Přehled ověřených výroků

Tento případ dokládá server Idnes.cz, který rozšiřuje zprávu ČTK. Jednalo se o cukrárnu Donat ve městě Zadar. Podnik byl zavřen na 5 dní uprostřed turistické sezónu s odkazem na přebytek v kase ve výši 7 kun.

Dodejme, že nejsme schopni posoudit, nakolik jde o ojedinělý exces (odkazovaný text popisuje 3 případy včetně zmíněné cukrárny) a nakolik o obvyklou praxi chorvatských berních úřadů.

V tomto výroku ovšem dokládáme pouze, že se stal výše uvedený případ a nikoli obecnější přístup chorvatských úřadů a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajině administrativně předal (dříve spadala pod Rusko). V rámci SSSR tehdy šlo spíše o formální záležitost. Krym zůstal Ukrajině i po rozpadu SSSR, což v tzv. Budapešťském memorandu potvrdila i Ruská federace. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 zástupci Ukrjainy, Ruska, Velké Británie a USA. Ukrajině, která se vzdala svých jaderných zbraní, byly poskytnuty bezpečnostní záruky ostatních signatářů, včetně garance jejích existujících hranic - tzn. včetně Krymu. Rusko znovu potvrdilo teritoriální integritu Ukrajiny v článku 2 Dohody o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou (.pdf, str. 84-91) z května 1997. Rusko tedy ukrajinské vlastnictví Krymu do jeho anexe nerozporovalo.

Že anexe Krymu bylo porušením mezinárodního práva, se domnívají různé právní autority, jako Mezinárodní advokátní asociace (International Bar Association -IBA), která poukazuje zejména na porušení 2. článku Charty OSN, který zapovídá použití síly proti teritoriální integritě jiných států. University of Cambridge publikovala text, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek může být odtržení části území v souladu s mezinárodním právem (tj. nebyl by porušen princip teritoriální integrity), a proč tyto podmínky nejsou v případě Krymu splněny.

Podobně jako u hodnocení výroku o podpoře velmocí válčícím stranám v Sýrii, i zde jsme pro hodnocení použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP). Podle dat * UCDP byly povstalci na východní Ukrajině podporováni Ruskem formou dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Poskytnuta byla také finanční a potravinová pomoc. Dále byly podporováni ruští dobrovolníci, aby bojovali ve východní Ukrajině. UCDP se nepodařilo spolehlivě ověřit spekulace, že ve východní Ukrajině operují přímo jednotky ruské armády.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položky Ukraine: Donetsk, Ukraine: Lugansk a Ukraine: Novorossiya a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions"vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2014, potvrďte tlačítkem Add to query a pokračujte tlačítkem Proceed3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Pokus o zažalování islámu v ČR z 90. let se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ve Švédsku je zakázáno zpracovávat osobní data týkající se náboženství, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 1998 byl ve Švédsku vydán zákon Personal Data Act (.pdf, anglicky). Týká se zpracovávání a nakládání s osobními informacemi a navazuje na směrnici Evrospkého společenství o ochraně osobních údajů z roku 1995.

V zákoně je stanoveno, že je zakázáno zpracovávat osobní data týkající se náboženství (.pdf, anglicky, s. 5).

Proto nemohou být ani statistická data rozdělena s ohledem na náboženské vyznání.

V srpnu 2008 vstoupila v platnost novela zákona o Polici ČR, která mimo jiné upravila paragraf o "Řízení a organizaci policie". Nová podoba zákona zcela vypustila část, ve které bylo dříve definováno, kdo může policejního prezidenta odvolat. Původní zákon z roku 1991 obsahoval následující:

"Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi."

Novela zákona (.pdf) připravená ministrem vnitra Ivanem Langerem je v této konkrétní pasáži stručnější:

"Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi."

Bližší okolnosti fungování policejního prezidenta popisuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ten jednak vymezuje funkční období na maximálně 2krát 5 let a také specifikuje, za jakých okolností je možné pol. prezidetnta propustit. Reálně tyto možnosti (hlava 3, § 42) popisuje korektně Chovanec. Mezi možnostmi propuštění skutečně není odvolání politickou reprezentací z důvodů např. politických rozhodnutí či nějakého chybného kroku Policie ČR.

V případě Petra Lessyho GIBS obvinil tehdejšího policejního prezidenta z pomluvy a ze zneužití pravomoci úřední osoby v souladu s Trestním zákoníkem. GIBS se ve svém rozhodnutí odvolával na §329 Trestního zákoníku, který hovoří o "Zneužití pravomoci úřední osoby" a rovněž §184 "Pomluva" stejného zákona.

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

• Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
• pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
• finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
• podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
• relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
• Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
• ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
• azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
• asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
• Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
• Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
• Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
• Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Dle kontroly(pdf.,str.2-3) NKÚ chyběl do roku 2010 koncepční materiál rozvoje Armády České republiky. Dřívější materiály byly příliš obecné a umožňovaly nákup vojenské techniky bez dostatečně zdůvodněné potřeby.

V roce 2011 vypracovalo ministerstvo obrany koncepční materiál nazvaný Bílá kniha o obraně. V srpnu 2010 představil tehdejší ministr obrany Vondra odborný tým, který dostal za úkol tuto koncepci vytvořit.

Bílá kniha (pdf., str. 12) o obraně měla hlavně vymezit koncepční principy a konkrétní cíle pro stabilní rozvoj Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky. Reagovat měla na dopady tehdejší rozpočtové krize, také měla stabilizovat fungování ministerstva. To vše na základě aktualizace a zpřesnění funkcí, cílů a úkolů Ministerstva obrany.

Zákon, o kterém byl v pořadu řeč, v Poslanecké sněmovně je. Jde o vládní novelu (.pdf - celý návrh) zákona o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, tento návrh byl projednán v 1. čtení 29. dubna, nyní čeká na projednání ve 2. čtení.

Byl již tedy projednán poslaneckými výbory, v tomto případě Výborem pro evropské záležitosti (ten jej doporučil schválit) a Výborem pro bezpečnost (ten k novele navrhl pozměňovací návrhy).

Reálně tedy existuje legislativní problém ohledně tzv. Dublinu, nicméně není pravdou, že by příslušná legislativa nebyla ani ve Sněmovně, jak o tom Okamura mluví.

Při hodnocení výroku vycházíme z konsolidovaných účetních závěrek holdingu Agrofert. Jak vyplývá z dat shrnutých v tabulce níže celkový objem zaplacených daní v letech 2006–2014 byl 12,8 miliardy, přijaté dotace pak 7 miliard. To neodpovídá ani jednomu z čísel uváděných ministerem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. Neodpovídá ani poměr, podle kterého dostává Agrofert desetinu toho, co do rozpočtu odvede. Za posledních 9 let sice Agrofert na daních odvedl více, než na dotacích dostal, ale poměr dotací k zaplaceným daním činí více než 50 %.

Zdroj dat: Konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014

Francouzský prezident Hollande skutečně pro rozhlasovou stanici France Inter pronesl, že sankce vůči Rusku musejí nyní přestat, nastane-li ve vzájemných vztazích Ruska a Ukrajiny pokrok. Hned vzápětí ovšem dodal, že " pokud k žádnému pokroku nedojde, sankce zůstávají " (inkriminované vyjádření přibližně v čase 13:45 až 14:10, třetí video zleva, francouzsky). Hollande se v rozhovoru také vyjádřil, že ho prezident Putin ujistil v tom, že se nechystá k další anexi Ukrajiny.

O prohlášení informovaly z českých zdrojů i Novinky, ze zahraničních například The New York Times nebo Deutsche Welle.

Výrok ovšem hodnotíme jako zavádějící především kvůli podmínce zlepšení vztahů, kterou francouzská hlava státu se svým výrokem spojila a kterou Zeman opomíjí a vytrhává tak dané vyjádření z kontextu.