Přehled ověřených výroků

Poslanci sociální demokracie zastavili v listopadu 2011 chod jednání na celých šest dní. Na program jednání se tehdy dostaly reformní zákony vlády Petra Nečase. Opoziční ČSSD blokovala projednávání zákonů kvůli tomu, že prakticky všichni poslanci ČSSD si naplánovali dvě desetiminutová vystoupení.

V souvislosti s obstrukcemi při projednávání vládního návrhu zákona o EET připravil Demagog.cz blog, který vyšel v prosinci 2015. Kromě sondy mezi do současné Poslanecké sněmovny se v něm dočtete o historii, praktikách a zahraničních zkušenostech, které obstrukce provázejí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravdou, že Miloš Zeman proslul jako autor tvrzení o "podvodu století" a Viktoru Koženému sliboval pobyt za mřížemi, avšak nepovedlo se nám dohledat tvrzení spojené s Tomášem Baťou, které by pocházelo z devadesátých let.

Pokud je u termínu „podvod století“ uváděn jeho autor, vždy jím je Miloš Zeman. Např.:

"...jenže například už Miloš ZEMAN tenkrát nějak přišel na to, že jde o podvod století" (Český rozhlas, Jiří Ješ; 3. 4. 1999).

"Zeman už dlouho předtím prohlašoval kuponovou privatizaci za "podvod století", přes televizi sliboval kontroverznímu obchodníkovi Viktoru Koženému, že coby premiér ho dá hned zavřít" (Respekt, Jaroslav Spurný – Akce špinavé ruce; 15. 3. 1999).

"Já si dovolím poopravit s těmi generály po bitvě, že Miloš ZEMAN hned od začátku říkal, že to je největší podvod století" (Frekvence 1, Václav Moravec – Pressklub; 8. 10. 1998).

"Tedy otec projektu, pro který současný premiér Miloš Zeman razí už léta název podvod století" (Respekt, Jindřich Šídlo – Ježek v čokoládě; 1. 2. 1999).

"Téměř geniálním politickým tahem bylo, když v době všeobecné pravicové euforie na podzim 1992 pochopil poptávku jiné části společnosti po radikální opoziční rétorice ("jít vládě po krku", "kuponová privatizace jako podvod století")" (Lidové Noviny, Bohumil Pečinka – Nereformovatelný Miloš Zeman; 8. 11. 1996).

"Ponechme stranou fakt, že jeden z nejvášnivějších odpůrců kupónové privatizace (Miloš Zeman – pozn. Demagog.cz) zřejmě změnil názor a nepovažuje ji již za "podvod století" (jinak by její výsledky nemohl respektovat)..." (Respekt, Vladimír Mlynář – Tři sta dnů Miloše Zemana; 13. 12. 1993).

První srovnání Tomáše Bati a Viktora Koženého z úst Miloše Zemana se nám podařilo nalézt pouze z roku 2004:

"Vždycky jsem říkal, že potřebujeme více Baťů, nikoli Kožených," poznamenal (Zeman) (ČTK, Tomáš Baťa oslavil na Hradě devadesátiny; 18. 9. 2004).

Použití tohoto termínu na začátku 90. let jiným politikem se nám dohledat nepodařilo.

Miloš Zeman podrobil Viktora Koženého kritice na půdě Parlamentu v dubnu 1992, kdy hovořil o "značněneseriózních postupech". Avšak toto vystoupení neobsahuje srovnání s Tomášem Baťou, jak jej zmiňuje prezident nyní.

Je pravdou, že Norsko není jedinou zemí, v níž můžeme nalézt případy, kdy tamní úřady odebraly českým rodičům jejich děti. Pro příklad můžeme jmenovat Velkou Británii, kde dochází k podobným případům relativně běžně, a to opět kvůli přísnému nastavení sociálního systému.

Jestli bude na Ministerstvu zahraničních věcí posílen tým, který se danou problematikou zabývá, nejsme schopni z dostupných zdrojů ověřit. Zatím tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme v této otázce kontaktovali ministerstvo a podle jejich odpovědi případně výrok upravíme.

Podle dopravního sdružení ADAC jsou limity alkoholu na kole v rámci Evropy opravdu nejběžněji kolem povoleného limitu 0,5 promile (například v Itálii či Holandsku), u Rakouska je nejvyšší povolená hranice 0,8 promile.

Německo je oproti ostatním Evropským státům velice tolerantní a hranice pro jízdu na kole je 1,6 promile alkoholu v krvi. Cyklista může být s nižší hladinou alkoholu v krvi pokutován policistou jen tehdy, pokud zaviní nehodu, a to od 0,3 promile. Podle statistik bylo pod vlivem alkoholu 4,6 % cyklistů, kteří se zranili při nehodě, což vede Německé spolkové země ke snaze pravidla pro cyklisty zpřísnit.

Hranice tedy není neomezená, avšak pan Škromach v jiném výroku zmíněný limit 1,6 promile zmiňuje. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 53) o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2013 činil vývoz vojenského materiálu do Saúdské Arábie v roce 2013 více než 11 milionů eur (2012 – 3,2 mil.; 2011 – 4,6 mil.) Dle tabulky na str. 43 byly využity licence na:

a) zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti,

b) střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti,

c) pozemní vozidla a jejich součásti,

d) pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti.

Dle výroční zprávy za rok 2012 (.pdf, str. 42) byly vyvezeny:

1. zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší,
2. střelivo a zapalovače,
3. pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože,
4. pozemní vozidla a jejich součásti,
5. specializované vybavení pro vojenský výcvik nebo pro simulaci vojenských taktických situací.

V případě bodu c) se v tabulce vyskytují nejasnosti. Tyto položky jsou označeny číslem 4. Toto číslo nefiguruje mezi udělenými licencemi, avšak mezi využitými licencemi již ano. Není proto jasné, zda se jedná o chybu a k vývozu tohoto zboží vůbec nedošlo. Informace o něm se nám z jiných zdrojů nepodařilo dohledat. Tudíž ani nelze zjistit, zda se jednalo např. o rakety, které by byly použitelné právě v případě těžkých zbraní.

Dle výroční zprávy za rok 2011 (.pdf, str. 40) se v případě Saúdské Arábie jednalo o střelivo, miny, chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení, energetické materiály a elektronická zařízení konstruovaná pro vojenské použití. Není příliš jasné, co se pod položkou "chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení" skrývá.

Peter Tkáč z hnutí Nesehnutí v souvislosti s vývozem těchto komodit do Ázerbájdžánu uvádí, že "může zahrnovat jak smrtící yperit, tak látky na detekci a dekontaminaci chemických zbraní – stejně jako slzný plyn či jinou látku určenou k potlačování nepokojů". Nezdá se pravděpodobné, že by Česká republika vyvezla do Ázerbájdžánu chemické či biologické zbraně, v úvahu tedy připadají dekontaminační látky a slzný plyn, jak dále uvádí článek.

Podle informací z médií vyslovil nizozemský politik Halbe Zijstra z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) návrh na utvoření "mini Schengenu", sestávajícího z Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemí a Lucemburska.

Existenci tohoto neoficiálního návrhu potvrdil také německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Podle Reuters mluvčí Evropské komise záležitost okomentovala vyjádřením, že komise neobdržela k této věci žádný formální návrh.

Zdroj: Stratfor.com

Co se týče druhé verze návrhu, jediný zpravodajský server, který o něm informuje, je britský Daily Mail. Bez dalšího komentáře zveřejňuje mapu Evropy, ve které jsou některé dosavadní státy Schengenského prostoru znázorněny jinou barvou, mimo jiné i ministrem Stropnickým zmiňovaná Itálie a Španělsko. Česká republika by (při intuitivním výkladu grafiky) podle tohoto návrhu v Schengenu měla zůstat.

Zdroj: Daily Mail

Daily Mail se odvolává na vyjádření nejmenovaného evropského diplomata, a tvrdí, že možné změny hranic Schengenského prostoru budou předmětem diskuze během výjimečného setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v pátek 20. listopadu 2015. Podle tiskové zpráv y z tohoto setkání žádné obdobné návrhy projednávány nebyly, ministři se shodli (mimo jiné) na posílení vnějších hranic Schengenského prostoru v existující podobě.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv návrhy na zmenšení Schengenského prostoru (případně vytvoření jakési alternativy) existují, není jasné, jak vážně jsou tyto návrhy míněny, ani kdo přesně je navrhovatelem (případně zda má navrhovatel širší podporu). Na oficiální úrovni žádný obdobný návrh vznesen nebyl.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý s ohledem na spor v koalici. Sobotka mluví o tom, že chce, aby všechna doporučení GRECO byla zakotvena v daném zákoně, to je v tuto chvíli neověřitelné. Nicméně je pravdou, že i přes závazek z koaliční má hnutí ANO Andreje Babiše rezistentní postoj v otázce limitu pro kampaň.

V koaliční smlouvě je uveden závazek o limitech na výdaje u volebních kampaní a sponzoringu. Ve zprávě GRECO tato doporučení uvedena nejsou. Hnutí ANO podle vyjádření předsedy Andreje Babiše, pro iDNES.cz z 26. března 2015, nevidí žádný důvod pro zavedení limitů a soustředí se spíše na kontrolu financování v průběhu volebních kampaní.

Doporučení GRECO k zákonu o financování politických stran jsou uvedena v (pdf) Hodnotící zprávě České republiky "Transparentnost financování politických stran". Konkrétně jsou uvedeny na straně 22 a 23 příslušného dokumentu. Mezi doporučeními GRECO nejsou obsaženy limity pro politické strany a hnutí na výdaje u volebních kampaní. Rovněž zde není doporučení na zavedení limitů na sponzoring.

V (pdf) koaliční smlouvě v části 9.7. Rekonstrukce státu a opatření proti korupci je na straně 25 skutečně uvedený závazek na limity na výdaje na volební kampaně a limity na sponzoring.

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně
a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích,
ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní
účty. "

KDU-ČSL nemá problém se zavedením limitů jak konstatuje zpráva z 31. ledna 2015 pro rozhlas.cz.

" Lidovci se zastropování darů politickým stranám nebrání. Není ale podle nich jisté, jestli to pomůže. Místopředseda Jan Bartošek si myslí, že by bylo účinnější třeba číslování billboardů pro volební kampaně. "

Problém se zavedením limitů má koaliční partner ANO. Jeho předseda Andrej Babiš nevidí žádný důvod pro zavedení těchto limitů jak uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.

" Dovedete si představit, že by bylo nějaké omezení pro sponzorské dary stranám, ať už od fyzických osob, nebo od firem?
Proč by mělo být omezení? V Evropě nikde není omezení. Jde o to, kdo to bude kontrolovat. My nechceme, aby to kontroloval NKÚ, protože je předseda z ČSSD (exposlanec Miloslav Kala - pozn. redakce). Měly by to kontrolovat nějaké občanské iniciativy a hlavně by to mohly kontrolovat kdykoliv v průběhu kampaně. O tom bude debata."

Výrok je nepravdivý, jelikož zmiňovaný pokles podnikatelů v Chorvatsku proběhl ještě před zavedením elektronické evidence tržeb. Navíc Udženija vytrhává informace ze článku, ze kterého cituje, z kontextu.

Aleksandra Udženija, jak je patrno z obrázku níže, identický výrok již dříve (27. února) pronesla na svém Facebookovém profilu, kdy čerpala z článku tištěné verze deníku Echo s názvem Velký bratr zlikviduje živnostníky, který vyšel 19. 2. 2015. Autorem je Petr Holub . Ten má Demagog.CZ k dispozici, uvádí se zde konkrétně:

"Některé živnostníky držela do té doby nad vodou šedá ekonomika, a když najednou ztratili možnost skrýt před finančními úředníky část tržeb, raději podnik zavřeli. Nechat se registrovat na pracovním úřadě a přitom pracovat úplně načerno považovali za jednodušší alternativu (...) Tvrdost chorvatského zásahu ilustruje fakt, že skončil každý pátý živnostník a každý desátý majitel firmy se zaměstnanci. V Česku by to mělo ještě drsnější dopad, protože má vedle Itálie a Řecka v přepočtu na obyvatele nejvíc živnostníků. Kdyby zavedení pokladen probíhalo stejně jako v Chorvatsku, skončí s podnikáním přes 150 tisíc lidí. "

Jak je tedy patrné z celé citace, Udženija vytrhává z kontextu pouze část článku. Pokles počtu podnikatelů je v originálním textu spojován s nemožností ukrývat své zisky v rámci "šedé ekonomiky". Sama Udženija v rámci pořadu přiznává, že tato oblast je v České republice podprůměrná v rámci států Unie. Přenášení chorvatské situace do českého prostředí je tak přinejmenším problematické.

Co se týče konkrétních cifer, podle informací redaktora deníku Echo je článek postaven na datech Eurostatu. " Ty údaje jsou z Eurostatu, z hlavní database.V každém případě tam je propad chorvatských self-employed bez zaměstnanců v letech 2010-2012 o 32 tisíc, se zaměstnanci o 6 tisíc," informoval konkrétně deník Echo redakci Demagog.CZ.

Jak vidíme v tabulce níže, tento pokles je skutečně patrný. Chorvatsko ovšem zavedlo systém elektronické evidence tržeb až v roce 2013. Jednotlivé subjekty se připojovaly postupně podle rozsahu podnikání, od 1. července 2013 pak bylo povinné pro všechny (článek 37). Nelze tedy brát za bernou minci propad v předchozích letech, na které nemohlo mít zavedení elektronické evidence tržeb vliv. Propad navíc mezi lety 2012 a 2013, kdy by měl být podle logiky výroku nejznatelnější, nepokračuje, naopak dochází k nárůstu.

Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců (v tis., zdroj Eurostat)

Vývoj počtu podnikatelů se zaměstnanci (v tis., zdroj Eurostat)

Co se týče České republiky, podle Zprávy o vývoji malého a středního podnikání v ČR (.pdf, str. 7 a 8) k 31. 12. 2013 v České republice celkem 1 124 910 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 869 279 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 255 631.

Pokud by tedy nastal domnělý chorvatský scénář, v případě živnostníků (podnikající fyzické osoby) bychom mluvili o 173 856 lidech a v případě právnických osob o 25 563 případech, celkově tedy 199 419 podnikatelů.

Pokud bychom brali v potaz opět údaje Eurostatu (níže), který využívá rozdílnou metodiku než ČSÚ, v České republice v roce 2013 působilo 800 700 samostatně podnikajících osob, z toho 158 800 se zaměstnanci a 642 000 bez zaměstnanců. Celkem by tedy "ohroženo" elektronickou evidencí mělo být 144 280 lidí, což přibližně odpovídá výroku zastupitelky.

Výrok ale z důvodu výše popsaných skutečností přesto hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců v ČR (v tis., zdroj Eurostat)

Vývoj počtu podnikatelů se zaměstnanci v ČR (v tis., zdroj Eurostat)

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 14) původně určuje pro podání kontrolního hlášení lhůtu jednoho kalendářního měsíce. Poslanecká sněmovna tento návrh schválila (.pdf, str. 1), a to ve znění (.pdf, str. 41) se lhůtou totožnou jakou navrhla vláda.

Návrh pak postoupila Senátu, který skutečně návrh vrátil, a to se změnou (.pdf, str. 2) lhůt pro podání kontrolního hlášení. U právnických osob byl zachován kalendářní měsíc, avšak fyzické osoby mají podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Řídí se tedy daňovým řádem, který udává lhůtu tří měsíců.

Poslanecká sněmovna Senátem pozměněný návrh přijala (.pdf, str. 1). Všichni přítomní poslanci za ANO přitom hlasovali pro.

Z médií a jiných veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že Jiří Rusnok žádnou konkrétní firmu výrazně neprosazoval. Rovněž nebyl aktérem žádné takové kauzy. Nelze samozřejmě tento výrok hodnotit absolutně, tj. ve vztahu ke všem jednáním za celý život Jiřího Rusnoka (ač sám použil výraz "Já, který v životě...").

Diskuze směřovala k otázce spojení aktivních politiků a obchodních společností při zahraničních cestách a jiném veřejném vystupování. Z tohoto hlediska tedy výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý.