, že v tuto chvíli není stanoven mechanismus vyhodnocování efektivity systému zdravotního pojištění.

Absence spolehlivého mechanismu hodnocení efektivity systému zdravotního pojištění je ještě více patrná ve zprávě OECD o kvalitě zdravotní péče v ČR z 25. července 2014. Výrazná část této zprávy se věnuje nedokonalé datové infrastruktuře v českém zdravotnictví, která je velmi fragmentovaná a výrazně znesnadňuje provádění analýz systému jako celku (.pdf, zejména s. 22 - 27).

Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze dohledat materiál z roku 2008 citující studii německého Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo), podle které byla výstupní tehdejší efektivita českého zdravotnictví pouze 83,5 %, ovšem mezitím proběhla reforma zdravotnictví ministra Julínka a tato studie je tak z dnešního hlediska zastaralá. Novější data nejsou k dispozici.

Vzhledem k tomu, že výše uvedené materiály českých vládních institucí i OECD zabývajících se danou problematikou neuvádí žádnou studii celkové efektivity systému českého zdravotního pojištění, a naopak uvádějí informace, které svědčí o tom, že pro takovou analýzu nejsou dostupná data, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný. Pro jeho komplexnost jsme kontaktovali akademické historiky, s nimiž pracujeme na finálním hodnocení. Níže najdete souhrn problematiky tak, jak se jeví z veřejných zdrojů.

Arabové byli v 11. století v Evropě přítomni pouze na Pyrenejském poloostrově, kam pronikali od 8. století ze severní Afriky. V 8. století zde také založili chálífát s centrem v Cordobě. V 11. století se chálífát rozdrobil na několik částí, což umožnilo křesťanskému obyvatelstvu zahájit tzv. reconquistu – dobývání ztraceného území.

Impulsem pro zahájení křižáckých válek nebylo dění na Pyrenejském poloostrově, ale mocenské změny v Palestině. Do roku 1070 ovládali palestinské území Arabové, kteří umožňovali křesťanům přístup k poutnímu místu křesťanů, ke svatému hrobu. Po roce 1070 však byli Arabové přemoženi tureckými seldžuky, kteří přepadali a zabíjeli křesťany, narušovali obchodní cesty s Čínou a Indií a především začali podnikat výpady na Byzantskou říši.

Pro dokreslení situace je třeba nastínit, jak vypadala Evropa v 11. století. Šlechta v této době trpěla kvůli fungujícímu lennímu systému nedostatkem půdy – půda se dělila pouze dědictvím. Navíc do Evropy pronikaly zprávy o bohatství ve východním Středomoří.

Impulsem pro křížové výpravy byl postup Turků v Malé a Přední Asii. Byzantský patriarcha požádal o pomoc proti tureckým výpadům evropské panovníky i papeže. V roce 1095 tak papež Urban II. vyzval celou Evropu ke svaté válce, k osvobození svatých míst v Palestině. Výzva byla nadšeně přijata, papež navíc bojovníkům přislíbil ponechání dobyté půdy. Výprav se zúčastnila evropská šlechta, evropští panovníci, ale i jejich poddaní.

Na dobytých územích zakládali křižáci státy a stavěli hrady. Během 200 let podnikli Evropané celkem 8 křížových výprav. V průběhu čtvrté z nich dobyli i Cařihrad, který původně Evropu žádal o pomoc.

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš také v jiném místě svého projevu zdůrazňuje: "Mimochodem my jsme– poprvé Česká republika v historii něco Bruselu navrhla. Vy jste se vozili vlakem s Cameronem a kopali do Evropské unie".

Není ale pravda, že by se jednalo o první podobnou iniciativu českého ministra v EU, například již v roce 2010 byl tehdejší ministr Janota ve skupině ministrů, kteří navrhovali zohlednit dopad nákladů penzijních reforem na veřejné rozpočty. Tato iniciativa v čele s českým a polským ministrem však nebyla úspěšná.

Ministr Babiš vyjednává v Evropské unii o uvolnění pravidel pro takzvanou přenesenou daňovou povinnost (reverse charge). Ta může být velkou pomocí při boji s úniky DPH, protože vratku DPH si nárokuje až poslední subjekt v řetězci.

V současné době EU ve Směrnici 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, vyjmenovává taxativně ve článku 199 druhy zboží a služeb, na něž se tento režim DPH může vztahovat. Andrej Babiš usiluje o přenesení této kompetence na národní úroveň.