Přehled ověřených výroků

Na základě výstupu datových žurnalistů Českého rozhlasu je výrok hodnocen jako nepravdivý. Absolventi vysoké školy ŠKODA AUTO mají skutečně velmi vysokou uplatnitelnost, ta ovšem jednak nedosahuje 99 % a pak nejde také o zcela vyjímečný fakt i v porovnání s veřejnými vysokými školami s jiným zaměřením.

Studenti VŠ ŠKODA AUTO mají podle dat týmu datových žurnalistů ČRO z července 2015 uplatnitelnost 95 % (jde o čísla za rok 2014). Na webu vysokeskoly.cz pak lze dohledat informaci, že v letech 2009-2014 se nezaměstnanost mezi absolventy této školy pohybovala na škále 0 - 6,1 %.

Při dalším zkoumání dat zjistíme, že uplatnitelnost pouze 60 % u žádné české vysoké školy není reálným číslem. Uveďme, že tým datových žurnalistů zkoumal školy alespoň s 50 absolventy, " u menších škol je číslo nestabilní, meziročně se počty absolventů dané školy i jejich množství na úřadu práce může výrazně lišit", jak uvádí na webu ČRo. Upozorňujeme tedy, že u škol s malým počtem absolventů se mohou čísla v procentuálním vyjádření mezi jednotlivými roky značně lišit, byť v absolutním počtu se počet nezaměstnaných absolventů bude měnit pouze v jednotlivcích.

Nejnižší uplatnitnelnosti dosáhla Západomoravská vysoká škola Třebíč a Akademie výtvarných umění v Praze, kde ale shodně na úřadech práce bylo 16 % jejich absolventů a ne 40, jak tvrdí prezident Zeman.

Obecně má ministr obrany pravdu, že k únosům Evropanů dochází a lze také doložit, že státy o unesených občanech vyjednávají a snaží se tak napomoci jejich osvobození. Nepodařilo se nám sice dohledat kompletní výčet zemí EU, jejichž občané byli uneseni a bylo o nich vyjednáváno, v obecném pohledu je ovšem Stropnického vyjádření korektní a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

V souvislosti s únosem Jamese Foleye (americký novinář, který byl brutálně zavražděn během věznění) vyšel na webu USA Today text, který s odvoláním na viceprezidenta Stratforu (soukromá zpravodajská konzultační agentura) Scotta Stewarta uvádí, že občané např. z Itálie, Francie a Španělska jsou svými zeměmi vykupováni za miliony dolarů. Naopak Američané či Britové jsou z politických důvodů zabíjeni.

New York Times se v textu (ang.) Paying Ransoms, Europe Bankrolls Qaeda Terror z července 2014 věnuje vyčerpávajícím způsobem problematice únosů "občanů západu" (jde však pouze o některé skupiny, které toto provozují) a popisuje, že státy za své občany v zajetí výkupné platí, tedy s únosci jednají a tím se je snaží osvobodit.

Zdroj dat: RUKMINI CALLIMACHI, NYT. Autor jako své zdroje uvádí bývalé rukojmí, vyjednavače, diplomaty a vládní činitele z 10 evropských zemí, Afriky a Blízkého východu. Částka vyplacená v letech 2009-2010 na únosy vychází z článku španělského listu El Mundo.

Vyjma výše zmíněných zemí lze dohledat další případy únosů dalšími skupinami, jde spíše o ilustrativní výčet. Kromě známých českých případů 2 unesených žen a také 5 mužů v Libanonu šlo o např. chorvatského občana v Egyptě (Reuters).

Kvóty na mléko byly zrušeny k 1. dubnu 2015 a někteří čeští zemědělci mají z této skutečnosti obavy. " Je strach z toho, aby některé státy nevyužily zrušení kvót k navýšení produkce a k zásobování ostatních států Evropské unie, na což bychom jako mlékaři v ČR doplatili. Evropská komise také říká, že některé země budou snižovat svoji produkci. Mezi nimi je vyjmenovaná i Česká republika."

U hovězího můžeme rozlišovat obchod s hovězím masem a také s živým skotem. Podle dat České statistického úřadu jsme v posledních 3 letech byli celkově při tomto obchodu v přebytku. V roce 2013 šlo o cca 50 tisíc tun, v roce o 54 tisíc tun a loni 60 tisíc tun. Významných přebytků dosahujeme zejména při vývozu živého skotu, hovězí maso musíme naopak dovážet.

