Přehled ověřených výroků

V pátek 27. února (tedy den před sněmem ANO) vyšel v Hospodářských novinách (text je dostupný na webu Ihned.cz) rozhovor s Jaroslavem Faltýnkem. V něm skutečně vyjádřil názor, který prezentoval ve svém výroku. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý na základě citace daného interview. HN: Jaký program na sněmu vymyslíte? Za rok na podzim budete mít krajské volby, v roce 2017 sněmovní. To už u vládní strany nebude fungovat étos novosti a protestu. S hesly "Prostě to uděláme" nevystačíte. Co tedy chystáte, kterým směrem se vydáte?

Diskuse o programu jistě bude, ale já bych nechtěl, abychom sklouzli do politických floskulí klasických stran. Ten náš program je přece strašně jednoduchý: nelhat, nekrást, šetřit, nezvyšovat daně, vybrat daně. To, co se vybere, použít na snižování státního dluhu, jinak peníze vrátit lidem. Někteří kolegové budou vystupovat s tím, abychom si vyjasnili, jestli jsme více doprava, nebo doleva a co jsou to ty levicové nebo pravicové prvky. Já za sebe bych ale do té debaty vůbec nešel.

HN: Vy byste raději, aby hnutí ANO dál zůstalo nečitelné a nepředvídatelné?

Já si myslím, že veřejnost vůbec nezajímá, jestli je hnutí ANO pravicové, nebo levicové. Ji zajímají konkrétní věci, které se buď udělají, nebo neudělají. A některé z nich mohou být pravicové a některé levicové.

HN: Poradci vám prý radí, abyste se posunuli víc doprava, protože tam vidí prostor, když se ODS a TOP 09 stále nemohou zvednout.

Novináři a politologové, kteří se něčím musejí živit, tomu rozumím, pořád vytvářejí nějaké fabulace. Ale já bych na to nepřistupoval. Já bych pořád říkal, že to chceme dělat normálně, slušně, poctivě, se selským rozumem. Nenechat se zatáhnout do nějaké ideologické debaty. Já nechci pravá ani levá řešení, chci dobrá řešení. Chcete-li, selský rozum. S tímto názorem vystoupím.

Hnutí ANO nemělo před volbami do PSP ČR 2013 jeden ucelený programový dokument. Vycházíme tak z resortního programu, v němž byly specifikovány priority pro každé ministerstvo.

ANO se v dokumentu (bod č. 9 – školství) vyslovuje proti zavedení školného nebo proti mechanismům, které by mohly zadlužení studentů způsobit. Prostředky na veřejné financování chtělo hnutí ANO zajistit efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi.

Jaroslav Faltýnek má pravdu i ve svém druhém výroku. ANO ve svém programovém dokumentu z oblasti zdravotnictví (bod č. 8 – zdravotnictví) deklaruje zrušení všech poplatků pro seniory a také se zavazuje ke zrušení poplatků za vydaný recept. Výběr tzv. regulačních poplatků by podle ANO měl projít změnou. Systém podle ANO znevýhodňuje chronicky nemocné a sociálně slabší pacienty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože předsednictvo ANO má opravdu větší pravomoci, než má předsednictvo ČSSD.

Co se týká rozhodování o členství v ANO, tyto pravomoci podle článku 12 (f) stanov náleží do působnosti předsednictva: " rozhodování o veškerých otázkách uvedených v hlavě II těchto stanov (Členství) není-li v těchto stanovách uvedeno jinak nebo není-li tato pravomoc usnesením Předsednictva delegována na Krajská předsednictva ".

Co se týká konkrétně otázek vyloučení a přijetí člena, stanovy tyto procesy upravují následovně:

– přijetí člena: " O udělení členství rozhoduje Předsednictvo, jehož rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat " (.pdf, str. 3, článek 4 (2)). Děje se tak poté, co " předloží příslušné Krajské předsednictvo spolu se svým stanoviskem, stanoviskem příslušného Oblastního předsednictva a Místního předsednictva, byla-li místní organizace zřízena, a se souhlasem čekatele, jeho přihlášku se žádostí o členství Předsednictvu k rozhodnutí o přijetí " (pdf, str. 3, článek 4(1).

– vyloučení člena je ve stanovách ANO upraveno takto: " O vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu uchazeče rozhoduje Předsednictvo " (.pdf, str. 4, článek 6 (2)). Přičemž ke svému rozhodnutí si předsednictvo vyžádá stanovisko příslušné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizace (.pdf, str. 4, článek 6 (3)).

Předsednictvo ČSSD má pravomoci v případě rozhodování o otázkách členství v porovnání s možnostmi předsednictva ANO značně okleštěné.

Procesy vzniku (řádného) členství a zrušení členství (pozn.: zde respektujeme odlišnou terminologii stanov ČSSD a příjímání člena a vyloučení člena nazýváme vznikem a zrušením členství) upravují stanovy ČSSD následovně:

– členství ČSSD vzniká podle článku 4 (5) dnem rozhodnutí nadpoloviční většiny přítomných členů členské schůze místní organizace projednávající přijetí člena ČSSD (.pdf, str. 3). Předsednictvo ČSSD tak do procesu vzniku členství nezasahuje.

– v případě zrušení členství může dle článku 8 (5) stanov předsednictvo ČSSD podat návrh, na základě kterého může o zrušení členství rozhodnout nadpoloviční většinou Ústřední výkonný výbor (.pdf, str. 4). O zrušení členství v ČSSD může být nadále rozhodnuto nadpoloviční většinou všech členů místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), dále může být o zrušení členství rozhodnuto na základě návrhu Okresního výkonného výboru, a to nadpoloviční většinou delegátů Okresní konference (.pdf, str. 4, článek 8 (3), a konečně může být o zrušení členství ČSSD rozhodnuto na základě návrhu Krajského výkonného výboru Krajskou konferencí, a to opět nadpoloviční většinou delegátů (.pdf, str. 4, článek 8 (4).

Avšak nejen v otázkách členství jsou pravomoci předsednictva ANO, na rozdíl od předsednictva ČSSD, větší.

Předsednictvo ČSSD má pravomoci jen v realizaci plnění usnesení Ústředního výkonného výboru a zpracovávání podkladů pro jeho jednání, podílení se na sestavování kandidátních listin pro volby, volbě delegátů kongresů Strany evropských sociálních demokratů (PES) a v pozastavení členství v Hnutí v případě obvinění člena z úmyslného trestného činu (podle čl. 7 stanov) (.pdf, str. 17, článek 31 (3)).

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující:

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (3l)).

– rozhodování o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (2p)).

Faltýnek v diskuzi reaguje na Danu Váhalovou, která uvádí, že pravomoci předsednictva ANO jsou větší, než pravomoci předsednictva ČSSD.

Její výrok byl označen za pravdivý, protože, jak bude dále demonstrováno, pravomoci předsednictva ANO jsou skutečně větší než v případě stejnojmenného orgánu ČSSD.

Jelikož tyto rozdíly nemohou být ani v kontextu celých stanov považovány za minimální, Faltýnkův výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující :

– rozhoduje o veškerých otázkách členství v Hnutí (v ČSSD má otázku členství v případě přijímání člena v kompetenci místní organizace – .pdf, str.3, článek 4 (5). V případě zrušení členství mohou návrh na odnětí členství podávat místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), okresní výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (3) , krajské výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (4) nebo i předsednictvo (.pdf, str. 4, článek 8 (5)). Rozhodnutí je v kompetenci jednotlivých místních konferencí, v případě návrhu podaném předsednictvem má v rozhodnutí pravomoci Ústřední výkonný výbor).

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, .pdf, str. 9, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15 článek 30 (3l)).

– rozhoduje o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, .pdf, str. 16, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15, článek 30 (2p)).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jaroslav Faltýnek má pravdu, když se odkazuje na pasáž z koaliční smlouvy (pdf., str. 11) vlády Bohuslava Sobotky. Koaliční partneři se zavázali snížit sazbu DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. Prostředky na financování takových změn by chtěla vláda hledat v případném zavedení sektorové daně pro regulované odvětví. V koaliční smlouvě je jasně uvedeno, že zavedení takové daně bude na zvážení. Tedy v souladu s tím, co řekl Jaroslav Faltýnek. Vláda se zavázala k vyššímu zdanění pouze v oblasti hazardu.

Obecně můžeme konstatovat, že slib o vyšším daňovém inkasu od Babiše zaznívá kontinuálně od jeho vstupu do veřejného politického prostoru doposud. Uveďme pouze některé z příkladů těchto vyjádření. Výrok nepopisuje stav výběru daní, pouze slib, že tak Babiš učiní.

Hnutí ANO slibovalo snahu o lepší výběr daní již ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny. Tento bod obsahoval např. resortní program, část Efektivní a důsledný výběr daní. Na mítinku hnutí v Brně 26. září 2013 např. Babiš prohlásil (Idnes.cz), že na " korupci a plýtvání utíká ČR až 200 miliard ". K výběru daní pak dodal (za předpokladu, že se nic podle jeho názoru nezmění): " Jsme ve výběru daní snad nejhorší na světě po Rusku. Za patnáct let naši popeláři nedostanou výplatu a skončíme jako v Řecku ".

V programovém prohlášení vlády se slib lepšího výběru daní také objevuje (v kapitole 3.1. Ministerstvo financí). Zní: " Vláda přijme opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů ".

6. září 2014 (tedy zhruba po tři čtvrtě roku vlády) Babiš pro týdeník Ekonom (dostupné na webu Ihned.cz) uvedl, že plánuje lepší výběr daní od roku 2016 ve výši až 31 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze zjistit, zda Tomio Okamura hovořil uvnitř strany o integraci s jinými stranami.

Tomio Okamura v pořadu Události, komentáře ve středu 11. února přiznal, že byl v pátek vyzván, aby v pondělí představil svou vizi dalšího směřování strany. O tom, zda existovala nějaká interní dohoda i mezi dalšími poslanci ve věci možnosti přednesení návrhů na pondělním zasedání, nemáme informace.

Na základě vyjádření Marka Černocha pro Ihned.cz předpokládáme, že onou "integrací strany", o které mluví, se rozumí přijímání členů a spojení s jinými hnutími, neboť prohlásil: “Není to tak, že bychom se odtrhli od hnutí Úsvit. První, kdo s tím přišel, byl Tomio Okamura na ideové konferenci v září. Přišel s tím, že se vytvoří integrační strana, která bude mít kapacitu, aby se přijímali členové a mohla se přijmout i jiná hnutí“.Právě nedostatečná aktivita směřující k přijímání nových členů a k integraci dalších politických subjektů je Okamurovi vyčítána poslanci jeho hnutí. Marek Černoch proto již např. zahájil vyjednávání s Hnutím pro sport a zdraví či Občanskou konzervativní stranou.

Pokud se podíváme na projev Tomia Okamury na zářijové konferenci, tak v něm opravdu najdeme rozšiřování členské základny. Předseda Úsvitu doslova prohlásil: “(…) jsme vděční za nadšené idealisty v celé republice, kteří se chtějí na změnách a jejich prosazování podílet. V jednotlivých okresech a krajích proto zakládáme kluby hnutí Úsvit, které se stanou budoucí členskou základnou. Jak víte, do konce letošního roku máme v plánu nárůst členské základny hnutí Úsvit a to především o naše úspěšné kandidáty, aktivní dlouhodobé příznivce, aktivní členy grémia či členy našich odborných pracovních komisí. Tedy o ty, kteří svojí aktivní nezištnou prací dokázali, že jsou pro hnutí přínosem“.Přijímání nových členů se objevilo také v pátém bodu usnesení z této konference. Zajímavostí je, že Tomio Okamura před touto konferencí podle ČTK tvrdil, že hnutí již nemá pouhých 9 členů, nýbrž „kolem 35“. Nyní však např. dle článku Idnes.cz vyplynulo na povrch, že skutečnost je jiná a členů je stále 9.

Ideu sjednocení více politických subjektů představil na konferenci tajemník Úsvitu Jan Zilvar. Z úst předsedy hnutí Okamury jsme tuto informaci alespoň v médiích nedohledali. Je však možné, že se o ní hovořilo pouze uvnitř samotného hnutí.

Zmíněné usnesení bylo skutečně přijato 10 z 12 přítomných poslanců. To, že vize, která nový přístup iniciovala, je opravdu z hlavy Marka Černocha, vyplývá z tiskové zprávy, příspěvku na facebookových stránkách hnutí Úsvit i skutečnosti, že Marek Černoch je pověřen monitorováním situace během jejího dalšího průběhu.

Výrok je na základě těchto dokumentů hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Ve zmíněném usnesení poslaneckého klubu hnutí Úsvit, jehož je Marek Černoch předsedou, se skutečně striktně formálně nehovoří o případném zániku hnutí Úsvit, nicméně pokud by bylo naplněno toto usnesení, pak by do nové politické strany přešla značná část strany či lidí na ni přímo napojených.

Konkrétně ústřední věta tohoto usnesení zní takto: "Poslanecký klub hnutí Úsvit pověřuje své nezávislé poslance a aparát klubu založením nové politické strany, která kooptuje do svých orgánů poslance HÚ a VV a místopředsedy HÚ, zástupce hnutí a zástupce dalších regionálních stran."

Na to reagovalo předsednictvo (zda se jej účastnil i předseda Okamura, nelze potvrdit) hnutí Úsvit svým usnesením, ve kterém vyjadřuje svou podporu vzniku nové politické strany a rovněž souhlasí s kooptací poslanců a místopředsedů hnutí Úsvit do nové strany.

Usnesení tedy přímo neuvádí, že by mělo být hnutí Úsvit zrušeno či Okamura svržen, nicméně při naplnění usnesení (včetně apelu na přechod lidí do nové strany) především posl. klubu by hnutí bylo personálně fakticky zcela vyprázdněno (a to i s přihlédnutím k aktuální "šíři" členské základny).

Informaci o pouhých devíti členech hnutí reprezentanti Úsvitu potvrdili. Od té doby se neobjevila žádná informace o změně tohoto čísla a obě strany současné roztržky se na údaji shodují.

Jak informovala ČTK, na ideové konferenci (kterou Černoch nepřesně označuje za členskou) konané v září minulého roku Okamura prohlásil, že by hnutí do konce roku mělo mít sto členů (je třeba podotknout, že již tehdy Tomio Okamura ale nepravdivě uváděl, že počet členů Úsvitu je 35). Tato informace podle tiskové kanceláře zazněla před konáním konference.

Je ovšem třeba podotknout, že se nám nepodařilo dohledat, že by tento údaj pak oficiálně dále padl během konference samotné. Předseda hnutí Tomio Okamura hovořil ve svém projevu o nárůstu počtu členů pouze v obecnosti, tj. bez uvedení konkrétního čísla. Takový údaj se neobjevil ani v projevech samotného Marka Černocha nebo Radima Fialy. Pouze v obecné rovině je tento cíl obsažen také v usnesení vzešlém z konference. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý