Přehled ověřených výroků

Výrok Jana Veleby je hodnocen na základě dohledané novely zákona o státním podniku jako pravdivý.

Pokud jde o transfer peněz z Lesů České republiky, popř. dalších státních podniků, skutečně byla přijata novela zákona, který toto nově umožňuje. Šlo o vládní novelu zákona o státním podniku (.pdf).

Tuto novelu schválila na svém jednání (bod 13) 15. srpna 2012 vláda Petra Nečase. Následně prošla řádně legislativním procesem, ve sbírce zákonů vyšla 24. července 2013, což je skutečně nedávno, jak senátor Veleba uvádí.

Samotná novela zákona zmíněné transfery popisuje v důvodové zprávě (.pdf - str. 4) následovně:

" Návrh novely zákona o státním podniku upravuje možnost zakladatele rozhodnout o tom, že státní podnik bude povinen vytvořit a spravovat zcela nový fond, který bude označen jako fond zakladatele. Pokud zakladatel o vytvoření tohoto fondu rozhodne, bude moci každoročně rozhodovat o tom, jaká část použitelného zisku státního podniku se do tohoto fondu v příslušném kalendářním roce přidělí. V takovém případě pak bude státní podnik povinen do fondu zakladatele převést zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. (...) O použití finančních prostředků z fondu zakladatele však nebude moci rozhodnout sám zakladatel, ale bude moci v případě potřeby rozhodnout o jeho použití až po předchozímsouhlasu vlády."

Návrh změny zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích měl být podle legislativního plánu vlády předložen již v březnu 2015, přičemž vláda návrh schválila až usnesením v červenci 2015 (pdf., str. 1).

Jak vyplývá z vyjádření Jaroslava Faltýnka, předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO, v Událostech, komentářích dne 29. července 2015, hnutí ANO mělo skutečně výhrady vůči limitaci darů politickým stranám. Faltýnek v rozhovoru uvedl: "My jsme v rámci té debaty ve vládě, nám se to nelíbilo, protože to považujeme za určitou diskriminaci. Když někdo vydělá peníze transparentně, zdaní je, transparentně věnuje některému politickému subjektu třeba částku 3, 4, 5 milionů korun, tak proč by měl být omezen nějakou hranicí." Návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3), z přítomných 15 členů vlády hlasovalo pro 15.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dohoda o partnerství je základní zastřešující dokument pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2014-2020. ČR dosáhla této dohody 26. 8. 2014, je tedy pravda, že ji vyjednala Sobotkova vláda v loňském roce.

Operační programy byly schváleny Nečasovou vládou 28. listopadu 2012 (.pdf), je ale pravda, že k jednotlivým programům měla Evropská komise připomínky, která zapracovávala Sobotkova vláda. Například definitivní schválení Operačního programu zaměstnanost se očekává v červnu 2015.

Tendr na monitorovací systém, který je nyní předmětem sporu mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj, byl vyhlášen a zadán ještě za vlády Petra Nečase. Vyhlášen byl 31.8. 2012 a zadán firmě Tesco SW a.s. 6.6. 2013 (tedy měsíc před pádem Nečasovy vlády).

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Cituje přitom údaje o Estonsku (str. 12) a Polsku (str. 6). Ve Francii (str. 7–8) a v Německu (str. 4–5) je doba rozpravy dle této studie skutečně stanovena a rozdělena předem a Babiš pak cituje údaje o tom, jak byl v r. 2012 čas rozpravy standardně rozdělován mezi jednotlivé kluby v Bundestagu.

Babiš ve výroku vychází z relevantního zdroje, který správně cituje, k našemu hodnocení však musíme dodat výhradu: údaje, které Babiš uvádí, již nejsou aktuální. Standardní rozdělení času mezi strany v Bundestagu se měnilo po posledních volbách (.pdf, údaje Spolkového volebního úřadu) a FDP tam již není vůbec zastoupena.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle statistiky Českého statistického úřadu, která vycházela údajů získaných při sčítání lidu z roku 2011, je v České republice celkem 3358 občanů hlásících se k Islámu, přičemž 1437 z nich se angažuje v ústředí muslimských obcí, což je novinkou oproti roku 2001, a zbývajících 1921 vyznává Islám bez institucionálního ukotvení.

Oproti předchozímu sčítání lidu v roce 2001 došlo k poklesu množství muslimů v České republice o 341 lidí, přičemž ale nelze určit, zda došlo k reálnému úbytku muslimů v ČR, či se pouze méně muslimů k Islámu přihlásí. Stále však v případě České republiky platí, že vyznavači Islámu tvoří pouze méně, než 0,1 % populace, konkrétně je to přibližně 0,03 %.

Politolog a datový analytik Kamil Gregor ve svém textu na serveru Aktuálně.cz (Kolik bude v Česku muslimů za 15 let? Pořád skoro žádní) uvádí dále informaci o 11 235 muslimech v České republice a to s odkazem na studii Ministerstva vnitra z roku 2007 (tj. 0,11 % populace).

Přesto, že údaje ze sčítání lidu jsem nejvíce relevantním zdrojem informací, tak nelze s naprostou přesností určit přesný počet muslimů (ti se ve sčítání ke své víře hlásit nemusejí), vždy se jedná pouze o přibližnou hodnotu.

Z tohoto důvodu se i velmi výrazně liší neoficiální počty muslimů v ČR a nebudou tak součástí hodnocení. Stelně tak nelze přesně definovat, kdo je "žhavý", či "vlažný" věřící, což může být dalším zkreslujícím prvkem.

Výrok Martina Konvičky je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně není znám přesný počet muslimů v České republice a ani fakt, zda jsou tito ve vztahu ke své víře zanícení či spíše vlažní.

Je pravdou, že Norsko není jedinou zemí, v níž můžeme nalézt případy, kdy tamní úřady odebraly českým rodičům jejich děti. Pro příklad můžeme jmenovat Velkou Británii, kde dochází k podobným případům relativně běžně, a to opět kvůli přísnému nastavení sociálního systému.

Jestli bude na Ministerstvu zahraničních věcí posílen tým, který se danou problematikou zabývá, nejsme schopni z dostupných zdrojů ověřit. Zatím tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme v této otázce kontaktovali ministerstvo a podle jejich odpovědi případně výrok upravíme.

Z jednotlivých programů a záznamů jednání vlády vyplývá, že se vláda pravidelně zabývá otázkami, které souvisí s čerpáním evropských peněz. Není však pravdou, že by šlo o každé (řádné) jednání vlády. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

I přes velmi široké spektrum souvisejících témat, které tato definice poskytuje, se však nedá říci, že by se vláda tímto tématem zabývala na každém svém zasedání během 14 měsíců jejího působení. Nepočítáme mezi tato zasedání první zasedání vlády, dále zasedání vlády týkající se programového prohlášení či také mimořádná zasedání kabinetu ke konkrétní věci (např. ke smlouvě se společností Hyundai a nominaci Věry Jourové do Evropské komise z 24. července 2014).

Co se týká jednání vlády, kde není problematika čerpání fondů diskutována, tak taková jednání jsou skutečně dohledatelná. Uvádíme několik příkladů takových jednání, na kterých se vláda těmito otázkami nezabývala - jedná se například o jednání z 16. března 2015. V pozvánce na jednání vlády je uvedeno, že " Schůzi vlády bude předcházet jednání Výboru pro Evropskou unii". Tohle spojení je častější. Byť se problematika evropských záležitostí a fondů diskutovala na zmíněném výboru, na níže uvedených jednáních kabinetu se problematika podle zápisů z jednání vlády neprobírala a výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Zmíněná jednání proběhla namátkou 8. dubna 2015, 16. února 2015, 10. října 2014 nebo 17. března 2014

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 53) o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2013 činil vývoz vojenského materiálu do Saúdské Arábie v roce 2013 více než 11 milionů eur (2012 – 3,2 mil.; 2011 – 4,6 mil.) Dle tabulky na str. 43 byly využity licence na:

a) zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti,

b) střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti,

c) pozemní vozidla a jejich součásti,

d) pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti.

Dle výroční zprávy za rok 2012 (.pdf, str. 42) byly vyvezeny:

1. zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší,
2. střelivo a zapalovače,
3. pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože,
4. pozemní vozidla a jejich součásti,
5. specializované vybavení pro vojenský výcvik nebo pro simulaci vojenských taktických situací.

V případě bodu c) se v tabulce vyskytují nejasnosti. Tyto položky jsou označeny číslem 4. Toto číslo nefiguruje mezi udělenými licencemi, avšak mezi využitými licencemi již ano. Není proto jasné, zda se jedná o chybu a k vývozu tohoto zboží vůbec nedošlo. Informace o něm se nám z jiných zdrojů nepodařilo dohledat. Tudíž ani nelze zjistit, zda se jednalo např. o rakety, které by byly použitelné právě v případě těžkých zbraní.

Dle výroční zprávy za rok 2011 (.pdf, str. 40) se v případě Saúdské Arábie jednalo o střelivo, miny, chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení, energetické materiály a elektronická zařízení konstruovaná pro vojenské použití. Není příliš jasné, co se pod položkou "chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení" skrývá.

Peter Tkáč z hnutí Nesehnutí v souvislosti s vývozem těchto komodit do Ázerbájdžánu uvádí, že "může zahrnovat jak smrtící yperit, tak látky na detekci a dekontaminaci chemických zbraní – stejně jako slzný plyn či jinou látku určenou k potlačování nepokojů". Nezdá se pravděpodobné, že by Česká republika vyvezla do Ázerbájdžánu chemické či biologické zbraně, v úvahu tedy připadají dekontaminační látky a slzný plyn, jak dále uvádí článek.

Vyjádření všech tří aktérů jsou podobná. Premiér Sobotka soudí, že v případné pozemní operaci se mají angažovat arabské státy a ne Česká republika. Ministr Zaorálek uvedl, že není příznivcem pozemních operací a je pro dohodu. Federica Mogherini je rovněž pro dohodu a o pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že: "... v zásadě ani žádná ze šesti desítek zemí, které se sdružily pro boj s Islámským státem, nenavrhuje pozemní operaci. Myslím, že je to správné vyhodnocení situace, protože primárně by se v takových operacích měly angažovat arabské státy."

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ve svém oficiální vyjádření z 16. listopadu 2015 uvedl, že není příznivcem pozemní vojenské operace, protože tyto operace vedly vždy v minulosti k posílení těch neextrémnějších skupin. Zaorálek je tedy pro širokou dohodu, ve které mají být USA, Ruská federace, ale i Írán a Saudská Arábie.

Federica Mogherini (.youtube) uvedla, že pouze dohoda jednotlivých hráčů povede k vyřešení situace v Sýrii. O pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Policii upravuje zák. č. 273/2008 Sb. (.pdf). Policie ČR má 14 krajských ředitelství. Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Jsou tedy rozpočtově nezávislí na Policejním prezidiu. Kontrolu nad krajskými ředitelstvími policie ČR vykonává podle zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf) Generální inspekce bezpečnostních sborů.