Přehled ověřených výroků

Pokud jde o podporu návrhu v Poslanecké sněmovně, tak rozdělení je následovné. Návrh podporují strany vládní koalice, proti jsou opoziční TOP 09 a ODS, potud Sobotka popisuje rozložení korektně.

Stanovisko KSČM je dohledatelné na jejím webu, v prohlášení z října 2015 poslanec Číp uvádí, že klub KSČM se zdrží hlasování.

Předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Marek Černoch v červenci 2015 vydal text „EET = konec živnostníků v Čechách“, tedy ani od tohoto uskupení nelze očekávat podporu pro návrh. V průběhu projednávání pak Úsvit podal pozměňovací návrh (.pdf – viz Fiedler), který účinnost zákona posouvá na rok 2017 a subjektem evidence mají být pouze poplatníci DPH. Prohlášení, že by Úsvit hlasoval pro vládní návrh EET tak, jak je předložen, není dohledatelný.

Zbývá tedy strana SPD Tomia Okamury, která ovšem nemá sílu ani na to postavit poslanecký klub. Okamura ale podle svých slov také EET nepodpoří. Na svůj FB napsal (přepsal svůj rozhovor pro Parlamentní listy): „Andrej Babiš prosazuje EET, což já pokládám za neefektivní a drahý nástroj, který nic nepřinese, ale nepovažuji to za omezení lidské svobody v tom pravém slova smyslu. Za sebe říkám, že EET nepodpořím, protože vláda zamítla můj návrh zákona o osobní, hmotné a trestní odpovědnosti vrcholných politiků.“

Kromě vládní koalice se tedy podle prohlášení dalších stran nenajde žádný subjekt, který by aktivně hlasoval pro zavedení elektronické evidence tržeb.

Je pravdou, že za vlády Petra Nečase skutečně procházely některé návrhy podporou 1 hlasu, to bylo ovšem obvyklé i za vlád Špidly, Grosse a Paroubka (zde méně díky hlasovací koalici s KSČM), jejímž členem Bohuslav Sobotka byl. Nicméně Sobotka nemá pravdu v tom, když tvrdí, že vláda má v záloze další hlasy od opozičních stran pro aktivní podporu návrhu evidence tržeb.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se jedná o domněnku, která nemůže být založena na reálných zkušenostech. Neexistuje precedentní situace, kdy by země vystoupila z Evropské unie a je tedy těžké odhadovat následky takového vystoupení.

Na vývoji kursu koruny vůči euru je patrné, že vstup ČR do EU (1. května 2004) neměl na kurs žádný výrazný vliv, naopak vidíme výrazný skok v listopadu 2013, kdy ČNB zahájila devizové intervence, což potvrzuje, že výrazný vliv národní banky na měnovou politiku.

U ratingu ČR můžeme pozorovat zlepšování hodnocení v období před vstupem do EU, což patrně souvisí s implementací evropské legislativy a zlepšujícím se právním prostředím v zemi. Není však důvod domnívat se, že toto dosažené právní prostředí by se s výstupem České republiky z EU okamžitě změnilo natolik, že by to vedlo ke zhoršení ratingu. V současné době jsou české dluhopisy investory hodnoceny velmi vysoko, dokonce natolik, že si ČR půjčuje se záporným úrokem.

V průběhu roku 2015 se začaly ve vzdušném prostoru baltských států objevovat ruské stíhačky. O pár měsíců dříve se ozvaly vojenské špičky pobaltských zemí, které volaly po trvalé přítomnosti vojáků NATO v regionu. Litevské ministerstvo obrany pro server UPI konstatovalo, že ruské stíhačky se v roce 2015 objevovaly v litevském vzdušném prostoru o 14 % častěji než v roce předchozím.

Polsko, které bude v červenci hostit summit NATO, volá po trvalé vojenské přítomnosti aliančních vojsk dlouhodobě.

Podobné potřeby hlásí i vojenské štáby členských zemí na západním břehu Černého moře.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve výroční zprávě organizace za rok 2015 zmínil, že ruské letouny se za poslední dva roky přiblížily nebo narušily vzdušný prostor aliančních státu více než 400 krát.

Při pohledu na různé ekonomické indikátory Ukrajiny z posledních let lze skutečně konstatovat, že ekonomická situace země není příliš dobrá. Uvádíme pouze některé z nich. Při vědomí probíhajícího konfliktu na východě země je tento stav pochopitelný.

Procento populace, které spadá pod hranici rizika chudoby dlouhodobě dosahuje 20-30 % (publikace Eurostatu o životních podmínkách v zemích sousedících EU).

V roce 2015 dosahoval hrubý domácí produkt 2 108 U.S. dolarů na osobu za rok. To v podstatě kopíruje výsledek roku 2014 a nedochází ke znatelnému zlepšení.

Zemi také sužuje vysoká inflace.

Podle údajů IMF (Mezinárodní měnový fond) dosahovala Ukrajina v roce 2015 míry nezaměstnanosti 11,467 %.

(Zdrojem grafů je server theglobaleconomy.com).

Předně uveďme, že se jedná o predikce budoucího možného stavu. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný, byť potenciální pokles by byl pravděpodobně výrazně nižší, než jak o něm místopředseda sněmovny mluví.

Části o zvýšení o nezaměstnanosti jsme se věnovali už výše. Co se týká poklesu růstu HDP o 4 %, studieEkonomické vyhodnocení členství České republiky v EU po deseti letech na straně 37 uvádí:

" Na základě nadprůměrného poměru zahraničního obchodu k HDP a vyššímu poměru exportů do zemí EU lze robustně extrapolovat výstupy výše zmíněných studií. Členství České republiky uvnitř jednotného trh EU by tak vedlo k nižšímu HDP v roce 2013 o 2,5 %. " Údaj o poklesu ve výši 4 % se nám nepodařilo dohledat, navíc Bartošek z této studie vycházel už v předchozím výroku o ztrátě pracovních míst.

Nakonec, co se zdražení potravin týká, případný odchod z EU a především z jednotného trhu by mohl mít za následek zavedení cel pro ČR, a tedy i následné zdražení zboží ze zahraničí.

Počet exekucí ročně skutečně dosahuje statisíců.

Musíme zde rozlišovat dva údaje, a to počet exekucí a počet exekuovaných osob, přičemž z tiskové zprávy Exekutorské komory České republiky z října 2015 vyplývá, že počet občanů v exekuci nadále (lépe řečeno od roku 2011) klesá, avšak přibývá lidí, kteří čelí mnohačetným exekucím.

Pro počet exekucí za loňský rok existují zatím pouze předběžná data, která hovoří o 730 tisíc zahájených exekučních řízeních, čili konečné číslo řádu statisíců dosáhne (více v grafu níže).

Stále existuje množství stížností na necitlivý přístup exekutorů, jejich pochybení při provádění exekuce či vůbec neoprávněnost exekuce. Exekutorská komora České republiky uvádí, že za šest let (do roku 2014) připadá na 4,5 milionu vedených exekučních řízení 173 podaných kárných žalob. Z toho však bylo zjištěno porušení předpisů pouze v 73 případech. Mezi množstvím exekucí, které probíhají standardním způsobem, se vždy najdou mediálně vděčné kauzy, třeba exekuce kvůli jízdě bez jízdenky či dluhu původně extrémně malé částky, což ve výsledku může působit dramatickým dojmem.

Pro přehled vývoje připravil ihned.cz přehlednou infografiku:

Rozpočet Armády i Policie ČR byl skutečně navýšen. Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016:

RokRozpočet v mld. Kč20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499

zdroj: Vlada.cz

Co se týče posílení integrační polititky, vláda se ve své Strategii migrační politiky České republiky vydané v roce 2015 v otázce integrace zaměřuje hlavně na aktualizaci státního integračního programu pro uprchlíky, posílení aktivity při výměně informací a zkušeností se zeměmi EU, Financování integračních programů samosprávy, důsledný monitoring migrační situace v ČR, podpora Center na integraci cizinců atd.

Vláda taktéž loni schválila nový Integrační plán, který počítá s pomocí válečným uprchlíkům. Plán zahrnuje výuku češtiny, seznamování s kulturou a demokracií i pomoc s hledáním práce a bydlení. Program by měl stát přibližně 200 milionů korun, z toho 127 milionů poskytne Evropská unie.

Ještě v loňském roce vláda ČR rozhodla o poskytnutí 105 milionů Kč na humanitární aktivity Světového potravinového programu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Sýrii. V roce 2016 poskytne do Svěřeneckého fondu EU pro region Blízkého východu a západního Balkánu dalších 68 milionů Kč. Co se týče pomoci konkrétním uprchlíkům, Česká republika pomůže 153 křesťanským uprchlíkům z íráckého Erbílu, kteří se obrátili na vládu ČR s žádostí o pomoc. V naší zemi by měli získat mezinárodní ochranu, šanci se integrovat a začít nový život v bezpečí. Náklady na přesídlení budou sdíleny s neziskovým sektorem, většinu nákladů by měl zajistit Nadační fond Generace 21, který se v této věci na vládu obrátil. V případě, že fond nebude schopen plnit své závazky, ujme financování akce ministerstvo vnitra. Maximální náklady vláda vypočítala na 32,5 milionu korun, o které má být navýšen rozpočet vnitra.

Zda V4 či konkrétně ČR přímo přispěly obratu rakouské imigrační politiky nemůžeme korektně potvrdit/vyvrátit. Rakouská změna postoje a následná shoda s ČR v otázkách řešení migrační krize je však jistá. Informovala o tom česká i zahraniční média. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Zvýšením pojistného narůstají příjmy (.pdf, str. 2) systému veřejného zdravotního pojištění. Až 96,5 % příjmů jde přitom na financování zdravotních služeb (.pdf, str. 4).

Veřejné zdravotní pojištění je dlouhodobě hlavním zdrojem financování zdravotnického systému v ČR. V roce 2013 byl podíl až 79 % (.pdf, str. 33). S nárůstem pojistného tak narůstá příjem systému veřejného pojištění a přibývají peníze ve zdravotnictví.

Návrh představený Evropskou komisí 6.dubna v sobě sebe několik aspektů - mimo jiné i okamžité řešení současné situace v kontextu migračné krizy, které skutečne nadále kalkuluje se systémem solidárneho přerozdělovaní, již tentokrát s jasnejšími pravidlami pro přerozdělování, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Návrh (.pdf, str.8) predstavuje jako prvou možnost jenom upravení současné podoby s úpravami směrujícimi k větší solidarite. Ve druhé možnosti představuje nový systém přerozdělování který by byl založen na novém klíči a byly by posouzeny aspekty každé země - jako její velikost, bohatství a absorční kapacitu. Tento návrh nadále popisuje i dlhodobé záměry Evropské komise, popsané i v jeji tiskové zprávě (.pdf).

Obě varianty popisuje text serveru Euractiv. "První způsob hodlá relokovat bežence ze zemí, které se kvůli příchodu velkého počtu lidí nacházejí v nouzové situaci. Jedná se tak o krizový mechanismus, kdy by ostatní členské státy ad hoc odhlasovaly, kolik běženců z postižené země přijmou."

Druhá možnost je však mnohem kontroverznější. Ta by zcela nahradila současný dublinský systém, podle kterého se má případného uprchlíka ujmout buď země, kam migrant poprvé vstoupil na půdu EU, nebo kde poprvé zažádal o azyl. Místo takzvaného Dublinu by systém fungoval na distribučním klíči, kdy by byli žadatelé o azyl automaticky přerozdělováni do jednotlivých členských států například podle velikosti jejich ekonomiky, přijímacích kapacit či podle počtu doposud přijatých běženců. To by měla na starost Evropský podpůrný azylový úřad (EASO), o udělení azylu by však rozhodovaly členské státy."