Přehled ověřených výroků

Pravda

Lázně Kyselka jsou skutečně ve zdevastovaném stavu, dokládá to fotodokumentace obecně prospěšného sdružení Lázně Kyselka. V rámci fotogalarie je dostupná řada snímků, které tento stav potvrzují, předpokládáme, že o veřejně dostupných fotkách mluví také Miloš Zeman.

Nepravda

Okamura ve svém výroku korektně uvádí, že by Česká republika měla celkem přijmout 3091 osob. V ostatních aspektech svého výroku se ovšem zásadně mýlí.

3091 lidí, které má ČR přijmout, by mohlo do země přijít v horizontu 2 let, vláda jako taková neodsouhlasila víc než polovinu z tohoto čísla, neboť hlasovala proti kvótám. Kvóty ve skutečnosti nepodpořily všechny státy střední Evropy vyjma ČR, jak Okamura uvádí. Další nepřesnosti se předseda SPD dopouští při interpretaci pozice ČR vůči kvótám (ta zůstává dlouhodobě odmítavá). Celkové číslo potenciálně přijímaných osob se nespojuje s náboženským vyznáním. Z důvodů těchto nepřesností je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Premiér Sobotka v písemné interpelaci Tomiu Okamurovi napsal, že Česká republika přijme do konce roku 2017 celkem 3091 osob. Z tohoto celku však vláda podpořila případné přijetí 1500 lidí a to na základě dobrovolnosti. Naproti tomu tzv. kvóty, které České republice přidělují zbývající počet, česká vláda prostřednictvím ministra Chovance na jednání ministrů vnitra zemí EU v září 2015 odmítla. Ze všech evropských zemí proti kvótám hlasovala právě Česká republika, dále Slovensko, Maďarko, Rumunsko a zdrželo se Finsko. Je tedy zjevné, že Okamura nemluví pravdu ohledně přístupu vlády a také v tom, že ostatní středoevropské země byly proti narozdíl od nás. Kvóty podpořily 3 ze 4 sousedních zemí České republiky.

To, že i přes tento fakt kvóty platí, vychází z platných evropských pravidel a vláda s tím reálně nic nenadělá, neboť kvóty jsou platné rozhodnutím zmíněného summitu. Vláda také kvóty nadále odmítá. Nový návrh Komise, který pracuje opět s myšlenkou relokace osob, odmítla na svém jednání vláda. To oznámil veřejně premiér. Není tedy pravdou, že by vláda měnila svou pozici, ve skutečnosti je konzistentní. Sobotka nově pouze nevyloučil, že při případném schválení nových kvót (přes odpor ČR) využije možnost podání žaloby k příslušným evropským institucím.

Celkový počet 3091 osob, který Okamura uvádí, navíc nijak nespecifikuje víru případných příchozích osob. Není tedy pravdou, že by šlo automaticky o vyznavače islámu, byť z logiky směrů migračních toků je pravděpodobné, že mezi nimi bude muslimů většina.

Pravda

Ve Fondech Evropské Unie bylo dle Ministerstva pro místní rozvoj pro roky 2014 - 2020 pro ČR vyčleněno téměř 24 miliard eur. To je v přepočtu asi 640 miliard korun.

Zavádějící

Balkánská trasa byla uzavřena rozhodnutím Rady 7. března 2016. To dokládá společné prohlášení lídrů zemí z tohoto jednání. V prohlášení je uvedeno: "...uzavření převaděčských tras, rozbití obchodních modelů převaděčů, ochraně našich vnějších hranic a ukončení migrační krize v Evropě ", přičemž se počítá s úzkou spoluprací se zeměmi západního Balkánu, které nejsou členy EU. " Toky nelegální migrace na západobalkánské trase nyní skončily."

V této debatě tedy samozřejmě mají své slovo zasažené státy, ovšem tvrzení, že " nic z toho se neprosazovalo v Bruselu ", je mylné. Donald Tusk po zmíněném jednání uvedl, že uzavření západobalkánské trasy "není otázkou unilaterálních jednání, nýbrž společným rozhodnutím osmadvacítky ".

