Přehled ověřených výroků

Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci 25. 6. 2015. 1. čtení se v Poslanecké sněmovně konalo 15. září 2015. Aby mohli důchodci dostat mimořádný příspěvek v hodnotě 600 Kč již v prosinci 2015, museli by poslanci souhlasit se zrychleným projednáváním a schválit návrh zákona již v 1. čtení. Zákon by tak vstoupil v platnost k 1. říjnu 2015.

Poslanci však zrychlené přijetí zákona neodsouhlasili (tato možnost byla vetována kluby TOP 09 a ODS) a přikázali projednat zákon výboru pro sociální politiku. Mimořádný příspěvek tak dostanou důchodci nejdříve po Novém roce. Zároveň valorizace zvýší důchody od příštího roku kvůli nízké inflaci pouze o 40 Kč. Vláda se proto rozhodla navýšit mimořádný příspěvek ze 600 Kč na 1000 Kč, návrh podpořil i sociální výbor Poslanecké sněmovny. Důchodci by měli příspěvek dostat v únoru 2016.

S žádostí o poskytnutí informace jsme se obrátili na Ministerstvo financí, které prostřednictvím mluvčího Michala Žurovce potvrdilo tvrzení ministryně práce.

Citujme: "P okud se jedná o administrativní náklady vynaložené na zrušení II. pilíře na straně finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, můžeme potvrdit, že se odhadem jedná o náklady v řádech desítek milionů korun.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona o zrušení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 493 - pdf. str. 16), bude se jednat o náklady na změnu IT systémů a administraci související s vypořádáním prostředků na straně Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které se odhadují na 30,5 mil. Kč (tj. odhad nákladů na ukončení II. pilíře 20 mil. Kč odhad nákladů na vrácení peněz pro nekontaktní klienty penzijních společností 10,5 mil. Kč). Další náklady na straně státu na přijímání doplatků do I. pilíře se odhadují na několik desítek milionů, kdy se bude jednat o náklady jak GFŘ, tak České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), včetně nákladů na rozšíření evidence důchodového spoření v Registru pojištěnců. "

Koaliční vláda, jejímž členem je ANO 2011, vládne od podzimních voleb v roce 2013. V červenci 2014 vláda schválila balík opatření, kterým vrací porodné na druhé dítě, ruší regulační poplatky za návštěvu ambulance a výdej léků na předpis, vrací slevu na dani pro pracující důchodce nebo zavádí druhou sníženou sazbu DPH. Vláda také vrátila tempo valorizace penzí na úroveň roku 2012, tedy valorizace o třetinu růstu mezd a plnou inflaci (v letech 2013-2014 počítala pravidla jen se třetinou inflace).

Vláda zatím nezvýšila příjmové daně a podle slibu Andreje Babiše na Hospodářské komoře to v tomto volebním období ani neudělá. Zvyšuje například spotřební daň na cigarety, změny u darovací daně či daně z převodu nemovitosti mohou také vést k vyšší sazbě než by tomu bylo u starší úpravy.

Všechny tyto sliby však najdeme v programu ČSSD, v programu ANO najdeme ze zmíněných bodů pouze slib návratu k tempu valorizace penzí a slib změny systému regulačních poplatků k dosažení vyšší solidárnosti, zrušení poplatek za recept a všech poplatků pro seniory. O zrušení poplatků se později sám Andrej Babiš mluvil jako o chybě. "Teďka to vidím v praxi, no tak asi teďka vidím, že to byla chyba, ale samozřejmě museli jsme vytvořit nějakou vládu a pokud ČSSD řekla, že přes to nejede vlak, tak jsme jako ustoupili, udělali jsme ten kompromis, ale s odstupem času to vidím jako špatně," řekl Babiš v červnu 2014 v Událostech, komentářích. Je tedy zavádějící tvrdit z pozice poslance za ANO, že plní to, co slíbili, když vyjmenovává programové priority ČSSD.

Milan Urban z ČSSD předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv (ve finále se k návrhu přihlásil poslanec Zemánek), včetně důvodové zprávy, podle něhož jen v roce 2014 v součtu činily transfery podnikatelským subjektům ze státního rozpočtu 68,60 mld. Kč. Proto žádá, aby limit pro stanovení povinnosti zveřejňovat smlouvy činil 20 miliónů Kč, které daná společnost v daném rozpočtovém roce obdrží z veřejných rozpočtů.

Návrh zněl: "(1) Prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož ismlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je „obchodní korporace zapsaná ve veřejném rejstříku podle zvláštního zákona1, která v rozpočtovém roce použije, obdrží nebo bude hospodařit či spravovat finanční prostředky z veřejných rozpočtů v celkové výši nad 20 mil. Kč.“

Co se týče druhé části výroku, pro schválení tohoto pozměňovacího návrhu bylo třeba 86 hlasů. Pro však hlasovalo pouze 63 poslanců, návrh tedy přijat nebyl. Proti hlasovali skutečně poslanci hnutí ANO, dále se zdržel klub KSČM (v logice hlasování se vyslovili zdržením se proti tomuto návrhu), KDU-ČSL, část klubu ČSSD a nezařazení poslanci.

V kritice hlasování klubu ANO (tedy že bránilo podnikatelské aktivity svého předsedy) se ovšem Kalousek dopouští značného zavádění. Všechny společnosti podle zákona o registru smluv musí zveřejňovat své smlouvy se státem (resp. s povinnými subjekty) i bez tohoto návrhu (tedy i Agrofert). Pozměňovací návrh poslanců Urbana/Zemánka by znamenal, že by společnosti, které dostanou na dotacích přes 20 milionů korun ročně, musely zveřejňovat v registru smluv všechny své smlouvy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přes jednu nepřesnost. Ron Paul byl po dlouhou dobu členem Sněmovny reprezentantů, nikdy však nebyl senátorem. V roce 1984 kandidoval, nevyhrál ale ani tzv. primárky. Senátorem se stal až jeho syn Rand Paul. Je sice pravdou, že Ron Paul několikrát kandidoval na prezidenta, vždy byl ovšem velmi neúspěšný. Za Libertariánskou stranu kandidoval v roce 1988 se ziskem 0,47 %. V letech 2008 a 2012 kandidoval za Republikánskou stranu, tehdy ovšem neprošel ani primárkami a skončil v nich s velkým odstupem na čtvrtém a následně třetím místě.

Institut Rona Paula v posledních dnech vydal hned několik článků, které jednoznačně vyznívají proti vměšování se USA do zahraničních záležitostí.

Článek z 20. listopadu 2014 se věnuje výrokům viceprezidenta USA Joa Bidena, který opakovaně navrhuje vyslání vojenské pomoci Kyjevu proti separatistům na východě Ukrajiny. Upozorňuje se zde na to, že po takových výrocích se zesiluje tlak Kyjeva na východní oblasti a vzrůstají počty obětí tohoto konfliktu.

Článek publikovaný 17. listopadu zase kritizoval Národní nadaci pro demokracii (The National Endowment for Democracy) a jejího prezidenta Carla Gershmana za jeho snahy o destabilizaci či změny režimů v jiných státech. V této souvislosti se článek věnoval přímo i prezidentu Miloši Zemanovi. Odsuzoval kritiku jeho výroků a postojů týkajících se Ukrajiny, ale i jeho nedávné návštěvy Číny, stejně jako například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, jehož odmítání "falešného univerzalismu" považuje za odklon od odkazu politiky Václava Havla. Autor nakonec nabádá Českou republiku, aby byla před Gershmanem na pozoru, protože pokud se Gershman rozčílí, mohl by začít plánovat operaci na změnu režimu.

Sám Ron Paul pak v článku z 5. října odsuzoval americkou intervenci do Afghánistánu a Iráku. Uvádí například to, že Saddám Husajn bojoval proti Al-Káidě. Tím, že jej Američané svrhli, uvolnili místo mnohem nebezpečnějším a brutálnějším skupinám.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Senátor Jaromír Štětina i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg navštívili Majdan v prosinci 2013. Schwarzenberg Kyjev navštívil 14. prosince, o jeho cestě informoval např. server Idnes.cz (částečně ČTK). Přítomnost předsedy TOP 09 přímo na zmíněném náměstí můžeme dokumentovat také snímkem fotografa Eugena Kukly přímo z místa dění. Měl zde pronést: " Skláníme se před vaší odvahou, že nejen snášíte hlad a chlad, ale že vydržíte také represe proti vám ".

Jaromír Štětina byl v této době v Kyjevě také. Mluví o tom sám ve videu uveřejněném na webu YouTube kanálu TOP 09. Mluví o tom, že v Kyjevě potkal také tehdejšího ministra zahraničí (Jan Kohout), jenž byl účasten jednání OBSE.

Na Majdanu, který začal v Kyjevě v noci 21. listopadu 2013, zpočátku demonstrovali ukrajinští studenti, kteří tak chtěli podpořit integraci Ukrajiny do Evropské unie. K protestům se postupně přidávala nejrůznější politická i nepolitická uskupení včetně ukrajinských nacionalistů ze strany Svoboda, veteránů ruské invaze do Afghánistánu či místní židovské komunity a řady dalších skupin.

Kvůli účasti pravicových radikálů na protestech začali ruští politici a ruská média označovat všechny protestující jako pravicové extrémisty. Nacionálně orientované skupiny se k Euromajdanu přidávaly především po násilném zásahu 22. ledna 2013, tedy až po návštěvě obou českých politiků. Je ale pravda, že Jaromír Štětina jel na Ukrajinu opakovaně v únoru 2014, v květnu (v těchto případech navštívil Kyjev) a také v červenci téhož roku navštívil Doněckou oblast.

V případě únorové návštěvy tehdejšího senátora Štětiny došlo k násilnému střetu mezi vládními silami a demonstranty na Majdanu. Průběh těchto bojů na svém Facebooku popisoval Štětina přímo z místa (upozorňujeme, že některé fotky obsahují poměrně drastické záběry).

Senátor Doubrava má pravdu, že v Kyjevě byli skutečně přítomni jak Karel Schwarzenberg, tak i Jaromír Štětina. Problém ovšem vystává, podíváme-li se na "časový prvek" výroku senátora Doubravy. V době, kdy byl na Majdanu Schwarzenberg (prosinec 2013), neprobíhaly na místě vážné střety (v porovnání s pozdějším obdobím - viz. níže) a nelze ani mluvit o "řádění fašistických skupin".

Slova o řádění fašistických skupin jsou tak spíše plamennou rétorikou senátora Doubravy. Pokud se podíváme na dny nejsilnějších bojů na místě, tedy kolem 20. února, tak zjistíme, že boje probíhaly mezi ozbrojenými složkami na jedné straně a mezi demonstrujícími na straně druhé (ti zajali některé policisty a měli také střelné zbraně). Ozbrojené síly však využily ostré munice pro boj proti demonstrantům a např. také odstřelovače - toto dokládá reportáž České televize přímo z místa, která byla odvysílána v Událostech 20. února.

Účast "Banderových skupin" na Majdanu potvrzují některé zprávy, především se jedná o členy pravicové strany Svoboda. Tyto skupiny, jak reportuje v uvedené zprávě Luboš Palata, patřily k těm nejradikálnějším mezi demostranty.

Bližší spojitost (verbální či jinou) mezi jmenovanými politky a skupinami kolem strany Svoboda neexistuje. Doubrava se dopouští zavádění tím, že Majdan jako celek fakticky spojuje s fašistickými skupinami, od čehož se měli podle jeho prohlášení Schwarzenberg se Štětinou distancovat, či tyto demonstrace ignorovat. Pokud se však podíváme na fotografie (reportáž) z místa, kdy tam byli oba jmenovaní, tak je jasně vidět, že Schwarzenberg je na Maidanu v době pokojné demonstrace a Štětina se mimojiné dostal do centra bojů, kde však, jak vyplývá z reportáže České televize, je "největší iniciativa" na straně vládních sil, které používaly proti demonstrantům ostrou munici.

Je nepochybně pravdou, že Schwarzenberg i Štětina podporovali hnutí na Majdanu, to však neznamená, že automaticky podporují řádění radikálů čí případné násilé činy ze strany demonstrantů.

Zahájení postupu k odstranění pochybností (kontrola) proběhlo v prvních měsících roku 2014. V dalších měsících docházelo k postupnému vyplácení zadržených nadměrných odpočtů. Tvrzení o termínu rozhodnutí zahájení kontroly je pravdivé, stalo se tak v listopadu 2013. Část výroku ohledně personálních změn hodnotíme rovněž jako pravdivou – v době prováděné kontroly již byl ministrem financí Andrej Babiš.

Vyjádření tiskového odboru Finanční správy ČR, Ing. Petra Petlachová:

" Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. "

" Jde především o kontrolní akci, zaměřenou na daňové subjekty, které nemají sídlo v ČR, přestože zde podnikají (tito plátci uplatňují nadměrné odpočty v řádech miliard korun) a často se správcem daně při prověřování dostatečně nespolupracují. Proto u těchto plátců přistoupila Finanční správa v roce 2014 ke speciální kontrolní akci. "

Co se týče personálních výměn, Babiš po svém nástupu dělal změny na samotném ministerstvu a také na Finanční správě, na což Miroslav Kalousek naráží. Změny na MF popisuje server České souvislosti následovně: "Druhým nejčinorodějším v personálních změnách byl ministr financí Babiš. V prvním roce vlády dokázal vyměnit až na jednoho všechny své náměstky, ale dokázal rovněž provést změny v rozsahu 85,4 % na úrovni odborů a sekcí. To v praxi znamená, že drtivá většina vyššího i středního managementu nejdůležitějšího vládního resortu byla vyměněna (...) Souvislost s poklesem výběru daní a dalšími problematickými aspekty fungování resortu se proto může nabízet."

Graf: České souvislosti

Došlo také k výrazným personálním změnám na Generálním finančním ředitelství, o čemž informoval server Echo24:

"Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství(GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát."

Lubomír Zaorálek telefonicky blahopřál ministru zahraničí Pavlu Klimkinovi k nástupu do funkce. Během svojí návštěvy Ukrajiny ve dnech 18.–19. června 2014 se však setkal ještě s úřadujícím předchůdcem Klimkina. Dne 17. září 2014 český ministr zahraničí uskutečnil další cestu na Ukrajinu, setkal se ovšem pouze s náměstkyní tamního ministra zahraničních věcí Natalií Halibarenko. Na pracovní návštěvě ve dnech 29.–30. října se pak setkal pouze se zástupci Zakarpatské oblasti. Český a ukrajinský ministr zahraničí se mohli potkat při zasedání Rady EU pro zahraniční věci dne 23. června, popřípadě při zasedání ministrů Východního partnerství 22. července.

Žádné další informace o vztazích mezi ministrem Zaorálkem a jeho ukrajinským protějškem se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Je však možné, že tyto kontakty nejsou pouze veřejně dostupné.

Ministerstvo zahraničních věcí každoročně publikuje výroční zprávu o poskytování humanitární pomoci. Jelikož však ukrajinská krize eskalovala letos, souhrnná data budou veřejně dostupná až v příštím roce. Prozatím je známo, že Česká republika poskytla Ukrajině pomoc v hodnotě tří milionů korun v únoru 2014 (šlo o dotační podporu projektů organizací Člověk v tísni a Charita ČR), jednu tunu zdravotnického materiálu v září či přikrývky a další potřeby pro vysídlené osoby na východě Ukrajiny v témže měsíci.

Souhrnný přehled humanitární pomoci však Ukrajina dosud neposkytla, tvrzení ministra Zaorálka je tak neověřitelné.

Výrok je nepravdivý, jelikož Czech Defence League vznikla právě okolo platformy Islám v ČR nechceme a jedná se o provázané subjekty.

Jana Černochová mluví o Souhrnné situační zprávě o extremismu z 15. října 2014, ve které se píše o Czech Defence League/Islám v České republice nechceme v souvislosti s prostředím internetu.

Souhrnná situační zpráva (.pdf, str. 4) z 15. října 2014 hovoří o několika virtuálních islamofobních subjektech, mezi něž řadí například Czech Defence League/Islám v České republice nechceme.

Dále je zmíněno, že " Někteří islamofobní aktivisté, kteří byli v minulosti aktivní jen na internetu, v posledních měsících přistoupili k přímým provokacím" (str. 4).

Není však uveden název konkrétní organizace, o kterou se v této souvislosti jedná.

V Souhrnné situační zprávě (.pdf, str. 3-4) z 20. ledna 2015 je napsáno:

" Na projevy islamofobie se dlouhodobě profiluje uskupení Czech Defence League (CzDL), zastoupené skupinou Islám v ČR nechceme (IvČRN) v síti Facebook. "

Protože ani v jedné ze zpráv nejsou skupiny Czech Defence League a Islám v České republice nechceme uváděny jako oddělené subjekty, můžeme říct, že se jedná o propojené skupiny.

Původní facebooková skupina Islám v České republice nechceme byla založena před třemi lety. Dnes se nazývá "největší nestrannou platformou na českém internetu", která se staví na obranu demokratické ústavy a sekulárního státu " proti totalitním ideologiím a islámu jako nejagresivněji se šířící ideologii současnosti obzvlášť".

Okolo této skupiny vzniklo občanské sdružení Czech Defence League (.pdf, str. 10), které bylo zaregistrováno v roce 2011.

Spojitost obou spolků je tedy mnohem bližší, než Černochová naznačuje. Ilustrovat to lze i na Facebookové stránce hnutí, kde mezi "oblíbenými stránkami" figuruje řada profilů právě Czech Defence League:

Oproti tomu občanské sdružení Czech Defense League (.pdf, str. 6) bylo zaregistrováno v roce 2012. (pozn. Demagog – ve slově Defense se v tomto případě píše "s").

Toto sdružení není aktivní. I v souvislosti s danou zprávou se tedy dá předpokládat, že Černochová hovoří o prvním zmiňovaném.