Přehled ověřených výroků

Nepravda

Z dostupných dokumentů české vlády, Ministerstva Financí a Ministerstva Zdravotnictví je zřejmé, že skutečně existuje shoda v tom, že v systému zdravotního pojištění jsou mezery a je třeba přijmout opatření ke zvýšení jeho efektivity. Tato shoda se ovšem neopírá o žádnou zastřešující studii, která by vyčíslila (ne)efektivitu systému, ale spíše o znalost konkrétních prvků systému, které mají prostor pro úspory.

Například Programové prohlášení vlády ČR uvádí konkrétní chystané kroky ke zvýšení efektivity a transparentnosti zdravotního pojištění, jakými jsou zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven s poskytovateli péče a zdravotnických zařízení se svými dodavateli, posílení státního dozoru nad toky zdravotního pojištění nebo oddělení vlastnictví zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení. Analýza MF z letošního února dochází k poznatku o existujích rozdílech v úhradách za srovnatelnou péči mezi zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi.

Ministerstvo zdravotnictví pak ve svém materiálu " Návrh systémových změn v oblasti veřejného zdravotního pojištění s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost systému veřejného zdravotního pojištění " uvádí, že je třeba zavést do praktického využívání indikátory, které "bude možné použít pro hodnocení kvality a efektivity poskytování zdravotních služeb" (.doc str. 8). Tato formulace naznačuje, že v tuto chvíli není stanoven mechanismus vyhodnocování efektivity systému zdravotního pojištění.

Absence spolehlivého mechanismu hodnocení efektivity systému zdravotního pojištění je ještě více patrná ve zprávě OECD o kvalitě zdravotní péče v ČR z 25. července 2014. Výrazná část této zprávy se věnuje nedokonalé datové infrastruktuře v českém zdravotnictví, která je velmi fragmentovaná a výrazně znesnadňuje provádění analýz systému jako celku (.pdf, zejména s. 22 - 27).

Na stránkách Ministerstva zdravotnictví lze dohledat materiál z roku 2008 citující studii německého Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo), podle které byla výstupní tehdejší efektivita českého zdravotnictví pouze 83,5 %, ovšem mezitím proběhla reforma zdravotnictví ministra Julínka a tato studie je tak z dnešního hlediska zastaralá. Novější data nejsou k dispozici.

Vzhledem k tomu, že výše uvedené materiály českých vládních institucí i OECD zabývajících se danou problematikou neuvádí žádnou studii celkové efektivity systému českého zdravotního pojištění, a naopak uvádějí informace, které svědčí o tom, že pro takovou analýzu nejsou dostupná data, hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Nepravda

Korán (.pdf) doslova uvádí (Súra 8: Kořist. 65 - str. 62): " Proroku, povzbuzuj věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich mezi vámi sto, porazí tisíc nevěřících, neboť to jsou lidé nechápaví."

Interpretace Martina Konvičky je v kontextu tohoto verše problematická. Nejde v něm o konkrétní míru penetrace ze strany muslimů v rámci populace nutné k " převzetí moci nebo něco takového ". Korán neobsahuje žádnou hranici mezi muslimy a nemuslimy v populaci (Konvičkou stanovenou na 10 %), při které by docházelo k "prudkému nárůstu agresivních požadavků" a výrok je tedy nepravdivý.

Nepravda

Výrok je nepravdivý ve dvou rovinách. Za prvé iniciativa IVČRN se ve svém dopise žádných islámských sekt nezastala. Dále pak není možné označit pouze Konvičkou zmiňované skupiny jako jediné, kteří " nemají kam jít ".

Iniciativa Islám v České republice nechceme se k otázce pomoci menšinám utlačovaným Islámským státem (IS) vyjádřila dne 11. srpna 2014 prostřednictvím otevřeného dopisu vyzývajícím vládu ČR a české neziskové organizace k pomoci nemuslimským menšinám perzekvovaným IS.

V tomto dopise apeluje především na aktivitu ČR v rámci mezinárodních společenství ve věci pomoci utlačovaným nemuslimským menšinám na Blízkém východě a na případné poskytnutí azylu uprchlíkům z těchto řad. Důrazně se však vyhrazuje vůči muslimům, ke kterým se tato prosba nevztahuje, a to ani ke Konvičkou zmiňovaným " mírumilovnějším islámským sektám ".

Fakt, že je problematika (například iráckých) křesťanů v těchto krajích kritická, dokazuje například arabista Jan Čuřík. Výrazný úbytek této skupiny obyvatel je ostatně popsán hned v několika článcích, jež se věnují mimo jiné i ostatním evropským státům poskytujícím azyl těmto lidem.

Ovšem pouze stěží lze označit pouze tyto náboženské skupiny jako ty, které " opravdu nemají kam jít." Podle údajů UNHCR syrský konflikt vyhnal z domovů na 3,7 milionu lidí, mezi nimi sta tisíce muslimských věřících. Například v největším uprchlickém táboře Zatárí v Jordánsku je umístěno 144 000 osob, z toho až 95 % představují sunnitští muslimové.

Nepravda

Údajný citát představitele ISIS zmínil Miloš Zeman již ve svém rozhovoru pro deník Právo z 3. ledna 2015. Tato citace však není pravdivá.

Citace se pravděpodobně odvolává na materiál, který natočil německý novinář Jürgen Todenhöfer, který strávil deset dní s islámskými bojovníky v Sýrii a Iráku. Natočil tam rozhovory s některými z bojovníků. Jedním z nich byl německý bojovník, který hovořil za vedení ISIS.

Tento muž prohlásil: "Jednoho dne si podrobíme Evropu. Otázkou není jestli, ale kdy k tomu dojde. Ale je to jisté".

Německý novinář pokračuje v rozhovoru otázkou ohledně 150 milionů ší'itských muslimů, co se s nimi stane, pokud odmítnou konvertovat k sunnitskému vyznání. Na to bojovník odpovídá: "150, 200 nebo 500 milionů, na tom nezáleží, zabijeme je všechny" (záznam rozhovoru v čase 3:17).

Miloš Zeman však ve svém citátu směšuje tyto dvě odpovědi a vytváří tak mylný dojem, že bojovník ISIS prohlásil, že se chystají vyvraždit miliony Evropanů. To ale není v tomto případě pravda, ačkoliv hrozby útoků na Evropu ze strany ISIS přicházejí (například v srpnu loňského roku, nebo video z listopadu 2014, které vyzývá k útokům na Francii).

Pravda

Výrok je označen jako pravdivý, protože prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy.

Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, dále přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.

Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.

Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.

Pravda

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ministr navštívil tábor Za‘atarí v Jordánsku během zahraniční cesty 12. a 13. listopadu minulého roku. V táboře poskytují pomoc čeští lékaři v rámci zdravotní mise Medevac a česká policie trénuje místní útvary představující bezpečnostní složky. Mladým lidem v jordánském táboře je poskytováno vzdělávání, například je nabízena výuka řemesel.

Pravda

Ať už ruský pilot Oleg Peshkov zemřel ještě ve vzduchu či až na zemi (jak uvádí ruský velvyslanec v Paříži Alexandr Orlov v rozhovoru pro francouzskou stanici Europe 1), je pravdou, že Ženevské konvence (Protokol I, článek 42) skutečně hovoří o zákazu napadení osoby nouzově seskakující s padákem z letounu. To samé platí o útoku těsně po doskoku, neboť osobě musí být předně dána možnost vzdát se. Na videu zveřejněném CNN můžeme slyšet střelbu na dva členy posádky stíhačky v době seskoku, kdy se snášeli k zemi.

Třetím odstavcem článek 42 vyjímá z ochranného zacházení výsadkáře nasazené v akci, nicméně v kontextu daného případu tuto výjimku nelze uplatnit.

Člen záchranné mise Aleksandr Pozynich pak bohužel skutečně zahynul rukou rebelů, na základě čehož tedy můžeme mluvit o dvou mrtvých v rámci incidentu.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě daňového řádu (zákon č.280/2009 Sb.). Správce daně má skutečně možnost v případě nesrovnalostí doměřit daň a případně i uložit penále.

Z § 139, odst. 3“- Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru” - se dá jasně vydedukovat, že správce daně má možnost doměřit subjektu daň a vyzvat ho k zaplacení rozdílné částky.

Sankcím se věnuje čtvrtá část zmíněného daňového řádu. Konkrétně § 251, odst. 1 říká:

“1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.”