Pokud se ovšem ohlédneme za kroky, které tomuto uzavření předcházely, zjistíme následující. Sobotka v únoru 2016 svolal do Prahy mimořádný summit zemí V4, na němž byl dohodnut tzv. Plán B pro jednání v rámci EU. Vyjma členských zemí V4 byli jednání přítomni i prezident Makedonie a premiér Bulharska. Zde skutečně v závěrečném prohlášení ja obsaženo, že v případě problémů s dohodou s Tureckem je třeba posílit kontroly vnějších schengenských hranic a to případně i bez zahrutí Řecka.

Tento plán byl na následujícím únorovém summitu v Bruselu odmítnut. Tusk se v reakci na záložní plán, s nímž přišla pár dní před zmíněným summitem Visegrádská čtyřka vyjádřil tak, že není čas na plány A, B nebo C.

Následně ovšem na březnovém jednání byl plán na uzavření balkánské trasy schválen.

Sobotka komentoval podrobně celá jednání v Poslanecké sněmovně 22. března při informaci vlády o migrační krizi. K danému uvedl:

" Jsem rád, že za poslední dva měsíce se vývoj na evropské úrovni posunul, a jsem také rád, že v základní rovině dnes evropské státy následují to, co jsme v rámci V4 říkali od samého počátku řešení migrační krize. Na otázku migrační krize existuje pouze společná evropská odpověď a ta spočívá dnes v uzavření balkánské trasy, spočívá v zajištění ochrany schengenského prostoru, dnes zejména v Řecku, a také v aktivním působení v Sýrii, kde leží velká část příčiny celé dnešní situace.(...)Přesně v tomto duchu jsme pak přistoupili k druhému tématu našeho pražského setkání, kterým byla právě otázka řešení migrační krize. Shodli jsme se na tom, že je potřeba uzavřít balkánskou trasu. Bylo pro nás jako pro státy V4 podstatné diskutovat o těchto otázkách také se zeměmi, kterých se naše návrhy bezprostředně týkají. Přizvali jsme proto k této debatě prezidenta Makedonské republiky a také předsedu vlády Bulharské republiky, kteří nakonec naše záměry potvrdili a podpořili. Součástí naší pozice bylo i to, že akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem musí být jednoznačně uveden v život a musí být naplňován.

Chci připomenout a zdůraznit, že únorové setkání států V4 tady v Praze bylo v té době jedním z nejdůležitějších setkání nad věcnými otázkami, jak dál postupovat v oblasti migrace. Šlo nám o to přinést našim státům a také Evropě naprosto konkrétní výsledky. Tím, že jsme se tady v Praze shodli s Makedonií a že jsme se shodli s Bulharskem na postupu vůči balkánské migrační trase, jsme podle mého názoru ukázali, že naším cílem není politika, která by vedla k prohlubování migrační krize, ale že naším cílem je konkrétní účinné řešení, které zastaví nelegální migraci do středu Evropy.

Březnová jednání na evropské úrovni ukázala, že strategie V4 v tomto směru byla správná. Evropská komise si nakonec osvojila do značné míry naše zásady přístupu k řešení migrační krize. Nejprve 7. března proběhl summit Evropská unie - Turecko. Zde byly dohodnuty konkrétní kroky, zejména to, že Turecko bude přebírat zpět nelegální migranty z Řecka, tedy z nejbližší evropské země, kde jich dnes jsou desítky tisíc. Ale došlo také ke shodě ve věci uzavření balkánské trasy, a tím jsme docílili odpovědi Evropské unie, kde jsme řekli "jsme schopni účinně chránit vlastní hranice.
"

Jak je tedy patrné, Sobotka veřejně uvedl, že daný návrh vzešel i na základě tlaku, který iniciovala V4 ve shodě s Makedonií a Bulharskem. Tento návrh se stal součástí řešení přijatého na březnovém summitu EU (uzavření balk. trasy, dohoda s Tureckem). Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nebot Fiala značně zjednodušuje Sobotkova vyjádření k danému problému i samotná přijatá řešení.

Neověřitelné

Pokud jde o ministry odpovídající za čerpání fondů, na Ministerstvu školství byla situace mnohem složitější, než jak uvádí Babiš s příkladem Dobeše. Jen v roce 2007 se tak vystřídali čtyři ministři a Dobeš byl ministrem až v roce 2010 ve vládě Petra Nečase.

Stejně tak je mnohem složitější situace na Ministerstvu životního prostředí, kde se v roce 2007 vystřídali dva ministři a Chalupa přišel na ministerstvo v roce 2011 a Drobil v roce 2010.

V obou případech je navíc nutno říci, že: " Podmínky pro využívání prostředků z evropského rozpočtu jsou stanoveny nařízeními Evropské unie. Konkrétní strategie a oblasti pro čerpání evropských prostředků jsou pak stanoveny Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), který byl zpracován všemi členskými státy a následně schválen Evropskou komisí. " NSRR pro období 2007-2014 pochází z července 2007 (.pdf) a je pod ním podepsáno Ministerstvo pro místní rozvoj. Východiskem pro zpracování návrhu NSSR byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády ČR (za premiéra J. Paroubka) č. 175/2006 (.pdf) z února 2006.

V programovém období 2007-2013 šlo (kdy rok 2015 byl posledním rokem implementace) z evropských fondů čerpat částku cca. 700 miliard korun (k říjnu 2015 se mluví o 677 mld., změna je způsobena pohybem kurzů měn apod.).

Dle zprávy z března 2014 (dle Ministerstva pro místní rozvoj, MMR) hrozilo, že Česká republika nevyčerpá až 62,8 mld.

Na podzim 2014 (.pdf, str. 3) byly odhady nedočerpání v závěru programového období na méně než 5 mld. Kč. Z upřesněných predikcí řídících orgánů z počátku roku 2015 vyplývalo, že na konci období nevyužijí 18,7–23,1 mld. Kč.

V lednu 2016 se očekává, že podle MMR za celé programové období 2007 až 2013 Česká republika nedočerpá zhruba 30 mld.

Zda vláda B. Sobotky dokázala "ušetřit" 24 mld. v roce 2014 a jak (příp. kde a kdo) přišel o 7,5 mld. na Ministerstvu životního prostředí se nám zjistit nepodařilo.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (sněmovní tisk 651) byl vládou předložen poslanecké sněmovně 10. 11. 2015. Tento návrh zákona implementuje evropskou směrnici Rady 2014/107/EU, která byla zveřejněna dne 9. 12. 2014, takže Ministerstvu financí ČR skutečně trvalo 11 měsíců, než tuto směrnici zapracovalo do příslušného zákona.

Ze strany navrhovatele bylo navrženo projednání zákona tak, aby mohl být schválen již v prvním čtení. Organizační výbor projednání návrhu doporučil 12. 11. 2015. Avšak návrh byl projednán a následně schválen až na 39. schůzi poslanecké sněmovny 10. 2. 2016.

Pravda

Regionální potravina je produkt určený ke konzumaci konečnému spotřebiteli, který je vyroben v příslušném regionu a pochází zejména z tuzemských surovin. Soutěž o značku Regionální potravina probíhá každým rokem v každém kraji. Celkem má 9 kategorií potravin podle Metodiky (pdf, str. 3). V současné době je celkem 575 oceněných produktů.

V rámci krajských značek drží označení Vím, co jím 317 výrobků dle Seznamu potravin (pdf). Logem Zdravá potravina se může pyšnit 596 potravin. Logo Český výrobek má 1976 výrobků z toho 515 potravin. Krajská označení jsou sice schopna pokrýt vice výrobků, pokud splní daná kritéria, ale ve skutečnosti podle dostupných dat, nese tato označení přibližně stejný počet výrobků jako označení Regionální potravina.

Neověřitelné

Co se týká Sýrie jako jedné z hlavních příčin migrační krize, můžeme toto konstatování demonstrovat na datech Eurostatu o počtu imigrantů do EU za rok 2015. 30 % z nich právě ze Sýrie pochází.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Podle statistik Ministerstva vnitra (.pdf, poslední dostupná data ke konci listopadu 2015) bylo z 1382 žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR 636 z Ukrajiny, 124 z Kuby, zmiňovaná Sýrie je na třetím místě s 122 žadateli. U dalších 410 ukrajinských občanů byla odeslána žádost o vrácení do jiné členské země na základě Dublinských dohod. Těchto žádostí však bylo celkově odesláno 1865.

Zdroj: Statistické zprávy Ministerstva vnitra. Data jsou sesbírána ze zpráv za jednotlivé měsíce.

Můžeme také sledovat data o cizincích (.xls) s povoleným pobytem (jak přechodným, tak trvalým), tato čísla ovšem také neposkytnou odpověď, kolik uprchlíků prochází ČR a kolik z nich pochází ze Sýrie.

Neznáme bohužel přesná čísla počtu uprchlíků, kteří přes Českou republiku prošli, statistiky je nejsou schopny postihnout, neboť řada z nich může projít aniž by byli identifikováni. Výrok tedy s ohledem na nedostatek těchto dat hodnotíme jako neověřitelný.

Neověřitelné

Vít Jedlička patrně naráží na analýzu předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha. Ten v roce 2012 na svém blogu vyčíslil náklady členství v EU na 200 miliard ročně. Do těch kromě 41 miliard, které posílá ČR jako příspěvek do rozpočtu EU zahrnuje dále například zmíněné dotace na solární a větrné elektrárny (podle Macha 40 miliard), dotace na biopaliva (10 miliard), náklady na kofinancování evropských projektů (19 miliard) nebo cla, která se odvádějí do rozpočtu EU (6 miliard). Nezohledňuje však peníze, které naopak ČR dostává z rozpočtu EU v rámci přerozdělování, přičemž v roce 2011, o kterém Mach píše, to bylo 72 miliard.

Je ovšem nutné dodat, že ne všechny tyto náklady vyplývají z členství v EU. Například zavedení dotací na fotovoltaiku sice navazuje na evropský klimaticko-energetický balíček, podle kterého se má do roku 2020 snížit podíl skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) o 20 % (oproti stavu z roku 1990). Výši dotací a jejich pravidla už si pak ale nastavovala Česká republika sama a právě chyby při tvorbě národní legislativy mají velký vliv na částku, která se ročně vyplácí jako podpora OZE.

Oproti výpočtům Petra Macha je pak možné postavit například analýzu vlády u příležitostí výročí 10 let členství v EU. „Členství České republiky mimo jednotný trh EU by vedlo k nižšímu HDP v roce 2013 o 2,5 % a nižší zaměstnanosti o 1,5 %. V absolutních číslech se jedná o zhruba 100 miliard korun, což v přepočtu na jednoho obyvatele představuje zhruba 9 200 korun,“ píše se v analýze. Dále zmiňuje, že ČR coby nečlen EU by ročně dosahovala růstu HDP zhruba o 1,1 procentního bodu nižší, než jako člen Unie. To by mělo další ekonomické dopady.

Toto téma je široké a skutečné zhodnocení přínosů či nákladů členství v EU přesahuje možnosti tohoto textu. O nákladech a přínosech členství se debatuje například i ve Velké Británii v souvislosti s možným odchodem z EU a ani tady se ekonomové zdaleka neshodnou. I my tedy hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Pravda

Výrok ministra Chovance hodnotíme jako pravdivý, jelikož České republice tuto povinnost ukládá Dublinské nařízení, které upravuje azylové řízení v Evropské unii.

Vzhledem k tomu, že k nám iráčtí křesťané přiletěli letadlem, stala se Česká republika zemí jejich vstupu do Schengenu. Článek 4 odst. 5 Dublinského nařízení, kterým se žádosti o azyl řídí, říká: "Členský stát, u něhož byla žádost o azyl podána, je povinen za podmínek uvedených v článku 20 a s cílem ukončit řízení o určení státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl převzít zpět žadatele o azyl, který se nachází v jiném členském státě, v němž podal novou žádost o azyl poté, co vzal svou původní žádost během procesu určování příslušného státu zpět." Článek 20 pak uvádí další podmínky týkající se procesu vrácení osoby do příslušné země. Pokud se tedy stala Česká republika první zemí, v níž osoba podala žádost o azyl, je podle čl. 16 povinna přijmout zpět tohoto žadatele a provést s ním azylovou proceduru.