Přehled ověřených výroků

Možnost opakovat ročník na základním stupni vzdělávání ošetřuje § 52 zákona č. 561/2004 Sb. (tzv. školský zákon). Podle něj:

(1) Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Odstavec 6 tohoto zákona však dává teoretickou možnost z vážných zdravotních důvodů opakovat ročník i víckrát.

(6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

Toto ustanovení je ale ve školském zákoně od počátku jeho platnosti a není to tedy věc, která by se měnila v rámci zavádění inkluze.

Ministerstvo školství přijalo Opatření(.pdf), kterým mění Rámcový vzdělávací plán pro základní vzdělávání (RVP ZV) a vydalo Vyhlášku(.pdf), která upravuje§ 16školského zákona. Výše citovaný paragraf zůstává ve znění zákona platném od 1. 9. 2016 beze změny, a ani zmíněné Opatření, ani Vyhláška o změnách v možnosti vícenásobně opakovat studijní ročník nemluví.

Kvóty na mléko byly zrušeny k 1. dubnu 2015 a někteří čeští zemědělci mají z této skutečnosti obavy. " Je strach z toho, aby některé státy nevyužily zrušení kvót k navýšení produkce a k zásobování ostatních států Evropské unie, na což bychom jako mlékaři v ČR doplatili. Evropská komise také říká, že některé země budou snižovat svoji produkci. Mezi nimi je vyjmenovaná i Česká republika."

U hovězího můžeme rozlišovat obchod s hovězím masem a také s živým skotem. Podle dat České statistického úřadu jsme v posledních 3 letech byli celkově při tomto obchodu v přebytku. V roce 2013 šlo o cca 50 tisíc tun, v roce o 54 tisíc tun a loni 60 tisíc tun. Významných přebytků dosahujeme zejména při vývozu živého skotu, hovězí maso musíme naopak dovážet.

Podle údajů CZSO za rok 2015 převažoval v zahraničním obchodě s hovězím masem dovoz nad vývozem o 16 197 tun. V roce 2014 převažoval dovoz hovězího masa nad vývozem o 15 652 tun. V roce 2013 převažoval dovoz hovězího masa nad vývozem o 12 736 tun.

Oproti tomu vývoz živého skotu do zahraničí výrazně převažuje nad dovozem. V roce 2015 zahraniční obchod s živým skotem vykázal kladnou bilanci 75 902 tun. V roce 2014 se jednalo o kladnou bilanci 70 249 tun. V roce 2013 kladná bilance představovala 62 649 tun.

Výrok hodnotíme jako pravidivý s výhradou, protože je pravdou, že obecně v oblasti hovězího více vyvážíme, tato bilance je ovšem tvořena primárně vývozem živého skotu, naopak maso v menší míře dovážíme.

Jan Bartošek vychází ze studie (.pdf) „Ekonomické vyhodnocení členství České republiky v EU po deseti letech,“ kterou zpracovala evropská sekce Úřadu vlády ČR. Ta pak vychází z několika dalších studií.

Ta na straně 36 uvádí: „Bez účasti na vnitřním trhu by i v konzervativním scénáři česká ekonomika přišla o 100 miliardročně a bylo by až o 75 tisíc nezaměstnaných více.“

Výrok Jana Bartoška je hodnocen jako zavádějící, protože citovaná studie uvádí ve své predikci výši 75 tisíc zaměstnaných jako mezní hodnotu a netvrdí, že o místo přijde přesně tento počet lidí.

Ministerstva obrany a vnitra zvýšila své rozpočty v roce 2016 o 4 miliardy korun (obě) oproti loňskému rozpočtu. Co se týče procentuálního poměru nárůstu výdajů mezi všemi ministerstvy, šlo v případě obrany o 3. nejvyšší nárůst a v případě vnitra o 5. místo.

Data k souhrnným grafům nabízí vychází ze schválených zákonů o státním rozpočtu za roky 2015 a 2016 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol).

První graf znázorňuje změny výdajů jednotlivých ministerstvech v absolutním vyjádření, druhý graf pak uvádí procentuální rozdíly v meziročních výdajích.

Československá ústava (Hlava druhá) z února 1920 rozdělila moc zákonodárnou mezi poslaneckou sněmovnu a senát.

První volby do 150 členného Senátu proběhly v dubnu 1920. Horní komora byla rozpuštěna 21. března 1939 protektorátním prezidentem Emilem Háchou.

Senát v roce 1945 nebyl obnoven (viz. Politický systém českých zemí 1848-1989, str. 123-124) a do roku 1948 jednal jednokomorový orgán. Podle ústavy 9. května z roku 1948 bylo Národní shromáždění jednokomorové a fungovalo až do federalizace státu v roce 1968 (Federální shromáždění).

Po schválení nové ústavy v roce 1968 (Hlava třetí) tvořily Federální shromáždění dvě komory: Sněmovna lidu a Sněmovna národů.

Mezi lety 1990 a 1992 mělo Československo čtyři komory. Na federální úrovni - Sněmovnu lidu a Sněmovnu národů a na národní úrovni Českou národní radu a Slovenskou národní radu.

Hlava druhá Ústavy České republiky říká, že moc zákonodárná náleží Parlamentu a ten je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

První volby do Senátu se uskutečnily až v roce 1996. Po přijetí nové Ústavy v roce 1992, trvalo totiž několik let, než byl přijatý i prováděcí zákon.

Prezident si protiřečí, neboť rozsáhlou mediální debatu o inkluzi tehdy rozpoutal on sám svým kritickým příspěvkem, o němž hovořil v předchozí větě.

Tento výrok přejala všechna média a proti vyjádření se vymezovali politici napříč politickým spektrem. Avšak absenci více „protestních hlasů“ je nesmyslné připisovat „potlačování mediální sféry“, což ukazuje i to, že se nesouhlasné příspěvky neobjevily ani na půdě sněmovny, která je mimo potlačovací moc médií.

Reakci politiků na Zemanův výrok a sněmovní debatu podrobněji popisujeme u předchozích výroků.

Pokud se zaměříme na Gibraltarský průliv, vzdálenost mezi pevninou dosahuje v nejužším místě 14 km a samotný Gibraltar (jen část pevniny v severní části průlivu) je britskou kolonií, tedy území mimo Schengenský prostor. Je taktéž pravda, že bylo identifikováno mnohem méně nelegálních migrantů, kteří využili tuto trasu pro vstup do Evropy než na srovnatelných trasách ve středním a východním Středomoří (viz mapy níže).

Je však nutné doplnit, že pokud jde o španělské hranice s africkými státy, nejde pouze o tuto možnou migrační cestu. Španělsko má dvě kontrolovaná území přímo na severu Afriky. Tzv. enklávy Ceuta a Mellila jsou taktéž často využívány pro průnik do Evropy (konkrétně Španělska) bez nutnosti překonávat moře. Tuto možnost využívají např. i uprchlíci ze Sýrie.

Taktéž je však nutno dodat, že cesta skrze východní středomoří má pro ilegální migranty oproti západnímu Středomoří řadu výhod. Mluvčí Frontexu Ewa Moncureová k tématu řekla, že: „Je téměř nemožné kontrolovat celou rozlehlou oblast se stovkami ostrovů, z nichž některé jsou neobydlené a v těsné blízkosti tureckého pobřeží.“ Např. ostrov Kos je od tureckého pobřeží vzdálen jen pouhé čtyři ilometry.

Pro emigranty ze severní Afriky (Alžírska, Maroka či Tuniska), kteří by jinak mohli využít zmiňovanou západní trasu, je navíc v současné době výhodně využívat východní trasu skrze Turecko a Řecko, neboť mohou předstírat, že pocházejí ze Sýrie a žádat tak jako uprchlíci o azyl v Evropě. Na tuto strategii reagovalo např. Německo, když zmíněné tři země označilo za bezpečné a Řecko se je snaží vracet do zemí původu.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť nejde pouze o kvalitu strážení této hranice:

1. Do Španělska se dá z Afriky dostat i přes pevninu (enklávy), cesta je však bráněna mnohametrovými ploty
2. Oblast Gibraltarského průlivu je ve srovnání s řeckými ostrovy u tureckého pobřeží přehledná a hlídaná nejen Frontexem a Španělskem, ale i Velkou Británií
3. Pro migranty je tak výhodné jít jednodušší cestou přes Řecko a ztratit se v davu a šíři celé oblasti stovek ostrovů

Zdroj: BBC - Migrant crisis: Migration to Europe explained in graphics

Výrok je označen jako zavádějící, protože dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR nemocnice v České republice hospodařily s relativně vyrovnaným a stabilním rozpočtem již od roku 2011, jak uvádí tabulka č. 2, kdy z celkových 163-167 nemocnic, které odevzdaly statistický výkaz bylo vždy více než 100 s kladným meziročním hospodářským výsledkem. Z těch, které měly záporný výsledek, se většina pohybovala v kategorii do -10 mil. Kč.

Pokud bychom se podívali na oficiální tiskovou zprávu (.doc) Ministerstva zdravotnictví, která se věnuje přímo řízeným nemocnicím (často se jedná pouze o fakultní nemocnice), tak lze v letech 2013-2015 také pozorovat vyrovnané hospodaření.

Pravdivou částí výroku je tedy to, že nemocnice v České republice mají stabilní a veskrze vyrovnaný rozpočet. Protože se však ve zdravotnictví jedná o dlouhodobější trend, kdy i navzdory hospodářské krizi zůstal sektor po finanční stránce vyrovnaný, tak nelze tyto zásluhy přičítat pouze současné vládě a ministru zdravotnictví.

Podle údajů agentury Frontex prošlo v roce 2015 tzv. Balkánskou cestou 763 958 migrantů. Tato cesta je využívána zejména asijskými migranty, kteří pro vstup do Evropy překračují v drtivé většině hranice Bulharsko-Turecko a Řecko-Turecko. Původně trasa vedla přes země západního Balkánu do Maďarska a dále směrem do Západní a Severní Evropy. Po vystavění plotu na srbsko-maďarsko-chorvatské hranici se migrační cesta přesunula ze Srbska do Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a také Slovinska. V průběhu září přicházelo na Makedonskou hranici zhruba 3 000 a na Srbskou 2 000 lidí každý den.

Migrační cesta přes Balkán směrem do Německa

zdroj: ČTK

V prostoru Střední Evropy migrace zasáhla nejvíce Maďarsko a Rakousko. Podle statistik Eurostatu přijaly maďarské úřady jen za třetí čtvrtletí loňského roku 108 tisíc žádostí o azyl, rakouské za stejné období necelých 28 tisíc. Pro srovnání, Česká republika přijala v období od července do září 260 a Slovensko 15 žádostí o azyl. Celkově pak Maďarsko přijalo jen za první tři čtvrtletí roku 2015 přes 170 tisíc žádostí o azyl.

Počty žádostí o azyl napříč Evropou v roce 2015

zdroj: BBC

Obecně k povinnosti/dobrovolnosti integrace cizinců uvádí Analýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky z dílny Ministerstva vnitra (.pdf) na straně 10 uvádí:

" 4. Dobrovolnost vs. povinnost integrace
Integrace cizinců do společnosti je v zájmu státu resp. jeho obyvatel, stejně jako v zájmu
cizinců. Integrace doposud není povinností, ale právem ‐ využívání nabídky integračních opatření závisí na rozhodnutí cizince samého. "

20. listopadu 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 954, v kterém schválila nový koncept Státního integračního programu (SIP) platný od 1. ledna 2016. SIP je dle stránek Ministerstva vnitra je státní program " zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou(dále „oprávněným osobám“) při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. " Usnesení č. 954 má klíčovou přílohu, která představuje zásady pro poskytování finančních prostředků Ministerstva vnitra na zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou. V části C, článku 4, bodu 1 této přílohy se pak uvádí následující: "Oprávněná osoba může požádat o zařazení do SIP a vyslovit souhlas s tím, že osobní a další údaje budou poskytnuty budou sděleny generálnímu poskytovateli integračních služeb [...]" Tyto integrační služby obnáší mimo jiné i bezplatný 400-hodinový kurz češtiny.

Charita ČR, která je od roku 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb na svých webových stránkách uvádí: "Pokud nebude oprávněná osoba pobývat v IAS [integrační azylové středisko], bude IP [integrační plán] vyhotoven ve spolupráci s oprávněnou osobou v co nejkratší době po udělení mezinárodní ochrany." Jelikož je účast v SIPu, včetně kurzů češtiny, podmíněna podáním žádosti ze strany oprávněné osoby či její spoluprací na přípravě IP, vskutku nejde o integraci povinnou.