Přehled ověřených výroků

Michaela Jílková mluví o počtu uprchlíků, které by měla Česká republika přijmout na základě schváleného mechanismu kvót. Podle tohoto mechanismu připadá na ČR 2 978 osob. Klíč pro jejich přerozdělení na úrovní EU je následovný: počet obyvatel (váha 40 %), celkové HDP (váha 40 %), počet žadatelů o azyl v letech 2010-2014 (váha 10 %), aktuální míra nezaměstnanosti (váha 10 %).

Velvyslanectví České republiky v Ankaře nám potvrdilo, že premiér Sobotka se velvyslance Pavla Kafky skutečně vyptával na kroky, které Turci podnikli ve věci regulace migrace. Asistentka velvyslance Cziczeová nám sdělila: "Mohu potvrdit, že uvedený rozhovor pana premiéra Sobotky s panem velvyslancem Pavlem Kafkou skutečně proběhl."

Zda velvyslanec Pavel Kafka sdělil premiéru Sobotkovi, že Turecko je pod limitem toho, co by skutečně pro regulaci migrace dělat mohlo, nám však Velvyslanectví ČR nepotvrdilo ani nevyvrátilo.

Jak uvádí Národní ústav pro vzdělávání: („Podpůrná opatření) pomohou překonávat jejich znevýhodnění - ať už se jedná o děti a žáky ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí, děti a žáky zdravotně postižené a znevýhodněné nebo žáky (mimořádně) nadané.“

Dotčená vyhláška, která společné vzdělávání upravuje, je ostatně i nazvána jako vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

Jejich kategorizace je dále rozvedena v jednotlivých částech - vzdělávání nadaných žáků je například upraveno v části čtvrté. V části třetí jsou upraveny podmínky pro žáky se zdravotním postižením nebo znevýhodněním. Úprava části druhé je pak základní úpravou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která se podpůrně aplikuje i na výše zmíněnou kategorii žáků se zdravotním postižením nebo zvýhodněním.

Nadaní žáci a žáci se zdravotním znevýhodněním mají například jinak upravené předpoklady individuálního vzdělávacího plánu.

Je pravdou, že ministři dopravy za hnutí ANO reálně projekt mýta prozatím neposunuli, byť alespoň ministr Ťok předložil časový harmonogram realizace mýta po roce 2016. Na druhou stranu je nyní již jisté, že se nestihne podle zákona o veřejných zakázkách vysoutěžit nový dodavatel mýtného systému do konce roku 2016. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť ministr Ťok podnikl alespoň nějaký krok. Ten však k nápravě daného problému nevedl.

Vláda 20.listopadu 2015 schválila zmíněný harmonogram. 22. prosince 2015 pak ČTK (Lidovky.cz) s odvoláním na Ministerstvo dopravy uvedlo, že " vybrat nového provozovatele mýtného systému v řádném výběrovém řízení už nelze do vypršení smlouvy s Kapschem ke konci roku 2016 stihnout ".

Sám ministr Ťok pak 25. ledna 2016 uvedl, že bude nezbytné nechat Kapsch spravovat mýto i po roce 2016 a řádně vysoutěžit dalšího dodavatele. Tento stav by měl trvat podle ministra až do roku 2019. Česká televize a ČTK k danému uvedli: " Svůj návrh na prodloužení současné smlouvy předloží příští týden ke schválení vládě. Koaliční rada se podle ministra shodla na tom, že zásadní priorita je, aby se mýto vybíralo i po skončení letošního roku, kdy firmě Kapsch vyprší smlouva. Ťokovi se takový postup nelíbí, ale nevidí jinou praktickou možnost."

Realita je tedy taková, že se do konce roku 2016 nestihne vysoutěžit nový dodavatel a mýto tak bude spravovat pravděpodobně stále firma Kapsch. Ministři dopravy za ANO jsou ve funkci již 2 roky, za tu dobu nedošlo k vyřešení tohoto problému.

Evropská unie se v listopadu 2015 dohodla s Tureckem na okamžité humanitární pomoci a přislíbila Ankaře 3 mld EUR na zlepšení životních podmínek uprchlíků v Turecku.

EU již začala poskytovat finanční podporu v rámci Turkey Refugee Facility: tyto prostředky mají podle oficiálního vyjádření po březnovém summitu sloužit na konkrétní projekty na podporu uprchlíků v Turecku, hlavně „v oblasti zdraví, vzdělávání, infrastruktury, potravin a jiných životních nákladů“ a přesněji mají být tyto projekty “určeny do týdne“. Až tyto prostředky budou plně využity, bude EU podle dohody mobilizovat další prostředky, opět ve výši 3 miliard eur, a to do konce roku 2018.

Již podle dřívější dohody z února 2016 budou tyto prostředky z jedné třetiny získány ze společného rozpočtu EU. Zbytek prostředků poskytnou členské země v poměru, jaký ukazuje následující graf:

(zdroj: Evropská rada)

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, stanovuje v § 7 odst. 1 co vše lze hradit ze státního rozpočtu. Jedná se například o dávky důchodového pojištění, dotace spolkům a nákup cenných papírů. Marketingová propagace zde není výslovně uvedena. Mělo by se tedy postupovat podle § 7 odst. 1 písm. u), který v takových případech stanovujepotřebu zvláštního zákona. Ten by následně umožňoval v tomto případě osvětovou kampaň k EET.

Podle stanoviska ministerstva financí je však propagace zákona o EET před samotným schválením v souladu se zákonem a odpovídá běžné praxi. Ministerstvo takto reagovalo na trestní oznámení, podle kterého ministerstvo vyplácelo neoprávněně peníze za propagaci EET.

Oznámení zatím bylo policií odloženo a my zatím hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

1. července 2014 nabyla účinnosti novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Robert Pelikán byl do funkce prvního náměstka ministryně spravedlnosti uveden dne 3. června 2014. Podle Lidových novin předložil návrh novely právě Pelikán, který se k novele sám hlásí.

Tato novela snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tedy návrhů podávaných "na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech" (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu). Podle modelového příkladu dluhu vzniklého jízdou načerno (ve výši 1.500 Kč) se náhrada nákladů za zastoupení advokátem po novele snížila z 5 200 Kč na 1 100 Kč. Pro dlužníky se tak skutečně jedná o výraznou finanční úlevu.

ČESKO

Čísla cizinců (mimo EU) v České republice jsou dle ČSÚ následující (roky 2012, 2013, 2014):

201220132014Ukrajinci112 549105 153104 156

trvalý pobyt Ukrajinců v ČR na pracovní povolení k trvalému a dlouhodobému pobytu, potvrzení o přechodném pobytu a vízum nad 90 dní

Zdroj: Český statistický úřad

SLOVENSKO

Na Slovensko se v roce 2012 (.pdf) přistěhovalo 92 Ukrajinců, v roce 2013 (.pdf) pak 77 Ukrajinců a v roce 2014 (.pdf) dokonce 94 Ukrajinců. Čísla můžete zhlédnout také v jednoduché přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet ukrajinských imigrantů 927794

POLSKO

Dle Polského statistického úřadu (.xls) přibylo v roce 2012 v Polsku 581 Ukrajinců registrovaných s trvalým pobytem, v roce 2013 pak dalších 606 a v roce 2014 nakonec 718.

V roce 2012 (.pdf, ukr/eng, str. 468) přibylo 20 295 Ukrajinců s pracovním povolením, v roce 2013 (.pdf, ukr/eng, str. 468) pak dále 20 416 a v roce 2014 (.pdf, str. 70) dokonce 26 315.

V roce 2013 (.pdf, str. 513) se v Polsku zaregistrovalo na dočasný pobyt nad 3 měsíce 24 728 Ukrajinců, v roce 2014 (.pdf, str. 475) pak 33 492 Ukrajinců a v roce 2012 (.pdf, str. 495) 21 417. Čísla můžete opět zhlédnout v přiložené tabulce.

rok 201220132014 počet Ukrajinců s trvalým pobytem581606718počet Ukrajinců s dočasným pobytem21 41724 72833 492počet Ukrajinců s pracovním povolením20 29520 41626 315celkem 42 29345 75060 525

Pro úplnost ještě dodáváme graf znázorňující celkový stav imigrace do České republiky.

Zdroj: Eurostat, tabulka migr_asyappctzm (zdrojová data)

Na podzim 2015 se stala Radmila Kleslová terčem veřejné kritiky poté, co vyšlo najevo, že inkasuje nemalé částky z několika státních, polostátních a městských firem. V kontextu výroku nás zajímají především firmy s účastí hl. města Prahy.

Podle informací Mladé fronty DNES z konce září 2015 inkasovala Kleslová ročně jako členka představenstva Pražské teplárenské částku ve výši zhruba 750 tisíc korun. Dále Kleslová působila v dozorčí radě PRE. Kleslová sama uvedla, že od těchto společností dostává měsíčně 97 tisíc korun.

Toto kritizovala jednak opozice, tak i předseda ANO Babiš. Problémem pro Kleslovou také bylo publikování záznamu jejího telefonického rozhovoru s Lukášem Wagenknechtem (v té době býv. náměstek ministra financí, člen dozorčí rady ČEZu).

Trojkoalice, jímž je za Stranu zelených v Praze Stropnický členem, hlasovala 22. října 2015 na zastupitelstvu města pro podporu zařazení bodu Struktura příjmů Radmily Kleslové v městských firmách, který navrhoval zastupitel Zábranský (Piráti).

Kleslová o den pozdeji těchto funkcích skončila, jak uvádí ČTK. V prohlášení uvedla:

"Nechci, aby mé členství ve statutárních orgánech těchto společností sloužilo k dehonestační kampani, která je účelově vedena výhradně proti mé osobě, i když ve statutárních orgánech těchto společností zasedají i další zástupci koalice(...)Vzhledem k tomu, že zástupci Trojkoalice souhlasili se zařazením bodu projednávání mé účasti ve statutárních orgánech společností s majetkovou účastí města na program dnešního zasedání ZHMP, vyzývám je, aby rezignovali na svoje funkce stejně jako já, a prokázali tak v praxi svůj postoj k účasti politiků ve statutárních orgánech firem."

Po následné odchodu Radmily Kleslové z funkce předsedkyně pražského hnutí ANO napsal Matěj Stropnický na svůj facebook post, ve kterém se hlásí k podílu na tomto odstoupení.

Radmila Kleslová neměla oficiálně žádnou funkci ve vedení pražského magistrátu, podle Stropnického však přes své zástupce ovládala část zastupitelského klubu. Je tedy nesporné, že v průběhu podzimu 2015 Klesová odstoupila jednak z pozice předsedkyně pražského ANO a dále také rezignovala na členství v řadě (nejen městských) firem.

Pokud jde o podíl Matěje Stropnického na této věci, nejsme schopni jeho přímé zapojení a vliv prokázat. K pádu Kleslové kromě tlaku partnerů ANO v Praze (viz hlasování výše) přispěla zejména medializace jejích finačních výnosů z veřejných peněz, nahrávka s Wagenknechtem, tlak šéfa hnutí a jistě i vnitrostranické poměry v ANO v hlavním městě. Jelikož nejsme schopni korektně určit, nakolik Stropnický a Trojkoalice přispěli k pádu Kleslové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Extremistické aktivity pravidelně monitoruje Ministerstvo vnitra, které každoročně vydává zprávy o působení extremistů na území České republiky.

Zatímco v letech 2012 a 2013 převládala mezi pravicovým extremisty antiromská tématika, od roku 2014 je v ČR zjevná reorientace pravicového extremismu od protiromské tématiky k čím dál častější akcentaci témat zaměřených proti islámu a později i proti migrační vlně, která zasáhla Evropu. Proces změny orientace pravicového extremismu v posledních čtyřech letech dokládají dokumenty publikované Ministerstvem vnitra.

2012

Zpráva o extremismu z roku 2012 konstatuje (pdf. str. 7-8):

V roce 2012 nebyly v rámci krajní pravice, potažmo neonacistické scény, zaznamenány výraznější mobilizační tendence či mimořádné události. Zvýšená aktivita se projevila spíše v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní DSSS, následně pak až koncem roku se zahájením kampaní prezidentských kandidátů.

Zvýšená aktivita strany DSSS nepřinesla kýžené ovoce. Na podzim 2012 postavila v krajských volbách kandidátky pouze ve čtyřech krajích a celkový zisk v rámci ČR činil pouze 0,34% hlasů. V žádném kraji nezískala strana ani 1 % hlasů.

"Pravicově extremistická scéna v roce 2012 nadále zůstávala nekompaktním celkem. Jejím stoupencům se nepodařilo najít oblast, která by scénu opět stmelila a zaktivizovala.

Témata pravicově extremistické scény se v roce 2012 příliš nelišila od předchozích let. Při své snaze získat co největší podporu veřejnosti se pravicoví extremisté soustředili hlavně na téma romské problematiky (resp. problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin) a sociálního napětí v některých regionech."

2013

Nejproblematičtějšími událostmi roku 2013 byla série protiromských demonstrací, trvající od května do října (pdf. str. 7-9):

Celkem bylo v loňském roce zaznamenáno 26 těchto protestních akcí, z nichž nejvýznamnější z hlediska účasti proběhly v Duchcově, Českých Budějovicích a v Ostravě. Tato shromáždění poukázala nejen na rizika plynoucí z aktivního zapojení místní populace, ale, zejména v případě sídliště Máj v Českých Budějovicích, i na vypuknutí dalších demonstrací nebo výtržností v místech, která nebyla identifikována jako riziková.
(...)
Vyjma aktivit při protiromských demonstracích nepředstavovali Pravicový extrémisté jako celek reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky. Byť byly zaznamenány jednotlivosti, které lze charakterizovat jako závažné, jednalo se o nesystémové jevy, které z globálního pohledu nebezpečí pravicového extremismu nijak podstatně nenavýšily.(...)Pravicově extremistická scéna v roce 2013 zůstávala nekompaktním celkem. Scénu tak nadále tvořily převážně lokální skupinky soustředěné zejména na místní témata. Jediným tmelícím prvkem, který dokázal zaktivizovat větší počet pravicových extreémistu, byla problematika soužití mezi majoritní společností a romskou menšinou a s ní související protiromské pochody.

2014

V roce 2014 však dle zprávy (pdf. str.6-7) Ministerstva vnitra dochází ke změně, pravicový extrémismus přestal cílit na romskou tématiku a začal akcentovat islamofobii. Ve zprávě se píše, že za hlavní bezpečnostní hrozbu se dá považovat snaha extremistů štěpit společnost a oslabovat ČR vytvářením antagonismů na základě etnického, náboženského, třídního, či jiného klíče.

Série protiromských demonstrací z roku 2013 se neopakovala. Došlo k poklesu počtu a frekvence těchto shromáždění. Veřejnost spatřovala, že extremistické subjekty nepřinášejí řešení.Pokračovala krize pravicově extremistické scény. Docházelo k další fragmentaci, poklesu aktivit ve veřejné prostoru. Pravicově extremistická scéna hledala jiná než protiromská mobilizační témata. Začala akcentovat islamofobii a obranu evropských, resp. národních tradic a kultury.

2015

Souhrnou zprávu za rok 2015 Ministerstvo vnitra k dnešnímu dni nevydalo, pravidelně ale publikuje kratší čtvrtletní shrnutí (pdf. str. 4-5):

V prvním čtvrtletí roku 2015 se výrazně prohloubila dlouhotrvající krize v rámci krajně pravicové scény. Do pozadí ustoupilo téma anticiganismu.

V souvislosti s teroristickými aktivitami islamistů se stále více prosazovalo téma islamofobie. Poměrně neúspěšně se s protiislámskou kartou pokusily pracovat tradiční pravicově extremistické subjekty. Zatímco akce pořádané Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) nezaznamenaly větší úspěch, do popředí se dostala platformá Islám v ČR nechceme (IvČRN), která uspořádala sérii pěti početnějších demonstrací.

V druhém čtvrtletí (pdf. str. 4) došlo k jisté formě spolupráce mezi znesvářenou DSSS a Národní demokracií (ND) Adama Bartoše v reakci na zvýšenou popularitu IvČRN a Bloku proti Islámu (BPI).

Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI komunikoval se stranou Úsvit, ND pak s poslancem Tomio Okamurou.Ve 3. čtvrtletí roku 2015 (pdf. Str. 3-4-5) se vysoká míra společenské pozornosti věnovala tzv. migrační vlně.

Téma je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice.

Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem - Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované.

Téma bylo ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU.

Závěr roku 2015 (pdf. str. 3-4-5) nepřinesl až na údálosti spojené se 17. listopadem žádné výraznější změny.

Z hlediska projevů nedocházelo u extremistických hnutí k výraznějším změnám oproti předchozím obdobím roku 2015. Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. Migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců. Zejména v rámci krajní pravice se stále častěji projevovala více či méně otevřená podpora a veřejná propagace politiky Ruské federace a Vladimíra Putina.

Jednou z nejvýznamnějších událostí sledovaného období byla veřejná shromáždění k výročí 17. listopadu. Demonstracím v letošním roce dominovalo téma uprchlické krize. Průběh demonstrací do jisté míry symbolizoval propad DSSS a zároveň rostoucí podíl ND, která dokázala spojit svou demonstraci s dalšími inciativami a subjekty a uspořádat shromáždění s následným pochodem k Úřadu vlády ČR. Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman. Demonstrace se zúčastnilo zhruba 2000 osob a asi 100 odpůrců. Mezi účastníky byli i zástupci protimuslimské a protiimigrační iniciativy PEGIDA z Drážďan a stejně tak i zakladatel kontroverzní nacionalistické a protipřistěhovalecké English Defence League (dále jen „EDL“).

Demonstrace dne 12. prosince v Praze, pořádané pod názvem „Pochod proti vlastizrádcům“, se zúčastnilo až 800 osob.