Přehled ověřených výroků

Článek Are Czechs giving up on moral responsibility ? ze dne 16. listopadu napsal Carl Gershman, který je prezidentem organizace National Endowment for Democracy. Autorem druhého článku o České republice, jenž uvádí, že Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím (virtual mouthpiece) Kremlu, je však redakční rada deníku Washington Post.

Podle veřejně dostupných životopisů jejich členů, žádný z nich ani v minulosti nepracoval pro uvedenou organizaci. National Endowment for Democracy se sama prezentuje jako soukromá nezisková organizace, podporující růst a posilování demokratických institucí ve světě. Její aktivita je z velké části financována americkým Kongresem. Byla založena v roce 1983 jako součást snahy Reaganovy administrativy o podporu demokracie prostředky tzv. soft power.

Od počátku je však koncipována jako dvoustranická a v její radě jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci republikánů i demokratů. Autor zmiňovaného článku Carl Gershman prohlásil roku 2006 v interview pro australský rozhlas, že i když má blízko k demokratům, je nestraníkem a snaží se sdružovat demokraty a republikány.

Tvrzení Hynka Kmoníčka, že NED má jednostranné politické zaměření, se tedy nezakládá na pravdě, stejně jako výrok, že oba články byly napsány členy této nadace. Agendu podpory demokracie a lidských práv podporuje řada českých stran, jako je TOP 09, ČSSD či Strana zelených. NED tedy není možné spojovat s jedním konkrétním subjektem.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznala zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu.

K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany politického spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.

Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pokles preferencí hnutí ANO totiž není jednoznačný v jednotlivých průzkumech a agentury nezkoumají vliv veřejné diskuze o EET na sílu hnutí v průzkumech. Jde spíše o nepodloženou hypotézu ministra financí.

Výrok Andreje Babiše padl v reakci na volební model TNS Aisa, který v pořadu prezentovala Česká televize. Samotný pokles hnutí ANO je v posledních měsících v rámci statistické chyby. Zpráva také nezkoumá vliv konkrétních politik na preference.

Zdroj grafu: TNS Aisa

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve své poslední zprávě z 23. září 2015 (.pdf) neuvádí žádná fakta nebo hypotézy, které by spojovaly ztrátu voličských preferencí s diskuzí o zákoně o EET.

Na přiloženém vývojovém grafu CVVM můžete sledovat vývoj podpory hnutí ANO (jde opět o volební model).

Uveďme ještě data společnosti Median (.pdf –jde o volební model ze srpna – poslední publikovaný výzkum). Median ve své zprávě ze srpna nepotvrzuje pokles podpory pro hnutí ANO. Nepracuje tedy ani s hypotézou, proč by hnutí klesalo.

Zdroj grafu: Zpráva společnosti Median (srpen 2015)

Jak sám Tomio Okamura dále v rozhovoru prozrazuje, vycházel z textu na serveru Parlamentní listy. Patrně se jedná o komentář mediálního analytika Petra Žantovského:

"Nedávno jsem si udělal průzkum a zjistil jsem, že jen v Praze a ve větších českých městech působí, a to dlouhá léta, více než pětadvacet rozmanitých sdružení, která mají ve svém předmětu činnosti jakousi péči o migranty. Takže výkřiky o tom, že je naší mravní povinností začít konečně pro uprchlíky něco dělat, jsou lež jako věž, protože tato sdružení z veřejných prostředků, ať už státních, evropských, krajských či regionálních požírají ročně tři čtvrtě miliardy korun českých," cituje server Žantovského bez odkazu na zdroj této informace. Dále Žantovský píše, že "u většiny z těch sdružení končí v průměru osmdesát procent těch prostředků na osobních nákladech, tedy na mzdách zaměstnanců těchto tzv. neziskových sdružení".

Informace jsme ověřili v rejstříku ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů, kde jsme prověřili největší neziskové organizace, které se zabývají pomocí uprchlíkům.

Zdaleka největším příjemcem veřejných peněz mezi nimi je Člověk v tísni, který od roku 2000 získal 942 milionů korun, z toho pak 170 milionů v roce 2014. Mezi aktivity Člověka v tísni však zdaleka nepatří jen pomoc uprchlíkům.

O struktuře nákladů této organizace vypovídá finanční zpráva, která je součástí výroční zprávy. Z celkových nákladů organizace, které činí více než miliardu korun, tvoří osobní náklady necelou čtvrtinu: 235 milionů (Výkaz zisku a ztráty, řádek A.III).

V tabulce přinášíme přehled deseti největších neziskovek (ty identifikoval časopis Ekonom v čísle 26/2015 z 25. června - online dostupné v placené verzi webu ihned.cz). Statistika se věnuje tomu, kolik dostaly v uplynulém roce ze státního rozpočtu, celkové náklady a kolik z toho tvoří osobní/mzdové náklady. Částky jsou v milionech korun.

OrganizaceIČOZe státního rozpočuNáklady celkemOsobní náklady Člověk v tísni 257552771701064236 Organizace pro pomoc uprchlíkům 45768676102214 Poradna pro integraci 67362621172113 InBáze 2654821692013 Centrum pro integraci cizinců 266319974126 Multikulturní centrum Praha 700980856105 META - Společnost pro příležitosti mladých migrantů 269826336138 Sdružení pro integraci a migraci 26612933685 MOST PRO 67441441143 Evropská kontaktní skupina *26600234675 *poslední dostupné údaje jsou za rok 2013

Tyto organizace dohromady dostaly v roce 2014 ze státního rozpočtu necelou čtvrt miliardu. Jde o největší neziskové organizace v této oblasti, dotace menším se tedy bude pohybovat maximálně v řádu jednotek milionů. Souhrnně pak celková dotace na tyto organizace ani zdaleka nedosahuje částky, kterou uvádí Tomio Okamura.

Jak je navíc z tabulky patrné, mzdové náklady tvoří u většiny těchto organizací mnohem méně než 80 %.

„Zemanovou“ vládou se dá rozumět vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014), která vznikla jako úřednická vláda z popudu prezidenta republiky Miloše Zemana. Před „Zemanovou“, resp. Rusnokovou, vládou byla v České republice vláda Petra Nečase (13. 7. 2010 – 10. 7. 2013) – tedy nikoliv vláda Rusnokova, jak tvrdí výrok.

Vláda nevzešla ze stranického zastoupení v Parlamentu, ale jako úřednická vláda jmenovaná prezidentem republiky. Rusnokova vláda nevznikla jako dohoda ODS a sociální demokracie, jelikož ODS v jednáních o vládě prosazovala pokračování současné vlády s novou premiérkou Miroslavou Němcovou.

Pokud mluví Petr Mach o vládě, která byla vytvořena politicky se zástupci ODS a ČSSD, tak tento kabinet by odpovídal (s tou výhradou, že v něm nominanty měla také Strana zelených) sboru Jana Fischera, jenž nastoupil po vyslovení nedůvěry druhé Topolánkově vládě a spravoval zemi do voleb v roce 2010. Původně měla vláda působit pouze do předčasných voleb na podzim 2009, ty se však nekonaly, a tak vláda zůstala až do řádných voleb v roce 2010.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Dne 5. května se před ministerstvem sešlo shromáždění k podpoře svobodného Tibetu. Dopis, který byl adresován ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřímu Dienstbierovi i předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, zveřejnila právě organizace Potala. Mezi signatáři jsou všechny Martinem Bursíkem zmíněné subjekty. Odpověděla jim ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná. Na zmíněné petici je v tuto chvíli dokonce přes 15 000 podpisů.

Slova Martina Bursíka jsou tedy pravdivá.

Výrok hodnotíme v kontextu předchozího prohlášení Petra Fialy, že Společné prohlášení předsedů vlád států Visegrádské skupiny je formulováno vágně.

Ve srovnání s tímto dokumentem není pětice opatření formulovaná v červencovém blogu Petra Fialy o mnoho konkrétnější.

V reakci na uprchlickou krizi navrhuje ODS:
1. Potírat organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice Unie.
2. Vyhlásit informační válku.
3. Omezit sociální výhody a zvýšit tlak na integraci.
4. Rozvinout pomoc v konfliktních regionech.
5. Reformovat návratovou politiku.

Každý bod je v blogu dále rozepsán, nakolik se však jedná o konkrétní a jasný plán, necháme na posouzení čtenářům.

Hodnocení výroku bylo změněno na základě informací ministerstva financí. Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec nás odkázal na dokumenty, které dokládají, z jakých čísel ministr Babiš ve svém výroku vycházel. Přestože čísla tedy odpovídají skutečnosti, výrok hodnotíme jako zavádějící kvůli značné personalizaci v rétorice Andreje Babiše. Pokud se podíváme např. na zrušení daňového zvýhodnění pro seniory či církevní restituce, je jasné, že jde o legislativní kroky, který Kalousek jistě mohl ovlivnit z pozice ministra financí a poslance PSP, nicméně mu nelze přisoudit “absolutní vinu” za daná rozhodnutí. To platí v obráceném gardu i pro pana Babiše.

K daním od důchodců ministerstvo uvádí: "Částka 7 mld. Kč z titulu dodatečně uplatněné slevy na poplatníka je započítána jak v konvergenčním programu, tak v návrhu státního rozpočtu. Přesvědčit se můžete například ve Zprávě o činnosti Finanční správy za rok 2014 (str. 10)". Odkázaný dokument hovoří o vrácení přeplatků v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který umožnil pracujícím důchodcům znovu a dodatečně uplatnit slevu na dani. Vrácené přeplatky v daném období činily 3 miliardy korun. "Na začátku roku 2015 pak bylo vráceno dodatečných cca 0,5 mld. Kč. Za rok 2013 se tak vrátilo celkem 3,5 mld. Kč, přičemž za rok 2014 je předpoklad této částky stejný. Z jejich součtu plyne ministrem deklarovaný výpadek 7 mld. Kč," dodává dále ministerstvo.

Co se církevních restitucí týče, odkazuje ministerstvo na dokument Fiskální výhled z listopadu 2011. Zde je na straně 19 vyčíslen finanční dopad církevních restitucí. "Dohoda o finanční kompenzaci předpokládá, že peněžní prostředky budou vráceny v průběhu 30 let, přičemž by nesplacené části kompenzace měly být indexovány podle vývoje spotřebitelských cen. Celkem tak bude ze státního rozpočtu vyplaceno více než 79 mld. Kč. Navíc bude církvím po dobu 17 let vyplácen postupně se snižující příspěvek na platy duchovních v celkové výši 17 mld. Kč. Strukturu celkové hodnoty vypořádání (169,6 mld. Kč, s předpokladem stabilní 2 % míry inflace) znázorňuje Obrázek," dočteme se v dokumentu.

Původní hodnocení:

"Zinkasováním daně od důchodců" Andrej Babiš míní zrušení slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce na roky 2013 až 2015, které bylo součástí úsporných opatření Nečasovy vlády přijatých v květnu 2012. Toto konkrétní opatření bylo Ústavním soudem v červenci 2014 označeno za protiústavní. Stát tak musel vracet odvedené daně za rok 2014 a Finanční správa následně rozhodla, že zrušené ustanovení nebude uplaťnovat ani za rok 2013. Odhadovalo se, že celková výše vrácené daně bude cca 2 mld. Kč, v březnu 2015 ale tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová pro server idnes.cz uvedla, že dosud byly důchodcům vráceny již 3 mld. Kč.

Není jednoznačné, proč Andrej Babiš hovoří o 7 miliardách za roky 2014 a 2015 – za tyto roky se daň nevracela, protože nebyla vybírána. Pokud naráží na skutečnost, že sleva na dani je znovu uplatňována, pak je třeba upozornit, že se tak děje díky rozhodnutí Ústavního soudu, který příslušnou právní úpravu zrušil. Obdobně, pokud naráží na valorizaci důchodů, kterou vláda rozmrazila o rok dříve, než plánoval Nečasův úsporný balíček, jde o návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Ten počítá s valorizací penzí od roku 2015 (tedy nikoli od 2014) a navíc s mimořádným příspěvkem, který má vykompenzovat nízkou valorizaci v minulých letech. I to by mohlo být míněno coby vrácením 7 miliard, výdaje státního rozpočtu se v důsledku těchto dvou opatření ale podle MPSV zvýší o 5,4 mld. Kč, nikoli o 7 mld. Ministryně Marksová také navrhovala dát vládě nástroj mimořádného navyšování penzí, ten ale zamítlo právě MF s odůvodněním, že by tento nástroj mohl být populisticky zneužíván před volbami. Letošní mimořádné navýšení tak podle ministerstva zůstane výjimkou, nadále se budou penze zvyšovat o inflaci a třetinu růstu mezd.

Darovací daň z emisních povolenek "neshodil" Ústavní soud, ale Soudní dvůr Evropské unie, jehož názor si vyžádal český Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že daň z emisních povolenek vybraná Nečasovou vládou v letech 2011 a 2012 nebyla v souladu s evropským právem. Ve zkratce se jednalo o to, že na emisní povolenky, které měly být přidělovány zdarma, česká vláda uvalila 32% darovací daň. Ta by měla být vrácena. Podle MF ČR jde skutečně o 7,4 mld. Kč.

Zadrženými odpočty je míněno opatření Finanční správy, které mělo za cíl"odstranění pochybností správce daně". Podle webu MF ČR bylo za rok 2013 zadrženo 11 mld. Kč nadměrných odpočtů DPH, které byly v roce 2014 průběžně vypláceny zpět. Tato skutečnost zkreslila údaje o příjmech státního rozpočtu, na což ve svém výroku pravděpodobně Andrej Babiš naráží. Na tomto odkazu jsou uvedeny další důvody, proč se příjmy státního rozpočtu meziročně snížily.

Podle informací serveru Ihned.cz tíží Českou exportní banku nesplacené úvěry za více než 20 mld. Kč. Částka 4,7 mld, uvedená Andrejem Babišem, pravděpodobně odkazuje na pohledávku vůči společnosti Slovakia Steel Mills, která je v konkurzu a podle výše citovaného článku ČEB dluží 4,5 mld. Kč. Může se ale také jednat o narážku na zmařenou investici do sibiřské elektrárny Poljarnaja, kterou se pravděpodobně nepodaří dokončit. ČEB přislíbil investici ve výši 9 mld. Kč, z nichž už proplatil přes 5 mld. Majoritním vlastníkem ČEB je stát.

Zákon o majetkovém vypořádání s církvemi počítá s finanční náhradou za křivdy v celkové výši 59 mld. Kč ve 30 ročních splátkách. Dále počítá s vrácením majetku církvím v hodnotě 75 mld. Kč. To je dohromady 134 mld. Kč. Navíc během 17 let od účinnosti zákona bude stát snižovat příspěvek na provoz církví, až je po této lhůtě přestane financovat úplně. V řádu desítek let tak státní rozpočet na vyrovnání s církvemi nakonec ušetří.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý kvůli neshodám se skutečností ve věci slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce a významnému nadhodnocení vlivu církevních restitucí na státní rozpočet.