Podle údajů CZSO za rok 2015 převažoval v zahraničním obchodě s hovězím masem dovoz nad vývozem o 16 197 tun. V roce 2014 převažoval dovoz hovězího masa nad vývozem o 15 652 tun. V roce 2013 převažoval dovoz hovězího masa nad vývozem o 12 736 tun.

Oproti tomu vývoz živého skotu do zahraničí výrazně převažuje nad dovozem. V roce 2015 zahraniční obchod s živým skotem vykázal kladnou bilanci 75 902 tun. V roce 2014 se jednalo o kladnou bilanci 70 249 tun. V roce 2013 kladná bilance představovala 62 649 tun.

Výrok hodnotíme jako pravidivý s výhradou, protože je pravdou, že obecně v oblasti hovězího více vyvážíme, tato bilance je ovšem tvořena primárně vývozem živého skotu, naopak maso v menší míře dovážíme.

Zatímco na konci roku 2011 Česká televize uváděla, že se čínské investice ve srovnání např. s Maďarskem Česku vyhýbají, v dubnu 2012 už premiér Nečas po jednání s čínským premiérem hovořil o tom, že má Česko velkou šanci na získání čínských investic, které Číňané plánovali ve střední a východní Evropě vynaložit. V září téhož roku pak vystoupil s do jisté míry přelomovou kritikou podporování Tibetu, které označil za dalajlamismus. Dále uvedl: „Jsem přesvědčen, že těmito umělými problémy si nemáme házet klacky pod nohy.“ Dodal ovšem, že v rámci české zahraniční politiky musí být nadále brán velký zřetel na lidská práva. V říjnu 2012 mu vláda udělila pro summit EU mandát k tomu, aby podpořil zlepšení ekonomických vztahů, ale zároveň také promluvil o dodržování lidských práv.

Václav Klaus a někteří tehdejší ministři se zúčastnili v září 2012 (nedlouho po premiérově kritice „dalajlamismu“) oslav vzniku Čínské lidové republiky, které pořádala čínská ambasáda. Tehdejší hlava státu ve svém projevu prohlásila: „Česká republika by měla posílit vztahy s Čínou a nevnášet do nich zbytečné překážky. (…) My, tedy rozhodně ti, kteří tady dnes jsou, sledujeme s velkým zájmem vývoj ve vaší zemi a snažíme se vytvořit pozitivní a přátelské vztahy mezi našimi zeměmi.“

Již v červenci 2012 pak Čínu za doprovodu místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha navštívila Livie Klausová, jejíž cesta byla motivována uvedením seriálu O Krtečkovi v čínské televizi CCTV. A byl to právě její manžel, kdo se v letech 1994 a 2004 vydal na oficiální návštěvy Číny.

Před svou druhou návštěvou mj. napsal: „Je to země, která se ve své vnitřní politice neřídí námi zastávanými principy parlamentní pluralistické demokracie a námi chápaného konceptu občanských práv. Přesto jsem přesvědčen, že rozvíjet česko-čínské je v zájmu naší země. V posledních letech se u nás ve vztahu k ČLR vyprofilovaly dva nesmírně zjednodušené postoje. Jeden říká, že prioritou jsou ekonomické vztahy a šance na využití nesmírného potenciálu čínského trhu, proto se na nic jiného nedívejme, zapomeňme na lidská práva, o politiku se nestarejme a rozvíjejme především byznys. Druhý se naopak domnívá, že ve vztahu k Číně můžeme setrvávat v přezíravém opovržení majitelů jedné jediné pravdy a mesiášů lidských práv, a za jediný politicky přípustný postoj z naší strany považuje ignorování, povýšené mentorování nebo drobné politické provokace. Jsem přesvědčen, že oba přístupy jsou špatné. Ve vztazích k ČLR nelze rezignovat na naše přesvědčení o přednostech standardních demokratických principů a výsostného postavení jednotlivce ve společenském mechanismu. Úspěch však může mít náš postoj pouze tehdy, stojíme-li o dialog, a to o dialog založený na respektu k druhé straně.“

Z následujícího grafu je patrné, že se obchod s Čínou skutečně rozvíjel, ačkoliv dovoz z Číny mnohanásobně převyšuje vývoz. Dle dat z databáze Českého statistického úřadu v posledních deseti letech rostl jak objem dovozu, tak vývozu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dat, která uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans 13. ledna 2016 po jednání s tureckým ministrem pro evropské záležitosti Volkanem Bozkirem, se jedná o dva až tři tisíce osob denně. Informoval o tom server EUobserver.com (ang.).

