Přehled ověřených výroků

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť spojení celosvětové hospodářské krize s lety, kdy byl Heger ve funkci, je značně nadnesené. V rozhodném období ekonomika České republiky i průměru členských států EU nejméně 2 roky rostla, např. okolní státy ČR rostly po celé toto období.

Leoš Heger byl ministrem zdravotnictví ve vládě Petra Nečase po celou dobu jejího fungování. Ve funkci tedy byl od 13. července 2010 do 10. července 2013.

Data Eurostatu pro sledované období dokládají, že členské státy EU v letech 2010 a 2011 v průměru rostly o zhruba 2 procenta, v dalších 2 letech pak jejich růst stagnoval. Některé evropské státy v tomto období skutečně prožívaly krizová léta spojená s finanční a následnou dluhovou krizí - šlo zejména o Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko.

Růst HDP v letech2010201120122013 EU 28 2,1 1,8 -0,5 0,2Česká republika 2,3 2,0 -0,9-0,5Slovensko 5,1 2,8 1,5 1,4Polsko 3,7 5,0 1,6 1,3Rakousko 1,9 2,8 0,8 0,3Německo 4,1 3,7 0,4 0,3

Data webu Trading Economics ukazují roční růst HDP u Spojených států. Zde je vidět, že hlavní hospodářské problémy nastaly v souvislosti s finanční krizí před nástupem Hegera do funkce. Od roku 2010 již ekonomika USA každoročně roste, byť nejde o závratné přírůstky.

Ohledně poskytované pomoci se premiér Sobotka vyjádřil naposledy na dárcovské konferenci v Londýně 4. února 2016 s tím, že v případě uprchlíků ze Syrie je ČR velice aktivní a na jejich pomoc přislíbil 170 milion korun na letošní rok. Dle slov premiéra v uplynulých letech ČR např. poskytla prostředky na elektrifikaciuprchlického tábora v jordánském Zátarí, podporu škol přijímajících syrské uprchlíky v Libanonu či potravinovou pomoc v zemích regionu prostřednictvím Světového potravinového programu. Více o projevu a pomoci zde. V případě projektu MEDEVAC od roku 1993 poskytla ČR pomoc 219 pacientům, z toho do konce roku 2015 asi 14 Syřanům a 42 Iráčanům. Většinou se jednalo o dětské pacienty.

Přijatá vyhláška (.pdf, str. 290) sice mezi kompenzačními pomůckami pro žáky s mentálním postižením zmiňuje paravany, avšak jejich použití není v žádném případě novinkou.

Nejrůznější odborné příručky zabývající se inkluzí ve vzdělávání považují použití paravanu, ke krátkodobému(pdf. str. 2) oddělení žáka od třídy za prospěšné. Paravan je označován i jako podpůrné opatření (pdf. str. 27) k úspěšné inkluzi žáka s potížemi. Příklad uvádíme z praktického manuálu (pdf. str. 2) pro vzdělávání dětí s postižením v běžné třídě, který připravili akademici z Univerzity Palackého v Olomouci:

„Jana z páté třídy s diagnózou dětské mozkové obrny s poruchami pozornosti, která při práci často využívala PC (k práci s podporou výukových programů), s ním nemohla optimálně pracovat v zaplněné třídě v lavici mezi dětmi. Rušila je a ony rušily ji. V oddělené části třídy jí třídní učitelka vytvořila další pracovní místo, které je možné oddělit paravánem, kam dívka odchází pracovat na PC. V současné době má třída klid na výuku a dívka se může dostatečně soustředit na školní práci, která se tím výrazně zefektivnila.“

Pro díte s autismemmůže být navíc paraván užitečným v tom, že dítě které trpí touto poruchou se lépe orientuje v jasně strukturovaném prostředí. Příkladem mohou být jasně vymezené hranice mezi jednotlivými místy (paravany, barevné koberce, barevné pásky na zemi apod.).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Stanjura popisuje korektně fakt, že ODS upozorňovala na možný legislativní konflikt v této věci. Zda k němu dojde, či dokonce bude schválen zákon v rozporu s ústavou, není součástí hodnocení. Podstatou tohoto výroku je právě fakt, že občanští demokraté na možný problém Sněmovnu upozorňovali.

V pátek 22. dubna byl ve třetím čtením schválen vládní návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadě, díky kterému dojde k rozšíření jeho působnosti na kraje, obce a právnické osoby s jejich účastí poslanci zákon postoupili Senátu, který má teď dle standardního legislativního procesu 30 dní na jeho projednání. Do problematické roviny staví tuto novelu fakt, že v Senátu od května 2014 leží novelizace ústavy, která rovněž posiluje pravomoci NKÚ.

