Přehled ověřených výroků

Petr Fiala má pravdu, když říká, že dohoda (eng) s Tureckem obsahuje implicitně další vlnu kvót. Ve svém druhém článku totiž vysvětluje přerozdělovací mechanismus, přičemž do budoucna počítá s dohodou obdobnou dobrovolnému ujednání (.pdf) ze setkání zástupců vlád členských států ze dne 20. července 2015.

Článek 2 tak zní následovně: „For every Syrian being returned to Turkey from Greek islands, another Syrian will be resettled from Turkey to the EU (...) On the EU side, resettlement under this mechanism will take place by honouring the commitments taken by Member States in the conclusions of Representatives of the Governments of Member States meeting within the Council on 20 July 2015, of which 18.000 places for resettlement remain. Any further need for resettlement will be carried out through a similar voluntary arrangement up to a limit of an additional 54.000 persons.“

Je faktem, že dohoda samotná nevytváří členským státům v otázkách přesídlení a relokaci žádné nové závazky, jak stojí v prohlášení Evropské rady. Polská premiérka Beata Szydlo na svém Twitteru napsala: „Na žádost Polska je v konečné dohodě uvedeno, že neexistují žádné nové závazky týkající se přesidlování a relokací.“ Závazky skutečně nepřináší, je ale zjevné, že s dalším podobným dobrovolně odsouhlaseným ujednáním, jakým bylo to o přijetí první vlny kvót, dohoda počítá.

Petr Fiala má tedy pravdu, další kvóty jsou implicitně v dohodě opravdu obsaženy.

Dotace z evropských fondů do infrastruktury České republiky mají podobu Operačního programu Doprava, z něhož může Česká republika v období 2014-2020 čerpat až 125 miliard korun. Ministr Ťok se zároveň vyjádřil, že by tyto zdroje měly pokrýt především rozvoj dálniční a železniční sítě.

Výzvy, vyhlášené ke konci listopadu 2015, však počítají s čerpáním částky přibližně 84 miliard Kč a nelze tedy říci, že by byly z evropských fondů vyčerpány všechny peníze. Zároveň je ale jasné, že vzhledem k trvání projektu až do roku 2020 je možné, že se všechny prostředky časem vyčerpají - v minulém programovém období 2007 - 2013 byly výzvy koncipované tak, aby k tomu došlo. Zároveň byla Česká republika v roce 2015 spolu se Slovenskem podle Evropské komise nejúspěšnější zemí, co se čerpání eurofondů týče.

V neposlední řadě pak citujme prohlášení ministra dopravy z prosince 2015, v němž uvádí: "Na základě aktuální fakturace po skončení letošní stavební sezóny, kterou si příjemci vyžádali k proplacení, je zřejmé, že Operační program Doprava 2007-2013 směřuje k plnému dočerpání (...)Využití všech evropských prostředků v dopravě je reálnou prognózou, pro dosažení tohoto cíle je ale ještě nutné, schválení velkých projektů na straně Evropské komise. Přesná čísla budou během prvního čtvrtletí příštího roku, nicméně odhad jasně naznačuje, že se letos podařilo připravit a realizovat projekty v částce o cca 10 mld. Kč vyšší než bylo původně předpokládáno."

V tuto chvíli tak nejsou k dispozici tvrdá data, která by konkrétně uváděla, zda byly prostředky z daného programu kompletně vyčerpány. Je k dispozici čtvrtletní monitorovací zpráva (.pdf) za 3. čtvrtletí roku 2015, ta ovšem nedokládá finální stav v programu Doprava. Výrok po zveřejnění těchto přesných čísel budeme aktualizovat, nyní jej hodnotíme jako neověřitelný.

Prohlášení Ministerstva vnitra skutečně uvádí, že zmíněný materiál byl upravován a došlo i k zamlžování časových údajů. Prohlášení uvádí fakt, že měl premiér mít v e-mailu utajovaný dokument za „hrubou manipulac“i.

Celé vyjádření Ministerstva vnitra z 10. ledna k dané věci zní: „Ministerstvo vnitra považuje zveřejněné materiály za pokus o hrubou manipulaci, jež má vzbudit dojem, že premiér obdržel na soukromou e-mailovou adresu utajovaný materiál. Tato manipulace je postavena na kombinaci několika kroků.
Vedle zjevných technických úprav jde o zamlžování časových údajů, záměnu přiložených dokumentů a s tím související cílené vytváření neexistujícího kontextu. Ministerstvo vnitra disponuje v této věci dostatkem jednoznačných důkazů a již je předalo policii, jež v této věci vede intenzivní vyšetřování. Ministerstvo vnitra považuje zveřejněné výhrůžky za útok na demokratický systém našeho státu a podle toho k nim bude přistupovat.“

Ve středu 3.2.2016 opravdu premiér Velké Británie David Cameron v dolní sněmovně parlamentu hovořil (The Guardian) na téma referenda o setrvání v EU. Také komentoval svůj plán na změnu postavení Velké Británie v EU a obhajoval setrvání v Unii.

Dále opravdu došlo 3.2.2016 k posílení libry vůči americkému dolaru.

(zdroj: interaktivní grafy Financial Times)

Euro Health Consumer Index každoročně vydává zprávu týkající se systémů zdravotnictví 35 evropských států. Report (.pdf) z roku 2015 pracuje s množstvím indikátorů pro oblasti: práva a informovanost pacientů, dostupnost péče a čekací lhůta, výsledky péče, nabídka služeb, prevence a farmaceutika. Zkoumaných oblastí je tak šest, nicméně se při vyvozování závěrů pracuje s modelem pěti (str. 63).

Každá z oblastí má počtem bodů z celkových 1000 přiřazenou relativní váhu (str. 64). ČR v roce 2015 získala celkový počet 760 bodů (str. 27) v následujícím rozložení:

kategorieskóre ČRmaximální počet bodů práva a informovanost pacientů96150dostupnost péče a čekací lhůta213225výsledky péče177250nabídka služeb125150prevence83125farmaceutika67100 celkový počet bodů7601000

Výsledný přehled jednotlivých indikátorů pro tyto oblasti umožňuje určit, zda byla ČR skutečně nadprůměrná. Vypočítali jsme proto průměrné skóre všech 35 zemí a srovnali výsledek s ČR, jak uvádíme ve druhé tabulce. Česká republika byla podprůměrná ne pouze v jednom, ale ve více kritériích. Nicméně vždy šlo o poměrně těsný výsledek a odchylka od průměru nebyla značná.

kategorieskóre ČRprůměr 35 zemí (zaokr.)výsledek ČR práva a informovanost pacientů96112 podprůměr dostupnost péče a čekací lhůta213153 nadprůměr výsledky péče177179 podprůměr nabídka služeb125102 nadprůměr prevence8388 podprůměr farmaceutika6764 nadprůměr

Dle zprávy za rok 2012 (.pdf, str. 10) skončila Česká republika v tomto žebříčku skutečně na patnáctém místě. Dle zprávy z 2015 se ČR umístila třináctá (str. 11).

Ačkoliv tedy výsledky nejsou tak excelentní jak Leoš Heger naznačuje, index vyznívá pro ČR příznivě a dílčí podprůměrné výsledky se od průměru liší jen nepatrně. Její výsledky ostatně vyzdvihuje i samotná zpráva. S touto drobnou výhradou je tedy Hegerovo vyjádření pravdivé.

Z usnesení pátečního jednání předsednictva plyne, že předsednictvo zaprvé doporučuje poslancům ČSSD podpořit při hlasování pozměňující návrh poslance Jana Chvojky k novele zákona o střetu zájmů.

Zadruhé vyjadřuje podporu pokračování koaliční spolupráce s ANO a KDU-ČSL. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že v období migrační krize a celé řady bezpečnostních hrozeb potřebuje Česká republika stabilní většinovou vládu. Současná vláda dva roky důsledně plní svůj program a vrátila lidem naději v to, že politici mohou pracovat v jejich prospěch a řešit reálné problémy země. Současná vláda má možnost dokončit svůj mandát a splnit vše, co slíbila občanům. ČSSD udělá vše pro to, aby tato příležitost nebyla promarněna.

Nakonec pak předsednictvo ČSSD doporučuje poslancům ČSSD podpořit návrh pořadu mimořádné schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR tak, že tato schůze by měla řešit kauzu hnutí ANO ,,Čapí hnízdo,“ neboť poškozuje koaliční vládu a vytváří prostor pro snadné útoky opozice. ČSSD žádá koaličního partnera, hnutí ANO, aby celou záležitost aktivně řešilo a objasnilo směrem k veřejnosti. Je důležité, aby celou věc nestranně prošetřila policie a OLAF.

Šlo tedy o tři otázky, přičemž jednou z nich bylo vyjádření podpory pokračování vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Z tohoto výroku je Sobotkův výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť o farmě Čapí hnízdo skutečně již několik měsíců panovaly jisté pochybnosti, samotná kauza spojená s možným dotačním podvodem se zapojením ministra financí ovšem propukla po zveřejnění informace, že OLAF začíná vyšetřovat v této věco právě Agrofert Andreje Babiše. Tuto informaci přinesl server Neovlivní.cz 2. března, tedy necelé 2 týdny před těmito OVM.

Z přehledového článku od Jana Wirnitzera na serveru Idnes.cz je zjevné, že je o dlouhodobou záležitost eskalovanou v poslední týdnu. Jednou z (přinejmenším mediálně) výrazných událostí bylo listopadové anonymní trestní oznámení. O tom informoval server Neovlivní, který dokument také zveřejnil. Podnět k zahájení trestního řízení však může podat kdokoli, navíc takto anonymně. V prosinci poslanec ČSSD Antonín Seďa v Poslanecké sněmovně interpeloval kvůli Čapímu hnízdu přímo ministra Babiše. Odpovědi se dočká v lednu letošního roku, leč nikterak sdílná není.

Výrazný zlom však nastal v den, kdy server Neovlivní vydal zprávu o tom, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Šlo o článek z 2. března 2016. Tím kauza získala výrazně jiný rozměr, než jí do té doby dávala občasné mediální pozornost. V dalších dnech pravicová opozice deklarovala, že žádá o svolání mimořádné schůze k této věci. V posledním týdnu najdeme mediální zmínky na toto téma prakticky denně.

Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.

Na základě údajů ministerstva financí o čisté pozici ČR vůči rozpočtu EU hodnotíme výrok jako zavádějící.

V roce 2014, ze kterého jsou poslední dostupné údaje, skutečně odvedla ČR do evropského rozpočtu téměř 45 miliard korun (1,6 miliardy eur). Tato částka je nejvyšší od roku 2004. Částky postupně rostou, je tedy pravděpodobné, že v dalších letech tato částka bude podobná. Zároveň však je nutné dodat, že z rozpočtu EU na základě různých dotačních politik přišlo do ČR v tom stejném roce 120 miliard korun (4,4 miliardy eur). Vystoupením z EU by Česká republika patrně přišla i o velkou část těchto peněz.

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.