Václav MORAVEC Například to, jak jste založili nové politické strany, které se staly... Andrej BABIŠ: On ji nezaložil, já jsem ji založil. Já jsem ji založil. On vzal půlku KDU-ČSL. Takže on ukrad půlku...
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť s Kalouskem rozhodně KDU-ČSL neopustila při formování TOP 09 polovina jejích členů.
TOP 09 byla zaregistrována ministerstvem vnitra 26. června 2009. Miroslav Kalousek byl členem přípravného výboru strany, tudíž jej za jednoho ze zakladatelů můžeme počítat. Situaci před založením TOP 09 z pohledu Kalouska popsal v květnu 2009 server Idnes.cz.
Co se týká poloviny KDU-ČSL, kterou měl Kalousek s sebou do nové strany vzít, je tato kvantifikace zjevně nadsazená. KDU-ČSL je strana s (na české poměry) velkou členskou základnou dosahující desítek tisíc členů. Podle studie institutu CEVRO (.pdf, 2014) měla TOP 09 v době svého vzniku zhruba 2 500 členů, což je pouhý zlomek tehdejšího členstva strany lidové.
Andrej Babiš s odkazem na polovinu KDU-ČSL zřejmě mířil na polovinu poslaneckého klubu této strany. V roce 2006 získali Lidovci pod vedením Kalouska ve volbách 13 mandátů. Při štěpení klubu v roce 2009 opustilo stranu celkem 5 poslanců včetně samotného Kalouska.
Máme skvělou státní pokladnu. Ta nás stála asi 6 mld, asi třikrát více než v Rakousku a v podstatě nemáme dneska ani rozklikávací rozpočet.
Výrok je neověřitelný kvůli nedostatku aktuálních údajů a rozporných vyjádřeních o funkčnosti a adekvátní podobě rozklikávacího rozpočtu.
Skutečnost, zda máme skvělou státní pokladnu neověřujeme, jelikož to u hodnotících soudů není možné. Co však ověřit můžeme, je cena, kterou Andrej Babiš uvádí. A ta je odlišná od té skutečné, která byla 4,8 miliardy korun. Jedná se však o údaj k roku 2013 a od té doby se mohly výdaje zvednout.
O rakouské státní pokladně se zmiňuje např. článek na webu iHned.cz. Ředitel sektoru veřejná správa ve společnosti SAP Jan Renc v něm uvádí: "Investice do samotného projektu se vrátily během dvou let. Zavedení těchto aplikací šetří třicet milionů eur ročně". Lze tedy spočítat, že náklady v Rakousku se v přepočtu skutečně pohybovaly kolem 1,6 miliardy korun a byly tudíž třetinové oproti českým. Nepodařilo se nám ovšem dohledat v rakouských zdrojích skutečné výdaje.
"Rozklikávací rozpočet" je aplikace, kterou Ministerstvo financí provozuje. Avšak např. podle odborníka na toto téma Michala Škopa je asi pětkrát předražený, špatně čitelný pro veřejnost a nedostatečně konkrétní a detailní. Podle Romana Řípy, jenž stojí za projektem Rozpočet obce, je cena adekvátní. Proti Škopovým připomínkám se ohradilo i Ministerstvo financí.
Česká republika je poměrně důležité místo, politicky, možná víc, než by se zdálo z hlediska její, její pozice. Což mimochodem teď právě Joe Biden řekli i Bohuslavu Sobotkovi v tom, že hrajeme daleko těžší váhu, než bychom měli mít z hlediska počtu obyvatel. Což možná by řadu lidí překvapilo.
Premiér Bohuslav Sobotka se při své návštěvě Spojených států setkal s vicepremiérem Joem Bidenem. "Pan viceprezident Biden ocenil práci České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Abych použil jeho slova, a doufám, že to řeknu přesně, řekl, že boxujeme v této oblasti nad svoji váhu," řekl český premiér po setkání novinářům.
Výrok ministra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící vzhledem ke kontextu, v němž zazněl. Ze slov Lubomíra Zaorálka vyplývá, že toto ocenění vztáhl na celkový význam České republiky, nikoliv pouze na oblast lidských práv, kam bylo mířeno.
Já nesmírně vítám to, co se odehrálo teď v pátek na Radě ministrů vnitra a spravedlnosti, kde se dohodla celá řada opatření jako je větší sdílení výpisů rejstříků trestů a stejně tak ta opatření, která povedou k větší kontrole nebo evidenci těch podezřelých osob.
Dle zprávy ministerstva vnitra se 20. listopadu na jednání ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci shodli jednotliví ministři na rozšíření vyměňovaných informací v rejstřících trestů a současně na zesílení operativních opatření na vnějších hranicích Unie.
Máme závazky vůči Islandu, Baltským zemím, které potřebují ochranu vzdušného prostoru, které nemají své nadzvukové stíhačky a spoléhají na nás v tomto smyslu. Máme tam i programový závazek.
Odsouhlasené závazky ČR v rámci NATO týkající se ochrany vzdušného prostoru pro Island jsou opakující se záležitostí programového závazku vůči NATO.
Vůči NATO existují krátkodobé a dlouhodobé závazky. Ochrana vzdušného prostoru se řadí mezi krátkodobé závazky. Ochranou islandského vzdušného prostoru byla ĆR pověřena v minulém roce na 5 týdnů (.pdf, str. 1). V tomto roce schválila vláda na základě Návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO nasazení leteckých sil v období na přelomu července a sprna 2015 (str. 2-4).
V Pobaltí je ochrana vzdušného prostoru zajišťována tzv. air policingem, kdy se členské státy NATO podílejí střídavě na ochraně Pobaltí. ČR se zapojila v roce 2009 a v roce 2012. Na základě současné situace a výskytu ských letadel ve vzdušném prostoru Pobaltí se tyto státy rozhodují o vytvoření vlastní letecké aliance pro vzdušnou ochranu.
Základní fakta o ochraně vzdušného prostoru v materiálu Ministerstva obrany zde.
Úprava exekutorského řádu, tam (...) něco už máme dokonce teď ve Sněmovně v poměrně pokročilé fázi.
Novela zákona zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o které Robert Pelikán mluví, byla vládou schválena 22. 9. 2014.
Na pořad jednání sněmovny se v rámci druhého čtení novela dostala 10. března 2015. O návrhu zatím nebylo hlasováno, protože jednání bylo přerušeno. Na pořad jednání druhého čtení se návrh opět dostane 11. března 2015. Nicméně je třeba zmínit, že Ústavně-právní výbor PS PČR doporučil tento vládní návrh přijmout.
Ne. Fakta jsou jasná, výběr daní je horší zatím, než byl 2014. Celkové daňové příjmy jsou prostě nižší. Podívejte se na čísla, je to zcela evidentní.
Výrok hodnotíme na základě dat Ministerstva financí, které pravidelně zveřejňuje měsíční pokladní plnění. Ta potvrzují data Petra Fialy.
Podle přehledu plnění státní pokladny za leden-březen se skutečně za první tři měsíce letošního roku vybralo o 23 miliard méně než v roce 2014. Výběr se zhoršil jak u DPH, tak u spotřebních daní, u daňových přiznání fyzických osob (OSVČ) a u dálničního poplatku. U dalších typů daní se výběr zvýšil, nedokázalo to ale kompenzovat výpadek u největších zdrojů příjmů (DPH, spotřební daň).
201420152015 vs. 2014Daňové příjmy celkem208.75185.74-23.01 DPH84.4372.35-12.08 spotřební daně (vč. energ. daní)46.1133.20-12.91 daně z příjmů PO29.0131.112.10 daně z příjmů FO41.0640.57-0.50 - z kapitálových výnosů3.873.930.06- ze závislé činnosti31.5932.150.56- z přiznání5.614.49-1.12 silniční daň1.051.120.07 daň z nemovitosti0.240.240.00 majetkové daně2.182.500.32 dálniční poplatek1.931.84-0.09 ostatní daně a poplatky2.742.820.07
Tak já jsem jako ministr obrany vyrazil do Spojených států poměrně brzy po svém nástupu do funkce. Myslím, jestli jsem nebyl první ministr této vlády, který tam byl.
Ministr Martin Stropnický byl uveden do funkce ministra obrany 30. ledna 2014. Na pracovní návštěvě USA byl v období od 28. dubna do 2. května 2014. Další ministři, kteří pracovně navštívili USA jsou Marian Jurečka (od 22. - 29. března 2015), Jiří Dientsbier (7. - 10. dubna 2015), Andrej Babiš (od 13. - 20. dubna 2015) a Jan Mládek (13. - 17. května 2015).
Ve stanovách, které se teď opět měnily, že se budou předělávat, předkládat nové, není jeden podpis, já jsem svůj podpis na to dal.
Marek Černoch naráží na nový návrh stanov hnutí Úsvit, které by měly rozšířit možnosti Hnutí přijímat nové členy. Právě neochota zejména předsedy Úsvitu Tomia Okamury přijímat nové členy je mu Markem Černochem vyčítána. (pořad DVTV,11. 2. 2015, od 05:48). Chybějící podpis jednoho z 9 členů hnutí Úsvit na jejich nových stanovách je tak dle Marka Černocha hlavním problém Hnutí. Černoch však zároveň tvrdí, že neví, jestli je to podpis Tomia Okamury nebo někoho jiného, který chybí.
Zajímavé však je vyjádření Tomia Okamury v pořadu Události, Komentáře, v němž říká, že jeho podpis na nových stanovách byl jako první (pořad Události, Komentáře,11. 2. 2015, část "Krize v Úsvitu", od 06:02), což by dále dle jeho slov měl Marek Černoch vědět, když se podepisoval na stanovy až po Okamurovi.
Návrh nových stanov hnutí Úsvit se nám však nepodařilo dohledat. Poslali jsme Hnutí žádost o jejich zaslání. Dokud však nebudeme mít nové stanovy k nahlédnutí, jsme závislí na vyjádření členů, která jsou protichůdná, a výrok tudíž musíme hodnotit jako neověřitelný.
My jsme měli nachystáno zrušení superhrubé mzdy a chtěli jsme to udělat mimo jiné proto, že by se, že bysme to přepočítali na tu normální hrubou mzdu, tak jsme chtěli ji snížit, tu daň na 19 %. Teď je to někde kolem 20, když to přepočítáme těch 15 % superhrubé mzdy. Když jste to odmítli, tak jste de facto zvýšili daň.
Se zrušením konceptu superhrubé mzdy počítal zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zároveň se sazba daně měla změnit na 19 % (bod 33). Zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015.
Právě tyto body spolu s řadou dalších byly zrušeny vládní novelou č. 267/2014 Sb., kterou podpořila svými hlasy celá koalice a KSČM. Koalice tímto odmítla již připravené mírné snížení daně (při 15% dani ze superhrubé mzdy se odvádí zhruba 20,1 % z hrubé mzdy, změna na 19 % z hrubé mzdy by tedy znamenala faktické snížení sazby daně o 1 procentní bod). Říci, že tímto koalice de facto zvýšila daň, není úplně korektní, podstata výroku je však pravdivá, a proto jej také takto hodnotíme.