O ještě aktuálnějších datech informuje německý deník Zeit (něm.), který s odkazem na data EU uvádí, že do 23. ledna 2016 dorazilo do Řecka celkem 43 921 osob. V průměru se tedy jedná o cca 1910 osob denně.

Migranti z Řecka míří dále přes Balkán. Tuto trasu mapuje grafika BBC (ang.).

V důvodové zprávě sněmovního tisku č. 291 novely zákona o dani z přidané hodnoty se na straně 42 skutečně uvádí následující: „Při současném zastoupení plátců DPH v těchto dvou sektorech a při aplikaci průměrné sazby DPH za rok 2013 lze očekávat, že dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod, kromě motorových vozidel (NACE 47) by mohl činit cca 4,9 mld. Kč a za sektor stravování a pohostinství (NACE 56) by dodatečný příjem na DPH mohl činit 0,8 mld. Kč. Celkový dodatečný příjem pouze za dva výše uvedené sektory by tak mohl být cca 5,7 mld. Kč.

Na základě výše uvedeného, kdy byl odhadován dopad zavedení elektronické evidence tržeb pouze za dva vybrané sektory, lze očekávat, že zavedení kontrolního výkazu by mohlo snížit daňové úniky u DPH měřené pomocí tzv. VAT gapu neboli daňové mezery u DPH o 5–10 %. VAT gap se v České republice pohybuje kolem 100 mld. Kč, dodatečný výběr DPH by tak mohl zpočátku činit 5–10 mld. Kč. Po rozvinutí odstrašujícího efektu pak i více. Na rozdíl od nákladů není však tento přínos jednorázový, nýbrž k vyššímu výběru bude, oproti stávajícímu stavu, docházet každý rok. "

Je pravdou, že při příležitosti prezidentských návštěv je potřeba učinit řadu bezpečnostních opatření. Jedním z nich je i zabezpečení kanalizace, kterého se využilo kupříkladu při návštěvě prezidenta USA Baracka Obamy v roce 2009. Takovýto postup ovšem není nový, podobně se dělo už při návštěvě Obamova předchůdce George Bushe v roce 2007.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože z důvodu neúčasti ministrů vlády nebylo možné během minulé středy a pátku projednat celkem 5 vládních návrhů zákona v prvním čtení.

Vládní návrhy zákonů, které jsou předloženy do Poslanecké sněmovny, musí při projednávání za vládu předkládat člen vlády. Typicky je to ministr, který má danou oblast v kompetenci - např. daňové zákony předkládá ministr financí. Je však možné, že tématicky příslušného ministra vláda svým usnesením nahradí (z důvodu absence aj.) dalším členem vlády, aby zákon uvedl v Poslanecké sněmovně uvedl. Pokud ovšem u návrhu zákona takové usnesení nepřijme (že mění předkladatele) a příslušný ministr chybí ve Sněmovně, není možné takový návrh projednávat. Na to Stanjura naráží a má v případě minulého týdne pravdu.

Ve středu v podvečer přišly v Poslanecké sněmovně na pořad jednání body 64, 65 a 69. Konkrétně jde o plemenářský zákon, zákon o hnojivech a také zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Ve všech případech šlo o vládní návrhy zákonů v prvním čtení a nebylo možné je projednat, protože ve sněmovně nebyli ministři Jurečka a Něměček.

Následně byl otevřen bod v gesci ministryně Šlechtové, kterou ovšem zastupoval ministr kultury Herman. Poslanci po krátké diskuzi přerušili projednávání tohoto návrhu (zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) až do doby, kdy bude Šlechtová přítomna.

