Přehled ověřených výroků

Podle posledně zveřejněné zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu (odkaz v tomto textu), která shrnuje import ropy do České republiky za rok 2013, je Kazachstán skutečně naším třetím největším dovozcem ropy, a to po prvním Rusku a druhém Ázerbajdžánu.

Ještě před dvěma lety činil vzájemný obchodní obrat mezi ČR a Tádžikistánem 8,5 milionu USD. Za hlavní brzdu této obchodní spolupráce považuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR právě nezplácený dluh Tádžikistánu vůči ČR. Nesplacená částka se týká dříve dodaného zařízení pro cementárnu v Dušanbe. Letos pak server businessinfo.cz a MZV ČR informují (v oddílu 7.5.) o posunu v této věci:

" Vysoká zadluženost RT je hlavní příčinou dlouhodobě nespláceného dluhu podniku 'Tadžikcement' vůči EGAP, a.s. z pojistné události za dřívější dodávku zařízení pro cementárnu českou společností Inekon Group. Současná výše dluhu s příslušenstvím činí cca 2,5 mil USD náklady na výlohy z vyhrané arbitráže u soudu v Moskvě. EGAP, a.s. byla nucena přistoupit v r. 2013 k vymáhání dluhu soudní cestou. Za přispění MZV ČR se podařilo v r. 2014 přimět společnost „Tadžikcement“ k obnovení jednání s EGAP, a.s. o dalším postupu vypořádání dluhu, která se uskutečnila za přispění premiéra RT K. Rasulzody."

Česká Wikipedie definuje termín finlandizace jako pojem odvozený od postavení Finska vůči Sovětskému svazu v období po druhé světové válce, kdy Finsko pro udržení své vlastní státní suverenity podřídilo svoji zahraniční politiku Sovětskému svazu. Obecně pak Wikipedie finlandizaci definuje jako vliv velmoci na politiku malého sousedního státu.

Anglická Wikipedie definuje finlandizaci jako rozhodnutí země nezpochybňovat v zahraniční politice sousední velmoc, přičemž velmoc mu ponechá jeho národní suverenitu.

Pojem finlandizace podle výkladu brněnského politologa Tomáše Šmída znamená faktické podřízení jednoho státu geopoliticky či geograficky blízké velmoci, kdy menší stát podřizuje svoji zahraniční politiku zájmům velmoci výměnou za její nevměšování se do jeho vnitropolitických událostí. Šmíd zdůrazňuje, že finlandizace neznamená neutralitu.

V definici finlandizace autora výroku je tedy problematická absence zmínky o vlivu a podřízení se geopolitické či geografické velmoci. Znaky finlandizace popsané ve výroku výše zmíněným definicím pojmu neodporují, nicméně z hlediska všech tří definic nevystihují význam pojmu přesně, jelikož absentují elementární definiční znaky " vlivu velmoci ". Definice autora výroku je tudíž tímto neúplná a nepřesná.

Hynek Kmoníček ve výroku naráží na nepravděpodobnost vstupu Ukrajiny do EU díky její nízké ekonomické úrovni.

Je pravdou, že současná ekonomika Ukrajiny je v porovnání s Tureckem nerozvinutá. Na vstup země do struktur EU ovšem panují rozdílné názory a podmínkou vstupu není pouze ekonomická situace. Nelze tedy v současné době říci, jak se bude současná situace vyvíjet.

Turecko požádalo o vstup do struktur EHS v červenci 1959, avšak o plné členství v Evropských společenstvích požádalo až v roce 1987.

Turecká ekonomika byla poměrně nerozvinutá, avšak od roku 1950, kdy nastoupila do čela vlády Demokratická strana, se začala celková situace postupně zlepšovat. Již v roce 1997 zaujímalo Turecko podle údajů Světové banky 17. místo ve světě podle výše HDP a i když je ekonomická situace v zemi poměrně nerovnoměrně rozvinutá, vykazuje stále pozvolný ekonomický růst.

