Přehled ověřených výroků

Pravda

Změnu v této oblasti přinesl zákon č.134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů. S počátkem od 1. ledna 2014 se tak vyloučila forma akcií na majitele, tedy těch, které ve své podstatě umožňovaly držet akcie společnosti anonymně. Veškerá akcionářská práva byla vázána k osobě, která se akcií prokáže, tedy ani samotná společnost neměla do toho okamžiku přehled o tom, kdo akcii vlastní. Zákon č. 134/2013 Sb. však velí tyto akciepřeměnit, a to buďto na akcie na jméno (které ze své podstaty nejsou anonymní), případně je imobilizovat nebo zaknihovat. Výlučně s těmito variantami počítá i novýzákon o obchodních korporacích.

Jednou z variant je tedy cenný papírimobilizovat, tedy varianta, kdy emitent uschová cenné papíry do hromadné úschovy. Občanský zákoník v části o cenných papírech a contrario stanovuje, že pokud nejde o cenný papír na řad nebo na jméno (zbývající je tedy právě cenný papír na majitele), uvádí se na cenném papíru při předání do úschovy jméno vlastníka. Takto imobilizovaný cenný papír tedy není anonymní.

Zaknihovaný cenný papír je pak takový, který je nahrazen zápisem do evidence a nelze jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci. Listinný cenný papír pak emitent (společnost) nechá zaknihovat doCentrálního depozitáře cenných papírů (CDCP). V této chvíli je však cenný papír registrován pouze společností. Aby se dostal do dispozice konkrétního akcionáře, musí být připsán na jeho majetkový účet v tomto depozitáři. K tomu je však nezbytné uvést přinejmenším číslo majetkového účtu, kód účastníka v CDCP, rodné číslo akcionáře. Pro zřízení majetkového účtu jsou pak třeba další informace. Akcie tedy ani v tomto případě není anonymní.

Dodáváme však, že vlastnictví anonymní akcie sice už v České republice možné není, nicméně není vyloučeno takovéto akcie převést na zahraniční společnost případně na fiktivního vlastníka. Tuto skutečnost rozebírá například Aktuálně.cz Sobotka však výrok vymezil tak, že jako takový je pravdivý.

Miroslav Kalousek

Pravda

TOP 09 své stanovisko ke kvótám publikovala již v květnu 2015, tedy v době, kdy se o nich stále jednalo. V tomto stanovisku uvádí:

" Česká republika se musí jednoznačně postavit proti plánu Evropské komise stanovit jednotlivým zemím kvóty pro migranty. Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. "

Proti kvótám se vyslovil také tehdejší předseda TOP 09 Schwarzenberg na konci září 2015 v České televizi. Doslova uvedl:

" ...já jsem byl taky proti povinným kvótám a jsem dodnes. Ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika a mnoho jiných států byly připraveny dobrovolně přijmout větší počet uprchlíků. Ale nikdo to nemá rád, když se mu to nařídí. Za druhé to také není dobrý vývoj. Zbaví to odpovědnosti naše politiky. Oni teď můžou říci: no, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. My s tím problémem nemáme co dělat, my jsme ex obligo. A to je ještě horší, protože to vede k nezodpovědnosti a k většímu protievropskému postoji našeho obyvatelstva. "

Podobné prohlášení Schwarzenberg v září 2015 opakoval, namísto kvót byl pro přijetí většího počtu uprchlíků na dobrovolné bázi. Např. v rozhovoru pro slovenský Denník N.

Kalousek má tedy pravdu, že TOP 09 jako strana odmítá kvóty již doby, kdy se o nich jednalo. Doplňme ovšem, že 3 ze 4 europoslanců zvolených na kandidátce TOP 09 a Starostové hlasovali v Evropském parlamentu pro návrh Komise, který kvóty obsahoval. Záznam z hlasování (str. 21-22) ze 17. září 2015 uvádí, že pro toto hlasovala trojice Niedermayer, Polčák a Štětina, proti pak poslední z poslanců TOP 09, Jiří Pospíšil.

I přes tento zdánlivý rozpor je výrok hodnocen jako pravdivý, vedení strany TOP 09 je od počátku konzistentně proti kvótám.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vzhledem k probíhajícímu konfliktu na území Iráku je možné nalézt oblasti, které jsou relativně bezpečné a kam jsou směřováni vracející se emigranti. Přesto je však bezpečnostní situace v Iráku a Kurdistánu napjatá.

Dle IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) se mezi nejčastější místa návratu uprchlíků irácké národnosti zpět do Iráku objevují města Bagdád, Basra, Nadžaf, Erbíl a Sulajmánija. Pokud jde o počty návratů IOM jich registroval v roce 3500 s tím, že je patrný jejich rostoucí trend. Například jen v lednu žádalo o pomoc s návratem cca 1000 Iráčanů.

Otázkou zůstávají návraty iráckých emigrantů, kteří se vracejí nezávisle a svépomocí.

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož k významnému poklesu důvěry v politiku v dané době nedošlo.

Miloš Melčák a Michal Pohanka, toho času poslanci ČSSD, 19. ledna 2007 přispěli svou neúčastí v hlasování (poslanec ČSSD Wolf se při hlasování zdržel - to se stalo ovšem neúmyslně, když vyslovil v rozporu s jednacím řádem svou odpověď na žádost o důvěru) o důvěře vládě k rozhodnutí o jejím vyslovení.

Když se podíváme na průběžně sledovaný vývoj důvěry obyvatel k ústavním institucím, který monitoruje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), můžeme si udělat představu o dopadu neloajality poslanců ke své straně na veřejné mínění (.pdf, z důdodu sledování následných měsíců zpráva z května 2007). Leden je k lepší orientaci vyznačen žlutě. Z tabulky vyplývá, že v porovnání s ostatními měsíci k většímu výkyvu v této době nedošlo(lednové šetření proběhlo ve dnech 15.1-22.1.2007, tedy přímo v době zmíněného hlasování).

Pokud se dále podíváme na vývoj spokojenosti/nespokojenosti českých občanů s politickou situací (.pdf), zjistíme, že nespokojenost s politickou situací v naší zemi se v průběhu roku 2006 viditelně zvýšila (v červnu se konaly parlamentní volby). V prvních měsících roku 2007 se pak naopak opět snižovala (leden opět vyznačen žlutě).

Nepravda

Přijatá vyhláška (.pdf, str. 290) sice mezi kompenzačními pomůckami pro žáky s mentálním postižením zmiňuje paravany, avšak jejich použití není v žádném případě novinkou.

Nejrůznější odborné příručky zabývající se inkluzí ve vzdělávání považují použití paravanu, ke krátkodobému(pdf. str. 2) oddělení žáka od třídy za prospěšné. Paravan je označován i jako podpůrné opatření (pdf. str. 27) k úspěšné inkluzi žáka s potížemi. Příklad uvádíme z praktického manuálu (pdf. str. 2) pro vzdělávání dětí s postižením v běžné třídě, který připravili akademici z Univerzity Palackého v Olomouci:

„Jana z páté třídy s diagnózou dětské mozkové obrny s poruchami pozornosti, která při práci často využívala PC (k práci s podporou výukových programů), s ním nemohla optimálně pracovat v zaplněné třídě v lavici mezi dětmi. Rušila je a ony rušily ji. V oddělené části třídy jí třídní učitelka vytvořila další pracovní místo, které je možné oddělit paravánem, kam dívka odchází pracovat na PC. V současné době má třída klid na výuku a dívka se může dostatečně soustředit na školní práci, která se tím výrazně zefektivnila.“

Pro díte s autismemmůže být navíc paraván užitečným v tom, že dítě které trpí touto poruchou se lépe orientuje v jasně strukturovaném prostředí. Příkladem mohou být jasně vymezené hranice mezi jednotlivými místy (paravany, barevné koberce, barevné pásky na zemi apod.).

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako závadějící, protože Zeman své výroky vůči inkluzi na začátku roku 2015 nevyslovil jako soukromá osoba, nýbrž tak učinil v rámci své oficiální návštěvy Pardubického kraje jako prezident České republiky. Stejně tak je problematické konstatování, že média jako otočila a nyní jsou proti inkluzi.

Miloš Zeman vystavil inkluzi kritice na začátku roku 2015 a to v Rehabilitačním ústvavu v Brandýse nad Orlicí. Zeman toto místo navštívil v rámci oficiální návštěvy Pardubického kraje. Byl zde tedy přítomen jako prezident republiky a nikoli jako občan. Konečně je otázkou, zda je možné chápat výroky Miloše Zemana jako výroky občana Zemana a někdy jako výroky prezidenta republiky. V každém případě prezident Zeman navštívil Rehabilitační ústav v Brandýse nad Orlicí v rámci oficiální návštěvy, což dokládá tisková zpráva na webu Hradu (Prezident republiky s manželkou navštívili Pardubický kraj).

K inkluzi zde Zeman uvedl: „Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem handicapovány, měly být umísťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřejmě rozvádět, mohl bych mluvit o šikaně, mohl bych mluvit o tom, že rychlost kolony je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla, takže učitelé se nemohou věnovat těm, řekněme, talentovanějším dětem. Ale sám se domnívám, a to není žádný rasismus, to není preference nějaké etnické skupiny, že děti jsou daleko šťastnější, když jsou v rovnocenné komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny do komunity.

Tím rozpoutal debatu o selektivním vzdělávání a jeho názor vyvolal rozbouřené reakce řady politiků i dalších aktérů, přičemž tyto reakce byly téměř bez výjimky zamítavé. Server Idnes oslovil některé z těchto akterů, další vyjádření sbírala ČTK. Uvádíme, že jde pouze o částečný výčet, ve skutečnosti prezidentův výrok v podstatě neměl veřejné zastání, v tom má Zeman pravdu.

Co se týče médií, je otázkou, jaký obrat má Zeman namysli. Média (s výjimkou Blesku, který se přihlásil k odporu vůči inkluzi), popisovala reakce na Zemanův výrok, nyní popisují aktuální vyjádření politiků k zaváděnému společnému vzdělávání a také zpravodajsky pokrývají téma jako takové. Politická vyjádření se u některých politiků skutečně různí s jejich rok starými postoji, nicméně média informují o nich, nepíší své názory.

Pravda

Ve středu 20. dubna na 44. schůzi poslanecké sněmovny začali opoziční poslanci vyjmenovávat opoziční návrhy, které se ještě ve sněmovně neprojednaly. Jejich cílem byla změna programu schůze a zařazení těchto návrhů na program 44. schůze. Od 9:01 do 12:30 se projednávaly návrhy na změnu schůze, poté již byly zařazeny pevné volební body.

Laudát z TOP09 konstatoval, že " jestli chcete na veřejnosti tvrdit, že se chováte vůči opozici korektně a vstřícně, tak prosím vyhraďte alespoň jeden den v každém řádném zasedání Sněmovny, kdy skutečně bude šance, aby opoziční poslanci plnili Ústavou jim danou funkci a mohli přicházet s vlastními legislativními iniciativami."

Pravda

Nález Ústavního soudu označil stokorunové poplatky za hospitalizaci jako protiústavní z důvodu přílišné finanční náročnosti, nicméně nestavil se proti snížení poplatků na dřívějších 60 Kč. Pokud by poplatky reflektovaly výši příjmů pacienta, nebyly by dle ÚS protiústavní, a mohly by tak i nadále být účtovány.

Zrušení ambulantních poplatků v lékárnách a při návštěvě lékaře (s výjimkou poplatku na pohotovosti) schválené vládou dne 2.7.2014 (Vláda ČR), vychází z šestého bodu programových priorit vlády: "Rozvoj kvalitních a všeobecně dostupných veřejných služeb v oblasti školství, zdravotnictví, sociálního systému, dopravy a bezpečnosti. Všestrannou podporu vzdělání, vědy, kultury a sportu.", které jsou výsledkem společného jednání všech tří koaličních stran (ČSSD, ANO, KDU-ČSL), v čemž má nicméně Němeček pravdu.

Poslanecká sněmovna schválila v květnu roku 2014 vládní návrh novely zákona o zdravotním pojištění, která navyšuje platby státu za státní pojištěnce a určuje pojišťovnám povinnost platit poskytovatelům hospitalizačních zdravotnických služeb (vč. lázeňské péče) kompenzační částku ve výši zrušených hospitalizačních poplatků. Dle odhadů v samotném návrhu tyto poplatky do zdravotnického systému navrátí do konce roku 2016 až 10,5 mld. Kč, tedy o něco více, než ministr Němeček odhadoval.

kompenzační částka (PSPČR)20142,1 mld. Kč20154,2 mld. Kč20164,2 mld. Kčcelkem10,5 mld. Kč

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě navrhovaného zákona o spotřebitelském úvěru, který právě rozličné poplatky a pokuty omezuje, čímž by měl předejít praktikám poskytovatelů, kterými vydělávají z větší části na sankcích a úrocích spojených s poskytováním úvěrů.

V září minulého roku předložilo ministerstvo financí vládě návrh zákona, který představuje transpozici evropské směrnice o spotřebitelském úvěru. Ve svém obsahu se zaobírá jak sjednocením regulace, tak i ochranou spotřebitele a přísnějšími pravidly pro podnikání nebankovních subjektů.

Ve své důvodové zpráv ě mimo jiné uvádí k § 122: „Cílem ustanovení je zamezení praktik, kdy poskytovatel vydělává nikoli na sjednané odměně, ale na sankcích spojených s (...) prodlením spotřebitele.“ Dále zpráva mimo jiné vysvětluje, že novela zahrnuje i omezení poplatků spojených se zmeškáním plateb, ale také strop pro smluvené pokuty a omezení jejich účtování.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože v případě schválení tato úprava skutečně výrazně posune ochranu spotřebitele při navyšování výloh úvěru.

Neověřitelné

Případ soudce Jiřího Berky a dalších osmi lidí, kteří měli manipulovat s konkurzy, řeší soudy již od roku 2003 a týká se skutků, ke kterým mělo docházet v letech 2000-2003. Obžaloba vinila skupinu lidí okolo Berky ze zneužití pravomoci veřejného činitele, účasti na zločinném spolčení, poškození věřitele, porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo nepravdivého znaleckého posudku.

Zatím poslední rozsudek ve věci padnul v listopadu 2015, kdy táborský soud odsoudil Berku na 8,5 roku odnětí svobody. Ač obhájci naznačovali, že se patrně odvolají, z veřejných zdrojů není možné zjistit, zda k odvolání došlo nebo zda rozsudek nabyl právní moci. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.