Přehled ověřených výroků

Výrok poslance Volného hodnotíme na základě řady příkladů, kdy ODS podpořila v hlasování vládní legislativu, jako nepravdivý.

Předně uveďme, že není zcela jasné, co poslanec Volný míní "trošičku gramotným základem" u jednotlivých zákonů. Předpokládáme ovšem, že podle mínění Jana Volného vládní návrhy takový základ obsahují a také "něco někam posunují".

Pokud tedy budeme posuzovat výrok tak, že ODS by podle Volného měla torpédovat všechny předkládané návrhy zákonů, musíme jej hodnotit jako nepravdivý. ODS jako opoziční strana s vládní koalicí zákony neprosazuje, není ovšem pravdou, že by apriori odmítala/bránila všemu, co koalice předkládá.

Dále přikládáme krátký přehled vládních návrhů zákonů, které předkládali ministři za ANO a pro které poslanci ODS ve 3. čtení v Poslancké sněmovně hlasovali (jde o zákony ze začátku volebního období a jde o pouhý ilustrativní výčet).

Novela zákona o odpadech (předkladatelem ministr Brabec), novela zákona o silničním provozu (ministr Prachař), novela z. o obchodování s povolenkami na emise sklen. plynů (ministr Brabec), novela zákona o auditorech (ministr Babiš), novela zákona o DPH (ministr Babiš), návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy (ministr Babiš), novela zákona o cenách (ministr Babiš).

Známým příkladem, kde opozice podpořila po diskuzích vládní návrh zákona, byl služební zákon. Původní návrh se po opozičním tlaku a hrozbě obstrukcemi vládní koalice ve spolupráci s pravicovou opozicí upravil a posléze jej společně prohlasovali (přehlasování veta prezidenta Zemana) Poslaneckou sněmovnou.

Jak se můžeme dozvědět ze stránek MF: " Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky". Třetí čtení zákona obsahujícího tuto úpravu pak proběhlo 7. 11. 2014 na 20. schůzi a tento návrh byl schválen.

Úpravu má ve svých zákonech Slovensko a právě s jeho výsledky je zavedení zákona obhajováno. Zavedení kontrolního výkazu na Slovensku mělo zvýšit riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, protože se jejich organizátoři zaměřují na státy, kde jim hrozí menší rizika odhalení a vyřešení. Jak píše na základě dat z března 2014 slovenská Pravda, jen během ledna 2014 se podařilo identifikovat přes stovky nových rizikových řetězců firem, které dohromady tvoří více než 800 společností. Na druhou stranu samotné zavedení kontrolního výkazu potenciální pachatele zřejmě úplně nevystrašilo. Z celkového počtu 14 mil. transakcí se totiž jako rizikových ukázalo až 1,7 milionů. Taktéž je nutné dodat, že všechna výše uvedená data jsou zatím pouze prvotními zprávami, neboť první kontroly na základě kontrolních výkazů z března a dubna (výše) zatím nebyly k říjnu uzavřeny. Na druhou stranu se měla zlepšit daňová disciplína podnikatelů a klesl i nadměrný odpočet DPH. V září 2014 pak kontrolní výkazy přinesly další pomoc daňové kontrole, když pomohly odhalit podvody s fakturami (SME, Pravda). Současná efektivity je pak poněkud narušována faktem, že i v říjnu 2014 stále 1/4 výkazů chodila chybně vyplněná.

Srovnávat oba zákony a mluvit o stejné efektivitě však úplně nelze. Příkladem je třeba to, že na Slovensku platí sankce za porušení povinností v souvislosti s kontrolním výkazem ve výši až 10 000 € (při opakovaném 100 000 €). V současné verzi zákona budou sankce spíše symbolické – až 1 000 Kč (při opakovaném 50 000 Kč). Oproti slovenskému příkladu taktéž česká verze vyžaduje sběr jen základních údajů v hodně omezeném rozsahu.

Zda má vlastní variantu "kontrolního výkazu" zavedeno Rakousko, Polsko či Německo, se zjistit nepodařilo.

Návrh změny zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích měl být podle legislativního plánu vlády předložen již v březnu 2015, přičemž vláda návrh schválila až usnesením v červenci 2015 (pdf., str. 1).

Jak vyplývá z vyjádření Jaroslava Faltýnka, předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO, v Událostech, komentářích dne 29. července 2015, hnutí ANO mělo skutečně výhrady vůči limitaci darů politickým stranám. Faltýnek v rozhovoru uvedl: "My jsme v rámci té debaty ve vládě, nám se to nelíbilo, protože to považujeme za určitou diskriminaci. Když někdo vydělá peníze transparentně, zdaní je, transparentně věnuje některému politickému subjektu třeba částku 3, 4, 5 milionů korun, tak proč by měl být omezen nějakou hranicí." Návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3), z přítomných 15 členů vlády hlasovalo pro 15.

Výrok hodnotíme jak pravdivý. Podle ČT vedla Evropská komise s ČR řízení ohledně sporu týkajícího se EIA od roku 2007. Post ministra životního prostředí od počátku sporu Drobil, Chalupa i Bursík zastávali. Je také pravda, že podle Hospodářské komory České republiky "proti České republice zahájila Evropská komise v dubnu 2013 řízení pro porušení smlouvy o fungování EU (tzv. infringement) kvůli nedostatečné transpozici směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)".To znamená, že z výše zmíněných ministrů se žádnému nepodařilo v tomto problému učinit výraznější kroky směřující k vyřešení problému (poslední z nich – Chalupa – skončil svůj úřad 10. července 2013).

Je pravdou, že jsme byli donedávna jediným státem EU, který neměl přijatý zákon o státní službě, jak píší média.

V roce 2010 pak ČR prohrála soudní spor s EU, neboť porušila právo Unie, když pozdě převedla do svého práva směrnici EU o penzijním pojištění zaměstnanců. Novela zákona týkající se tohoto druhu důchodového pojištění vstoupila v platnost podle iDNES.cz v srpnu 2011. Přesto musela ČR zaplatit sankci ve výši 250 tisíc eur (necelých 6,5 milionu korun).

Je pravda, že dochází k zastavování programů v rámci zastavení financování z EU. Jak píše Ministerstvo financí České republiky v roce 2013 došlo k pozastavení proplácení pěti programů, z toho dvou ministerských a tří krajských.

V tomto roce se také jedná o novele zákona týkající se posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Novela zákona prošla přes odpor pravicové opozice. Podle ministra životního prostředí, Richarda Brabce, jak zmiňují média, by tato pravidla "měla být přijata do konce roku, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací ve výši 100 miliard korun".

Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, kdo byl plátcem nákladů na cestu senátora Doubravy. Ruskézdroje většinou neuvádí žádnou zastřešující organizaci, zajišťující pozorovatelskou misi.

The Guardian, The Moscow Times i agentura Novorossia zmiňují mj. organizaci ASCE (evokující anglickou zkratku organizace OBSE, která běžně zajišťuje vysílání nezávislých mezinárodních pozorovatelů voleb, ovšem voleb v Doněcké a Luhanské republice se odmítla účastnit). Jak však uvádí např. The Telegraph, samotní představitelé této organizace přiznali, že v době voleb ASCE ještě ani nebyla ustavena.

Vladimír Remek 16. ledna 2014 předal pověřovací listiny a oficiálně se stal velvyslancem České republiky v Ruské federaci. Lubomír Zaorálek byl do funkce jmenován 29. ledna 2014.

Miloš Zeman (Česká televize) skutečně sehrál velkou roli v otázce velvyslanců. Po jeho zvolení prezidentem, změnil dohodnutý seznam budoucích velvyslanců, na kterých se dohodli Václav Klaus a Karel Schwarzenberg. Jednalo se především o velvyslance v Bratislavě a Moskvě. Ministr Schwarzenberg tyto změny odmítal, ale po pádu vlády souhlasila s novými jmény vláda Jiřího Rusnoka.

V listopadu 2011 poslanci opoziční ČSSD zablokovali jednání ve Sněmovně na šest po sobě jdoucích jednacích dní.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

Obstrukce ve třetím čtení tedy opozice začala až při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významné tržní síle.

Mluví-li Andrej Babiš o "pouštění investic", je nutné je porovnat s předchozími roky. Výše proinvestovaných částek je podle Tabulkové přílohy Návrhu SR pro rok 2015 (.xls, List T-6) bilancující kapitálové výdaje (položka, pod kterou jsou ve SR investice rozpočtovány) za uplynulé roky roky:

201320142015102,3 mld Kč74,3 mld Kč75,6 mld Kč

Dá se tedy konstatovat, že investice meziročně rostou, i když velmi mírně. Zároveň ale zdaleka nedosahují úrovně roku 2013, tedy kritizovaného Kalouskova rozpočtu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pokud jde o druhou část výroku zaměřenou na rozvoj škol, poslankyně Věra Kovářová (TOP 09) k tomuto řekla: "Přesvědčovala jsem středočeské poslance, že investice do rozšíření základních škol v okolí Prahy jsou naprosto nezbytné".

Ve schváleném státním rozpočtu byl opravdu v dubnu 2014 tento program nově zařazen a označen jako podprogram 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Prostředky na tento program jsou vyčleněny ve výši 300 mil. Kč a jsou v první etapě účelově určeny na pomoc obcím v okresech Praha-západ, Praha-východ. Podat žádost o poskytnutí dotace v této první fázi šlo v termínu nejpozději do 11. června 2014. Více o první etapě podprogramu zde (.pdf).

Informaci, kolik obcí a s jakým požadavkem se na program přihlásilo, se z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.

Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).