Přehled ověřených výroků

V tomto případě se jedná o dlouhodobý slib, který David Cameron vyřknul již v roce 2013, kdy slíbil, že pokud konzervativci vyhrají příští volby, uspořádají do roku 2017 referendum o setrvání Velké Británie v EU.

Slib referenda je pak také zahrnut v podrobnějším volebním manifestu strany pro rok 2015.

Svůj slib Cameron zopakoval ještě v týdnu před volbami, nedá se však potvrdit či vyvrátit, že toto je opravdu slib, který konzervativcům vyhrál volby. Přestože evropské otázky byly jedním z témat kamapně a televizní debat, voliči se rozhodují na základě mnoha faktorů a důkladná analýza jejich motivací překračuje rozsah tohoto hodnocení. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Tvrzení, že Velká Británie by samotným odchodem z EU ušetřila asi 10 miliard ročně je pravdivé. Ale z dlouhodobého hlediska nelze zjistit reálné finanční dopady vystoupení Velké Británie z EU.

Odchod Velké Británie z EU (tzv. Brexit) v číslech.

"Německý think-tank Bertelsmann Stiftungvaroval, že odchod by stál Británii až 225 miliard Liber k roku 2030, odchod by snížil potenciální HDP EU až o 0.36 procent a světové HDP až o 0.25 procent do roku 2030."

"Často uváděný argument pro Brexitje skutečnost, že Velká Británie jako čistý plátce by ušetřila ročně zhruba 12 miliard Liber ročně (někteří uvádějí až 20 miliard Liber), o které zbytečně přichází. Ano, země by ušetřila, ale EU je hlavní obchodní partner Velké Británie zodpovědný za příliv více než 400 miliard Liber do britské ekonomiky, takže by odchodem výrazně tratila.V případě odchodu z EU někteří predikují, že by ji postihla dokonce horší ekonomická krize, než ta poslední."

Druhá analýza je z londýnského euroskeptického think tanku.

"Pokud tedy na brexit dojde, co se stane? Trochu antiklimaktická odpověď říká, že skoro nic. Londýnský euroskeptický think tank Ústav pro ekonomické záležitosti letos vypsal odbornou soutěž, jejíž účastníci měli určit zisky a ztráty z brexitu plynoucí. Vítěznou práci sepsal 30letý diplomat a ekonom Iain Mansfield, jinak zaměstnanec britské ambasády na Filipínách. Příznivci i odpůrci brexitu se zhruba shodují s experty z Financial Times i týdeníku The Economist na tom, že odvedl dobrou práci. Výsledek? Nejpravděpodobnější možností je, že do roku 2027 by Británie díky odchodu z Unie v roce 2020 získala 0,1 procenta HDP. „Jestli tohle je hlavní argument pro brexit, začínám se o euroskeptiky bát,“ napsal John McDermott z Financial Times."

Velká Británie je čistý plátce do rozpočtu EU.

"V roce 2013 přispělaVelká Británie do rozpočtu EU 14,51 miliardy eur (po započtení zpětné platby ve výši 3,8 miliardy eur). Také pro EU vybrala 3,41 miliardy eur na clech a dávkách (clech) z obchodu se zemědělskými produkty. Z vybraných cel a dávek si Velká Británie mohla 25% ponechat jako administrativní poplatek. V roce 2013 vydala EU ve Spojeném království 6,31 miliardy eur."

Petr Mach pak dále pokračuje: "Zároveň si nemyslím, že by někdo kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie se rozhodl, že by stáhl svoji investici nebo tam neinvestoval. Naopak si myslím, že to bude příležitost. Předpokládám, že Velká Británie zůstane součástí toho společného trhu. Takže ten, kdo by tam investoval, vyráběl výrobky, tak je bude moci dál uvádět na celoevropský společný trh. Myslím si, že odchod Británie by ukázal zajímavou věc, že je možné být součástí společného trhu a zároveň být mimo systém společné měny, mimo systém dotací, placení peněz do Evropského rozpočtu a všemožných směrnic, které se vztahují na členské země".Zde se však jedná pouze o domněnky a předpoklady, které jsme se rozhodli nehodnotit. I tento kontext ale přispívá k hodnocení daného výroku jako zavádějícího.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

Výrok hodnotíme na základě dat o růstu HDP v České republice a v sousedních zemích za léta 2010 - 2014 jako zavádějící.

Při hodnocení toho výroku je třeba předně uvést, že je problematické sledovat vztah jednotlivých vlád ve vybraných zemích na růst HDP, ten je ovlivňován řadou faktorů z nichž jsou kroky vlády jedním z nich. Tohle Sobotka opomíjí a popisuje vztah růstu HDP a aktuální vládu jako jediný.

Pokud se podíváme na čísla, je pravdou, že v letech 2012 a 2013 procházela Česká republika recesí, zatímco okolní státy rostly. Podíváme-li se ovšem na data z okolních zemí, tak z nich vyplývá, že i okolní země zaznamenaly v těchto 2 letech značný pokles svého růstu, byť nakonec rostly i v letech 2012 a 2013.

Ovšem na tomto faktu lze dokladovat, že vztah "pokles ekonomiky-vláda" nebyl v porovnání s okolními zeměmi vůbec unikátní a nelze se tedy domnívat, že by byla tehdejší vláda přímo zodpovědná za zpomalenim tempa ekonomiky jako unikátního jevu v oblasti střední Evropy.