Na rozdíl od Turecka je ekonomika Ukrajiny v horším stavu, přičemž od roku 2013 je v recesi. Křehká ekonomická stabilita, do značné míry zapříčiněná rusko-ukrajinským konfliktem, znamená nejen výrazný pokles HDP (5,1 %), ale i vysokou míru inflace (17,5 %).

Co se možného vstupu Ukrajiny do Evropské unie týče, objevují se různé názory. Dle německého ministra zahraničí Steinmeiera je vstup do NATO či EU v blízké době nereálný. Prozápadní ukrajinské strany se v rámci koalice orientují jak na vstup do NATO, tak do EU, přičemž dle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka má vláda několik let na politické změny, aby do šesti let mohla ukrajinská veřejnost prostřednictvím referenda rozhodnout o vstupu do EU.

Otázka vstupu do struktur Unie však není podmíněna jen ekonomickou situací dané země, ale dle kodaňských kritérií musí kandidátský stát splňovat i příslušná politická kritéria a musí být schopen akceptovat unijní acquis spolu se schopností plnit závazky vyplývající z členství.

Výrok je nepravdivý, jelikož Kmoníček neuvádí ani přesné číslo devizových zásob, ani počtu českých firem v Kazachstánu. Rovněž u dojednaných kontraktů není jisté, zda se skutečně uzavřou. Jedná se o pouhé memorandum. Navíc se podle mediálních zdrojů témata lidských práv na oficiálních jednáních vůbec neotevřela.

Jak informuje ČTK prostřednictvím Aktuálně či Ihned, české firmy podepsaly v Kazachstánu dohody za asi 450 milionů dolarů. Ve většině případů se ovšem jednalo o podpis memorand předpokládajících další jednání o spolupráci.Ty se týkají dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní.

Faktografická data o Kazachstánu jsou dostupná například na webech MZV nebo The World Factbook; se svými 2,724,900 km² je Kazachstán opravdu největším vnitrozemským a devátým největším státem světa. Kazachstán však reálně disponuje méně než třetinovými devizovými rezervami (29,34 miliard USD ke 31. prosinci 2013), což potvrzují i data IMF nebo T rading Economics.

Informace o hospodářských vztazích České republiky a Kazachstánu jsou dostupné rovněž na webu MZV; portál pro podnikání a export B usinessInfo.cz pak uvádí, že " dle oficiálních informací působí na kazachstánském trhu v současné době 34 společností s českou účastí ".

Co se týče otázky lidských práv, harmonogram prezidentské cesty je zveřejněn na stránkách Pražského hradu a absentuje explicitní zmínka o lidských právech. Naopak dle Českého rozhlasu prezident Zeman označil Kazachstán za zemi " ekonomického zázraku " a celé cestě dominovaly pouze ekonomická témata (vis-à-vis lidským právům). Česká televize v této souvislosti dokonce uvádí: " Poté, co Miloš Zeman čelil při říjnové návštěvě Číny kritice, že 'neučí lidská práva', neprobíral toto téma ani s Nursultanem Nazarbajevem."

Článek Are Czechs giving up on moral responsibility ? ze dne 16. listopadu napsal Carl Gershman, který je prezidentem organizace National Endowment for Democracy. Autorem druhého článku o České republice, jenž uvádí, že Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím (virtual mouthpiece) Kremlu, je však redakční rada deníku Washington Post.

Podle veřejně dostupných životopisů jejich členů, žádný z nich ani v minulosti nepracoval pro uvedenou organizaci. National Endowment for Democracy se sama prezentuje jako soukromá nezisková organizace, podporující růst a posilování demokratických institucí ve světě. Její aktivita je z velké části financována americkým Kongresem. Byla založena v roce 1983 jako součást snahy Reaganovy administrativy o podporu demokracie prostředky tzv. soft power.

Od počátku je však koncipována jako dvoustranická a v její radě jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci republikánů i demokratů. Autor zmiňovaného článku Carl Gershman prohlásil roku 2006 v interview pro australský rozhlas, že i když má blízko k demokratům, je nestraníkem a snaží se sdružovat demokraty a republikány.

Tvrzení Hynka Kmoníčka, že NED má jednostranné politické zaměření, se tedy nezakládá na pravdě, stejně jako výrok, že oba články byly napsány členy této nadace. Agendu podpory demokracie a lidských práv podporuje řada českých stran, jako je TOP 09, ČSSD či Strana zelených. NED tedy není možné spojovat s jedním konkrétním subjektem.

Hranice tolerance alkoholu v krvi je u cyklistů v Rakousku 0,8 promile, horní strop pokuty při jeho překročení je 3 600 eur. V Německu je skutečně horní hranice na 1,6 promile.

Zákon v ČR nerozlišuje jízdu na kole a řízení motorového vozidla –platí nulová tolerance alkoholu, přičemž horní hranice pokuty je skutečně 50000 Kč. Situace v České republice a Irsku není totožná už z důvodu. že v Irsku neplatí nulová tolerance. Otázka pokut je ošemetná, zvolení výše pokuty záleží na zasahující hlídce a dalších faktorech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící. Podle dohledaných zdrojů v roce 2011 Česká televize informovala například o protestních akcích proti nepřizpůsobivým v Rumburku či ve Varnsdorfu. ČT monitorovala situaci v obou zmíněných městech jak prostřednictvím živého vysílání, tak i prostřednictvím reportáží ve zpravodajských blocích.

Ve zpravodajském souhrnu o situaci v Rumburku se např. dočteme k daným demonstracím: "Na zítra jsou v Rumburku ohlášena dvě shromáždění. První z nich rumburská radnice povolila, druhé, které svolalo hnutí Občanský odpor, nikoliv. Od 17 hodin totiž na Lužické náměstí nahlásila svou akci místní organizace ČSSD. Jejím účelem má být setkání s občany, se kterými chtějí sociální demokraté diskutovat o bezpečnosti ve Šluknovském výběžku. ‚ Tuto akci jsme nahlásili už před delším časem, jsou to minimálně týdny, ‘ uvedl starosta Rumburka a senátor za ČSSD Jaroslav Sykáček."

Jak dokládají přiložené odkazy a reportáže v nich, ČT skutečně zevrubně informovala o situaci v těchto městech a také o extremistických mítincích. Je ale problematické tvrdit, že se tím dostala téměř na roli svolavatele. Bude-li ČT informovat o jakýchkoli demonstracích (oprosťme se tematicky od popisovaného problému) a jejich konáních, neznamená to, že na nich participuje, ale plní svou zpravodajskou povinnost.

Navíc podle Zákona o ČT (.pdf, str. 1) a Kodexu ČT (.pdf, str. 23), je ČT zavázána informovat objektivně a oprostit se od jakékoliv diskriminace. Případné porušení těchto stanov by totiž mělo vážné následky, a to i kvůli tomu, že Rada ČT je odpovědná Parlamentu ČR.

Senátor Škromach má pravdu, že Česká televize zhusta informovala o mítincích, jejichž vyznění lze označit jako extremistické. Je však problematické tvrdit, že se ČT na jejich svolávání podílela tím, že o nich informovala. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní programy pro oblast zaměstnanosti, které fungovaly za vlád sociální demokracie, a které následně pravicové vlády zrušily.

Původcem mnohých změn během pravicových vlád se stal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), jenž ministerský post zastával od července roku 2010 do října roku 2012, kdy jej vystřídala Ludmila Müllerová. Základním dokumentem z dílny tohoto ministerstva se stala sociální reforma (schválená na podzim roku 2011).

Mezi změny, které přinesla, patří:

- zavedení Skaret

- centralizace krajských úřadů práce

- povinnost nezaměstnaných hlásit se na Czech Pointech v běžné pracovní době (ve snaze předejít práci na černo)

- povinné vykonávání veřejně prospěšných prací nezaměstnanými

- zavedení veřejné služby pro nezaměstnané déle než dva měsíce

- nemožnost pobírat dále dávky v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnaný podal výpověď u zaměstnavatele, kterého zprostředkoval úřad práce

Implementace některých částí reformy byla kritizována z řad opozice i veřejnosti, zejména potom změna systému výplaty sociálních dávek, jež vedla k jeho dočasnému kolapsu.

Pan Škromach ve své argumentaci používá zjednodušený výrok prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který jeho výroky vysvětlil takto: " Šlo o věc, která měla svůj kontext a měla svou příčinu. V jednom případě šlo o citace z textu jisté hudební skupiny, v závěru pan prezident pouze citoval svého protikandidáta z prezidentské volby, který ještě nedávno v rozhovoru pro iDNES použil některé vulgární výrazy ".

Pokud si však poslechneme celý prezidentův rozhovor (přepis zde), zjistíme, že nejde pouze o "překlady" a "vyjádření politických konkurentů". V textu nalezneme také např. prohlášení, že: " Vláda (...) podlehla panu Kalouskovi a zk***ila služební zákon ".

Pokud jde o zmíněné překlady názvu a textu skupiny Pussy Riot, rozhovor proběhl takto:

"Zeman: Víte, co je to pussy v angličtině?Moderátor: Myslím, že se to vyslovuje „pusy“, ale vím, co myslíte.
Zeman: K**da. Takže s prominutím v textech této skupiny je k**da sem, k**da tam."

Správnost a přiměřenost prezidentovy snahy o překlad slova "pussy" hodnotit nemůžeme a v tomto je tedy Škromachův výrok správný, pokud však jde o texty této skupiny, nelze souhlasit. Citujme například komentátora deníku Právo A. Mitrofanova, jenž říká: " Prošel jsem texty Pussy Riot http://lyricstranslate.com/en/pussy-riot-lyrics.html …. Pár sprostých slov. Jeden "penis". Jeden "úd". Žádná k...a. Ani sem. Ani tam. "

Poslední skupinou sprostých slov, na něž naráží Škromachův výrok, jsou "vyjádření jeho politických konkurentů", v obou případech pana Schwarzenberga. Zeman v rozhovoru řekl:

" Já jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká h***o." a "nebudu se zastávat teď jsem chtěl říci k*rev, ale já nejsem Schwarzenberg, který používá těchto výrazů ".

Hodnocení, zda pan Schwarzenberg opravdu užívá obou výrazů (případně v každé druhé větě), necháme na čtenářích a využijme výrok Ovčáčka, který říká, že prezident odkazuje na Schwarzenbergův rozhovor pro iDnes. V něm je opravdu slovo h***o použito, avšak dvakrát v celém rozhovoru, ne v každé druhé větě. Slovo k*urva tam pak vůbec nenalezneme.

Prezident Zeman tedy pouze necitoval překlady názvů či vyjádření politických konkurentů (nehodnotíme v tuto chvíli správnost původních výroků prezidenta Zemana) a výrok musíme hodnotit jako nepravdu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy představitelů státní moci určuje zákon č 236/1995 Sb. Ten byl v roce 2010 vládou Petra Nečase novelizován. Novela stanovila zmražení platů poslanců v období 1. 1. 2011 – 31. 12. 2014. Je tedy pravdou, že po tomto datu dojde v případě legislativní nečinnosti k výraznému nárůstu platů.

Nelze ovšem říci, že k tomu "dojde díky Kalouskovi". Tehdejší ministr financí pro novelu sice hlasoval, návrh však vypracoval (a vládu coby navrhovatele novely ve sněmovně zastupoval) ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Pikantní je, že pro novelu hlasovala nejen většina (34 z 56) poslanců z ČSSD, ale při hlasování v Senátu ji podpořil dokonce sám Zdeněk Škromach.