Přehled ověřených výroků

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Poslanec Volný přímo reaguje na výši nákladů, které mají vzniknout zavedením elektronické evidence tržeb. Již u výroku Aleksandry Udženiji jsme citovali důvodovou zprávu návrhu (.zip), která se tímto zabývá v části Náklady na technické vybavení u soukromých subjektů na straně 24.

" Na straně povinných subjektů lze očekávat vznik zejména jednorázového nákladu na pořízení softwaru podporujícího funkci evidence tržeb, který se podle chorvatské zkušenosti může pohybovat okolo částky 500 Kč; u některých složitějších systémů může být částka vyšší, v některých případech však může být úprava software poskytnuta zdarma v rámci každoročního poplatku za aktualizaci software. Např. společnost KONZUM d. d. jako největší maloobchodní řetězec v Chorvatsku vyčíslila své celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb na 5 EUR (na pořízení certifikátu). Veškeré náklady na úpravu SW nesla dodavatelská firma v rámci standardní úpravy SW – „Software Maintenance Agreement“. Obdobnou situaci lze očekávat i u části subjektů na českém trhu, a to bez ohledu na jejich velikost.Dále lze případně očekávat náklady na pořízení technického zařízení podporujícího funkce k založení elektronického spojení se správcem daně, kde výše bude individuální v závislosti na typu a funkcích daného přístroje (notebook, tablet…). Dle zkušeností z Chorvatské republiky lze očekávat například následující pořizovací náklady: základní pokladnu pro nejmenší prodejce kompletně připravenou pro evidenci tržeb lze pořídit od cca 5 700 Kč nebo pronajmout komplexní řešení včetně datového připojení od cca 500 Kč/měsíčně. Pro střední prodejce lze na trhu najít nabídku již od 9 000 Kč, a to jde pouze o koupi kompletního nového vybavení. Lze např. použít i stávající hardware (počítač s tiskárnou, tablet…) a jen ho patřičně dovybavit. Na trhu lze najít i nejjednodušší software, který je nabízen zdarma. Bližší kvantifikace tohoto druhu nákladů bude dokončena po proběhnutí vnitřního připomínkového řízení.Opakované náklady budou na straně povinných subjektů v souvislosti s úhradou služeb internetového připojení, v některých případech lze rovněž očekávat jednorázové náklady spojené se zřízením tohoto připojení.Dodatečné náklady specifické povahy (pořízení datových nosičů, paměti aj. médií, korespondenční či cestovní náklady apod.) mohou vznikat v souvislosti s vedením evidence tržeb ve zjednodušeném režimu." Důvodová zpráva stejně tak popisuje možnost Narovnání neoprávněné konkurenční výhody poplatníků řádně neodvádějících daně, to však konkrétně nespefikuje a jde o poměrně nejasný příslib. K danému zpráva uvádí (str. 25):

" V souvislosti se zavedením systému evidence tržeb lze očekávat přínos na straně poplatníků, kteří za stávající právní úpravy řádně plní své daňové povinnosti spočívající v reálném srovnání jejich postavení s poplatníky, kteří svou daňovou povinnost zkracují a tímto postupem získávají neoprávněnou výhodu v podobě ušetřených prostředků, které mohou volně použít v souboji s konkurencí.Celkovou výši uvedeného přínosu u všech poplatníků plnících daňové povinnosti lze vyčíslit součtem přínosů jednotlivých poplatníků, které by bylo nutné určit s ohledem na individuální poměry u každého „řádného“ daňového poplatníka." Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť zmíněné náklady, které po uvedení systému podnikatelům vzniknou, jsou v důvodové zprávě spíše naznačeny. Není tak zcela jasné, v jaké výši nakonec reálně budou. Stejně tak zpráva obsahuje spíše nejasnou pasáž o benefitech pro podnikatele, o kterých poslanec Volný mluvil.

Z výroku nelze poznat, které období ministr přesně vymezuje. Počet vojáků i nasazení počtu jednotek se různě lišilo. Nikdy však nedošlo k úplnému stažení české armády z Afghánistánu a během let tam pravidelně působí určité typy jednotek nboe celých kontingentů. Zapojení českých vojáků v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2015.

Při pohledu na tabulku níže je patrné, že mezi lety 2013 a 2014 došlo k výraznému poklesu početu vojáků. Jednalo se hlavně o vojáky z jednotky, která na místě dokončila svůj cíl a neměla důvod dále setrvávat v oblasti. Jednalo se o jednotky velitelství RC - east v provinciích Lógar a Wardak v počtu 477 vojáků. Nejednalo se tedy o stažení vojsk jako v případě stahování armády ze strany USA. K jedné z největších ztrát na životech v novodobé historii armády ČR, při které přišlo o život 5 vojáků, došlo v červenci 2014. Tedy poté, co se snížil počet nasazených vojáků v Afghánistánu.

Po této tragické události se ovšem nasazení sil AČR v Afghánistánu nesníšilo, k 9. říjnu sloužilo v zemi v rámci mise RSM 280 českých vojáků.

Analýza počtu padlých vojáků v Afghánistánu za rok 2013 zde a v roce 2014 zde. Předchozí roky a umístění českých vojáků na misích jsou přístupné na webových stránkách Armády ČR. Historie mise od roku 2002 do roku 2008 popsána zde. Při misi v Afghánistánu přišlo o život 10 vojáků.

Jedním z příkladů omezeného působení v zemi je i Rekonstrukční mise působící vymezenou dobu do roku 2013. Jednalo se však o ojedinělou misi a z tohoto důvodu ji neměníme hodnocení výroku, protože mise se nestáhla ze země na základě útoků vůči vojákům, ale po dokončení svého úkolu.

Tabulka: Vývoj počtu vojáků na misi v Afghánistánu včetně expertů

Rok

Počet vojáků na misi

20142732013638

2012

6002011699

2010572

2009522

2008403

2007262

2006

148

Zdroj: Armáda ČR

Zástupci všech patnácti členských států se shodli na přijetí opatření nezbytných ke zintenzivnění boje proti terorismu, zamezení financování terorismu a zúčtování s těmi, kdo jsou zodpovědní za teroristické činy, porušování mezinárodního humanitárního práva nebo porušování lidských práv.

Zmíněná rezoluce, o které Marek Ženíšek mluví, tedy sice není konkrétní ve specifických krocích, které by konkrétní státy měly podniknout, avšak k tomu ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN neslouží.

Obecně je rezoluce OSN oficiálním dokumentem několika málo stran, který vyvíjí tlak na členské státy, vyjadřuje stanovisko k určitému konkrétnímu tématu, doporučuje další postup OSN či jiných subjektů. Dopad většiny rezolucí netkví ani tak v závaznosti konkrétních opatření, jako ve vyjádření jasného stanoviska OSN k dalším krokům a podpoření států v dalším postupu určitým směrem.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Při hodnocení výroku vycházíme z výročních zpráv společnosti Synthesia, a.s., které jsou dostupné ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Z nich se dají vyčíst mimo jiné následující údaje:

2010201120122013CelkemSnížení základního kapitálu150 0001 355 948

1 505 948Vyplacená dividenda

239 981869 765200 0011 309 747Zisk před zdaněním253 5191 037 105251 543330 9901 873 157Zaplacená daň z příjmu00000

Ke snížení základního kapitálu ve prospěch jediného akcionáře, společnosti Agrofert Holding, a.s., došlo v tomto období dvakrát. V roce 2010 se jednalo o 150 milionů korun.

V roce 2011 pak byly uvolněny další prostředky ve prospěch jediného akcionáře ve výši 1,3 miliardy

I přes vyprodukovaný zisk neplatila podle výročních zpráv společnost Synthesia v uvedeném období daň z příjmu právnických osob. K tomu vedlo uplatnění zákonných odpočitatelných položek, například odečtu ztráty z předchozích let či odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o zcela legální postup.

Společnost Synthesia má se státem smlouvu o likvidaci ekologické zátěže, náklady jsou odhadovány na 3,12 miliardy korun. Je nutné dodat, že závazek státu vůči Synthesii vznikl již v roce 1997. Nejedná se tedy o nový závazek, o kterém by rozhodoval Andrej Babiš v pozici ministra financí.

Dle důvodové zprávy Novely zákona o daních z příjmů (.pdf, str. 69), jejíž součástí byla i úprava daní pro investiční fondy, je uvedeno, že změna je směřována na eliminaci prvků škodlivé daňové soutěže, které dle Kodexu chování pro zdanění podniků přijatého Radou EU naplňoval dosavadní stav.

Pokud jde o úpravu zdanění stavebních pozemků, novelu zdůvodňuje náměstkyně pro daně a cla na ministerstvu financí Simona Hornochová: „Situace je způsobena tím, že zdanění stavebních pozemků bylo dlouhodobě obcházeno mnohými developerskými a realitními společnosti a novela zákona o DPH od 1. ledna 2016 jen zpřesňuje definici pojmu „stavební pozemek“ tak, aby k těmto nežádoucím daňovým optimalizacím dál nedocházelo.“

Jelikož Ivo Valenta nedisponuje transparentním účtem (tím disponuje Strana soukromníků České republiky, za níž kandiduje, ale na výpisu z tohoto účtu nefigurují prostředky spojené s jeho kampaní), nebylo možné ověřit, zda výrok je pravdivý, či nikoliv.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože spojuje služební zákon, pro nějž ODS i on osobně hlasovala s nárůstem výdajů (které korektně kvantifikuje) a úředníků a především tohle pojmenovává jako jeden z faktorů neschopnosti spustit čerpání fondů EU. Tato souvislost je ovšem zcela neprůkazná a jde spíše o domněnku než o reálný stav.

Pokud mluvíme o důsledcích zavedení služebního zákona, tak připomeňme, že byl přijat i hlasy poslanců ODS a Petra Fialy osobně (ten pro něj hlasoval ve 3. čtení ve Sněmovně, při přehlasovávání veta prezidenta byl omluven, jeho přítomní kolegové poslanci z ODS byli všemi hlasy pro).

Služební zákon vyžaduje zvýšení počtu zaměstnanců, v současné době jsou však zaměstnanci přijímání ještě před změnou stávajících pracovních poměrů do služebních poměrů, ke které dojde 1. července 2015 podle § 184 bodu 1. V současné době totiž není nutné získat souhlas vlády pro přijetí zaměstnanců, ani udělat výběrové řízení na nové pozice. Další části výroku a jejich posouzení jsou popsány níže.

Ve výroku jsou popisovány dvě informace. První je přijímání úředníků na ministerstech předtím, než začne platit služební zákon. Poté bude možné přijímat zaměstnance pouze se souhlasem vlády a pouze ty, kteří projdou v ýběrovou soutěží.

Druhou informací je samotný služební zákon, který vytváří nová místa, nové funkce jako superúředník nebo funkce náměstků, na jejichž pozice budou muset být přijati noví zaměstnanci. Služební zákon však nestanovuje přesný počet zaměstnanců, kteří by měli být přijati na různé pozice.

Z otevřených zdroj nelze zjistit přesný počet zaměstnanců, kteří byli od začátku roku přijati na minsiterstva.

Projednání zákona o prováděcích předpisech s Evropskou komisí je důležité pro odblokování možnosti čerpat dotace z operačních programů pro roky 2014 až 2020. Není tedy závislé na počtu přijatých zaměstnanců. Důlěžité pro čerpání dotací jsou prováděcí předpisy, ve kterých je vymezeno například odměňování zaměstnanců, které ještě není s Evropskou komisí dohodnuto.

Ohledně zvyšování výdajů ministerstev má Fiala pravdu. Podle Zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jde meziročně o nárůst ve výši 10,28 mld., což odpovídá prohlášení předsedy ODS.

Běžné výdaje vlastního úřadu (v tisících Kč)20142015nárůst 306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 423 319 3 598 826 175 507 307 Ministerstvo obrany 28 456 023 29 931 443 1 475 420 312 Ministerstvo financí 2 030 002 2 017 665 -12 337 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 699 064 3 562 116 -136 948 314 Ministerstvo vnitra 10 660 457 11 507 241 846 784 315 Ministerstvo životního prostředí 644 198 700 159 55 961 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 264 156 1 440 754 176 598 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 767 810 1 637 321 -130 489 327 Ministerstvo dopravy 2 484 362 9 619 206 7 134 844 329 Ministerstvo zemědělství 1 737 113 2 256 476 519 363 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 764 389 764 368 -21 334 Ministerstvo kultury 2 302 989 2 299 940 -3 049 335 Ministerstvo zdravotnictví 1 095 895 1 180 176 84 281 336 Ministerstvo spravedlnosti 728 950 823 146 94 196 Celkem 61 058 727 71 338 837 10 280 110 Tabulky č.15 - Vybrané běžné výdaje kapitol a počty podřízených organizací (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace).

Dle výhledu státního rozpočtu (data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč. Abychom toto číslo vyjádřili jako podíl na HDP, vycházíme z prognózy MF růstu HDP v roce 2016, podle které by HDP příští rok mohlo dosáhnout 4 647 mld. Kč, což by znamenalo, že rozpočet MO bude 1,02 % HDP. Pro ilustraci vývoje přinášíme tabulku s rozpočtem MO, HDP podle MF a vyjádřením tohoto rozpočtu jako podílu na HDP (výpočet Demagog.cz). Odhady HDP na roky 2017 a 2018 jsou vypočteny na základě prognózy Ministerstva financí, která počítá s růstem o 2,3 % pro oba roky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i přes relativně vysoké plánované navýšení rozpočtu MO v nejbližších letech bude jeho podíl na HDP stále blízko 1 % a tudíže stále daleko od koaličního cíle jej navýšit na 1,4 % HDP v roce 2020.