Přehled ověřených výroků

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajině administrativně předal (dříve spadala pod Rusko). V rámci SSSR tehdy šlo spíše o formální záležitost. Krym zůstal Ukrajině i po rozpadu SSSR, což v tzv. Budapešťském memorandu potvrdila i Ruská federace. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 zástupci Ukrjainy, Ruska, Velké Británie a USA. Ukrajině, která se vzdala svých jaderných zbraní, byly poskytnuty bezpečnostní záruky ostatních signatářů, včetně garance jejích existujících hranic - tzn. včetně Krymu. Rusko znovu potvrdilo teritoriální integritu Ukrajiny v článku 2 Dohody o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou (.pdf, str. 84-91) z května 1997. Rusko tedy ukrajinské vlastnictví Krymu do jeho anexe nerozporovalo.

Že anexe Krymu bylo porušením mezinárodního práva, se domnívají různé právní autority, jako Mezinárodní advokátní asociace (International Bar Association -IBA), která poukazuje zejména na porušení 2. článku Charty OSN, který zapovídá použití síly proti teritoriální integritě jiných států. University of Cambridge publikovala text, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek může být odtržení části území v souladu s mezinárodním právem (tj. nebyl by porušen princip teritoriální integrity), a proč tyto podmínky nejsou v případě Krymu splněny.

Podobně jako u hodnocení výroku o podpoře velmocí válčícím stranám v Sýrii, i zde jsme pro hodnocení použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP). Podle dat * UCDP byly povstalci na východní Ukrajině podporováni Ruskem formou dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Poskytnuta byla také finanční a potravinová pomoc. Dále byly podporováni ruští dobrovolníci, aby bojovali ve východní Ukrajině. UCDP se nepodařilo spolehlivě ověřit spekulace, že ve východní Ukrajině operují přímo jednotky ruské armády.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položky Ukraine: Donetsk, Ukraine: Lugansk a Ukraine: Novorossiya a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions"vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2014, potvrďte tlačítkem Add to query a pokračujte tlačítkem Proceed3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Mediální zdroje z ledna roku 2013 potvrzují, že tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg veřejně vyjevil ochotu Forejta (Idnes) do funkce velvyslance ve Vatikánu navrhnout. To se stalo po období odmítání ze strany ministra zahraničí.

O týden později, na jednání vlády 6. února 2013, navrhnul ministr zahraničí bod " Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky č.j. V21/2013 ".

Tento bod byl podle záznamu z jednání (.doc) podpořen všemi přítomnými členy vlády. Usnesení i předkládaný materiál ovšem není veřejně skutečně dostupný, je veden v režimu vyhrazené (druhý ze čtyř stupňů utajení). Z tohoto důvodu nelze se stoprocentní jistotou říci, že v tomto balíku velvyslanců byl i Forejt, nicméně samotný Schwarzenberg v rozhovoru z března 2013 potvrzuje, že ohledně Forejta své rozhodnutí změnil

Výrok ministra Zaorálka je tedy hodnocen jako pravdivý, usnesení, které s pravděpodobností hraničící s jistotou skutečně Forejta schválilo jako kandidáta na post velvyslance ve Vatikánu, je vedeno v neveřejném režimu.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda byl skutečně u jednání v Pekingu přítomen i český velvyslanec. S dotazem na potvrzení informace jsme oslovili tiskový odbor Ministerstva zahraničních věcí. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Co se týká návštěvy prezidenta v Moskvě, tak je pravdou, že při setkání s prezidentem Ruské federace nebyl velvyslanec Remek přítomen. Miloše Zemana doprovázel kancléř Mynář a poradce pro energetiku Nejedlý.

Zdroj fotky: RU.cz

Vladimír Remek 16. ledna 2014 předal pověřovací listiny a oficiálně se stal velvyslancem České republiky v Ruské federaci. Lubomír Zaorálek byl do funkce jmenován 29. ledna 2014.