Během projednávání vystoupil poslanec ODS Marek Benda a za klub ODS upozornil na tento možný problém:

" V pátek jsme se tady nějak trochu poškorpili s panem ministrem, který se na nás hněval, že si bereme přestávku. Já jsem si tu přestávku bral zcela záměrně, protože si myslím, že jsme v zoufalé pasti v tuto chvíli. Senát nám vzkázal, že k ústavnímu zákonu, kterým se novelizuje Ústava, chce prováděcí zákon. Současně ovšem v okamžiku, kdy my teď odešleme prováděcí zákon, který je v tuto chvíli zjevně protiústavní, to myslím, že všichni víme, že pokud by začal platit jenom tento návrh zákona bez novely Ústavy, tak je zjevně protiústavní, protože ustanovuje kontroly nad samosprávami bez toho, aniž by tam bylo zmocnění Ústavy. A v tu chvíli Senát má 30 dní na to, aby tento návrh zákona projednal, a pokud ho neprojedná, znamená to, že tento návrh zákona vstupuje v platnost bez ohledu na to, co se stane s ústavní změnou.(...)Takže doporučuji, abychom, pana zpravodaje žádám, abychom před závěrečným hlasováním hlasovali procedurální návrh o přerušení projednávání tohoto bodu až do okamžiku, než bude novela Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, doprojednána v Senátu Parlamentu České republiky."

V současné chvíli je vysoce pravděpodobné, že zákon dozná podstatných změn v důsledku pozměňovacích návrhů a je tedy přinejmenším předčasné předpovídat platnost či obsah finálního návrhu.

Vládní návrh zákona, který upravuje původní zákon z roku 2006 o střetu zájmů, byl schválen (pdf, str. 81) v červenci 2015 s navrhovanou účinností od začátku roku 2017.

Výše zmíněný pozměňovací návrh podle stránek Poslanecké sněmovny poslanec Chvojka písemně zatím nepředložil, přesto však dle mediálních zpráv půjde o významné zostření doposud navrhovaných podmínek. ČSSD již vyjádřila tomuto návrhu podporu. Záměr platnosti tohoto zákona až na nově jmenované členy vlády avizoval poslanec i v rozhovoru pro iDNES.cz. Obecně by šlo o výjimečný případ, pokud by takový zákon nesl retroaktivní účinky.

Z principu tak musíme výrok Bohuslava Sobotky jako neověřitelný. Dodáváme, že druhé čtení vládního návrhu je na programu42.schůze vlády, a to na 22.března.

Poslanec Stanjura hovoří o návrhu novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. Senát návrh předložil Poslanecké sněmovně dne 28. března 2014. První čtení návrhu proběhlo 9. prosince 2014 a byl přikázán k projednání Výborem pro sociální politiku.

Do druhého čtení se návrh zákona dostal až 22. dubna 2016. Třetí čtení zákona má být zahájeno ve lhůtě 7 dní po doručení pozměňovacích návrhů.

Služební zákon byl v souladu s požadavky Evropské unie přijat v dubnu 2002. Dle původního záměru měl účinnosti nabýt dne 1. ledna 2004 (s výjimkou některých okamžitě účinných ustanovení.) K tomu však nikdy nedošlo. Jeho účinnost byla několikrát posunuta:

zákonem č. 281/2003 Sb. na rok 2005, zákonem č. 626/2004 Sb. na rok 2007, zákonem č. 531/2006 Sb. na rok 2009, zákonem č. 381/2008 Sb. na rok 2012 a zákonem č. 445/2011 Sb. na rok 2015.

Dne 6. listopadu 2014 byl nakonec nahrazen novým zákonem o státní službě.

Ve dvanáctiletém mezidobí se pak služební zákon skloňoval hned několikrát.

Vláda Jiřího Paroubka v roce 2006 navrhla odložení účinnosti zákona jako své úplně poslední rozhodnutí. Stalo se tak z důvodů finanční nákladnosti takového kroku, s čímž se ztotožnil i nově nastupující kabinet slovy ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Z programového prohlášení Paroubkovy vlády ani jiných zdrojů však nevyplývá, že by se na toto téma vedla intenzivní politická diskuze.

Druhá vláda Mirka Topolánka k diskuzi o služebním zákonu vytvořila v roce 2007 analýzu, z níž vyplývá, že prioritou vlády není rušit již vytvořené dílčí zákony. Zaměstnanecké vztahy měl nadále řešit zákoník práce, nový zákon bude řešit jen potřebné veřejnoprávníprvky. Dále budou jednotlivé části zákona obsahovat oblasti společné a diferencované pro jednotlivé typy úředníků. Původní úmysl vytvořit nový zákon do r. 2009 se však nenaplnil a v roce 2008 byla znovu posunuta účinnost stávajícího služebního zákona.

Vláda Petra Nečase ve svém programovém prohlášení z roku 2010 deklaruje úmysl vytvořit návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy. Z usnesení č. 647 z 31. srpna 2011 pak plyne, že vláda schvaluje věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě. Zároveň zadává ministru vnitra vypracovat návrh zákona. O půl roku později schvaluje vláda teze zákona. Tento univerzální kodex byl však nakonec vyhodnocen jako nevyhovující. Účinnost zákona je naposledy odsunuta.

Výrok Jaroslava Faltýnka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V letech bezprostředně následujících po vstupu dosavadního služebního zákona v platnost nebyla diskuze nad novým služebním zákonem nikterak intenzivní, což je ovšem pochopitelné, neboť zákon v tu dobu stále nevstoupil v účinnost. V dalších letech však byla účinnost dále odsouvána nejen z důvodů finanční náročnosti provedení zákona, ale právě i kvůli diskuzi nad změnou jeho obsahu, respektive jeho nahrazením novým, rozdílně koncipovaným zákonem.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy inkluzivní vzdělávání finančně podporuje prostřednictvím tzv. “Rozvojových programů”. Předměty, struktura a cíle podpory se v dílčích letech mírně obměňují. V jednotlivých programech se v posledních několika letech však vždy objevují prostředky určené na asistenty pedagogů, spec. programy inkluze, či kompenzační pomůcky atd.

Pokud se podrobněji podíváme na financování sledovaných programů v rámci rozpočtu MŠMT v posledních pěti letech, zjistíme, že např. v roce 2010 (.pdf. str. 55) bylo např. na asistenty pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním vyčleněno 75 mil. Kč. V roce 2011 (.pdf str. 52) dosáhla úroveň financí na asistenty ped. pro sociálně znevýhodněné cca 74 mil. Kč. V roce 2012 (.pdf str. 54) byl objem těchto financí cc 76 mil Kč.V roce 2013 (.pdf str. 48) - 95 mil. Kč. V roce 2014 (.pdf 47) byl předmětný “modul” posílen o 10 mil. Kč – na 105 mil Kč.V roce 2015 (.pdf str. 47) pak dosáhla úroveň finančních prostředků na opět 105 mil. Kč.

Celková podpora inkluzivního vzdělávání z dotačních rozvojových programů ministerstva je pro rok 2015 odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5). Ze státního rozpočtu se navíc mají zvýšit výdaje pro rok 2017 o jednu miliardu a pro rok 2018 o 1,5 mld korun, jak uvádí příloha k inkluzivní vyhlášce (.pdf) na str. 116.

Že školství v oblasti financí určených na inkluzní potřeby netrpí blahobytem, to potvrzuje analýza Univerzity Palackého: „Téměř dvě třetiny škol (63 %) uvádějí, že finanční prostředky určené na úhradu služeb asistenta pedagog a spíše nebo určitě neodpovídají výši úvazku, která je uvedena v doporučení ze školského poradenského zařízení.“ Dlouhodobý nedostatek financí popisují i mnohé mediální články. Za všechny uveďme texty v Učitelských novinách, na specializovaném serveru invArena, v Týdeníku školství a dalších.

Je tedy patrné, že co se týče finanční situace, dochází k významnému nárůstu objemu prostředků vynakládaných na společné vzdělávání ze státního rozpočtu. Kromě toho se nově upravuje také systémové nastavení inkluzivního vzdělávání a to prostřednictvím tzv. inkluzivní vyhlášky MŠMT. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman mluvil v rozhovoru pro čínskou televizi jak o bilaterálních vztazích s Čínou, tak o ekonomické spolupráci. Citovaný výrok ovšem padl v odpovědi na obecnou otázku po příčině změn ve vzájemných vztazích.

Rozhovor Miloše Zemana pro Ústřední čínskou televizi (online, 1:41–2:23, anglicky) začíná konstatováním moderátorky, že v poslední době Miloš Zeman navštěvoval Čínu, čínské filmy byly nátačeny v Praze a podobně. Proto pokládá obecnou otázkou, čím si vysvětluje změnu v bilaterálních vztazích. Zeman odpovídá, že situaci považuje za restart. „Mezi Čínou a bývalou vládou České republiky byl velmi špatný vztah. Zdůrazňuji, že bývalou vládou, protože tato vláda byla velmi poddajná vůči tlaku ze Spojených států a Evropské unie. Nyní jsme znovu nezávislou zemí a formulujeme naši zahraniční politiku, která je založená na našich vlastních zájmech, národních zájmech. A nevměšujeme se do vnitřních záležitostí žádné jiné země. A toto je moje vysvětlení restartu.“

V další části rozhovoru (oddělené vsuvkou v čínštině, pravděpodobně přibližující Českou republiku a prezidenta) se téma překlápí k ekonomickým vztahům: Miloš Zeman mluví o tom, že by se Česká republika mohla stát bezpečným místem pro čínské investice, které by se odtud mohly šířit dál do Evropy (od 3:15).

Shrnutí rozhovoru v češtině je na webu Parlamentní listy.