Tak pokud se podíváme opravdu na fakta a čísla, budeme se bavit o číslech, abysme tady neříkali třeba naše pocity nebo nějaký politický proklamace, tak si vezmeme, že šedá ekonomika v České republice tvoří nějakých 15,5 %, což je podprůměr Evropské unie a výrazný podprůměr bývalých východních zemí (...) A dvě třetiny této šedé ekonomiky je na práce načerno. To je, to je statistika. To znamená, že my problém šedé ekonomiky máme asi zcela úplně někde jinde.
Co se týče šedé ekonomiky, dají se dohledat jednak data za rok 2012 (data EU - .pdf) a také za rok 2013 (studie ATKearney - .pdf). Lze konstatovat, že čísla pro oba roky jsou velmi podobná.
Šedá ekonomika v České republice tvoří podle obou studií 16 % (podle odhadu Eurostatu na rok 2013 ve druhé studii by mělo jít o uvedených 15,5 % - str.23.). Z těchto 16 % pak podle odhadů EU tvořila práce načerno 9-10 % (.pdf - str 6). Poměr mezi těmito údaji tedy v podstatě odpovídá výroku Udženiji.
Srovnáme-li nyní šíři šedé ekonomiky, tak průměr EU se odhaduje na 18,4 % pro rok 2013, což je skutečně více než v České republice. Ze zemí bývalého východního bloku (.pdf - str. 4) pak patří ČR společně se Slovenskem k "nejlepším", všechny ostatní země mají svou šedou ekonomiku znatelně rozsáhlejší.
Jako jsme například některé děti vytipovali v Jordánsku, v nemocnici v Ammánu a ty děti tam naši chirurgové operují.
Podle stránek Velvyslanectví ČR v Ammánu zde skutečně během listopadu minulého roku 4 čeští chirurgové z motolské nemocnice provedli na 10 operací syrských a jordánských dětí s vrozenými vadami srdce. Jedná se o součást projektu MEDEVAC, v jehož rámci se v ČR již léčilo přes 200 zahraničních pacientů ze zemí zasažených válečným konfliktem. Koncem listopadu měly být do Jordánska vyslány další dva lékařské týmy.
Ještě jednou, prosím vás, ale samostatně on zahraniční politiku dělat nemůže. Ani žádnou smlouvu nemůže sám uzavřít. To znamená, podle ústavy on (prezident – pozn. Demagog.cz) nemůže dělat zahraniční politiku sám. A já vám říkám, že zahraniční politiku podle ústavy dělá vláda.
Výrok je označen jako pravdivý, protože dle Ústavy ČR (Hlava 1., čl. 10) prezident republiky může podepsat a tedy uzavřít pouze tu mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas.
Prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy. Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.
Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.
Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.
Hnutí Úsvit jako jediné bojuje dlouhodobě proti nástupu radikálního islámu do České republiky.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý ‒ problematické je tvrzení, že hnutí Úsvit proti tomuto jevu bojuje dlouhodobě a také, že je v tomto boji osamoceno.
Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra České republiky 19. června 2013, funguje tedy zhruba rok a půl.
Co se týká boje proti nástupu radikálního islámu, je otázkou, jak konkrétně Okamura tento fenomén vymezuje. Podívejme se na tento jev prostřednictvím legislativních snah předsedy hnutí. Tomio Okamura v tomto volebním období spolu/předkládal doposud 16 návrhů zákonů, z nichž žádný se netýká jím jmenované problematiky.
Předložil také pozměňovací návrh zákona k zákonu o pobytu cizinců na území ČR. Jeho návrh (.pdf) měl za cíl zjednodušeně odepřít dávky sociální podpory cizincům. O tomto návrhu se však ve 3. čtení nehlasovalo. Výsledek je tedy v tomto případě 0.
Bojem proti nástupu islamismu může Okamura také mínit veřejná vystoupení hnutí Úsvit a jeho sympatizantů. V tomto ohledu je skutečně hnutí poměrně aktivní, a to zejména na sociálních sítích ‒ např. FB profil hnutí Úsvit a Tomio Okamury.
Vztáhneme-li problém obecně na imigraci, Úsvit toto téma akcentuje zhruba od přelomu ledna/února 2014, zejména v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Jde tedy zhruba o rok, což je problematické období, neboť Okamura mluví o dlouhodobosti.
Navíc tento problém v delším období akcentují i další strany. Uvedeme pouze několik příkladů. Dělnická strana např. již v roce 2008 vydala text varující před islámem ("Islám a jeho nebezpečí pro Evropu"). V roce 2010 pak do boje proti výstavbě mešit vytáhla Jana Bobošíková se svojí Suverenitou. Jako poslední příklad uveďme předvolební spot České suverenity (dostupný na Novinky.cz) z voleb do EP 2014, kdy předsedkyně Jana Volfová vystoupila v burce ve spotu, v němž "upozorňovala na rizika islamismu".
Přikládáme obrázek ze zmíněného spotu - zdroj: Novinky.cz
Takže pan předseda vlády prostě panu předsedovi ANO mohl nabídnout různé pozice významné ve vládě, včetně toho, že by byl první místopředseda vlády, ale on mu umožnil obsadit tu pozici, kde je odpovědný za legislativu pojišťovnictví, za daňovou legislativu, za dotace, kterými je Agrofert největším pobíratelem, za podniky, které pojišťují ti, kteří s ním spolupracují.
K první části výroku lze konstatovat, že šlo o politickou dohodu, která byla odvozena od volebního výsledku. Zda bylo v rámci jednání možné, aby se nestal ministrem financí za ANO Andrej Babiš, je spekulace.
Co se ovšem týká části kompetencí, kterými Andrej Babiš coby ministr financí disponuje, tak ty upravuje tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) – konkrétně § 4. Ohledně daní a pojišťovnictví – zákon je ministru financí přiznává.
Kalouskova poznámka k podnikům, "které pojišťují ti, kteří s Babišem spolupracují," směřuje v OVM diskutovaném případu společnosti MERO. Stoprocentním akcionářem této společnosti je Ministerstvo financí.
Václav Moravec citoval v pořadu informace OVM: "Podle nejnovějšího zjištění Otázek jím ( novým pojistitelem společnosti MERO – pozn. Demagog.cz) bude společnost Respect, akciová společnost, která má obchodní vztahy s Babišovým Agrofertem. V představenstvu Respectu navíc působí Kateřina Rejblová, která vede mladé z hnutí ANO." Kalousek pojmenovává kompetenci Babiše jako ministra financí tak, že je zodpovědný i za dotace, kterými je Agrofert největším pobíratelem. K této části jsme nedohledali dostatek informací, a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
Dokládáme výroční zprávu Agrofertu za rok 2013 (obchodní rejstřík), která na str. 47 popisuje přijaté dotace. V tomto roce získala společnost ministra financí na dotacích cca 1,2 miliardy.
Rezoluce neřeší nic konkrétně, stejně to bude na těch jednotlivých státech, kdo se toho ujme a v jaké podobě.
Zástupci všech patnácti členských států se shodli na přijetí opatření nezbytných ke zintenzivnění boje proti terorismu, zamezení financování terorismu a zúčtování s těmi, kdo jsou zodpovědní za teroristické činy, porušování mezinárodního humanitárního práva nebo porušování lidských práv.
Zmíněná rezoluce, o které Marek Ženíšek mluví, tedy sice není konkrétní ve specifických krocích, které by konkrétní státy měly podniknout, avšak k tomu ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN neslouží.
Obecně je rezoluce OSN oficiálním dokumentem několika málo stran, který vyvíjí tlak na členské státy, vyjadřuje stanovisko k určitému konkrétnímu tématu, doporučuje další postup OSN či jiných subjektů. Dopad většiny rezolucí netkví ani tak v závaznosti konkrétních opatření, jako ve vyjádření jasného stanoviska OSN k dalším krokům a podpoření států v dalším postupu určitým směrem.
Například návrh o kompetencích státních firem, jo. On naschvál chce vyvolat roztržku v koalici, takže říká, všechny firmy, které jsou pod ministerstvem financí, dáme na ministerstvo průmyslu.
Skupina poslanců TOP 09, mezi nimiž byl i Miroslav Kalousek (ve výroku zvaný "on"), skutečně předložila návrh zákona o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu při řízení společností ovládaných státem. Konkrétně se jedná o firmy, jako je například ČEZ, ČEPRO či MERO. Projednání tohoto návrhu bylo zařazeno na pořad 33. schůze Poslanecké sněmovny. Miroslav Kalousek však připisovanou motivaci odmítá a tvrdí, že jde o dlouhodobý plán. Protože však nejsme schopni posoudit, nakolik je motivace Miroslava Kalouska v tomto případě taková, že jde o zlepšení systému, a nakolik jde o politický návrh, který má vnést roztržku do koalice, je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Černochová: (...) Muhamed Abbas dostává tolik prostoru ve veřejnoprávních médiích, byl před dvěma týdny v Hyde Parku, byl v nějakém dalším pořadu České televize, myslím si, že jste si ho párkrát pozvali i do Českého rozhlasu. Tak on je mluvčím té Muslimské unie. Moderátoka: Ale pan Alrawi také vystupuje v médiích a právě se distancuje od těch slov. Černochová: Dobře, ale ve veřejném prostoru je více slyšet pan Abbas.
Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie v ČR, má skutečně na kontě řadu mediálních výstupů za poslední dobu. Byl hostem pořadu České televize Hyde Park 8. ledna, v Partii 18. ledna, DVTV 7. ledna, Máte slovo 20. listopadu, Týden v ringu 7. října, rozhovor s ním přinesl například server iDnes.cz.
Oproti tomu Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí v ČR, zdaleka tolik výstupů nemá. Zúčastnil se spolu s Abbásem výše zmíněné Partie, pro Český rozhlas komentoval urážlivý status Tomia Okamury a pro Právo se vyjadřoval k teroristickým útokům v Paříži.
Jak navíc shrnuje Deník Referendum, obě organizace mají jen velmi málo členů, ani jeden z těchto mužů tedy nemůže být brán jako zástupce přibližně 11 tisíc muslimů v České republice.
Já ten přístup k tomu nemám, takže to mohu těžko komentovat (řeč je o neveřejné části zprávy BIS za rok 2013, pozn. Demagog).
Výroční zpráva byla zveřejněna dne 27. října 2014. Nepodařilo se nám však dohledat, k jakému datu byla tato zpráva předložena vládě. Datum zveřejnění by naznačovalo, že by již Jiří Rusnok k neveřejné části zprávy přístup mít neměl, na druhou stranu je nutné podotknout, že v tomto dokumentu je uvedeno následující:
"O konkrétních zpravodajských zjištěních a výsledcích analýz, z nichž rámcový přehled o činnosti BIS v této veřejné výroční zprávě vychází, informovala BIS v průběhu roku oprávněné adresáty podle § 8 zákona č. 153/1994 Sb.
V průběhu roku 2013 předala BIS prezidentovi a členům vlády téměř 400 dokumentů. Dalších více než 300 informací zaslala BIS příslušným státním orgánům, Policii ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenskému zpravodajství."
Výše zmíněná formulace by ve svém důsledku mohla znamenat, že ač by Jiří Rusnok neměl již přístup k neveřejné části výroční zprávy, mohl by ze svého působení jako předseda vlády znát analýzy a podklady vypracované BIS, ze kterých výroční zpráva vychází a které shrnuje.
Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Ten zákon (o financování politických stran - pozn. Demagog.cz) přináší zásadní pozitivní změny. Transparentní účty pro strany i jednotlivé kampaně, nezávislou kontrolní instituci, rotaci auditorů, alespoň poprvé nějaké limity. A ten zákon je koaličně domluvený.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.
Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.
V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.
§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.
§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.
Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.
Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.
Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.