Stejná situace nastala i o 2 dny později. Nejprve měli poslanci pokračovat v projednávání návrhu v gesci Šlechtové, pro její opětovnou absenci se tak ovšem nestalo. Sněmovna přijala návrh poslance Faltýnka, že se k zákonu vrátí 6. května, kdy ministryně přislíbila účast na jednání.

Kromě tohoto bodu nebylo možné projednat další 2 body z gesce ministra životního prostředí. Konkrétně šlo o návrhy zákonů o ochraně přírody a krajiny a návrh zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ve zmíněné lhůtě, kdy bylo možné žalobu podat (končila 18. prosince 2015) nebyla pozice všech členů vlády totožná. Např. ministr financí Babiš na konci listopadu vysotupil veřejně s myšlenkou, že by svou pozici vláda (tedy nepodávat žalobu) mohla přehodnotit.

Tzv. povinné kvóty na uprchlíky byly schváleny na summitu ministrů vnitra EU 22. září 2015. Proti nim se postavili ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska, Rumunska a nepodpořili je ani Finové.

V reakci na tento krok se veřejně diskutovala možnost podat žalobu k příslušným evropským institucím za Českou republiku, tento krok avizovali a následně také učinili Slováci.

Den po přijetí kvót veřejně ministr Babiš uvedl, že možnost žaloby nepodporuje. Pro ČTK uvedl: " Bránit se soudně není rozumné, protože nám to EU vrátí i s úroky. Dostáváme z EU desítky miliard Kč ročně, měli bychom na dnešním summitu dát jasný návrh, jak krizi vyřešit systémově. "

O 2 měsíce později (27. listopadu) Babiš ovšem svůj názor změnil a prohlásil, že by vláda měla zvážit možnost připojit se k žalobě na kvóty. " Zeptám se kolegů, jestli nechceme přehodnotit náš přístup. Každý ví, že to nefunguje. Nefungují hotspoty, k nám žádní uprchlíci nechtějí, všichni chtějí do Německa."

Následující den pak mimořádně jednala vláda v souvislosti s evropským summitem. Na tomto jednání se také probírala možnost připojit se k žalobě na kvóty. Na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupil předseda vlády (video - čas 2:55 a dále) a oznámil, že postoj ČR se nemění a nebudeme žalobu podávat.

2. prosice 2015 Slovensko podalo samotnou žalobu. V této době tedy pozice české vlády byla taková, že žalobu podávat nebudeme, není však pravdou, že by vláda zcela souzněla. V době podání žaloby veřejně mluvil o žalobě vicepremiér Babiš, jeho názor byl ovšem menšinový. Lhůta, do kdy bylo možno žalobu podat, vypršela 18. prosince 2015. Tato lhůta vychází z článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Aktuální návrh Evropské komise vedl k tomu, že někteří politici vyslovují názor, aby Česká republika na tento návrh žalobu podala. Mezi nimi jsou skutečně i Fiala s Babišem. Je třeba ovšem dodat, že jde prozatím o návrh Komise, schvalovat jej budou národní státy a je otázkou, v jaké podobě bude (či zda vůbec) schválen.

Zmíněné jednání Senátu proběhlo 3. března tohoto roku. Jednalo se o jednání s oficiálním názvem Rozhodování a návrh usnesení k jednání a výrokům prezidenta republiky. Jednání se zúčastnilo 35 senátorů, z nichž 18 se vyjádřilo k přijetí návrhu, 7 senátorů návrh odmítlo a 10 senátorů se zdrželo hlasování. Výsledky hlasování jsou zaznamenány na webových stránkách Senátu a je možné vidět hlasování v rámci jednotlivých parlamentních stran. Na jednání se nezúčastnilo 46 senátorů.

O výsledcích jednání informovala ČT24 a na jejích webových stránkách je shrnuto usnesení Senátu. Senát vyzval prezidenta, aby svými výroky a činy nerozděloval společnost. Prezident na vyjádření Senátu reagoval a podle zdroje Českého rozhlasu odmítl být ve svých výrocích zdrženlivější, jak mu to Senát doporučil. Důvodem pro jednání Senátu byly hlavně slovní výpady prezidenta vůči premiérovi nebo jednání prezidenta při oslavách 17. listopadu na pražském Albertově, jak také informoval Český rozhlas.