Tomio Okamura
pokr. předchozího výroku: "a nic se neděje, vláda nic nepřipravila, to znamená, my na tom pracujeme legislativně."
Vláda ČR v programovém prohlášení uvedla, že jedním z jejích cílů bude mimo jiné boj proti extrémismu a terorismu. Bližší specifikaci dokument již neobsahuje. Největší pozornost si zasloužil záměr ministra Chovance vyhlásit referendum o přijímání syrských uprchlíků.
Od toho nakonec upustil, ale v této kauze byla vláda nadále aktivní. Například nesouhlasila se stanovením kvót ze strany Evropské unie, které by se týkaly právě uprchlíků ze Sýrie. K těm je vláda nadále odmítavá a nepřipouští možnost přijetí tisíců uprchlíků.
V oblasti legislativy v podobě např. novely imigračního zákona ale vláda ČR žádné konkrétní kroky v omezování pobytu rizikových skupin nepodniká. Proto hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý s výhradou právě směrem k postoji Milana Chovance.
Martin Konvička
Jako ateista by se měl bát Marcel (divák – pozn. Demagog.cz) islámu, protože jako ateista je podle islámu úplně ten nejhorší druh tvora, prostě určen k likvidaci. Měl bych se bát každého, podle toho ortodoxního islámu tedy, podle islámského učení.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu rozdílných a nejednoznačných interpretací, jež vycházejí z koránu a dalších svatých knih islámu. Celá problematika je navíc příliš obsáhlá na to, abychom ji byli schopni zachytit v její komplexnosti. Přinášíme alespoň shrnutí hlavních východisek.
V samotném koránu není zmíněn trest za apostázi (odstoupení od víry), nicméně ateismus je zmíněn v tomto kontextu (Sůra 9:73,74):
Dále např.:
Korán s výskytem nevěřících (tedy ateismem) počítá a stejně jako v předchozích případech je jediným trestem pro nevěřící hněv boží.
Na druhou stranu, zmínky o odpadlictví lze nalézt v hadísách (původně ústně uchovávaná výpověď o činech a skutcích proroka Muhammada), jež si lze v českém překladu přečíst v rámci debaty o celém problému odpadlictví třeba zde. Lze tak například číst, že:
Pro doplnění ještě dodáváme, že existují země, v nichž považují: "ateisty a sekularisty za nebezpečí pro společnost. Někde je toto smýšlení trestné, v Saúdské Arábii je ateismus synonymem terorismu. (...) Většina zemí nerespektuje práva ateistů a svobodomyšlenkářů tak, jak to požadují úmluvy OSN. Navíc 13 zemí–všech muslimských*–trestá odpadlictví od víry nebo rouhání i smrtí. Trestné mohou být ale veřejné projevy ateistického smýšlení i v Rusku".
*Muslimských zemí je celkově cca 37.
Marek Ženíšek
Naopak jsou to lidé (ti, se kterými Zeman sdílel Albertov na 17. listopadu, pozn. Demagog.cz), kteří veřejně hovoří o tom, že kdo má jiný názor, tak by mu měla být odebrána politická a občanská práva.
Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Miroslava Němcová
Našla jsem si různá vyjádření Andreje Babiše v dobovém tisku, myslím, že to byl, pokud se nemýlím, někdy rok 2010, rozhovor pro časopis Týden. Ale tím si úplně jista nejsem, kdy říká o tom, jak se stýkal, jak bojoval teda o své zájmy v tom chemické byznysu a potravinářském byznysu a jaké měl potíže s pány Mrázkem a Pitrem a jak si tykal s Ivo Rittigem. A víme dobře z minulosti, jak byl napojen velmi těsně na bývalého předsedu ČSSD a bývalého předsedu vlády Stanislava Grosse.
Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.
Miroslav Kalousek
Existuje doba, do kdy lze doměřit daň, to je podle daňového řádu 3 roky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť„v § 148 daňového řádu je stanoveno, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky.“
Alexandra Udženija
Tak pokud se podíváme opravdu na fakta a čísla, budeme se bavit o číslech, abysme tady neříkali třeba naše pocity nebo nějaký politický proklamace, tak si vezmeme, že šedá ekonomika v České republice tvoří nějakých 15,5 %, což je podprůměr Evropské unie a výrazný podprůměr bývalých východních zemí (...) A dvě třetiny této šedé ekonomiky je na práce načerno. To je, to je statistika. To znamená, že my problém šedé ekonomiky máme asi zcela úplně někde jinde.
