Přehled ověřených výroků

Sám Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server Idnes uvedl: " Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii. "

Je také pravdou, že Česká republika neuznala tibetskou exilovou vládu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni posoudit, zda existovalo bezpečnostní riziko na Hradčanském náměstí v době, kdy se tam měla konat řádně povolená demonstrace, která byla zrušena. Z naší strany by šlo o spekulaci.

Policie České republiky zveřejnila 29. března své stanovisko k probíhajícím bezpečnostním opatřením, ke kterým přistoupila v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Praze. Chovanec i Kalousek diskutují o informaci, kterou měla PČR prostřednictvím ministra vnitra také zaslat jednotlivým členům Parlamentu České republiky. Není jisté, zda jde o zcela identický materiál, obsahově by však měl odpovídat tomu, co policie prezentuje veřejně.

Pokud tedy budeme citovat ze stanoviska policie k incidentu ohledně nevpuštění lidí na povolenou demonstraci na Hradčanském náměstí, zjistíme, že Kalousek popisuje korektně fakt, že se policie odvolává na bezpečnostní rizika, nijak je nespecifikuje. Zda ovšem nějaké riziko existovalo, nejsme schopni posoudit, nejedná se o veřejnou informaci.

" Ke značně vyhrocené situaci došlo krátce před 18. hodinou na Hradčanském náměstí, kam došel průvod účastníků oznámeného shromáždění z Kampy. Zástupci tohoto shromáždění se dožadovali vstupu do bezpečnostní zóny a to i přes upozornění policie, že se jedná o neveřejný prostor se zákazem vstupu.

Policie České republiky požádala v rámci bezpečnostního opatření, spojeného se státní návštěvou prezidenta ČLR v Praze, příslušný odbor Magistrátu hlavního města Prahy o vydání dopravně inženýrského rozhodnutí. Na základě vydaného rozhodnutí ze dne 21. 3. 2016 byl i prostor Hradčanského náměstí po stanovenou dobu uzavřen pro vozidla i chodce. Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění. Podle zákona o policii České republiky a mezinárodních úmluv je navíc policie v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti určených osob a chráněných objektů a v souvislosti s plněním konkrétního úkolu oprávněna omezit nebo zakázat vstup osob do vybraných prostor."

Jedná se o návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který vládě předložilo ministerstvo financí. Návrh zákona v § 9 (.pdf) uvádí, že nebankovním poskytovatelem je pouze osoba, která k tomu má oprávnění udělené Českou národní bankou. Nově bude tedy poskytování spotřebitelských úvěrů podléhat licenčnímu systému.

Jak uvádí Robert Pelikán, věřitel má již dle § 9 odst. 1 nyní účinného zákona o spotřebitelském úvěru povinnost odborně posoudit dlužníkovu schopnost splácet. V návrhu byla tato povinnost poněkud rozšířena a přenesena do § 86. Přibyla navíc povinnost zavést a dodržovat pravidla a postupy pro přijetí a ocenění předmětu zajištění spotřebitelského úvěru na bydlení (§15). Klíčové je ovšem to, že plnění těchto povinností se stalo předpokladem udělení licence subjektu. Sankcí je navíc neplatnost takto uzavřených smluv.

V tomto výroku má tedy Robert Pelikán pravdu. Povinnost je dána i dnes, v nové formě by měla být lépe prosaditelná a systém je opravdu navržen jako licenční.

Pokud jde o spory ve vládě ohledně pomalých reforem, které skončily odchodem, lze ukázat na dva významné příklady.

Na počátku února 2016 rezignovalukrajinský ministr hospodářství Ajvaras Abromavičius, který prohlásil, že odmítá krýt státní úředníky, kteří se „velmi podobně jako stará vláda snaží ovládnout tok veřejných peněz“.

Necelé dva týdny poté zdůvodnil svou rezignaci neuspokojivým stavem justice, korupcí a prosazováním skupinových zájmů náměstek ukrajinského generálního prokurátora Vitalij Kasko.

Spory v ukrajinské vládě vedly 16. února 2016 k neúspěšnému hlasování o odvolání a z vládní koalice postupně odešlo více stran.

Z oficiálního programu návštěvy čínského prezidenta v České republice stejně jako z online reportáží internetových deníků z této návštěvy vyplývá, že v době, kdy se skupina demonstrantů, ve které byl i Miroslav Kalousek, snažila dostat k Pražskému hradu, byl prezident Si Ťin-Pching skutečně na Malé Straně, kde se zúčastnil několika oficiálních schůzek. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek hovoří o státní návštěvě čínského prezidenta v Praze, která proběhla ve dnech 28. až 30. března 2016. Druhý den této návštěvy se konalo protestní shromáždění, kterého se zúčastnil i Miroslav Kalousek. Demonstrace se konala nejdříve na pražské Kampě a pak se účastníci přesouvali směrem k Hradčanskému náměstí, kde měli předem nahlášené shromáždění. Ve vstupu na Hradčanské náměstí jim však bylo zabráněno policií. Události zachytilo například online zpravodajství idnes.cz nebo serveru aktualne.cz.

Z tohoto online zpravodajství, stejně jako z oficiálního programu návštěvy, vyplývá, že v době, kdy se Miroslav Kalousek spolu s dalšími účastníky shromáždění pokoušel dostat na Hradčanské náměstí, čínský prezident Si Ťin-pching měl naplánovaná setkání s předsedy obou komor parlamentu, předsedou vlády či pražskou primátorkou. Setkání se odehrávala v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. Na Hrad se delegace měla vrátit v 19.30, poté byla na programu slavnostní večeře.

Největší část peněz alokovaných na závazky je dle Víceletého finančního rámce (ang.) pro roky 2014-2020 vyčleněna pro udržitelný rozvoj zemědělství a rozvoj venkova (373 miliard eur). Druhá největší pak na snižování rozdílů mezi regiony (závazek 1b Koheze) (325 miliard eur).

Dá se tedy tvrdit, že tyto dvě oblasti jsou největší prioritou evropského rozpočtu.

Zároveň však existují tzv."zvláštní zdroje", které mají reagovat na nepředvídatelné události. Jsou to například Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (280 milionu eur) či Fond solidarity EU (500 milionu eur).

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Údaje České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (.pdf) potvrzují, že v běžných školách bylo v minulém školním roce 3202 žáků s lehkým mentálním postižením; z toho 1428 zcela integrovaných a 1774 ve speciálních třídách.

Novější údaje statistická ročenka školstvínenabízí.

Výrok je možné hodnotit jako pravdivý. Jeho jednotlivé části jsou rozebírány níže:

Ministr Němeček skutečně absolvuje některé cesty do regionů společně s premiérem. Od začátku roku 2016 to byla např. Kroměříž nebo Brno.

Němeček v té souvislosti hovoří o závazku premiéra zvýšit o 10 % tarifní platy pro lékaře a pro zdravotní sestry.

V prvomájovém manifestu premiéra Sobotky z 1. května 2016 je explicitně řečeno, že "ČSSD navrhuje zvýšit od ledna 2017 tarifní platy zdravotních sester a lékařů ... o 10 %". Tento záměr vyjadřuje Sobotka také ve svém příspěvku na Twitteru z 13. dubna 2016.

Sobotka na Twitteru dále píše, že prostor pro stabilizaci zdravotnictví chce nalézt v rozpočtu na rok 2017. Podle České televize prohlásil Sobotka právě během návštěvy v Kroměříži: „Budu chtít jako předseda vlády, aby se příští rok zvýšila platba státu za státní pojištěnce. A budu chtít, aby se zvýšily tarifní platy o zhruba deset procent."

Vláda na své schůzi 2. května 2016 projednáváNávrh střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019, ve kterém by mělo být upřesněno, jaké zdroje hodlá premiér Sobotka konkrétně využít. Znění tohoto návrhu není zatím k dispozici.

Reálně vláda Bohuslava Sobotky tarifní platy zdravotníků zvyšovala již dvakrát, pokaždé o 5 %.

Československá ústava (Hlava druhá) z února 1920 rozdělila moc zákonodárnou mezi poslaneckou sněmovnu a senát.

První volby do 150 členného Senátu proběhly v dubnu 1920. Horní komora byla rozpuštěna 21. března 1939 protektorátním prezidentem Emilem Háchou.

Senát v roce 1945 nebyl obnoven (viz. Politický systém českých zemí 1848-1989, str. 123-124) a do roku 1948 jednal jednokomorový orgán. Podle ústavy 9. května z roku 1948 bylo Národní shromáždění jednokomorové a fungovalo až do federalizace státu v roce 1968 (Federální shromáždění).

Po schválení nové ústavy v roce 1968 (Hlava třetí) tvořily Federální shromáždění dvě komory: Sněmovna lidu a Sněmovna národů.

Mezi lety 1990 a 1992 mělo Československo čtyři komory. Na federální úrovni - Sněmovnu lidu a Sněmovnu národů a na národní úrovni Českou národní radu a Slovenskou národní radu.

Hlava druhá Ústavy České republiky říká, že moc zákonodárná náleží Parlamentu a ten je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

První volby do Senátu se uskutečnily až v roce 1996. Po přijetí nové Ústavy v roce 1992, trvalo totiž několik let, než byl přijatý i prováděcí zákon.

Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.

Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.

Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.