Pavel Blažek
V některých školách je dovoleno, ač školské řády to mohou omezit, natáčení výuky. To se řešit dá a nemusíme v zákonech měnit vůbec nic.
Dle školského zákona je školský řád vydáván ředitelem školy a schvalován školskou radou (§ 168). Školský řád rozhoduje mimo jiné o provozu a vnitřním režimu školy (§ 30), do kterého by mohla spadat i možnost natáčení výuky. Schválení takové činnosti je tedy individuální pro každou školu a závisí na tamní školské radě.
Zákaz natáčení výuky je v řadě škol řešen zákazem používání mobilního telefonu, to také doporučovala Česká školní inspekce v roce 2008. Na druhou stranu dle Listiny základních práv a svobod může ve veřejném právu každý činit to, co není zákonem zakázáno (čl. 2). Pokud tedy není explicitně zakázáno používání jiných než telefonních zařízení, nelze studenty základních a středních škol postihnout za jejich užívání. Mohlo by jít například o Ipady, videokamery a podobně.
Vyhledáváním ve školních řádech bylo zjištěno, že velký počet škol touto mezerou ve školním řádu trpí. Jsou to namátkou např. ZŠ Dětřichov, ZŠ Masarykova Polička či ZŠ Pionýrů Hostivice, které ve svém řádu neobsahují komplexní zákaz pořizování audio a videozáznamů. Dá se tedy říct, že v těchto školách je natáčení dovoleno, ačkoli by postačilo změnit pouze školní řád.
Bohuslav Sobotka
Máme i další miliardáře, kteří vstupují do politiky nebo se snaží získat politický vliv.
Z českých miliardářů, kteří se angažují v politice, můžeme jmenovat například senátora Iva Valentu. Zakladatel a majitel hazardní skupiny SYNOT byl magazínem Forbes zařazen mezi 50 nejbohatších Čechů a jeho majetek je odhadován na 3,7 mld. korun. Valenta zasedá v Senátu od roku 2014 a byl zvolen za volební obvod Uherské Hradiště.
Dalším senátorem z řad nejbohatších českých podnikatelů je Jiří Hlavatý. Majetek ředitele textilní společnosti Juta je podle Forbes až 4,7 mld. korun. Stejně jako Valenta kandidoval do Senátu v roce 2014, a to za obvod Trutnov.
V české politice tak jsou skutečně kromě Andreje Babiše i další miliardáři. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Fakta o vlivu miliardářů na českou politickou scénou jsou však velmi těžko dohledatelná. Vazbám mezi českými podnikateli a politickou sférou se věnuje například projekt Mapování.
Pokud bychom sledovali vazby miliardářů na českou politiku, můžeme obecně konstatovat, že někteří z nich ve svém podnikání v konkrétní době byli na rozhodování politiků závislí (např. Bakala/OKD, Babiš/biopaliva), dále politické strany sponzorují nebo tak v minulosti činili (Bakala 2010/ODS-TOP 09/VV, Sekyra 2013 - KDU-ČSL). V posledních letech pak nejbohatší skupiny začaly skupovat významná média, která mohou mít na formování politiky také vliv. Za všechny uveďme Babišovu MAFRU (tento případ je umocněn o Babišovo angažmá v politice), Bakalovu Economii, Křetínského/Tkáčův Ringier (Blesk). V nejabstraktnější rovině je pak logické, že velké skupiny svůj vliv na politiku mají nebo mít chtějí - zejména při úpravě legislativy k některému podnikání, zapojení státu do různých projektů, otevírání nových trhů etc.
To, proč ten zákon zatím není schválen (EET - pozn. Demagog.cz), je fakt, že opozice využívá všech možností, které ji dává hodně liberální jednací řád, který má naše Poslanecká sněmovna k tomu, aby projednávání zdržovala.
Opoziční TOP 09 a ODS skutečně využívají možnosti, kterou jim nabízí jednací řád Poslanecké sněmovny, a od konce listopadu blokují možnost přijetí EET.
Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít 27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.
S obstrukcemi opozice pokračovala při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016. Aktuálně tedy opozice využívá to, že pro třetí čtení zákona je vymezena doba na projednání ve středu a pátek mezi 9–14 hodinou. Tuto dobu lze sice rozšířit, ale to pouze v případě, že se proti nepostaví 2 poslanecké kluby, což by TOP 09 a ODS dokázaly. Tudíž se může jednat pouze v této vymezené době, kterou svými příspěvky mohou pokrýt řečníci s přednostním právem (za opozici Kalousek, Laudát, Gazdík, Fiala a Stanjura) a nedopustit tak další rozpravu a hlasování.
Techniky obstrukcí a jejich historii v českém parlamentarismu jsme rozpracovali také v rámci našeho textu na serveru Ihned.cz.
Svatopluk Němeček
Fakultní nemocnice tvoří část toho systému, mnohem větší část tvoří regionální nemocnice, kde ten vztah ministerstva zdravotnictví je velmi nepřímý.
Podle zdravotnické statistiky (.pdf, str. 15) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2013 bylo ke konci analyzovaného roku v České republice 156 nemocnic akutní péče, z nichž bylo 10 fakultních, a 32 nemocnic následné péče. Z celkového počtu 56 807 lůžek představovalo 13 177 lůžek fakultních nemocnic 23,2 %. Ačkoliv údaje nejsou již úplně aktuální, je z nich patrné, že fakultní nemocnice opravdu představují jen menší část systému.
Fakultní nemocnice zároveň podle webu Ministerstva zdravotnictví patří mezi organizace v jeho přímé působnosti. Patří tak do kategorie nemocnicí, přímo řízených státem, kam se kromě nich řadí ještě IKEM, Úrazová nemocnice Brno a Ústřední vojenská nemocnice. Další kategorie, kde je vliv ministerstva menší, jsou nemocnice řízené krajem, nemocnice obecní a městské, a nemocnice zřizované dalšími právnickými subjekty.
Milan Štěch
Nedávné rozhovory paní předsedkyně polské vlády a našeho předsedy vlády jasně upozornily Evropskou komisi na to, že hrozí migrační krize z Ukrajiny.
Na nutnosti počítat s možností příchodu uprchlíků z Ukrajiny se opravdu shodli představitelé Polska a České republiky.
Ještě před rozhodováním o rozdělování uprchlíků podle kvót polská velvyslankyně řekla: „Nikdo z nás není dnes schopen s plnou jistotou říci, jak se bude situace na východě Evropy vyvíjet. Odtud pramení také naše zdrženlivost vůči otevírání hranic lidem přicházejícím z jiných částí světa. Musíme být připraveni na veškeré možné scénáře.” Podobný postoj vyjadřovali i čeští politici.
Polská premiérka Beata Szydlová ukrajinskou krizí argumentovala v Evropském parlamentu v lednu 2016, kdy tvrdila, že Polsko přijalo milion uprchlíků z Ukrajiny. Za to byla kritizována, neboť v Polsku sice žije milion Ukrajinců, ale statut uprchlíka úřady lidem z této země poskytují velmi zřídka.
Milan Chovanec
A vzpomeňme si například na situaci, kdy proruský web, zhruba 14 dní, 3 neděle zpátky, ukazoval, jak údajní policisté s kuklami na hlavách rozdmýchávají potyčky s levicovými, s levicovými aktivisty v ulicích Prahy, aby sami levicoví aktivisté následně ukázali, že to nebyli policisté, ale fotbaloví výtržníci.
Vyjádření Ministerstva vnitra shrnuje výsledky vyšetřování událostí během dmeonstrací v Praze 6. února 2016. Během demonstrací nedošlo k pochybení policie, policie postupovala podle zákona. Skupina demonstrující před Thunovským palácem nebyla řádně nahlášena, nicméně tento fakt nebyl důvodem k rozpuštění shromáždění. Policie také vyvrátila tvrzení, že v prostoru ulic Thunovská a Zámecká došlo k provokaci ze strany policistů. A citujeme z vyjádření, že " tzv. muž v hnědé bundě byl kriminalista, který jednal v souladu se zákonem a který výrazně pomohl zabránit hrozícímu střetu. "
Také Antifa se k události vyjádřila. Informaci o uměle vyvolaném útoku policie označila za konspirační teorii. Antifa komentuje i útok na centrum Klinika a další menší útoky, o kterých se také šiřily informace, že byly vyvolány policií. Nic z toho Antifa nepovažuje za pravdivé výroky a považuje je pouze za provokaci a snahu o vytvoření negativního obrazu o Antifě.
V podrobnějším článku Antify jsou určeny identity některých členů zakuklených demonstrantů. Skupina zjistila, že se jednalo o fotbalové chuligány.
Zmíněným proruským webem míní Chovanec server Aeronet, který publikoval video z popisovaného incidentu v Thunovské ulici, které ovšem bylo jak policií, tak Antifou vyvráceno, jak jsme uvedli výše. Serveru Aeronet se věnoval např. projekt Neovlivní.cz, který podobné zdroje v České republice mapuje. Dále se mu věnoval také časopis Respekt.
Vracet uprchlíky se může jen do oblastí, kde nehrozí nebezpečí…
Povaha tohoto nebezpečí plyne ze samotné definice toho, kdo je to uprchlík. Tu poskytuje například Úmluva o právním postavení uprchlíků (.pdf), kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1951.
Podle článku 1 odstavce 2 tohoto dokumentu se uprchlík "nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti" (s. 2) . Tento legální status byl přijat a ratifikován všemi 28 státy EU. Nebezpečí tedy plyne z neschopnosti státu poskytnout svým obyvatelům ochranu, v horším případě je právě stát původcem výše definovaného pronásledování.
Bezpečným navrácením se pak zabývá tzv. princip Non-Refoulement, který zakazuje navrátit oběť persekuce do rukou původce této persekuce. Zásada vychází ze zmiňované Úmluvy a jejího Protokolu z roku 1967. Rozbor (.pdf) tohoto principu na webu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) specifikuje, že omezení navrácení uprchlíků se netýká jen země původu, ale jakéhokoliv teritoria, kde by byli v ohrožení (s. 122).
Tomáš HAUPTVOGEL: Když opustíme ty jednotlivé e-maily tedy a podíváme se na další zajímavé téma, které vzešlo z této kauzy, tak se diskutuje o nátlaku vašeho poradce Otto Novotného na vedení agentury STEM kvůli nelichotivým průzkumům, tak to je běžná praxe nebo...? Bohuslav SOBOTKA: Znovu zdůrazňuji, tohle jsou otázky na jiné lidi, než jsem já. Není tam žádná korespondence z mé strany, která by se touto záležitostí zabývala, já jsem žádnou takovou korespondenci nevedl, to je za prvé.
Zveřejněná e-mailová korespondence sice obsahuje zprávy Oto Novotného, které jsou určeny Bohuslavu Sobotkovi, avšak nebyl zveřejněn žádný e-mail, kterým by premiér na zprávy reagoval.
Inkriminovaná korespondence probíhala mezi premiérovým Oto Novotným a ředitelem společnosti STEM Janem Hartlem. Novotný v e-mailu z loňského září vyjádřil Hartlovi nespokojenost s tím, že přisoudil ANO vyšší preference než ČSSD, a nepřímo ho obvinil, že hnutí Andreje Babiše nadržuje.
Podle informací, které Hartl poskytl deníku Právo, k takové komunikaci skutečně došlo, avšak bez účasti premiéra Sobotky.
Kateřina Valachová
Já jsem ihned po nástupu do funkce […] komunikovala to, ano, novela školského zákona nabývá účinnosti 1. září 2016. To je pravda. Na tom se nic nezměnilo. (ČT 24, 1. 3., 90')
Novela školského zákona nabývá v části týkající se inkluze účinnost k 1. září 2016 a ministryně skutečně hovořila o tomto datu okamžitě jmenování.
Valachová převzala ministerstvo 17. června 2015 a ihned uvedla: „budu pokračovat v prioritě vlády, tedy zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti.“ Dva dny poté v Interview ČT 24 vyjádřila obavy o financování zákona: „[500 – 600 milionů korun] to je pouhopouhá částka na onen podzim, kdy právě má startovat v plném rozsahu ona inkluzivní novela školského zákona. To znamená, je to částka na pouhopouhých asi tři nebo čtyři měsíce.“
Miloš Zeman
Za posledních 8 let máme asi 10 ministrů dopravy.
V současnosti je ministrem dopravy Dan Ťok, do funkce byl jmenován 4. prosince 2014. Je skutečně již 10. mužem na tomto postu od roku 2007.
Za posledních 8 let se v této funkci vystřídali:
