Já věřím, že jednu velkou změnu už jsme udělali krátce poté, co jsem na to ministerstvo přišel, advokáti mi to nikdo nepřipomenou, to je to snížení advokátního tarifu, už to podle zpráv, které my z praxe máme, hodně uleví těm dnešním dlužníkům. Ono to samozřejmě působí až u těch nových dluhů.
Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, jelikož se změna advokátního tarifu může dotknout i některých "starých dluhů".
1. července 2014 nabyla účinnosti novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Robert Pelikán byl do funkce prvního náměstka ministryně spravedlnosti uveden dne 3. června 2014. Podle Lidových novin předložil návrh novely právě Pelikán, který se k novele sám hlásí.
Tato novela snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tedy návrhů podávaných " na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech " (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu). Podle modelového příkladu dluhu vzniklého jízdou načerno se náhrada nákladů za zastoupení advokátem po novele snížila z 5 200 Kč na 1 100 Kč. Pro dlužníky se tak skutečně jedná o výraznou finanční úlevu.
Poněkud komplikovanější je to však s "dnešními dlužníky" a "novými dluhy". Náhrady nákladů za advokátní zastoupení se vypočítávají podle znění advokátního tarifu účinného ke dni, kdy byly poskytnuty právní služby − tedy například sepsání žaloby (§ 15 advokátního tarifu). Není tedy zásadní, kdy dluh vznikl, ale kdy věřitel vyhledal advokáta a podnikli spolu příslušné právní kroky. Novela advokátního tarifu tak přináší úlevu i kupříkladu dlužníkům, jejichž dluh vznikl před dvěma lety v době účinnosti "nesníženého" tarifu, ale teprve nyní věřitel přistoupil k jeho vymáhání.
Nový advokátní tarif se tak dotkne i některých "starých dluhů". Ostatně soud svým rozhodnutím tento právní vztah (dluh) nekonstituuje, ale pouze závazně deklaruje existenci dluhu, který vznikl např. nezaplacením pokuty.
Z kontextu diskuse vyplývá, že ministr Pelikán měl ale na mysli spíše dluhy, jejichž splacení se věřitelé domáhají až po nabytí účinnosti novely. Kvůli nepřesnosti ve vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
(Reakce na předchozí výrok) A zvedlo se i výběr DPH.
Zavedení elektronické evidence tržeb výběr DPH v Chorvatsku nezvýšilo a výrok na základě dat z chorvatského Ministerstva financí hodnotíme jako nepravdivý.
Poslanec Volný reaguje na předchozí výrok Alexandry Udženiji, která hovoří o vlivu zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku na výši výběru DPH.
Tento systém byl zaveden v roce 2013 (k zavádění docházelo postupně, od července 2013 pak byly zapojeny všechny subjekty − článek 37).
Výběr DPH (Porez na dodanu vrijednost; 11411) se v reakci na toto opatření podle dat Ministerstva financí (.xlsx) příliš nezměnil. Do chorvatské státní pokladny i nadále přicházejí měsíčně tři až čtyři miliardy kun. Dodejme, že tento objem peněz je poměrně stabilní i přes výkyvy v růstu/poklesu ekonomiky.
Výběr DPH 2004-2014 (v tisících kun)
Nezapomínejme, že za minulý týden se přes masivní nasazení policie podařilo nalézt asi 5 uprchlíků, kteří cestovali přes Českou republiku a to je každý týden asi tak takhle.
Dle analýzy rozhlas.cz bylo od pondělí 30. listopadu do pátku 4. prosince zadrženo 8 uprchlíků. Celkově pak v období od 17. června do dnešního dne bylo zadrženo 3278 lidí, což je v průměru asi 18 denně. V průběhu listopadu však bylo dle dat samizdat.cz zadrženo pouze 80 uprchlíků, jejich počty jsou tedy v posledních pěti týdnech opravdu velmi nízké.
Já nevím, jak dlouho pracovníci ve státní správě měli platy zmrazeny. Pokud se týká ústavních činitelů, tak je to asi 5 nebo 6 let.
Základní plat poslance jakožto ústavního činitele byl zmrazen na 55 900 Kč od jeho posledního snížení v roce 2010. V letech 2009 a 2010 se základní plat snižoval, a předtím byl od roku 2007 konstantní, tedy zmrazený. V tomto smyslu je výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož posledních téměř pět let je základní plat poslance zmrazený. Podrobně popisuje celou problematiku náš blog.
Zdrojová data grafu: ČSÚ (.pdf) a Finance.CZ
Máme jediný problém, hnutí ANO nesouhlasí s tím, aby tam byly limity na sponzoring, to znamená limity na dary od fyzických a právnických osob.
Předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš míní, že nastavení novely o financování politických stran, je mířeno proti němu a hnutí. Nesouhlasí jak s omezením výdajů pro kampaně, tak výši sponzorských darů (sponzoringu). Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.
Od srpna platí ruské embargo na dovoz klíčových zemědělských komodit a potravin ze Západu, zavedené jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie a Spojených států. To vede k poklesu cen některých komodit na evropském trhu. Haló noviny, Živočišná výroba: odraz ode dna? 4. 11.
Začátkem srpna 2014 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret zakazující nebo omezující dovoz produktů zemědělské výroby, surovin a potravin ze zemí, které na Rusko uvalily sankce. Mezi tyto země patří i Česká republika jakožto součást Evropské unie.
To ovlivnilo pokles cen určitých komodit na evropském trhu, a to kvůli jednoduchému principu – zakázaný evropský export do Ruska způsobil přebytky potravin v některých zemích Evropské unie, čímž vznikl automaticky tlak na snížení cen tím, že české obchodní řetězce preferovaly levnější dodavatele ze zahraničí.
Celkový odhad primárních finančních ztrát na tržbách za zboží se tak odhaduje na cca 250-300 milionů korun do konce roku 2014. Sekundární dopady pak hlásí počáteční pokles cen určitých potravin, způsobený právě přetlakem nabídky v zemích Evropské unie. Obchodníci snižují výkupní ceny, což je patrné např. na případu mléka, jehož výkupní cena v srpnu 2014 klesla o 2,2 % právě v důsledku ruských sankcí.
Řecko nemá hranici s dalšími schengenskými státy a jde tam o tu právní otázku, jestli člověk vstoupí na území Řecka, vstoupil to schengenského území, protože tím on získává nějaká práva ten migrant.
Řecko skutečně nesdílí hranici s žádným státem, který by byl součástí Schengenského prostoru. Sousedem Řecka je sice členský stát Evropské unie Bulharsko, to však "schengenským" státem není.
mapa Schengenského prostoru
Nařízení Evropského parlamentu a Rady z března 2006 o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb, tzv. Schengenský kodex (pdf, str. 1, bod 5), říká, že na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé vztahují práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie.
Kodex zároveň v článku 5 stanovuje kritéria, která musí příslušník třetí země při vstupu na území splnit.
To, co je evidentní, že živnostníci jaksi platí méně, ale také je potřeba si na druhou, a také se víc starají o sebe, nemají nárok na dovolenou placenou a podobně.
O platbách do systému zdravotního pojištění, respektive o rozdílech odvedených částek mezi zaměstnanci a živnostníky se zmínil už Václav Moravec během OVM. „Zatímco zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc korun měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60% paušálem zaplatí 1800 korun, více viz změny v platbě zdravotního pojištění.“ Pokud se podíváme na zákoník práce, můžeme vidět, na co má zaměstnanec na rozdíl od živnostníka nárok. Například: právo na dovolenou, povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu jeho dočasné pracovní neschopnost, či určitá ochrana proti ztrátě zaměstnání.
Sociální systém, to je věcí každé, každého státu samostatně. Evropská unie v tomto nemá nějaká daná pravidla.
Evropská unie pouze koordinuje pravidla sociálního zabezpečení, ale nenahrazuje vnitrostátní systémy. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Předpisy EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení nemají za cíl harmonizovat systémy jednotlivých zemí. Sociální zabezpečení zůstává v rukou jednotlivých států.
Koordinace sociálního zabezpečení v EU je postavena na 4 principech:
Angela Merkel se sešla s Dalajlámou, Nicolas Sarkozy se sešel s Dalajlámou.
Martin Bursík zde mluví pravdu, Angela Merkel i Nicolas Sarkozy se s Dalajlamou opravdu sešli.