Co se týče šedé ekonomiky, dají se dohledat jednak data za rok 2012 (data EU - .pdf) a také za rok 2013 (studie ATKearney - .pdf). Lze konstatovat, že čísla pro oba roky jsou velmi podobná.
Šedá ekonomika v České republice tvoří podle obou studií 16 % (podle odhadu Eurostatu na rok 2013 ve druhé studii by mělo jít o uvedených 15,5 % - str.23.). Z těchto 16 % pak podle odhadů EU tvořila práce načerno 9-10 % (.pdf - str 6). Poměr mezi těmito údaji tedy v podstatě odpovídá výroku Udženiji.
Srovnáme-li nyní šíři šedé ekonomiky, tak průměr EU se odhaduje na 18,4 % pro rok 2013, což je skutečně více než v České republice. Ze zemí bývalého východního bloku (.pdf - str. 4) pak patří ČR společně se Slovenskem k "nejlepším", všechny ostatní země mají svou šedou ekonomiku znatelně rozsáhlejší.
Lubomír Zaorálek
Jako jsme například některé děti vytipovali v Jordánsku, v nemocnici v Ammánu a ty děti tam naši chirurgové operují.
Podle stránek Velvyslanectví ČR v Ammánu zde skutečně během listopadu minulého roku 4 čeští chirurgové z motolské nemocnice provedli na 10 operací syrských a jordánských dětí s vrozenými vadami srdce. Jedná se o součást projektu MEDEVAC, v jehož rámci se v ČR již léčilo přes 200 zahraničních pacientů ze zemí zasažených válečným konfliktem. Koncem listopadu měly být do Jordánska vyslány další dva lékařské týmy.
Ještě jednou, prosím vás, ale samostatně on zahraniční politiku dělat nemůže. Ani žádnou smlouvu nemůže sám uzavřít. To znamená, podle ústavy on (prezident – pozn. Demagog.cz) nemůže dělat zahraniční politiku sám. A já vám říkám, že zahraniční politiku podle ústavy dělá vláda.
Výrok je označen jako pravdivý, protože dle Ústavy ČR (Hlava 1., čl. 10) prezident republiky může podepsat a tedy uzavřít pouze tu mezinárodní smlouvu, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas.
Prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy. Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.
Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.
Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.
Bohuslav Sobotka
Když se podívám na to, kolik vybral na DPH Kalousek na jaře 2013, když vy jste byli ve vládě, a kolik jsme vybrali my, tak je tam rozdíl 500 milionů korun a to je dneska, a my jsme snížili daň z přidané hodnoty.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.
Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.
Marek Černoch
Na členské konferenci v září opět bylo řečeno, že do konce roku nás bude sto. A je únor 2015 a je nás stále devět.
Informaci o pouhých devíti členech hnutí reprezentanti Úsvitu potvrdili. Od té doby se neobjevila žádná informace o změně tohoto čísla a obě strany současné roztržky se na údaji shodují.
Jak informovala ČTK, na ideové konferenci (kterou Černoch nepřesně označuje za členskou) konané v září minulého roku Okamura prohlásil, že by hnutí do konce roku mělo mít sto členů (je třeba podotknout, že již tehdy Tomio Okamura ale nepravdivě uváděl, že počet členů Úsvitu je 35). Tato informace podle tiskové kanceláře zazněla před konáním konference.
Je ovšem třeba podotknout, že se nám nepodařilo dohledat, že by tento údaj pak oficiálně dále padl během konference samotné. Předseda hnutí Tomio Okamura hovořil ve svém projevu o nárůstu počtu členů pouze v obecnosti, tj. bez uvedení konkrétního čísla. Takový údaj se neobjevil ani v projevech samotného Marka Černocha nebo Radima Fialy. Pouze v obecné rovině je tento cíl obsažen také v usnesení vzešlém z konference. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý