Přehled ověřených výroků

Vít Jedlička odkazuje na dokumentEvropské komise z roku 2007 adresovaný ostatním unijním institucím. Ve zprávě nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ stojí, že administrativní náklady stojí firmy napříč EU zhruba 3,5 % HDP EU (str. 4). Komise konstatuje, že snížením této zátěže, například eliminací zbytečného podávání zpráv, budou zaměstnanci společností věnovat více času na hlavní činnosti podniku, které mohou snížit výrobní náklady a umožnit realizaci dodatečných investic a inovačních činností, což může zase zvýšit produktivitu a celkovou konkurenceschopnost. Jedná se však o administrativní náklady obecně, tyto náklady tedy zahrnují i administrativu vyplývající z národní legislativy nebo reporty v rámci firmy.

Zároveň není přesná Jedličkova interpretace toho, že tyto náklady zpomalují růst. Evropská komise konstatuje, že tyto náklady tvoří 3,5 % HDP, nikoliv tedy, že takto každoročně zpomalují růst HDP.

Když pomineme fakt, že striktně vzato ne všichni ministři zemědělství ve zmiňovaném období byli členové či nominanti za ODS (zmiňme Jakuba Šebestu a Miroslava Tomana), zádrhel nastává s daty z grafů.

Součet částek přidělených žadatelům s projekty do jednoho milionu korun (ve smyslu živočišné i rostlinné výroby) v prvním kole Programu rozvoje venkova z roku 2015 podle tiskové zprávy z října skutečně dosahoval čásky 176 312 764 Kč, která se blíží zmiňovaným 180 milionům. Ekvivalentní údaje za oněch sedm let však na stránkách Ministerstva zemědělství uvedené v závislosti na velikosti projektu nejsou.

Ministerstvo zemědělství bylo v tomto směru kontaktováno, avšak do vydání nepřišla z jeho strany odpověď, tudíž tvrzení hodnotíme jako neověřitelné.

Druhého prosince 2015 zažaloval slovenský stát u Evropského Soudu v Lucembursku Evropskou Unii ve věci relokačního mechanismu schváleného v reakci na potřebu společného řešení současné migrační krize. Toto nařízení Rady Ministrů z 22.9.2015 ukládá členským státům unie povinnost přijmout v nejbližší době konkrétní počet žadatelů o azyl z tzv. uprchlických hot stpolů v Itálii a v Řecku (nařízení se díky vyjímkám v Evropských smlouvách netýká Velká Británie a Dánska). Dle nařízení mělo Slovensko přijmout 802 uprchlíků.

Slovenská žaloba napadá zejména legislativní proces, jakým bylo nařízení v Radě schváleno, zpochybňujíc právo Rady takovéto opatření schválit a vymáhat bez souhlasu všech hlasujících, a navrhuje, aby Soudní Dvůr prohlásil toto nařízení neplatným. Slovenský premiér Fico v této souvislosti sdělil serveru POLITICO, že navrhovaný mechanismus je " nesmyslný a technicky nemožný ". Jen o den později podal ve stejné věci žalobu na Radu Ministrů za Maďarsko i Viktor Orbán.

Právní analýzy naznačují, že je nepravděpodobné, že by Evropský Soud dospěl k rozhodnutí žaloby podpořit. Pokud by však přeci jen Soud dal Slovenské či Maďarské žalobě za pravdu, zpochybnil by tak platnost přerozdělovacího mechanismu pro všech 26 členských států, kterých se dotýká.

Ano, je pravdou, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádekvyjádřil podporu současné vládní koalici. V pátek 18. 3. 2016 uvedl, že i přes nesrovnalosti ohledně Čapího hnízda považuje vládní koalici za úspěšnou a má smysl, aby pokračovala i nadále.

Stejně tak je pravdou, že Andrej Babiš nejprvemluvilo předčasných volbách mimo jiné s argumentem státního rozpočtu, který vzniká již od jara, a nová vláda by tak měla vzniknout co nejdříve. V rozhovoruzveřejněném na stránkách ANO uvádí, že „…pokud se útoky [koaličních partnerů] budou před krajskými volbami stupňovat, tak koalice nemá smysl, protože už toho moc neudělá. Možná by bylo dobré udělat volby v červnu 2017, jak původně měly být.“

Pro svůj návrh všaknezískal mezi poslanci dostatečnou podporu, svůj souhlas vyslovili ústy místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše pouze komunisté. V sobotu 19. 3. 2016 v rozhovoru pro deník.cz Andrej Babiš k věci předčasných volebuvedl, že „…to asi není legislativně možné, tak to normálně doběhne až do podzimu 2017. Byla to jen taková úvaha.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože k tomuto faktu se již Řecko v minulosti samo přiznalo.

Již v roce 2004 Řecko potvrdilo, že jedno z maastrichtských kritérii - kritérium o veřejném dlhu - v skutečnosti nenaplnilo. Vykázaná hodnota 1,89 % v sobě totiž nezahrňovala výdavky na obranu a další položky a Řecko tak v 2001 vstoupilo do eurozóny. V listopadu 2004 o tom informoval například portál Euractiv.cz

Ministr mluví o změnách souvisejících s návrhem novely zákona o spotřebitelském úvěru, který za sebou má první čtení v Poslanecké sněmovně. Ten v § 11 odst. 3 (.pdf) zavádí registr nebankovních poskytovatelů, kteří budou moci poskytovat spotřebitelské úvěry. Tato změna by měla vést k větší ochraně spotřebitelů, neboť by spotřebitelské úvěry mohly poskytovat jen osoby, které splní určitá kritéria, obdrží licenci a budou zapsány do tohoto registru.

Pokud tedy poskytne úvěr neoprávněná osoba (nelicencovaná a nezapsaná v registru), bude se jednat o neoprávněné podnikání. Neoprávněné podnikání je trestným činem na základě § 251 trestního zákoníku. Jedná se o situaci, kdy osoba „neoprávněněve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání“. V případě škody velkého rozsahu pak za jeho spáchání hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.

Co se pak týče zmíněné neplatnosti, právní jednání je neplatné mj. za situace, kdy se příčí dobrým mravům nebo "odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje". Občanský zákoník pak dává v druhé větě § 2999 odst. 1 Robertu Pelikánovi za pravdu, neboť říká, že "bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání." Právo na náhradu tedy nevznikne, neboť poskytnutí úvěru neoprávněným poskytovatelem bude porušením zákona, což povede k neplatnosti tohoto právního jednání.

Firma ODS Publishing, s.r.o. se opravdu zdá být v útlumu.

Podle účetní uzávěrky (.pdf) za rok 2014 měla společnost v účetním období jednoho zaměstnance (s. 2). Společnosti klesly meziročně tržby za prodej zboží i vlastních výrobků a služeb, naopak prodávala svůj dlouhodobý majetek (s. 9). Její náklady byly větší než výnosy (s. 6).

Důvěra v Senát a prezidenta ČR je jedním z témat průzkumu (.pdf) Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z února 2016. Podle šetření zaměřeného na ústavní činitele ČR důvěřuje Senátu 30 % občanů. Důvěru v prezidenta republiky vyjádřilo 59 % dotazovaných. Jeho výsledky v uplynulých letech můžete porovnat v následujícím grafu.

CVVM vedle důvěry v ústavní činitele zkoumá také důvěru ve vrcholné české politiky. Ve výzkumu (.pdf, str. 1) z ledna 2016 udává, že Zemanovi důvěřuje 56 % českých občanů.

Důvěru v Miloše Zemana šetří také agentura STEM, která ji v prosinci 2015 vyčíslila na 53 %.

Další agenturou, která se věnuje Miloši Zemanovi, je SANEP. Tato agentura se však věnovala hodnocení prezidenta, nikoli důvěře. Její průzkum (.ppt, str. 5) z února 2016 uvádí, že Zemana kladně hodnotí 70 % občanů. To také dokládá přiložený graf.

Miloš Zeman tedy korektně uvádí, že podle různých průzkumů je důvěra v jej jako osobu/instituci podle posledních měření má důvěru zhruba 60-70 % občanů ČR. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Zmiňovaný opoziční návrh ODS se týká novely č. 360/2014 Sb. (.pdf, str. 4731-4744) z 31. prosince 2014, která pozměňuje znění zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Novelou vzniká s účinností od 1. ledna 2016 plátcům daně povinnost tzv. kontrolních hlášení, ta nově nahrazují samostatný výpis z evidence pro účely DPH a jsou podávána pouze elektronicky.

Dne 7. prosince 2015 zamítla vláda na svém jednání návrh ( pdf., str. 1-3) poslanců ODS Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové, Miroslavy Němcové a dalších na odložení účinnosti novelizačních bodů zavádějících kontrolní hlášení z 1. ledna 2016 na 1. leden 2017. Odůvodněním návrhu (str. 2) je zavádění elektronické evidence tržeb (EET) až od poloviny roku 2016, nízká připravenost samotných poplatníků DPH v důsledku špatné informovanosti Ministerstvem financí a odstranění administrativních překážek spolu s úsporou administrativních nákladů podnikatelů, kteří mají kontrolní hlášení pravidelně podávat.

Předseda ODS Petr Fiala na webových stránkách strany ještě v den rozhodnutí vlády uveřejnil úmysl podat žádost o svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž by byl návrh projednán. Ta se uskutečnila 22. prosince 2015, podle vyjádření Ministerstva financí měla veřejnost více jak rok na přípravu na zavedení kontrolních hlášení. Další projednávání je navrženo na pořad 39. schůze Sněmovny, tedy od 19. ledna 2016.

Europoslanec Zahradil se mnohokrát zastával myšlenky umístění vojenského zařízení v ČR. ODS během období 2002-2006, kdy byla v opozici, představila souhrn programových cílů strany pod názvem Modrá šance. Část k zahraniční politice sepsal Jan Zahradil jako stínový ministr zahraničí. Tento text Realismus místo iluzí obsahoval mimo jiného také tezi na podporu přítomnosti sil NATO v členských zemích Aliance:

" Americká angažovanost v Evropě v rámci NATO je pro nás zárukou obrany obecných zájmů euroatlantické civilizace a dlouhodobě nezbytnou podmínkou evropské bezpečnosti a stability. Proto existenci různých forem americkévojenské přítomnosti v členských zemích NATO budeme i nadále podporovat. " (str. 12)

K výstavbě amerického radaru v ČR Zahradil v dubnu 2008 v textu Radar a eurosmlouva - spojité nádoby napsal: „...ODS musí stejnou míru odpovědnosti požadovat minimálně od svých koaličních partnerů, ale v zásadě i od opozice. Musí jasně říci, že nepřipustí ohrožení nejdůležitějšího strategického projektu na území ČR, který se tu po roce 1989 objevil a na němž máme možnost se podílet...“

V březnu 2014 se Zahradil v Lidových novinách vyjádřil k radaru v souvislosti s krizí na Ukrajině. V článkuNATO nám ještě bude dobré píše:

" Ruská strategie je i reakcí na dlouhodobou Obamovu politiku snižování vojenské přítomnosti v Evropě, armádních škrtů i opomíjení strategického významu střední a východní Evropy, jehož výrazem bylo mj. zastavení projektu protiraketové obrany v ČR (na němž se ovšem podstatnou měrou podepsala i naše domácí pátá kolona, která nyní mlčí). Není proto náhodou, že bývalý Obamův protikandidát senátor McCain v kontextu posledních událostí myšlenku protiraketové obrany oživil. Kromě svého skutečného vojenského potenciálu – který by na současný ruský postup měl minimální dopad – by protiraketový systém měl i svou přenesenou váhu. V dobách studené války se tomu říkalo doktrína zadržování a zdá se, že tento pojem by mohl nabýt nové aktuálnosti."