Přehled ověřených výroků

Obecně k povinnosti/dobrovolnosti integrace cizinců uvádí Analýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky z dílny Ministerstva vnitra (.pdf) na straně 10 uvádí:

" 4. Dobrovolnost vs. povinnost integrace
Integrace cizinců do společnosti je v zájmu státu resp. jeho obyvatel, stejně jako v zájmu
cizinců. Integrace doposud není povinností, ale právem ‐ využívání nabídky integračních opatření závisí na rozhodnutí cizince samého. "

20. listopadu 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 954, v kterém schválila nový koncept Státního integračního programu (SIP) platný od 1. ledna 2016. SIP je dle stránek Ministerstva vnitra je státní program " zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou(dále „oprávněným osobám“) při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. " Usnesení č. 954 má klíčovou přílohu, která představuje zásady pro poskytování finančních prostředků Ministerstva vnitra na zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou. V části C, článku 4, bodu 1 této přílohy se pak uvádí následující: "Oprávněná osoba může požádat o zařazení do SIP a vyslovit souhlas s tím, že osobní a další údaje budou poskytnuty budou sděleny generálnímu poskytovateli integračních služeb [...]" Tyto integrační služby obnáší mimo jiné i bezplatný 400-hodinový kurz češtiny.

Charita ČR, která je od roku 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb na svých webových stránkách uvádí: "Pokud nebude oprávněná osoba pobývat v IAS [integrační azylové středisko], bude IP [integrační plán] vyhotoven ve spolupráci s oprávněnou osobou v co nejkratší době po udělení mezinárodní ochrany." Jelikož je účast v SIPu, včetně kurzů češtiny, podmíněna podáním žádosti ze strany oprávněné osoby či její spoluprací na přípravě IP, vskutku nejde o integraci povinnou.

Návrh ústavního zákona o celostátním referendu předložilo hnutí Úsvit (ještě před svým rozštěpením) do Poslanecké sněmovny v lednu 2014.

Tento návrh (.pdf) obsahoval následující vymezení možných otázek:

Čl. 1(1) V celostátním referendu lid České republiky rozhodujea) o všech věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu,
b) o návrhu zákona, včetně ústavního, nebo
c) o souhlasu k ratifikaci nebo výpovědi mezinárodní smlouvy
(dále jen „referendum“).(2) Otázka pro referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí
demokratického právního státu, jakož ania) ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod,
b) k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají
z mezinárodního práva, nebo
c) k zásahu do výkonu moci soudní.

Je tedy zjevné, že podle návrhu by šlo hlasovat o setrvání v Evropské unii či přijetí eura. Tuto otázku by posuzoval podle článku 5 návrhu Ústavní soud (je-li v souladu se článkem 1 tohoto návrhu zákona.)

Návrh byl v hlasování zamítnut již v 1. čtení. Proti návrhu hlasovaly strany vládní koalice, opoziční TOP 09, ODS a část klubu KSČM se při hlasování zdržela.

Článek 10 Okamurova návrhu pak řešil právě závaznost výsledku referenda.

(1) Rozhodnutí přijatá v referendu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. Okamura má pravdu, že pokud by byl přijat jím navržený zákon (a byl-li by shledán jako konformní s Ústavou České republiky), tak by podle něj šlo rozhodovat o otázkách, o kterých Okamura mluví. Stejně tak návrh popisuje závaznost případného schváleného referenda. Doplňme, že se jedná o spekulaci Okamury (především pak v otázce výsledků možného referenda), čistě teoreticky je ovšem jeho výrok pravdivý.

Ministr mluví o změnách souvisejících s návrhem novely zákona o spotřebitelském úvěru, který za sebou má první čtení v Poslanecké sněmovně. Ten v § 11 odst. 3 (.pdf) zavádí registr nebankovních poskytovatelů, kteří budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry. Tato změna by měla vést k větší ochraně spotřebitelů, neboť by spotřebitelské úvěry mohly poskytovat jen osoby, které splní určitá kritéria, obdrží licenci a budou zapsány do tohoto registru.

Pokud tedy poskytne úvěr neoprávněná osoba (nelicencovaná a nezapsaná v registru), bude se jednat o neoprávněné podnikání. Neoprávněné podnikání je trestným činem na základě § 251 trestního zákoníku. Jedná se o situaci, kdy osoba „neoprávněněve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání“. V případě škody velkého rozsahu pak za jeho spáchání hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.

Co se pak týče zmíněné neplatnosti, právní jednání je neplatné mj. za situace, kdy se příčí dobrým mravům nebo "odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje". Občanský zákoník pak dává v druhé větě § 2999 odst. 1 Robertu Pelikánovi za pravdu, neboť říká, že "bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání." Právo na náhradu tedy nevznikne, neboť poskytnutí úvěru neoprávněným poskytovatelem bude porušením zákona, což povede k neplatnosti tohoto právního jednání.

Ve Fondech Evropské Unie bylo dle Ministerstva pro místní rozvoj pro roky 2014 - 2020 pro ČR vyčleněno téměř 24 miliard eur. To je v přepočtu asi 640 miliard korun.

Výrok je označen jako pravdivý, protože zákon, který zavádí neveřejný Národní registr zdravotnických pracovníků, byl schválen oběma komorami parlamentu a 26. dubna byl doručen prezidentu ČR k podpisu. Co se týče informací v něm obsažených, dle § 70 by skutečně měl obsahovat informace o zdravotních pracovnících, dá se tedy předpokládat uvedení jejich počtu a alokace. Co se týče odhadu dostupnosti dat: zákon momentálně čeká pouze na podpis prezidenta, účinnosti nabude prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení, Národní registr zdravotních pracovníků bude zřízen do 12 měsíců od tohoto dne, údaje mu pak budou předány ode dne jeho zavedení do 180 dnů od tohoto dne. I při zvážení nejdelší možné varianty je tedy nanejvýš pravděpodobné, že data budou během příštího roku k dispozici.

Předchozí registr zdravotnických pracovníků zavedl tehdejší ministr zdravotnictví Heger, avšak byl zrušen nálezem Ústavního soudu, protože byl veřejný a zasahoval do soukromí zdravotnických pracovníků.

Ústav zdravotnických informací a statistik ČR opravdu sbírá data ohledně personálních sil a kapacit v oboru zdravotnictví pomocí tzv. společného dotazníku, kterým zprostředkovává data například OECD, EU a WHO.

Česká lékařská komora zjišťovala naopak počty chybějících lékařů, a to skutečně dle inzerátů ve veřejně dostupných médiích. Svůj závěr prezentovala v březnovém čísle časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum (.pdf, str. 6.).

Vyjádření ministra Němečka je tedy zcela správné.

Nárůst vlivu extremismu je v posledních měsících často dáván do souvislosti s migrací, na její kritice se snaží profitovat s různým úspěchem řada politických subjektů napříč Evropou.

Ve všech čtyřech sousedních státech České republiky se v posledních několika měsících uskutečnily volby, v Polsku a na Slovensku parlamentní, v Německu (ve třech spolkových zemích) a v Rakousku (ve čtyřech) se uskutečnily zemské volby

SLOVENSKO

Březnové parlamentní volby vyhrála strana SMER-SD premiéra Fica, kromě propadu zisku Ficovy strany byl jedním z hlavních momentů voleb vzestup extrémně pravicové L'udové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, která získala přes 8 % hlasů. Průzkum agentury Median naznačil, že 69 % voličů této strany označilo uprchlickou krizi jako zásadní téma při rozhodování, v kontextu všech voličů toto téma rezonovalo u 53 % slovenské populace s volebním právem. Za palčivější problémy označili lidé v průzkumu zdravotnictví (80 %), korupci, nezaměstnanost, státní zadlužování, problematiku justice, sociální politiku nebo podporu školství, vědy, kultury a sportu.

POLSKO

Listopadové parlamentní volby v Polsku ovládla strana Právo a spravedlnost, která sice razí anti-imigrační rétoriku, nicméně tématem voleb byla spíše ekonomické témata, sociální problémy a další faktory, spojené mimo jiné s únavy občanů z osmileté vlády Občanské platformy. K migrantům jednoznačně nejostřeji vymezující se strana europoslance Janusze Korwin-Mikkeho KORWiN se do Sejmu nedostala. Zakladatel strany byl na podzim roku 2015 suspendován, protože během červnového jednání veřejně hajloval.

NĚMECKO

V březnu se ve třech zemích uskutečnily volby do spolkových sněmů, v nám nejbližším Sasku-Anhaltsku zaznamenala historický úspěch krajně pravicová strana Alternative fur Deutschland (AfD), která získala 24,2 % hlasů. Volby však se ziskem takřka 30 % vyhrál kandidát CDU Angely Merkelové. V Bádensku-Württembersku zvítězili Zelení, AfD skončila se ziskem lehce přes 15 % na třetím místě. V Porýní-Falcu zvítězila kandidátka sociální demokracie, AfD skončila s 12 % na třetím místě.

Hodnotit výsledky voleb jako propad migrační politiky Angely Merkelové je tedy diskutabilní, byť právě na kritice její politiky byl postaven zisk AfD.

RAKOUSKO

Stejně jako v Německu, tak i v Rakousko byla klíčovým tématem zemských voleb migrační krize.

Pravicově populistiská strana FPÖ výrazně uspěla v říjnových volbách v Horních Rakousech, když získala přes 30 % hlasů. Velkou podporu získala strany i ve Vídni, tu nicméně uhájili sociální demokraté, kteří ve městě vládnou od roku 1945.

FRANCIE

Mimoto v prvním kole prosincových reginálních voleb zvítězila krajně pravicová Národní fronta v šesti z 13 regionů, ve kterých se hlasování uskutečnilo, ve druhém kole ovšem svůj úspěch nezopakovala.

Analýza magazínu The Time ovšem nárůst krajně pravicové politiky dává do souvislosti s dalšími fenomény, které Evropu ovlivňují, kromě migrační krize je to vztah Evropské unie a Ruska nebo nestabilita Evropské unie spojována s možným vystoupením Velké Británie či Řecka, jdoucí ruku v ruce s krizí eurozóny.

Lázně Kyselka jsou skutečně ve zdevastovaném stavu, dokládá to fotodokumentace obecně prospěšného sdružení Lázně Kyselka. V rámci fotogalarie je dostupná řada snímků, které tento stav potvrzují, předpokládáme, že o veřejně dostupných fotkách mluví také Miloš Zeman.

Okamura se podle šetření CVVM v březnu 2016 (.pdf, str. 2) umístil na pátém místě v důvěře stranických představitelů.

Rakouský ministr obrany na jednání ministrů skutečně prohlásil, že Rakousko má v plánu společně s Itálií rozmístit vojáky v Brenneru. Tato akce má být přitom odpovědí na očekávaný nárůst počtu migrantů směřujících dál na sever Evropy. O výsledcích jednání informovala například agentura Reuteurs.

Rozchází se tak s názorem německé kancléřky Merkelové, která je kritická vůči zpřísněným hraničním kontrolám v EU. Ještě na konci loňského roku přitom měla Merkelová podporu Rakouska, zejména díky spolupráci s kancléřem Faymannem. Rakouský kancléř ještě v září 2015 kritizoval maďarskou politiku stavění plotů a hraničních stráží, přičemž v současné době ji následuje. Informovalo o tom německé seriózní médium Deutche Welle.

Mezi další restriktivní opatření Rakouska patří omezení počtu přijímaných žádostí o azyl.

Novou protiimigrační rétoriku a kritiku německého přístupu potvrzuje prohlášení rakouského ministra zahraničí Kurze: „Rád bych jasně sdělil Evropě, zejména Německu, že zvací politika musí být ukončena.“

Restriktivní opatření zavedlo Rakousko před únorovým summitem EU, kdy potvrdilo shodu s východními státy EU a Balkánem ve snaze uzavřít hranice mezi EU a Řeckem. Rakousko se tak připojilo k Sobotkou navrhovaném záložním plánu, na kterém se V4 shodla na únorovém summitu v Praze. V4 přitom vyzvala ostatní členské státy EU k zastavení migračního proudu.