A to nesouvisí, to opravdu nesouvisí s počty úředníků, protože my jsme nenavyšovali tabulková místa. Já vám řeknu, kde jsme navýšili tabulková místa, přijali jsme 300 lidí na úřady práce, aby konečně začali kontrolovat vyplácení sociálních dávek.
Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).
Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."
Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.
Agrofert za posledních 9 let odvedl do veřejných rozpočtů 19 miliard, do českého rozpočtu, do českých rozpočtů a dostává z českého rozpočtu jednu desetinu. Takže je to lež.
Při hodnocení výroku vycházíme z konsolidovaných účetních závěrek holdingu Agrofert. Jak vyplývá z dat shrnutých v tabulce níže celkový objem zaplacených daní v letech 2006–2014 byl 12,8 miliardy, přijaté dotace pak 7 miliard. To neodpovídá ani jednomu z čísel uváděných ministerem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. Neodpovídá ani poměr, podle kterého dostává Agrofert desetinu toho, co do rozpočtu odvede. Za posledních 9 let sice Agrofert na daních odvedl více, než na dotacích dostal, ale poměr dotací k zaplaceným daním činí více než 50 %.
Zdroj dat: Konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014
(pokračování) ...jejich útok (Turecka - pozn. Demagog.cz) na kurdské bojovníky, které mimojiné i Česká republika podporuje, protože jim dodala jaksi náboje a nakonec i zbraně prostřednictvím Iráku...
Turecko proti kurdským bojovníkům opravdu zasahuje a Česká republika Kurdům náboje dodává, jde však o různé kurdské skupiny a výrok Vojtěcha Filipa je tak příliš zjednodušený a zavádějící.
Turecko zasahuje proti bojovníkům PKK (Strana kurdských pracujících; v EU uvedena na tzv. seznamu teroristů) v severním Iráku. V červenci 2015 např. proběhl třetí a do té doby dosud největší nálet na cíle PKK včetně úkrytů, skladů a jeskyní na šesti lokacích (Reuters). S těmito nálety pokračovalo Turecko i během podzimu 2015 (BBC). Turecko zároveň prohlásilo, že dvakrát zasáhlo (Reuters) proti bojovníkům YPG (Lidové obranné jednotky), které jsou v Sýrii podporovány USA (WSJ).
Česká republika dodala do Iráku náboje a mluví se i o zbraních, v tomto případě však jde o zásilky regionální vládě autonomního iráckého Kurdistánu, která má naopak dokonce se zmíněnými bojovníky PKK spory, které se například projevily před operací osvobození města Sindžáru.
Pro lepší přehlednost situace přidáváme grafiku BBC, která uvádí tyto tři různé skupiny Kurdů a jejich vztahy právě s Tureckem:
Od Sahelu až po Somálsko dnes máme celou řadu míst, kde dochází k přípravě a cvičení džihádistů, to je situace, která takto vyrostla v několika posledních letech. Islámský stát jako takový, fenomén, vznikl během několika měsíců.
V Iráku a Sýrii se nachází minimálně 46 míst, kde džihádistické organizace mají výcvikové tábory. Výcvikové tábory v oblasti Sahelu se nacházejí na Sinaji, v jižní a východní Libyi, v severním Mali a v severní Nigérii. Tábory v těchto oblastech vznikají již několik let.
Současný Islámský stát byl vyhlášen 30. června 2014 džihádistickou militantní skupinou ISIL/ISIS. Tzv. chalífát, pod kontrolou organizace, se rozkládá na území Iráku a Sýrie. Islámský stát je také od této chvíle název pro samotnou organizaci. Jejím cílem je rozšířit hranice až za Jordánsko, Libanon a Palestinu, což aktivizuje muslimy po celém světě. Kořeny organizace můžeme vysledovat až do roku 2002 k Al-Káidě v Iráku (AQI), následně k zastřešující organizaci Islámský stát v Iráku (ISI) a v roce 2013 k Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL) nebo také Islámskému státu v Iráku a Sýrii (ISIS), která se s vyhlášením chalífátu přejmenovala na Islámský stát.
Islámský stát jako fenomén tedy není dílem několika měsíců. O jeho vytvoření se džihádisté snaží po celou dobu své existence, tedy alespoň 12 let. Pokud však máme na mysli Islámský stát jako státní zřízení či konkrétní organizaci, jedná se o události z několika posledních měsíců.
Existence a vznik džihádistických výcvikových táborů v oblasti Sahelu je záležitostí především několika posledních let. Působení Islámského státu však není novinkou. Přestože samotný chalífát byl vyhlášen před několika měsíci, džihádisté se o jeho vytvoření snaží již několik let. Stejně tak organizace, která chalífát vyhlásila (ISIS/ISIL), existuje již delší dobu a její kořeny sahají desítku let do minulosti.
Bohužel to, co jsme chtěli na koaliční radě už před mnoha měsíci po ministerstvu financí, a to je právě, aby vznikla speciální skupina pro živnostníky, abychom se bavili právě o těchto věcech, protože tady zaznívají takové řeči, že živnostníci parazitují na zdravotním a sociálním systému a na druhé straně, že živnostník se stará jenom sám o sebe, říkáme výborně, ale přestaňme hrát politické hry a řekněme si, jak to je. Bohužel zatím žádná skupina na ministerstvu financí nevznikla.
Pan vicepremiér Bělobrádek v předchozí debatě pracovní skupinu definuje v tomto rámci: " Já myslím, že tady je důležité skutečně, abysme si řekli, jak to je, aby vznikla ta pracovní skupina. A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. "
Již v srpnu 2014 ministerstvo financí však "v souladu s koaliční smlouvou" dle své tiskové zprávy (a zprávy ČT24) zřídilo pracovní skupinu pro otázky zdanění příjmů zaměstnanců a podnikajících fyzických osob. "Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání. Analýza bude zohledňovat specifické podmínky (např. náklady) jednotlivých skupin poplatníků."
Tato skupina však již v březnu 2015 (podnikatel.cz) přerušila svoji činnost, neboť prý není údajně politické zadání výdajové paušály nějak měnit. I přesto ale není není pravdou to, že by žádná skupina věnující se těmto otázkám na ministerstvu financí nevznikla.
Česká veřejnost si je těchto skutečností vědoma. Při všech možných výhradách k postupu Vladimira Putina stojí ve své většině na straně Ruska. Haló noviny, Nejen ekonomické ztráty 22. 10.
Agentura CVVM provádí pravidelné výzkumy postojů české veřejnosti k Rusku či k dění na Ukrajině. V souvislosti s Ukrajinskou krizí shrnuje tabulka níže vývoj veřejného mínění. Sloupec vpravo určuje, kolik procent lidí hodnotilo pozitivně (spíše dobře/velmi dobře) dosavadní působení Ruska.
MěsícHodnotím pozitivněbřezen12 %duben11 %květen11 %červen15 %září11 %
Zdroje: březen (graf 5, str. 6), duben (graf 6, str. 7), květen (graf 8, str. 8), červen (graf 6, str. 6), září (graf 5, str. 6).
Agentura STEM nadto v říjnu 2014 uvedla: „Necelá polovina veřejnosti (46 %) se domnívá, že Rusko ohrožuje demokracii v naší zemi. Dvoutřetinová většina občanů (65 %) vidí v Rusku hrozbu do budoucnosti.Tento podíl se od loňského roku výrazně zvýšil (o 29 %). Důvodem byl konflikt na Ukrajině, který podle jednoznačné většiny dotázaných (80 %) ohrožuje mír v Evropě. Většina českých občanů (71 %) souhlasí s postojem našeho státu, který se postavil za udržení státní celistvosti Ukrajinské republiky. V účinnost sankcí EU vůči Rusku a možnosti zastavit tak konflikt na Ukrajině většina lidí (72 %) nevěří. Podobný podíl lidí (74 %) se však domnívá, že odvetné sankce Ruska vůči zemím EU poškodí české zemědělce“.
Minimálně v těchto otázkách jsou postoje české veřejnosti vůči Rusku zjevně negativní.
Divák: "Pane docente, při jakém poměru muslimů vůči nemuslimům v populaci dojde k prudkému nárůstu agresivních požadavků muslimů vůči ostatním nemuslimským občanům? Existují v tomto smyslu nějaké relevantní informace?" Martin KONVIČKA: Kupodivu ano a tu informaci podává přímo korán, kde se v jednom verši říká: "Udeřte, až vás bude 20 ze 200." Nevím, proč tam nebylo 10 ze 100, ale je to celkem jednoznačně 10 procent a pak ten verš pokračuje nějak, že prostě zvítězíte, protože nevěřící nic neví a Bůh je největší a tak dál a v zásadě teda v tom koránu Mohamed říká muslimům, že 10 procent jako penetrace v populaci je dost na to, aby se dalo vlastně převzít moc v zemi nebo něco takového.
Korán (.pdf) doslova uvádí (Súra 8: Kořist. 65 - str. 62): " Proroku, povzbuzuj věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich mezi vámi sto, porazí tisíc nevěřících, neboť to jsou lidé nechápaví."
Interpretace Martina Konvičky je v kontextu tohoto verše problematická. Nejde v něm o konkrétní míru penetrace ze strany muslimů v rámci populace nutné k " převzetí moci nebo něco takového ". Korán neobsahuje žádnou hranici mezi muslimy a nemuslimy v populaci (Konvičkou stanovenou na 10 %), při které by docházelo k "prudkému nárůstu agresivních požadavků" a výrok je tedy nepravdivý.
Pro mě je definicí finlandizace to, co jsem říkal ČTK, které ihned po prezidentově výroku, protože termín neznali, vyběhli do Wikipedie a tam to pečlivě opsali. Čili to, co, řekněme, z Pražského hradu zní pod termínem finlandizace, jsem jim definoval jako samostatné, dobrovolné podřízení některých ambicí svého vlastního státu vyšším státním zájmům svého státu.
Česká Wikipedie definuje termín finlandizace jako pojem odvozený od postavení Finska vůči Sovětskému svazu v období po druhé světové válce, kdy Finsko pro udržení své vlastní státní suverenity podřídilo svoji zahraniční politiku Sovětskému svazu. Obecně pak Wikipedie finlandizaci definuje jako vliv velmoci na politiku malého sousedního státu.
Anglická Wikipedie definuje finlandizaci jako rozhodnutí země nezpochybňovat v zahraniční politice sousední velmoc, přičemž velmoc mu ponechá jeho národní suverenitu.
Pojem finlandizace podle výkladu brněnského politologa Tomáše Šmída znamená faktické podřízení jednoho státu geopoliticky či geograficky blízké velmoci, kdy menší stát podřizuje svoji zahraniční politiku zájmům velmoci výměnou za její nevměšování se do jeho vnitropolitických událostí. Šmíd zdůrazňuje, že finlandizace neznamená neutralitu.
V definici finlandizace autora výroku je tedy problematická absence zmínky o vlivu a podřízení se geopolitické či geografické velmoci. Znaky finlandizace popsané ve výroku výše zmíněným definicím pojmu neodporují, nicméně z hlediska všech tří definic nevystihují význam pojmu přesně, jelikož absentují elementární definiční znaky " vlivu velmoci ". Definice autora výroku je tudíž tímto neúplná a nepřesná.
A myslím, že se i dokonce trošku podceňuje i ten ekonomický efekt (sankcí, pozn. Demagog.cz), protože Rusko má obrovské výdaje na zbrojení teďko. Vytváří se taková iluze, že pořád je z čeho brát, ale myslím si, že už ta životní úroveň zaznamenala docela znatelný pokles, že jsem dokonce někde zaslechl o vydávání nějakých potravinových lístků pro ty nejpotřebnější.
Agentura AP informuje o tom, že zatímco ruský ekonomický sektor čelil 10% ztrátám a Rusko směřovalo do recese, vojenský rozpočet se na začátku roku 2015 zvýšil o 33 % na 3,3 bilionu rublů (cca. 50 miliard dolarů).
Díky horšícím se ekonomickým předpovědím nakonec byla tato částka o 5 % snížena na 3,1 bilionu rublů, což je však stále nárůst o 25,6 % (The Diplomat).
Na druhou stranu, rozpočet pro rok 2016 již s dalším vysokým navyšováním nepočítá. Má jít o 0,8% navýšení (25,5 miliardy rublů), kdy však vlivem inflace naopak reálné výdaje na zbrojení klesají. Výdaje na obranu se však ve federálním rozpočtu mají pohybovat mezi 1/3 a 1/5 celkového objemu či v hodnotě 4-6 % ruského HDP (Politico, The Diplomat).
Pokud jde o pokles životní úrovně, o tomto tématu informuje více serverů. Jde nejen o pokles životní úrovně pro důchodce, pokles platů, ale svůj plat si kvůli horšící se ekonomice snížil i prezident a ruská vláda, o poklesu živ. úrovně mluví opozice a jde i o celkový obraz země způsobený pádem rublu, poklesem cen ropy, zvýšením cen dováženého zboží i vlivu sankcí. I kvůli tomu se v Rusku mluví o tom, že až 1/10 lidí dostane potravinové lístky (ČT, Echo24, Novinky).
Co se dělo v Číně, nikoho nezajímalo. Psalo se jenom to, hlavní zpráva byla, jakým letěl letadlem.
Vzhledem k dostupným informacím hodnotíme výrok Jana Veleby jako zavádějící. Zpráva o návratu prezidenta Miloše Zemana z Číny zpět do České republiky soukromým letadlem vyvolala velký mediální zájem, média však informovala i o jiných skutečnostech.
Do středu pozornosti se dostala Zemanova debata s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o uznání celistvosti Číny včetně území Tibetu a Tchaj-wanu. Česko-čínské vztahy Miloš Zeman přirovnal k restartu počítače: "Měl bych říct, že teď máme nový, daleko lepší počítač. Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já jsem v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost, " řekl pro čínskou CCTV (ang.).
Český prezident v Číně domlouval česko-čínské letecké spojenectví mezi Prahou a Šanghají, jež označil za novou hedvábnou stezku. Uvedl, že by přímá linka mohla mít mezipřistání v Moskvě. "Někde se mezipřistávat musí a tím by to vytížení mohlo být podstatně, podstatně vyšší, " dodal pro ČTK. Prezident dále jednal o otevření pobočky Bank of China, jedné z největších bank na světě, v České republice. Hovořil také o spojení české animované postavičky Krtečka s čínským národním symbolem pandou v jednom seriálu.
Souhrn ohlášených projektů, které se v Číně během návštěvy prezidenta podařilo dojednat, popsala již v průběhu návštěvy také Česká televize.