Miloš Zeman (Česká televize) skutečně sehrál velkou roli v otázce velvyslanců. Po jeho zvolení prezidentem, změnil dohodnutý seznam budoucích velvyslanců, na kterých se dohodli Václav Klaus a Karel Schwarzenberg. Jednalo se především o velvyslance v Bratislavě a Moskvě. Ministr Schwarzenberg tyto změny odmítal, ale po pádu vlády souhlasila s novými jmény vláda Jiřího Rusnoka.

O tom, že vzájemné vztahy České republiky se Slovenskou jsou skutečně nadstandardní hovoří i letošní Koncepce zahraniční politiky ČR, která uvádí:

"Ve vztahu ke Slovensku bude zahraniční politika ČR, mj. díky úzkým historickým, ekonomickým, politickým i mezilidským vazbám, usilovat o udržení nadstandardního a strategického charakteru vztahů a jejich posílení (...)." Samotná velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová, původem z Bratislavy, má se vší pravděpodobností ke své vlasti hluboký osobní i odborný vztah. Vedle toho působí přímo na bratislavském velvyslanectví a konzulátu řada dalších slovenských i českých odborníků. Více o vzájemných vztazích Česka a Slovenska se můžete dočíst například v analýze Ministerstva vnitra /.pdf, od str. 18).

Česká republika jako jedna z mála zemí udržuje rovněž své stále velvyslanectví také v Damašku, kde vedle velvyslankyně Evy Filipi působí ještě skromný organizační aparát.

Obou velvyslankyní by se měl dotknout nedávno přijatý služební zákon (§ 74, odst. 1, písm. h), podle které by Klausová i Filipi měly po dovršení 70 let ve svém úřadu skončit. Podle slov ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka by ale k tomu díky "právní kličce" dojít nemuselo.V případě velvyslankyně Filipi se hovoří o její klíčové roli pro Česko, jelikož syrské velvyslanectví kromě zastupování zájmu ČR jako tzv. protective power zastupuje i zájmy Spojených států. Nahradit by ji v dohledné době by tak znamenalo pro český stát se vší pravděpodobností značnou komplikaci.

V Poslanecké sněmovně vzniká v těchto dnech také inciativa, která by měla novelizovat příslušnou legislativa tak, aby mohl daný velvyslanec zastupovat ČR i po překročení 70 let.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pokles preferencí hnutí ANO totiž není jednoznačný v jednotlivých průzkumech a agentury nezkoumají vliv veřejné diskuze o EET na sílu hnutí v průzkumech. Jde spíše o nepodloženou hypotézu ministra financí.

Výrok Andreje Babiše padl v reakci na volební model TNS Aisa, který v pořadu prezentovala Česká televize. Samotný pokles hnutí ANO je v posledních měsících v rámci statistické chyby. Zpráva také nezkoumá vliv konkrétních politik na preference.

Zdroj grafu: TNS Aisa

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve své poslední zprávě z 23. září 2015 (.pdf) neuvádí žádná fakta nebo hypotézy, které by spojovaly ztrátu voličských preferencí s diskuzí o zákoně o EET.

Na přiloženém vývojovém grafu CVVM můžete sledovat vývoj podpory hnutí ANO (jde opět o volební model).

Uveďme ještě data společnosti Median (.pdf –jde o volební model ze srpna – poslední publikovaný výzkum). Median ve své zprávě ze srpna nepotvrzuje pokles podpory pro hnutí ANO. Nepracuje tedy ani s hypotézou, proč by hnutí klesalo.

Zdroj grafu: Zpráva společnosti Median (srpen 2015)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť v minulém týdnu Poslanecká sněmovna na 3 schůzích projednala řadu zákonů a zřídila mimo jiné novou komisi.

Proběhla 1 řádná a 2 mimořádné schůze (jednu z nich svolalo samo hnutí ANO), na kterých poslanci schválili ve 3. čtení 7 vládních zákonů (např. novelu zákona o azylu a pobytu cizinců). Ve 2. čtení byl projednán zákon o obcích a v 1. čtení se projednalo celkem 6 zákonu (1 byl zamítnut). Byla také zřízena stálá komise pro dohled nad FAÚ.

V rámci mimořádných schůzí se ve čtvrtek řešila situace okolo uprchlíků (od 9 do 18 hodin) a také (na návrh Babišova hnutí) situace v České poště (nebylo doprojednáno).

Miroslav Kalousek svým projevem blokoval Sněmovnu 30. září při projednávání zákona o hazardu; není ovšem pravda, že by poslanci neudělali kvůli Kalouskovi v tomto týdnu nic.

31. schůze (řádná)

29. září - projednávaly se opoziční návrhy zákonů. Koalice se s opozicí dohodla, že připustí projednání 1 opozičního návrhu za každý klub - tj. KSČM, TOP 09, ODS a Úsvit.

KSČM předložila novelu zákoníku práce (proplácení prvních 3 dnů nemoci) a protlačila jej do 2. čtení.

Návrh z dílny TOP 09 byla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – rovněž nebyl zamítnut v prvním čtení.

ODS navrhla zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, ovšem poslanci tuto věc zamítli již v prvním čtení.

Nakonec hnutí Úsvit předložilo novelu zákona o státních svátcích, podle něhož by byl 31. srpen vyhlášen významným dnem (spojení přemyslovské a lucemburské dynastie). Tento návrh do 2. čtení prošel.

30. září Poslanci nejprve ve 3. čtení schválili vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících. Dále poslanci přijali ve 3. čtení vládní návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tento den pak poslanci projednávali novelu zákona o hazardu, kterou skutečně svým vystoupením zablokoval Miroslav Kalousek.

2. října Jednání začalo o hodinu později kvůli přestávce ČSSD. Následně prošly vládě následující návrhy (všechno třetí čtení):

• novela zákona o spotřebních daních
• návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
• novela zákona o azylu a o pobytu cizinců na území ČR
• novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech
• návrh zákona o poštovních službách

Ve 2. čtení prošel vládní návrh zákona o obcích a v z prvního čtení byly do výboru propuštěny vládní návrhy zákona o podpoře malého a středního podnikání a zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie.

Navíc byla zřízena stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (ta musí ještě zvolit svého předsedu, aby mohla začít fungovat).

Nestihl se v 1. čtení doprojednat návrh zákona o prokazování původu majetku.

Kromě této řádné schůze, jak jsme již uvedli v úvodu, proběhly v tomto týdnu 2 mimořádné schůze (obě ve čtvrtek 1. října).

30. schůzeMimořádná schůze k informaci předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU navázala na stejné jednání z června tohoto roku. Začala V 9 hodin a skončila v 18 hodin. Diskuze se účastnili jak zástupci opozice, tak i vlády. Výsledkem bylo přijetí několika usnesení (vládní koalice zde hlasovala spolu s TOP 09, kdy přijala jako základ usnesení poslankyně Chalánkové z této strany).

32. schůze Další mimořádnou schůzi vyvolalo samo hnutí ANO. Šlo o informaci vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p.. Hnutí také chce zřídit vyšetřovací komisi k zakázkám České pošty. Samotná schůze netrvala příliš dlouho (18:13 - 19:28) a přerušena byla kvůli tomu, že Sněmovna nebyla usnášeníschopná (tj. nebylo přítomno alespoň 67 poslanců). Nutno dodat, že jednání bylo poněkud chaotické a vyvolání této schůze nekritizovala pouze opozice, ale např. i poslanec ČSSD Koskuba.

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle dat Eurostatu byla v srpnu 2015 v České republice nezaměstnanost ve výši 5 % a byla tak druhá nejnižší v Evropské unii hned po Německu, které má ještě o půl procentního bodu nižší míru nezaměstnanosti.

Dodejme tedy, že za Evropu zde považujeme země Evropské unie. Možných definic slova "Evropa" je jistě více, v pochybnostech se však vždy přikláníme k variantě, která nejlépe odpovídá řečníkovu výroku.