Přehled ověřených výroků

Výrok je z několika důvodů hodnocen jako neověřitelný.

Soutěž "Poznej Klasu" probíhala v Královehradeckém kraji pod záštitou poslankyně Soni Markové z KSČM v roce 2007. Krátkou zmínku o soutěži obsahují webové stránky KSČM. Výsledky soutěže byly publikovány online a podle zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu soutěž vyhrála Základní škola Opočno a Základní škola Rokytnice (.pdf, str. 1). Přihlásilo se celkem 11 škol a jejích 500 žáků.

Z principu není možné ověřit, zda rodiče hodnotili projekt pozitivně, už vůbec pak nelze říci, zda opravdu podle značky Klasa nakupovali. Ikdyby bylo možné získat čísla prodejnosti výrobků Klasa, nelze bez dalšího kauzálně spojit nárůst jejich prodeje s jednorázovou akcí pro školy v Královehradeckém kraji. Co se nákladů soutěže týče, rovněž nejde o údaje z veřejných zdrojů dostupné. Kromě ceny výhercům zahrnovaly také odměnu pro účastníky soutěže. Účastníci byli odměněni knihami, propagačními materiály s logem značky Klasa a potravinářskými výrobky. Obě vítězné základní školy pak vyhrály výlet v hodnotě 5000 korun (.pdf, str. 1). Další, například administrativní či logistické náklady, však nejsou veřejně k dispozici.

Podle vyjádření tiskové mluvčí Policejního prezidia z 13. ledna 2016 si premiér ani Úřad vlády na žádného příslušníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nestěžoval. Uvedená personální změna je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele útvaru a nesouvisela pouze s vyšetřováním jediného případu.

Ministr Chovanec pro ČTK vyloučil, že by si premiér stěžoval na postup policie. Policejní prezident Tuhý potvrdil změny v úseku náměstka, ty však „nesouvisí se špatnou prací policie v návaznosti na příběhy, které se odehrávají s únikem e-mailů.“ Předmětem interního řízení je otázka, jestli se Kuchařík dopustil pochybení.

Mezi hlavní migrační trasy patří balkánská cesta. Ćeská republika je pouze tranzitní zemí. Mezi hlavní cílové země migrantů patří hlavně Německo nebo Velká Británie. Podle podkladů Ministerstva vnitra (.pdf, str. 3) v Německu v minulém roce požádalo o mezinárodní ochranu 57 816 osob. Většina z těchto žadatelů byli občané Sýrie.

Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.Kapacita center je tedy dostatečná.

Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.

Zdroj: NYT

Zdroj: České noviny

Přítomnost ruských vojáků na jihovýchodě Ukrajiny (v oblasti Donbas) potvrzuje několik zdrojů. Podle analýzy BBC se jedná zejména o ruská a ukrajinská média, výpovědi reportérů přímo z místa konfliktu, satelitní snímky a informace poskytnuté Spojenými státy a NATO. Za zmínku stojí také příspěvky na ukrajinských sociálních sítích a články blogerů.

Ruská média jako například Gazeta.ru či Kommenrsant přinesla výpovědi ruských vojáků, kterým jejich velitelé nabídli zapojit se dobrovolně do bojů na Ukrajině. Ruský voják hospitalizovaný v ukrajinské nemocnici například přiznal, že mu bylo nařízeno zapojit se do „cvičení“, čímž všichni zapojení vojáci automaticky rozumí převelení na východní Ukrajinu.

Co se týče satelitních snímků, NATO v srpnu 2014 jimi potvrdilo přítomnost ruských ozbrojených jednotek na území Ukrajiny.

Důkaz o prezenci ruských vojsk poskytují také pozorovatelné z organizace Amnesty International. Opírají se přitom nejen o satelitní snímky, ale také o výpovědi očitých svědků. Salil Shetty, generální sekretář Amnesty International, uvedl: „Satelitní snímky společně s informacemi od ruských vojáků zachycených na Ukrajině a výpověďmi očitých svědků nenechávají nikoho na pochybách o tom, že se jedná o mezinárodní ozbrojený konflikt.“

K přítomnosti ruských vojáků se vyjádřil například Petro Poroshenko. Ukrajinský prezident v lednu 2015 prohlásil, že na Ukrajině se nachází až 9 000 ruských vojáků. Toto prohlášení však samo o sobě přítomnost ruských vojáků nedokazuje.

Světová média informovala o tom, že vojenskou přítomnost na jihovýchodě Ukrajiny přiznal i Vladimír Putin. Ruský prezident v prosinci loňského roku prohlásil: „Nikdy jsme neřekli, že jsme tam neměli lidi, kteří provádějí určité úkoly spadající pod vojenskou oblast.“ Je však důležité upozornit, že Putin přítomnost regulérních armádních jednotek vyvrátil, potvrdil pouze přítomnost jistých ruských vojenských odborníků na východě Ukrajiny.

Putin namísto toho plně přiznává, že nařídil připojení poloostrova Krym k Ruské federaci. Anexi Krymu přitom vyhlásil ještě před referendem, ve kterém 97 % voličů rozhodlo o připojení poloostrova k Rusku. Celou záležitost objasňuje v dokumentu Krym - cesta domů.

Spolupráce policie s obcemi je upravena § 16 zákona o Policii ČR, kterým je umožněn na základě písemné dohody s obcí společný postup při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (§ 16 odst. 2 pak upravuje tuto spolupráci přímo s Hlavním městem Prahou). Vyžaduje-li to však splnění konkrétního úkolu, může policista dle § 43 odst. 1 písm. a) zakázat vstup do míst, kde je tento úkol (tedy zajištění veřejného pořádku) splněn.

Policie ČR ve svém prohlášení odkazuje na skutečnost, že k uzavírce došlo na základě " dopravně inženýrského rozhodnutí příslušného odboru Magistrátu ". Tímto "odborem" pak je oddělení silničního správního úřadu, neboť silničním správním úřadem je dle zákona o pozemních komunikacích mj. i úřad obce s rozšířenou působností. Tento úřad pak může dle § 24 zákona uzavírkou omezit obecné užívání komunikace.

Podle zjištění serveru Neovlivní.cz však byl správní postup Policie ČR a Magistrátu hl. m. Prahy v případě návštěvy prezidenta ČLR poměrně nestandardní, přičemž: " Podle expertů, které Neovlivní.cz oslovilo, bývá zákonný postup při státních návštěvách takový, že policie dostane povolení uzavřít přesně vyjmenovaná místa a části ulic, o která požádá. Navíc, informace o plánovaných uzavírkách je viditelně a předem zveřejněna, aby se na ni mohli obyvatelé v lokalitě připravit. " Podle přiloženého rozhodnutí Odbor dopravních agend pražského magistrátu však měla Police ČR poměrně volné pole působnosti v uzavírkách komunikací.

Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Naší analýzou bylo zjištěno, že výsledky jednotlivých průzkumů se liší natolik, že nelze jednoznačně určit, nakolik a zda vůbec nespokojenost se členstvím v EU roste.

Výsledky několikaletých průzkumů spokojenosti s EU poskytují dvě české instituce, STEM a CVVM. Rozdílnost jejich průzkumů může být významně ovlivněna metodikou obou institucí, jak vzápětí vysvětlíme.

VÝSLEDKY AGENTURY STEM

Podle průzkumu (.pdf) STEM z poloviny roku 2015, což jsou nejaktuálnější data, bylo se členstvím v EU nespokojeno 61 % dotázaných občanů. K tomuto číslu dojdeme sečtením odpovědí „určitě nespokojen“ a „spíše nespokojen“. STEM však narozdíl od CVVM nenabízí některou neutrální variantu, přestože je statisticky více než pravděpodobné, že někteří z respondentů nemají k této otázce utvořený názor, případně je jim členství v EU lhostejné. Přiložený graf míry spokojenosti se členstvím v EU by tedy měl zrcadlově odpovídat i křivce nespokojenosti. Pokud spokojenost podle průzkumu klesá, jak píše STEM, znamená to dle této metodiky, že nespokojenost roste.

Graf míry spokojenosti se členstvím v EU

Zdroj: STEM (.pdf, str. 2)

VÝSLEDKY AGENTURY CVVM

Jinak je tomu však u Sociologického ústavu AV ČR a jeho Centra pro výzkum veřejného mínění. Údaje (.pdf) CVVM jsou aktuální k dubnu 2015. Zde bylo naopak nabídnuto 6 kategorií, jak můžete vidět v přiloženém grafu. Z něj také zjistíte informace zcela jiné než z průzkumů STEM.

Pokud bychom se tedy drželi porovnání kategorií „velmi spokojen“, „spíše spokojen“, „velmi nespokojen“ a „spíše nespokojen“, dojdeme k závěru, že podle CVVM spokojenost neklesá, ale naopak roste. Vedle toho nespokojenost mírně klesá.

Závěrem tedy lze říci, že průzkumy jsou vzájemně kontradiktorní a odlišnost výsledků lze přisuzovat mimo jiné i metodice, kdy CVVM nabízí kategorii neutrální a kategorii "nevím". Přičemž grafy ukazují, že právě první z těchto kategorií je notně využívána.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Fiala korektně uvádí, že ODS vystupovala proti kontrolnímu hlášení a podala také jeho prostřednictvím pozměňovací návrh, není už pravdou, že by byla ve své kritice vůči návrhu osamocena. Tento systém kritizovala také TOP 09 nebo hnutí Úsvit.

Kontrolní hlášení se v Poslanecké sněmovně projednávalo na konci roku 2014 a to v rámci novely zákona o DPH. Šlo o sněmovní tisk 291.

Konkrétně v prosinci jednali poslanci o vráceném návrhu ze Senátu. V rámci schůze 22. prosince byl zákon kritizován zejména opozičními TOP 09 a ODS, z nichž ODS skutečně brojila proti kontrolnímu hlášení, zatímco TOP 09 kritizovala primárně legislativní činnost ministra Babiše a jeho údajný přístup ke státu obecně. Ze stenozáznamu můžeme citovat např. právě předsedu ODS, který ke kontrolnímu hlášení uvedl:

"Já bych připomenul v několika bodech naše hlavní argumenty proti povinnému kontrolnímu hlášení. Opravdu jenom velmi stručně:1. Zasáhne to čtvrt milionu podnikatelů, kteří jsou plátci DPH.

2. Ročně to bude stát tyto podnikatele až 1,37 mld. korun.

3. Každý měsíc jim to vezme, a to je odhad vlády, tři a půl hodiny jejich času.

4. Znamená to minimálně šestou a rozhodně ne poslední změnu daňových zákonů v tomto období.

5. Je to přípravný krok k zavedení registračních pokladen.

6. Je to vlastně další touha státu evidovat, kontrolovat, sledovat každý náš krok. "

Je také faktem, že k danému návrhu ODS podala pozměňovací návrh (konkrétně předseda Fiala), který měl vyjmout z povinnosti podávat hlášení pro podnikatele s ročním obratem nižším než 1 milion korun.

Pokud se ovšem podíváme na projednávání návrhu v předchozím procesu, tak zjistíme, že např. ve 3. čtení bylo kontrolní hlášení veřejně na plénu podrobeno kritice jak TOP 09, tak např. hnutí Úsvit. Toto jednání proběhlo 7. listopadu 2014.

Miroslav Kalousek v rámci diskuze uvedl:

"Tady zatížíte tisíce lidí naprosto zbytečným hlášením, které místo jednou za kvartál by mohlo proběhnout jednou za měsíc, nic to samozřejmě nevyřeší. Myslím si, že v diskusi ve druhém čtení jsme si to řekli zcela jasně. Jenom prostě ti bílí koně budou vědět, že na to mají kvartál, že na to mají měsíc, a za ten měsíc to naprosto spolehlivě stihnou, takže ti poctiví na to doplatí, pro ty nepoctivé to nebude znamenat žádný problém navíc, ale vy budete moct slavnostně prohlásit, že bojujete s daňovými úniky, protože tisíce podnikatelů bude mít tři a půl hodiny práce navíc. Ale vy nebudete mít jednu jedinou korunu navíc."

Tehdejší předseda Úsvitu Tomio Okamura návrh kritizoval také:

"Vidíme ten problém konkrétně v kontrolních hlášeních pro malé živnostníky. Podle analýz na základě tohoto vládního návrhu se zvýší byrokratická zátěž pro malé živnostníky, respektive pro živnostníky jako takové, o tři a půl hodiny měsíčně. To znamená, představte si člověka, který nemá zaměstnance, a teď mu vláda ukládá tři a půl hodiny měsíčně, aby vyplňoval další a další a další papíry."

Jak uvádí Národní ústav pro vzdělávání: („Podpůrná opatření) pomohou překonávat jejich znevýhodnění - ať už se jedná o děti a žáky ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, děti a žáky zdravotně postižené a znevýhodněné nebo žáky (mimořádně) nadané.“

Dotčená vyhláška, která společné vzdělávání upravuje, je ostatně i nazvána jako vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Jejich kategorizace je dále rozvedena v jednotlivých částech - vzdělávání nadaných žáků je například upraveno v části čtvrté. V části třetí jsou upraveny podmínky pro žáky se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. Úprava části druhé je pak základní úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která se podpůrně aplikuje i na výše zmíněnou kategorii žáků se zdravotním postižením nebo zvýhodněním.

Nadaní žáci a žáci se zdravotním znevýhodněním mají například jinak upravené předpoklady individuálního vzdělávacího plánu.

Některé evropské státy určují v takové situaci výši daně, případ od případu, je tedy možné, že dojde až ke 100% zdanění.

Na Slovensku platí, že takový majetek propadá státu: "Žalovaný musí uspokojivo vysvetliť pôvod a spôsob nadobudnutia majetku na súde poskytnutím dôkazov a vyvrátiť dôvodné pochybnosti o zákonnosti a čestnosti nadobudnutého majetku. Ak žalovaný túto mieru dôkazného bremena unesie, súd návrh zamietne. V opačnom prípade súd rozhodne o tom, že odporca majetok nadobudol z nelegálnych príjmov a že tento prepadá v prospech štátu." (.docx, důvodová zpráva Slovenského zákona o prokazování původu majetku)

Například v Polsku je takový majetek zdaněn až 75 % (.docx Příloha důvodové zprávy): "Neprokáže-li tyto skutečnosti, stanoví se hodnota majetku, který se má zdanit, z majetku nabytého poplatníkem za příslušné zdaňovací období a na základě výdajů uvedených poplatníkem za toto zdaňovací období. Takto určená hodnota neprokázané části majetku daňového subjektu je zdaněna sazbou ve výši 75 %."

Při pohledu na různé ekonomické indikátory Ukrajiny z posledních let lze skutečně konstatovat, že ekonomická situace země není příliš dobrá. Uvádíme pouze některé z nich. Při vědomí probíhajícího konfliktu na východě země je tento stav pochopitelný.

Procento populace, které spadá pod hranici rizika chudoby dlouhodobě dosahuje 20-30 % (publikace Eurostatu o životních podmínkách v zemích sousedících EU).

V roce 2015 dosahoval hrubý domácí produkt 2 108 U.S. dolarů na osobu za rok. To v podstatě kopíruje výsledek roku 2014 a nedochází ke znatelnému zlepšení.

Zemi také sužuje vysoká inflace.

Podle údajů IMF (Mezinárodní měnový fond) dosahovala Ukrajina v roce 2015 míry nezaměstnanosti 11,467 %.

(Zdrojem grafů je server theglobaleconomy.com).