Přehled ověřených výroků

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože byť není v návrhu programu schůze přímo debatní bod o migrační politice, tak se bude projednávat legislativa, která se tématu věnuje (zákon o azylu, o pobytu cizinců na území ČR, o dočasné ochraně cizinců).

31. schůze Poslanecké sněmovny začíná 15. září. Návrh pořadu (který musí poslanci odhlasovat) je dohledatelný na webu Sněmovny, obsahuje řadu bodů.

Co se týká Fialou zmíněných bodů, které jsou předkládány, tak reflexní vesty jsou řešeny v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela zákona (str. 39 návrhu a dále) pracuje s několika variantami, kdy automaticky nepředpokládá, že vesty budou povinné.

Co se týká nápoje levnějšího než pivo, tak tento požadavek je obsažen v návrhu zákona (.doc) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. § 13 zákona konkrétně uvádí:

" Prodejce, který prodává alkoholické nápoje v provozovně stravovacích služeb nebo stánku s občerstvením, je povinen mít v sortimentu nápojů nabízených v této provozovně nebo stánku s občerstvením alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější, než nejlevnější nabízený alkoholický nápoj stejného objemu."

Co se týká absence bodu o migrační politice, tak Petr Fiala opomíná, že hned na první den jednání Sněmovny je zařazen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V rámci tohoto bodu se bude řešit konkrétní politika v oblasti migrace a je předpokládatelné, že diskuze kolem uprchlické krize se bude týkat i souvisejících témat. Z tohoto důvodu, že v návrhu programu je tento bod, hodnotíme výrok jako zavádějící, byť má Fiala pravdu, že samostatný bod o migrační politice (formulován jako debata) zařazen není.

Pouze dodáme, že podle jednacího řádu PSP nebrání nic opozici iniciovat tuto debatu sama. Tento krok také opozice v minulosti využívala.

Ministr Stropnický odkazuje na rozhovor premiéra v deníku Právo z 5. září 2015 (Sobotka: Pomáháme, ale má to své meze. Okřikování odmítám; strana 7).

V rozhovoru mimo jiné zaznělo:

"Musí existovat seznam bezpečných zemí. Pokud přijdou lidé z těchto zemí, tak prostě nemají nárok na získání azylu. Když přijdete z České republiky do Spojených států, Kanady nebo do Austrálie, tak vám taky azyl neposkytnou, protože Česká republika je vnímána jako bezpečná země. Není přitom důvod, aby lidé třeba z Kosova nebo ze západního Balkánu žádali o azyl v Německu nebo u nás. Je klíčové, abychom byli schopni ekonomické a politické uprchlíky rozlišovat. Jestliže lidé utíkají ze Sýrie před válkou, jejich vesnici obsadil Islámský stát, řadu let se nebudou moc vrátit, tak je potřeba se o ně postarat, poskytnout jim pomoc. Není ale možné, aby Evropa neregulovaně přijímala neomezené množství ekonomických uprchlíků."

"V případě, že kapacity policie nebudou postačovat, budou nasazeni příslušníci armády, kteří budou mít stejné pravomoci. Zatím jsme ve fázi, kdy to není potřeba. To, co je pro nás důležité, je dostatek kapacit, kam můžeme po registraci umístit jak žadatele o azyl, tak migranty, kteří směřují jinam."

Premiér také v rozhovoru potvrzuje, že se na toto téma chystá pondělní setkání s rakouským kancléřem a slovenským premiérem.

Jak ale z výše uvedeného vyplývá, mnoho konkrétních návrhů v rozhovoru nenajdeme. Další aktivity, jako je summit V4 či setkání s představiteli sousedních zemí, však probíhají.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť nárust výdajů směřujících do obrany je sice nebývalý, neboť za vlády ODS každoročně klesaly, avšak nedá se říci, že by byly výdaje směřující do obrany a armády nesrovnatelné.

Nárustu investic do obrany jsme se věnovali již v jednom z výroků Petra Fialy. Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč a při využití prognózy Ministerstva financí by mělo HDP v letech 2017 a 2018 růst tempem 2,3 % ročně, což by mělo za následek, že podíl výdajů na obranu na HDP by činil 1,045 %, respektive 1,088 %.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (str. 29) počítá se zvýšením inkasa daní v souvislosti se zavedením systému o 12,5 miliardy. Konkrétně pracuje s 5,5 mld z DPH, 2 mld od právnických osob a 5 miliardami z daně z příjmu fyzických osob.

Problém, na který Fiala poukazuje, spočívá v tom, že ne na všechny subjekty se bude tento návrh vztahovat ihned po jeho přijetí (resp. při vstoupení v účinnost). Podle § 37 se první tři měsíce bude vztahovat na ubytovací a stravovací služby, v dalším čtvrtletí se pak přidá velkoobchod a maloobchod (jednotlivé klasifikace zákon konkrétně uvádí).

Důvodová zpráva k § 37 na straně 66 pak uvádí, že zákon počítá s možností, kdy vláda svým nařízením dočasně určí konkrétní tržby, které budou z evidence vyjmuty. Není tak zcela zřejmé, na jaký konkrétní počet subjektů se bude EET vztahovat. V této souvislosti připomínáme, že se během přípravy návrhu měnila také některá vyjádření ze strany koalice.

Obecně lze předpokládat, že zákon pracuje s číslem 12,5 miliardy v situaci, kdy budou pod EET spadat všechny subjekty, což by se mělo stát po půl roce od doby, kdy zákon vstoupí v účinnost. Ovšem zákon neuvádí zvýšení výběru u 1. roku po přijetí, kdy bude fungovat jen částečně a je třeba také dodat, že vláda bude mít možnost rozhodnout o vyjmutí některých segmentů z evidence.

Dle výhledu státního rozpočtu (data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč. Abychom toto číslo vyjádřili jako podíl na HDP, vycházíme z prognózy MF růstu HDP v roce 2016, podle které by HDP příští rok mohlo dosáhnout 4 647 mld. Kč, což by znamenalo, že rozpočet MO bude 1,02 % HDP. Pro ilustraci vývoje přinášíme tabulku s rozpočtem MO, HDP podle MF a vyjádřením tohoto rozpočtu jako podílu na HDP (výpočet Demagog.cz). Odhady HDP na roky 2017 a 2018 jsou vypočteny na základě prognózy Ministerstva financí, která počítá s růstem o 2,3 % pro oba roky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i přes relativně vysoké plánované navýšení rozpočtu MO v nejbližších letech bude jeho podíl na HDP stále blízko 1 % a tudíže stále daleko od koaličního cíle jej navýšit na 1,4 % HDP v roce 2020.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ve Švédku neexistují podle zákona oficiální statistiky, které by etnicitu pachatelů sledovaly. Z tohoto důvodu upozorňujeme, že zmíněnou informací nemůže disponovat ani poslanec Okamura.

Zpracování osobních údajů je v daném případě ve Švédsku ošetřeno zákonem Personal Data Act (švédsky) z roku 1998. Týká se zpracování a nakládání s osobními informacemi (.pdf, anglicky).

Švédské statistiky, ani mezinárodní statistiky se také nevyjadřují k původu pachatelů znásilnění. Není tak jasné, z jakého zdroje poslanec Okamura čerpal, oficiální statistiky využít nemohl.

Z policejní zprávy o znásilňování v Oslu (.pdf, v norštině) za dekádu 2001 - 2010 vyplývá, že etnicita identifikovaných pachatelů znásilnění v Oslu je různorodější, než tvrdí poslanec Okamura.

Z grafů na straně 53 lze vyčíst, že pachatelů neevropského původu je v posledních letech o něco více než polovina. Např. v roce 2010 bylo nejvíce pachatelů norského původu (34,9 %), dále afrického (19,7 %), blízkovýchodního (15,1 %), asijského (14,5 %), evropského (13,8 %) a 2 % amerického (tato a další data ze zprávy norské policie jsou k dispozici také v anglickém překladu zde).

Podíl neevropských pachatelů na znásilněných v Oslu se za sledovanou dekádu pohyboval okolo jedné poloviny. V úvahu je ale třeba vzít i fakt, že řadu znásilnění oběti vůbec nehlásí. Podle článku norského média Aftenposten.no (v norštině), který se odvolává na policejní zprávu za rok 2014, je typickým pachatelem znásilnění intoxikovaný norský mladík na párty, přičemž svou oběť obvykle zná, a oběti tyto případy obvykle nehlásí.

Podle výše uvedených zpráv policie v Oslu není ani zdaleka pravdou, že by neevropští pachatelé způsobili všechna znásilnění v Oslu. Výrok poslance Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože skutečně v mnoha státech, ze kterých míří uprchlíci do Evropy, české ambasády chybí.

Místem původu imigrantů, kteří žádají o azyl a mezinárodních ochranu v České republice, je Ukrajina a Sýrie a Kosovo (v případě nelegální imigrace, str. 1, .pdf). V všech zemích - Ukrajině, Sýrii i Kosovu - má Česká republika velvyslanectví.

Ministerstvo vnitra nabízí seznam deseti zemí, odkud nejčastěji pochází žadatelé o azyl v období za červen 2015. Zde jsou státy seřazeny podle počtu žádostí, viz následující tabulka (str. 1,.pdf).

Ukrajina48Sýrie12

Vietnam7

Afghánistán6Gruzie4Írák4Kuba3Moldavsko3

Osoby bez státní příslušnosti

3Bělorusko2

Ve všech těchto dalších zemích, Vietnamu, Gruzii, Íráku, Kubě, Moldavsku a Bělorusku, má ČR ambasádu.

Prvních pět zemí migrace do Evropy jsou podle UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Súdán a Jižní Súdán (str. 14,.pdf). Česká republika má velvyslanectví například v Sýrii či Afghánistánu, v jiných zemích však zastupitelský úřad chybí. Zastupitelský úřad pro Somálsko sídlí v Addis Abebě (Etiopie), stejně jako úřad pro Jižní Súdán, v Káhiře (Egypt) sídlí zastupitelský úřad pro Súdán či Eritreu.

Seznam deseti zemí původu s nejvyššími počty migrantů do zemí Evropské Unie v následující tabulce (v milionech osob) (str. 14,.pdf).

Sýrie3,8Afghánistán2,6Somálsko1,1Súdán0,7Jižní Súdán

0,6

Demokratická republika Kongo

0,5Barma

0,5Středoafrická republika

0,4Írák

0,3

Eritrea0,3