Česká republikaNěmeckoRakouskoPolskoSlovensko2010 2,3 4,1 1,9 3,7 4,8 2011 2 3,6 3,1 4,8 2,7 2012 -0,8 0,4 0,9 1,8 1,6 2013 -0,7 0,1 0,2 1,7 1,4 2014 2 1,6 0,3 3,6 2,4- data pochází z Eurostatu (dostupné přes Dropbox. Pro Polsko jde o data Světové banky a serveru Businessinfo.cz pro rok 2014).

Navíc je pomerně problematické také konstatování Bohuslava Sobotky stran růstu HDP za jeho vlády. Sobotkův kabinet nastoupil (získal důvěru) v únoru 2014 a jeho "odpovědnost" resp. zásluhy na růstu jsou tedy diskutabilní.

Výrok je hodnocen na základě informací o stavu investic v letech 2013 a 2015 jako pravdivý.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) popisuje kapitálové výdaje (tj. investice) následovně.

V roce 2013 byly kapitálové výdaje rozpočtovány na 95 miliard (.pdf - návrh rozpočtu 2013 - str. 162), skutečná výše investic pak dosáhla 102,3 mld. Na letošní rok jsou pak rozpočtovány kapitálové výdaje ve výši 75,6 miliard korun.

Pro doplnění uveďme, že v roce 2013 dosáhly investice 8,7 % z celkových výdajů rozpočtu, na letošní rok je pak plánovano 6,2 %.

Výrok hodnotíme na základě dat z každoměsíčních zpráv Úřadu práce jako pravdivý. Souhrnná data s odkazy na jednotlivé zprávy obsahuje web Kurzy.cz. Pokud srovnáme meziroční pokles nezaměstnaných, tak v lednu a březnu jde o 83 tisíc, jak uvádí Sobotka, v únoru pak o 77 tisíc.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Co se týká vývoje nezaměstnanosti v České republice, tak je pravda, že nezaměstnanost od zavedení minimální mzdy skutečně klesá. Její pokles probíhal již od kulminace v důsledku krize v roce 2010.

Vztah poklesu nezaměstnanosti a nárůstu minimální mzdy není zcela průkazný, významnějším faktorem poklesu je pravděpodobně růst ekonomiky v pokrizovém období. Tento vztah však nelze korektně kvantifikovat. Je ovšem pravdou, že po zavedení minimální mzdy nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy se stanovuje nařízením vlády, nejde tedy o zákon. Její vývoj pak popisuje web Ministerstva práce a sociálních věcí. Do srpna 2013 nebyla minimální mzda zvýšena 6 a půl roku a byla ve výši 8 000 korun. Rusnokova vláda od srpna 2013 navýšila minimální mzdu o 500 korun, vláda Bohuslava Sobotky pak rozhodla 15. září 2014 o zvýšení o dalších 700 korun od ledna 2015.

Aktuálně tak minimální mzda dosahuje výše 9200 korun.

Co se týče kritiky ODS, tak je pravdou, že občanští demokraté dlouhodobě tvrdí, že zvyšování minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti, resp. zhorší podmínky na trhu práce.

Při navyšování vládou Jiřího Rusnoka komentovala tento krok Lenka Kohoutová, tehdejší poslankyně ODS a stranická expertka na sociální politiku. Pro server Idnes.cz (ČTK) uvedla: " Zvýšení minimální mzdy považuji za první krok prezidentského ministra, který vede špatným směrem," uvedla Kohoutová. "Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," zdůvodnila svou kritiku."

Dále lze přidat několik dalších vyjádření politiků ODS k minimální mzdě. Předseda ODS Petr Fiala 24. července 2014 v 20 minutách Radiožurnálu uvedl například, že " ...ale minimální mzda není moc rozumný nástroj, protože zvyšuje cenu práce, komplikuje život především drobnějším a středním podnikatelům, kteří mají potom problémy zaměstnávat lidi, vytvářet nová pracovní místa. "

Dále ekonomický expert ODS Jan Skopeček 15. září 2014: " Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády. "

Jako další můžeme jmenovat poslance ODS Adolfa Beznosku a jeho text: Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost.

Předseda ODS Fiala reaguje na Sobotkovo tvrzení o tom, že od loňského roku ubylo 83 tisíc lidí bez práce. Tento premiérův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v březnu meziročněklesl počet nezaměstnaných o 83 tisíc lidí. Nejde tedy o sezónní záležitost. Pro přehlednost dodáváme tabulku s meziročními výsledky za leden-březen 2015.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka v pátek 3. dubna 2015 na tiskové konferenci Úřadu vlády představil čtyři operační programy, které jsou připraveny do té míry, že budou moci být předloženy Evropské komisi ke schválení. Jedná se o:

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu)

OP Zaměstnanost (spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (spadající pod Ministerstvo školství)

OP Životní prostředí (spadající pod Ministerstvo životního prostředí)

Úřad vlády navštívila na konci března Komisařka pro regionální politiku Corina Cretu. Dle jejích slov je Evropská komise připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce (2014-2020).

Čtyři představené operační programy skutečně alokují 11, 8 mld. € z celkové částky 24 mld. €, které bude mít Česká republika k dispozici pro čerpání.

Komplikace, na kterou Bohuslav Sobotka naráží,se týká auditu Ministerstva financí, který proběhl na Ministerstvu pro místní rozvoj. Spor se týká tendru na monitorovací systém pro evropské dotace do roku 2020. Jak uvedla ČT 24, zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda a cena zakázky z 1,3 miliardy stoupne na 2,5 miliardy, tedy téměř dvojnásobně. Kvůli závěrům ministerstva financí zůstává systém mimo provoz a bez něj není podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové možné zahájit čerpání z evropských fondů.

Členka Evropské komise pro regionální politiku Corina Crețu na jednání z 31. března 2015 potvrdila, že Evropská komise je připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce.