Přehled ověřených výroků

Jedná se o spor mezi AGRO Jevišovice (vlastněným Andrejem Babišem) a Bohumírem Radou o vypálení 116 hektarů pšenice měsíc před sklizní. Podle vyjádření, zaslaného Deníku Referendum (.pdf) tiskovým mluvčím společnosti Agrofert, skutečně došlo k odstranění plodin společností AGRO Jevišovice.

" Bylo to rozhodnutí vedení společnosti AGRO Jevišovice (.pdf), nikoli „predátorské chování“ majitele Agrofertu pana Andreje Babiše, jak pan Rada tvrdí. Andrej Babiš o tom vůbec nevěděl. " Uvedl Karel Hanzelka, tiskový mluvčí společnosti Agrofert.

Není v našich možnostech zjistit, zda opravdu Andrej Babiš věděl o tomto rozhodnutí společnosti AGRO Jevišovice. Tisková zpráva společnosti Agrofert není dostatečně objektivním důkazem.

Současná právní úprava počítá pouze s povinným přimícháváním (4,1 % z celkového objemu motorových benzínů a 6,0 % z celkového objemu motorové nafty zákon 201/2012 o ochraně ovzduší §19 odstavec 1)). Daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí pak má podle stávající legislativy vypršet k 30. červnu 2015.

Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních, který byl předložen Sněmovně 25. února 2015, zamýšlí prodloužení tohoto zvýhodnění do roku 2020. Podle Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) je cílem podpory splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů (.pdf str. 6).

Zároveň zákon ve své druhé části upravuje povinnost přimíchávání biopaliva do pohonných hmot. Zatímco dosud dodavatelé mohli splnit výše uvedených 4,1 %, resp. 6 % prodejem čistého nebo směsného biopaliva (viz předchozí výrok), podle návrhu novely zákona by tímto způsobem mohli tuto povinnost splnit maximálně do výše 1,2 % u motorových benzínů a do 1,8 % celkového objemu motorové nafty (tedy pouze do výše 30 %). Zbylý objem, chybějící do hranice 4,1 % a 6 %, by bylo nutné splnit přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože novela skutečně zavádí duplicitní podporu biopaliv. Za prvé, novela prodlužuje do roku 2020 daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí. Zadruhé, distributoři pohonných hmot by nově nemohli splnit povinnost prodeje určitého objemu biopaliv pouze prodejem daňově zvýhodněných biopaliv, ale z 70 % musí splnit předepsané hranice přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Co se týče nákladů opatření, výše citovaná zpráva RIA vyčísluje výši podpory na 1,5 - 1,8 mld. Kč ročně, kumulovaně za období červenec 2015 - 2020 pak na cca 9 mld. Kč (str. 3). Návrh bude mít podle zprávy pozitivní dopad především na podnikatelské subjekty zpracovávající biopaliva (str. 3), jelikož stoupne poptávka po jejich produktech. Lze tedy očekávat, že z navrhovaného prodloužení by skutečně profitoval pan ministr Babiš, který je současně majitelem podniků produkujících biopaliva. Podle Babišových vlastních slov jeho podíl na trhu činil v roce 2014 38 %.

Údajná schůzka Tomia Okamury s ministrem vnitra Chovancem je zmíněna na stránkách hnutí Úsvit. Žádné mediální zprávy se nám ale nepodařilo nalézt. Tím je potvrzen výrok o mediálním nezájmu o zmiňovanou schůzku.

Samotné uskutečnění schůzky nám potvrdilo MVČR, doslova uvedlo:

" schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Zadržené uprchlíky vrací ČR do zemí, na jejichž hranicích je zadržela, nebo podle Dublinského systému do země jejich prvotního zadržení. Ne všechny osoby, které jsou v ČR zadrženy, se však dostávají do detenčních center. Detenční zařízení slouží primárně pro zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a zajištění. Na základě veřejně dostupných inforací však nelze potvrdit ani vyloučit, že jsou v detenčních zařízeních také osoby, které žádají o azyl, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle Dublinského systému je určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne, ať už je žádost o mezinárodní ochranu podána kdekoliv na území těchto států (Ministerstvo vnitra).

Pro Syřany byla odsouhlasena výjimka zajišťující, aby se nemuseli příliš dlouho zdržovat na území ČR. Jedná se o tzv. humanitární víza. (Více k tomuto tématu bylo zpracováno v rámci Abecedy migrace.) Současná regulace upravující vízové zákony států EU (tzv. Visa Code) doporučuje státům udělování humanitárních víz v případě, že je situace „dostatečně vážná” (článek 22, str. 51, .pdf). Posouzení vážnosti situace je však již ponecháno na jednotlivých státech, které se doposud zdráhají možnosti humanitárních víz využít.

Návratová politika je jednou z nedílných součástí migračního managementu každého státu. Jedná se dobrovolný nebo nucený návrat (vyhoštění) cizince z konkrétní země poté, co mu nebyla schválena žádost o mezinárodní ochranu, nebo pokud z jiného důvodu přišel o právo v zemi pobývat (IOM, str. 108, .pdf). Na evropské úrovni návraty upravuje směrnice č. 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (.pdf). V České republice upravuje tuto otázku zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (.pdf). Rozhodnutí o vyhoštění však ne vždy vyústí v opuštění prostoru Evropské unie. Například mezi roky 2010 a 2013 opustilo EU jen mezi 35 % držitelů rozhodnutí o návratu (Eurostat, str.3, .pdf).

Další informace k této otázce nabízí Abecede migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Dublinská úmluva, Dobrovolný návrat, Princip nenavrácení.

Při hodnocení výroku jsme zkoumali jednotlivé "lži", které údajně měl Miroslav Kalousek říct o Andreji Babišovi. Některé z těchto kauz nejsou dosud uzavřeny, u některých (např. biopaliva) není pravdou, že by Miroslav Kalousek lhal. Zároveň je nutné říct, že "lži o Babišovi" nejsou zdaleka jedinou agendou místopředsedy TOP 09.

Ve věci označení Andreje Babiše Miroslavem Kalouskem za "estábáka" lze shrnout následující: Dne 30. června potvrdil Krajský soud v Bratislavě rozhodnutí okresního soudu Bratislava I, přičemž konstatoval, že: "Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB." Dle předsedy senátu Juraje Považana: "Jeho evidence agenta(Andreje Babiše pozn. aut.)je v rozporu se skutečný stavem."

Ústav pamäti národa (vystupující jako žalovaný v předmětném sporu) předmětné rozhodnutí soudu respektuje, ale neztotožňuje se s ním, přičemž jej označuje za "rozporuplné a nepřesvědčívé". V dané věci pak Ústav "zváží podání dovolání a ústavní stížnosti."

Druhá část výroku je směřovaná k otázce daňového zvýhodnění biopaliv. Předmětný návrh zákona v současné chvíli stále čeká na své projednání ve druhém čtení PSP ČR. Daný spor Miroslava Kalouska a Andreje Babiše "o dotace pro výrobce biopaliv" shrnuje ČT 24, která v reportáži a článku věnovanému tématu ve zkratce uvádí následující:

"Daňové zvýhodnění biopaliv nebude ukončeno, rozhodla sněmovna. Za normálních okolností by se tím celá věc uzavřela, ale debata o biopalivech neprobíhá za běžných okolností. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) je totiž zároveň majitelem Agrofertu, který produkuje biopaliva. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 jej viní ze střetu zájmů. Babiš ale tvrdí, že z dotací nemá Agrofert ani korunu. Pravdu mají i nemají oba dva. Příběh má totiž pokračování: když je něco dotované, tudíž levnější, tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce."

Co se týká finančního profitu Babiše z biopaliv, tímto tématem jsme se zabývali na našem blogu.

V další části výroku ("lže o tom, že jsme mu nedali rozhovor, přitom sám rozhovor dal") má první místopředseda vlády Andrej Babiš na mysli pravděpodobně obviněnívznesené Miroslavem Kalouskem ze dne 23. 9. 2015 směrem k MF DNES z údajné cenzury jeho rozhovoru, jehož plnou verzi místopředseda TOP 09 zveřejnil na webových stránkách TOP 09. K dané věci vydalo vydavatelství MF Dnes společnosti Mafra, kterou vlastní právě Andrej Babiš, následující prohlášení: „Nerozumíme postoji Miroslava Kalouska, který obvinil deník MF DNES z používání cenzury, protože v listu nevyšel jeho rozhovor celý. V pátek 18. 9. MF DNES obsáhle informovala o dění v TOP 09 (včetně fotografie M. Kalouska) před jejím nadcházejícím sjezdem. V textu byl obsáhle citován i místopředseda TOP 09 a citáty pocházejí právě z rozhovoru, o němž M. Kalousek hovoří."

"Vzhledem k tomu, že TOP 09 bude mít za měsíc stranický sjezd, rozhodl jsem, že napíšeme zprávu o tom, co bude s Karlem Schwarzenbergem po jeho konci v čele strany. Navíc při příležitosti toho sjezdu budeme dělat rozhovor s Kalouskem zcela určitě, nemělo cenu publikovat dva rozhovory s tím samým politikem během jednoho měsíce," řekl k tomu šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl.

V případě poslední části výroku a zmiňované kauzy společnosti Agrotec, která patří do koncernu Agrofert, vlastněného právě Andrejem Babišem, je meritem případu obvinění zaměstnanců této firmy Policií ČR. Ti jsou spolu s dalšími účastníky (celkem 14 osob) podezřelí z trestného činu jednání výhody při zadání veřejné zakázky. Miroslav Kalousek k tomuto příkladu uvedl např. v rozhovoru pro ČT 24 následující:

Moderátor:"Chtěl bych říct, že ČT se tímto tématem zabývala ve všech zpravodajských relacích. Nicméně, co Vy budete chtít slyšet na mimořádné schůzi? Zatím nemáme úplně jasno, co by chtěli poslanci za hnutí ANO a co by chtěla TOP 09.

Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/: "Především chceme slyšet pana premiéra, jak se vypořádá s tím, že Policie ČR obžalovává firmu Agrotec za to, že pro pana Babiše manipulovala veřejné zakázky v době, kdy té firmě šéfoval pan Faltýnek. To je přece naprosto neuvěřitelný skandál. Když si porovnáte situace, ve které byl ministr Drobil, který musel odstoupit. Řada jiných ministrů musela za mnohem menší podezření okamžitě odstoupit. Situace, kdy pan ministr Babiš i pan Faltýnek zůstávají ve svých funkcích, byť policie je navrhuje obžalovat za to, že se obohacovali na úkor České pošty, je prostě neskutečný skandál. A je naprosto vyloučeno, aby se tím Poslanecká sněmovna nezabývala."

Toto vyjádření skutečně není pravdivé, obžaloba nehrozí pánům Babišovi a Faltýnkovi, ale firmě, kterou pan Faltýnek dříve řídil, a některým jejím zaměstnancům.

Lze najít hned několik důkazů, že se Jana Černochová věnovala tématu migrace a multikulturalismu již v minulosti. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Například v říjnu 2013 publikovala příspěvek, kde rozebírá migraci a dopady multikulturalismu pro Českou republiku.

Podle Jany Černochové mohou imigranti být zdrojem nové energie, ale jen za těchto podmínek:

"1) Jsou-li upřednostňováni schopní, kvalifikovaní lidé disponující vědomostmi a vůlí začít žít znovu svůj život nezatížený náboženskými a kulturními předsudky a hostitelská země je potřebuje,
2) dokáží-li se noví přistěhovalci a jejich děti asimilovat do kultury země a západní civilizace vůbec".

K migraci v Evropské unii se vyjadřuje také v rozhovoru v prosinci 2013 či v srpnu 2014.

Jana Černochová se tedy vyjadřovala k problematice již před proti-islámskou demonstrací, která se konala v lednu 2015.

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Při hodnocení výroku vycházíme z výročních zpráv společnosti Synthesia, a.s., které jsou dostupné ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Z nich se dají vyčíst mimo jiné následující údaje:

2010201120122013CelkemSnížení základního kapitálu150 0001 355 948

1 505 948Vyplacená dividenda

239 981869 765200 0011 309 747Zisk před zdaněním253 5191 037 105251 543330 9901 873 157Zaplacená daň z příjmu00000

Ke snížení základního kapitálu ve prospěch jediného akcionáře, společnosti Agrofert Holding, a.s., došlo v tomto období dvakrát. V roce 2010 se jednalo o 150 milionů korun.

V roce 2011 pak byly uvolněny další prostředky ve prospěch jediného akcionáře ve výši 1,3 miliardy

I přes vyprodukovaný zisk neplatila podle výročních zpráv společnost Synthesia v uvedeném období daň z příjmu právnických osob. K tomu vedlo uplatnění zákonných odpočitatelných položek, například odečtu ztráty z předchozích let či odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o zcela legální postup.

Společnost Synthesia má se státem smlouvu o likvidaci ekologické zátěže, náklady jsou odhadovány na 3,12 miliardy korun. Je nutné dodat, že závazek státu vůči Synthesii vznikl již v roce 1997. Nejedná se tedy o nový závazek, o kterém by rozhodoval Andrej Babiš v pozici ministra financí.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Okamura navrhoval přijmout usnesení, které by vyzvalo vládu k přípravě dané legislativy, sám žádný takový zákon nepředkládal.

Tomio Okamura navrhl v Poslanecké sněmovně 7. července zařadit na program schůze bod, ve které se mělo projednávat následující usnesení:

" Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky,(...), a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

Co se týká samotného zamítnutí, tak tento bod Okamura načetl v rámci rozpravy k programu schůze, to znamená, že se jednalo vůbec o tom, aby se k danému návrhu vyjádřila celá Poslanecká sněmovna.

K tomu, aby se tímto návrhem zabývali všichni poslanci, ovšem vůbec nedošlo. Všechny načtené změny k pořadu schůze byly totiž vetovány dvěma poslaneckými kluby (ČSSD a ANO) - viz vystoupení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Sklenáka.

Toto umožňuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v § 54 (6) uvádí: " Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců."

Maďarsko bylo za výstavbu plotu na hranici ze Srbskem a Chorvatskem opravdu kritizováno (Denník N; AFP; The New York Times). Kritika se později promítla i do reálných činů, když např. na maďarskou ambasádu v Praze kdosi namaloval ostnatý drát.

Pokud jde o Rakousko, o plánu postavit bariéru na hranici ze Srbskem opravdu hovořila rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner. Je však nutné dodat, že tento plán následně odmítl v televizní debatě stanice ORF rakouský kancléř Werner Faymann.

Pokud jde o Německo, ministr Chovanec pravděpodobně hovoří o ultimátu, které dal německé kancléřce premiér Bavorska (a šéf koaliční CSU) Horst Seehofer, když minulý týden prohlásil, že Bavorsko udělá "jednostranné kroky" k zastavení uprchlíků na hranici, pokud se Angela Merkel nepostaví k otázce do země proudících uprchlíků čelem. Jako termín byla stanovena právě neděle 1. listopadu.

Když se 16. října setkal ministr Chovanec s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem, druhý jmenovaný opravdu poděkoval české straně za to, že "nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území."