Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že ministři dopravy za hnutí ANO reálně projekt mýta prozatím neposunuli, byť alespoň ministr Ťok předložil časový harmonogram realizace mýta po roce 2016. Na druhou stranu je nyní již jisté, že se nestihne podle zákona o veřejných zakázkách vysoutěžit nový dodavatel mýtného systému do konce roku 2016. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť ministr Ťok podnikl alespoň nějaký krok. Ten však k nápravě daného problému nevedl.

Vláda 20.listopadu 2015 schválila zmíněný harmonogram. 22. prosince 2015 pak ČTK (Lidovky.cz) s odvoláním na Ministerstvo dopravy uvedlo, že " vybrat nového provozovatele mýtného systému v řádném výběrovém řízení už nelze do vypršení smlouvy s Kapschem ke konci roku 2016 stihnout ".

Sám ministr Ťok pak 25. ledna 2016 uvedl, že bude nezbytné nechat Kapsch spravovat mýto i po roce 2016 a řádně vysoutěžit dalšího dodavatele. Tento stav by měl trvat podle ministra až do roku 2019. Česká televize a ČTK k danému uvedli: " Svůj návrh na prodloužení současné smlouvy předloží příští týden ke schválení vládě. Koaliční rada se podle ministra shodla na tom, že zásadní priorita je, aby se mýto vybíralo i po skončení letošního roku, kdy firmě Kapsch vyprší smlouva. Ťokovi se takový postup nelíbí, ale nevidí jinou praktickou možnost."

Realita je tedy taková, že se do konce roku 2016 nestihne vysoutěžit nový dodavatel a mýto tak bude spravovat pravděpodobně stále firma Kapsch. Ministři dopravy za ANO jsou ve funkci již 2 roky, za tu dobu nedošlo k vyřešení tohoto problému.

Novela školského zákona vyhlášená 17. 4. 2015 ve Sbírce zákonů pod číslem 82/2015 Sb. se ve svém § 16 odst. 2 písm. a) až i) zabývá stanovením předmětných podpůrných opatření. Ve zvláštní části návrhu novely zákona (.pdf) je pak k § 16 odst. 2 uvedeno následující: “ Odstavec 2 vypočítává druhy podpůrných opatření s tím, že jejich konkrétní výčet bude upraven vyhláškou. Jeho účelem je druhově vymezit podpůrná opatření poskytovaná ve školách a školských zařízeních, která následně konkretizuje prováděcí právní předpis. ”

Členění konkrétních podpůrných opatření do stupňů, pravidla jejich použití a normovaná finanční náročnost podpůrných opatření druhého až pátého stupně jsou dle § 2 odst. 5 Vyhlášky stanoveny v její Příloze č. 1. Celkových pět stupňů podpůrných opatření se dle Přílohy 1 liší např. v různých metodách výuky, úpravy obsahu a výstupů vzdělávání, organizace výuky, obsahu individuálního vzdělávacího plánu, metodách hodnocení, nástrojů intervence , úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, možnostech prodloužení délky vzdělávání či užitých pomůcek atd.

Příkladem různých metod výuky budiž následující úprava podpůrných opatření třetího stupně v oblasti metod výuky: “ Uplatňují se všechny vhodné metody výuky uváděné v předchozích stupních podpůrných opatření. Cílené zaměření na podporu dovedností a kompetencí žáka, které umožňují překonání bariér v jeho vzdělávání a jeho zapojení do práce ve školní třídě. Zahrnují intervence na podporu oslabených či nefunkčních dovedností a kompetencí žáka, rozvoj řečových a poznávacích funkcí, nácvik sebeobslužných dovedností a sociálních kompetencí. Podporují sociální začlenění a vytváření pozitivních postojů kooperativního učení i akceptace těchto žáků jejich spolužáky. Metody výuky respektují specifika žáků, využívají kooperativní formy výuky, otevřené učení a individualizovaný přístup. Podporují motivaci žáka a jeho zařazení do školní třídy. Pracují i s prvky rozvinutých schopností a kreativity a směřují k jejich dalšímu rozvíjení u žáků. Využívá se didaktických her, tvořivé psaní v mateřském i cizím jazyce. ”)

Ačkoliv to v samotném zákoně či vyhlášce není explicitně řečeno, lze z účelů výše popsaných podpůrných opatření dovodit fakt, že jejich cílem je zajištění organizační, personální a materiální pomoci průběhu samotného vzdělávání (viz odst. 3 § 16 školského zákona: “ Podpůrná opatření podle odstavce 2 písm. a) až h) se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření vyššího stupně lze použít, pouze pokud k naplňování vzdělávacích možností dítěte, žáka nebo studenta a k uplatnění jeho práva na vzdělávání nepostačují podpůrná opatření nižšího stupně. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví prováděcí právní předpis. ”)

Na základě výše uvedeného obsahu a cílů zákona a taktéž specifikace podpůrných opatření v samotné prováděcí vyhlášce k zákonu výrok označujeme jako pravdivý.

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

V resortním programu hnutí ANO pro volby 2013 se v části Právo a spravedlnost mimo dalších nacházejí následující body.

" Budeme prosazovat přijetí nového občanského soudního řádu.(...)Posílíme dozor soudu nad činností exekutorů, zavedeme důsledný postih exekutorů za jejich excesy a nezákonné postupy a budeme regulovat jejich odměňování s cílem odstranit nepřiměřenost jejich odměn; odměna musí odpovídat skutečnému výkonu exekutora a jeho zaměstnanců. "

Podle infografiky ČTK došlo k poklesu počtu absolventů medicíny a absolvujících zdravotních sester mezi lety 1989 a 2014 více než o třetinu.

Na odliv lékařůupozorňuje otevřený dopis České lékařské komory předsedovi vlády ČR z 2. března 2016. „Na lékařských fakultách sice v oboru všeobecné lékařství promuje každoročně cca 1000 lékařů, avšak 200 z nich odchází do zahraničí, aniž by vůbec začalo v ČR pracovat,“ uvádí v dopise prezident komory MUDr. Milan Kubek.

Na komplikovanou situaci upozorňují i česká média. Česká televize zvlášť upozorňuje právě na nedostatek sester v Praze. Podobné diskuze však nejsou zdaleka ojedinělé.

Co se týče konkrétních případů ve velkých městech a na pohraničí, v Praze se s problémy kvůli nízkým stavům personálu potýká například nemocnice Motol. Podle ředitele nemocnice v Motole Miroslava Ludvíka se nedostatek sester ještě prohloubí- nezaměstanost je nízká a sestry tak budou volit lépe placená povolání. Celkově podle něj v ČR chybí 200 až 300 sester.

Ředitel českolipské nemocnice (na pohraničí s Německem) v rozhovoru pro iDNES v březnu 2015 uvedl, že do Německa odcházejí především mladé sestry, a to konkrétně do Drážďan. K říjnu 2015 se s problematikou nedostatku zdravotních sester nejvíce potýkalyPraha a Plzeň, z krajů pak Středočeský, Karlovarský a Ústecký. Jen v Karlovarském kraji chybí okolo 100 zdravotních sester. Situaci potvrzují i slova ředitele Národního ústavu duševního zdraví profesora Cyrila Höschla.

V souhrnu všech těchto argumentů a zdrojů pak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Služební zákon byl v souladu s požadavky Evropské unie přijat v dubnu 2002. Dle původního záměru měl účinnosti nabýt dne 1. ledna 2004 (s výjimkou některých okamžitě účinných ustanovení.) K tomu však nikdy nedošlo. Jeho účinnost byla několikrát posunuta:

zákonem č. 281/2003 Sb. na rok 2005, zákonem č. 626/2004 Sb. na rok 2007, zákonem č. 531/2006 Sb. na rok 2009, zákonem č. 381/2008 Sb. na rok 2012 a zákonem č. 445/2011 Sb. na rok 2015.

Dne 6. listopadu 2014 byl nakonec nahrazen novým zákonem o státní službě.

Ve dvanáctiletém mezidobí se pak služební zákon skloňoval hned několikrát.

Vláda Jiřího Paroubka v roce 2006 navrhla odložení účinnosti zákona jako své úplně poslední rozhodnutí. Stalo se tak z důvodů finanční nákladnosti takového kroku, s čímž se ztotožnil i nově nastupující kabinet slovy ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Z programového prohlášení Paroubkovy vlády ani jiných zdrojů však nevyplývá, že by se na toto téma vedla intenzivní politická diskuze.

Druhá vláda Mirka Topolánka k diskuzi o služebním zákonu vytvořila v roce 2007 analýzu, z níž vyplývá, že prioritou vlády není rušit již vytvořené dílčí zákony. Zaměstnanecké vztahy měl nadále řešit zákoník práce, nový zákon bude řešit jen potřebné veřejnoprávníprvky. Dále budou jednotlivé části zákona obsahovat oblasti společné a diferencované pro jednotlivé typy úředníků. Původní úmysl vytvořit nový zákon do r. 2009 se však nenaplnil a v roce 2008 byla znovu posunuta účinnost stávajícího služebního zákona.

Vláda Petra Nečase ve svém programovém prohlášení z roku 2010 deklaruje úmysl vytvořit návrh jednotné právní úpravy práv a povinností úředníků veřejné správy, ve které bude jednoznačně určena hranice mezi politickými a úřednickými místy a zajištěno odpolitizování, profesionalizace a stabilizace veřejné správy. Z usnesení č. 647 z 31. srpna 2011 pak plyne, že vláda schvaluje věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě. Zároveň zadává ministru vnitra vypracovat návrh zákona. O půl roku později schvaluje vláda teze zákona. Tento univerzální kodex byl však nakonec vyhodnocen jako nevyhovující. Účinnost zákona je naposledy odsunuta.

Výrok Jaroslava Faltýnka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou. V letech bezprostředně následujících po vstupu dosavadního služebního zákona v platnost nebyla diskuze nad novým služebním zákonem nikterak intenzivní, což je ovšem pochopitelné, neboť zákon v tu dobu stále nevstoupil v účinnost. V dalších letech však byla účinnost dále odsouvána nejen z důvodů finanční náročnosti provedení zákona, ale právě i kvůli diskuzi nad změnou jeho obsahu, respektive jeho nahrazením novým, rozdílně koncipovaným zákonem.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť nikdo nerozhodl o povinnosti občanů vzít si uprchlíky domů. Výrok, který je Alešem Brichtou připisován předsedovi EP Martinu Schulzovi, z jeho úst také nezazněl.

Skutečnost, že by předseda Evropského parlamentu (nikoliv Rady) Martin Schulz kdekoliv hovořil o povinnosti „vzít si uprchlíky domů,“ se nám nepodařilo nikde nedohledat. Co se týče tvrzení o použití vojenské síly proti státům Visegrádské čtyřky, jedná se o výrok hojně šířený na tzv. alternativních webech či blozích podobného charakteru v Česku a na Slovensku (jednalo se např. o web Medzičas.sk, Czech Free Press, Parlamentní listy, Svobodný svět). Na svém webu se této informaci věnoval i nedávno zesnulý europoslanec Miloslav Ransdorf, který navzdory kritice Schulze napsal, že vojenským zásahem předseda EP nevyhrožoval.

Jaká je skutečnost? Jednalo se o Schulzovo vyjádření pro televizi ZDF (německy, čas 7:08). Reportáž sice obsahuje infografiku ukazující na nepoměr mezi dotacemi, které přijaly východní země EU a počtem uprchlíků, které budou přijímat. Martin Schulz však ve svém vyjádření mluví pouze o ultranacionalistech a o zemích V4 se vůbec nezmiňuje. Předseda EP říká: „Pokud bude EU v této otázce ustupovat, stane se Evropa Evropou ultranacionalistů v této, ale i v jiných otázkách. Evropské společenství potřebuje společného ducha, kterého je nutné v případě nutnosti prosadit i silou. Nemůže se stát, aby ti (a já k těmto lidem patřím), kteří říkají, že v v 21. století, v globálním 21. století, nebudeme řešit globální problémy nacionalismem, aby tito lidé někdy v budoucnu bojovali a říkali: V případě nutnosti se také prosadíme v boji s těmi druhými.“

Předseda EP tedy nemluví o vojenském zásahu proti zemím V4, ale právě naopak se vymezuje proti ultranacionalistům, kteří by se v budoucnu chtěli prosadit bojem. Nutno podotknout, že se navíc jedná o prohlášení jednoho z čelních představitelů EU pro média, nikoliv o žádný krok, který by schválila a učinila Evropská unie.

Dle kvót schválených v září 2015 by do Česka mělo zamířit 2 978 osob z celkového počtu 120 000 rozdělovaných.

Stanislav Štěch ve článku Mýty a fakta o společném vzděláváníuvedl, že: „Bude tedy i určitý časový prostor pro využití navýšených finančních prostředků na mzdy uvolněných v r. 2016 pro 150 nových psychologů a speciálních pedagogů v ŠPZ (školská poradenská zařízení - pozn. Demagog.cz).“

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a také český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Je tedy skutečně pravdou, že Česká republika pomáhá balkánským zemím např. při střežení hranic či materiální pomoci. Není ovšem v našich silách popsat a kvantifikovat příspěvky/pomoc všech členských zemí EU, které se týkají migrační krize. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.