Přehled ověřených výroků

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Jedná se o dohodu mezi EU a Tureckem, která byla přijata v říjnu loňského roku. Součástí této dohody je akční plán, jehož cílem je snížit množství uprchlíků proudících z Turecka do Evropy. Turecko na řešení uprchlické krize dostane celkem 3 miliardy EUR. EU poskytne 500 milionů EUR a zbylé 2,5 miliardy EUR složí její členské země. Velikost příspěvku jednotlivých zemí bude vypočítána dle jejich HNP, stejnou metodou jakou státy přispívají do rozpočtu EU.

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože ve skutečnosti Sobotka s prezidentem a dalšími ústavními činiteli pravidelně schůzky k zahraniční politice vede, ministři vlády se v některých případech účastní prezidentových zahraničních cest a u krajní varianty, o které Fiala mluví, předseda ODS opomíjí roli Poslanecké sněmovny při schvalování státního rozpočtu.

Co se týká krajní varianty, která byla zmíněna, tak předseda vlády nemá pravomoc seškrtat rozpočet prezidentské kanceláře. Ten tvoří samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky. Zákon o státním rozpočtu předkládá vláda a schvaluje ho Poslanecká sněmovna, tedy právě ta má finální slovo v dané věci.

Co se týká kritizované neúčasti ministrů na zahraničních cestách prezidenta, tak tento stav neplatí ve všech případech. Např. druhé cesty Miloše Zemana do Číny byl přítomen v rámci delegace ministr zdravotnictví, první cesty do Číny pak ministři zdravotnictví a průmyslu a obchodu.

Petr Fiala vznesl i otázku pravidelných debat mezi prezidentem a premiérem v oblasti zahraniční politiky s tím, že takové debaty Sobotka nevede. Ve skutečnosti se konají mezi nejvyššími ústavními činiteli pravidelné schůzky (3 do roka) právě na téma zahraniční politiky a to z popudu předsedy vlády, jak uvádí Hrad na svém webu. Těchto schůzek se účastní prezident, předseda vlády, předsedové obou komor Parlamentu a ministři zahraničí a obrany. Poslední taková schůzka se uskutečnila v prosinci 2015, přikládáme společné prohlášení účastníků dostupné na webu Ministerstva zahraničních věcí.

K dohodě o tom, že se budou v tomto formátu čelní ústavní činitelé nad zahraniční politikou setkávat, došlo v prosinci 2014 na schůzce prezidenta s předsedou vlády.

Případný dopad všech těchto aktivit na případné chování prezidenta v oblasti zahraniční politiky je jistě diskutovatelný, není ovšem pravdou, že by z popisovaných bodů nedělal Sobotka nic.

Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.

Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.

Nárůst vlivu extremismu je v posledních měsících často dáván do souvislosti s migrací, na její kritice se snaží profitovat s různým úspěchem řada politických subjektů napříč Evropou.

Ve všech čtyřech sousedních státech České republiky se v posledních několika měsících uskutečnily volby, v Polsku a na Slovensku parlamentní, v Německu (ve třech spolkových zemích) a v Rakousku (ve čtyřech) se uskutečnily zemské volby

SLOVENSKO

Březnové parlamentní volby vyhrála strana SMER-SD premiéra Fica, kromě propadu zisku Ficovy strany byl jedním z hlavních momentů voleb vzestup extrémně pravicové L'udové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, která získala přes 8 % hlasů. Průzkum agentury Median naznačil, že 69 % voličů této strany označilo uprchlickou krizi jako zásadní téma při rozhodování, v kontextu všech voličů toto téma rezonovalo u 53 % slovenské populace s volebním právem. Za palčivější problémy označili lidé v průzkumu zdravotnictví (80 %), korupci, nezaměstnanost, státní zadlužování, problematiku justice, sociální politiku nebo podporu školství, vědy, kultury a sportu.

POLSKO

Listopadové parlamentní volby v Polsku ovládla strana Právo a spravedlnost, která sice razí anti-imigrační rétoriku, nicméně tématem voleb byla spíše ekonomické témata, sociální problémy a další faktory, spojené mimo jiné s únavy občanů z osmileté vlády Občanské platformy. K migrantům jednoznačně nejostřeji vymezující se strana europoslance Janusze Korwin-Mikkeho KORWiN se do Sejmu nedostala. Zakladatel strany byl na podzim roku 2015 suspendován, protože během červnového jednání veřejně hajloval.

NĚMECKO

V březnu se ve třech zemích uskutečnily volby do spolkových sněmů, v nám nejbližším Sasku-Anhaltsku zaznamenala historický úspěch krajně pravicová strana Alternative fur Deutschland (AfD), která získala 24,2 % hlasů. Volby však se ziskem takřka 30 % vyhrál kandidát CDU Angely Merkelové. V Bádensku-Württembersku zvítězili Zelení, AfD skončila se ziskem lehce přes 15 % na třetím místě. V Porýní-Falcu zvítězila kandidátka sociální demokracie, AfD skončila s 12 % na třetím místě.

Hodnotit výsledky voleb jako propad migrační politiky Angely Merkelové je tedy diskutabilní, byť právě na kritice její politiky byl postaven zisk AfD.

RAKOUSKO

Stejně jako v Německu, tak i v Rakousko byla klíčovým tématem zemských voleb migrační krize.

Pravicově populistiská strana FPÖ výrazně uspěla v říjnových volbách v Horních Rakousech, když získala přes 30 % hlasů. Velkou podporu získala strany i ve Vídni, tu nicméně uhájili sociální demokraté, kteří ve městě vládnou od roku 1945.

FRANCIE

Mimoto v prvním kole prosincových reginálních voleb zvítězila krajně pravicová Národní fronta v šesti z 13 regionů, ve kterých se hlasování uskutečnilo, ve druhém kole ovšem svůj úspěch nezopakovala.

Analýza magazínu The Time ovšem nárůst krajně pravicové politiky dává do souvislosti s dalšími fenomény, které Evropu ovlivňují, kromě migrační krize je to vztah Evropské unie a Ruska nebo nestabilita Evropské unie spojována s možným vystoupením Velké Británie či Řecka, jdoucí ruku v ruce s krizí eurozóny.

V únoru letošního roku požádalo Německo, Řecko a Turecko NATO o pomoc při řešení migrační krize, a to především s monitorováním pašeráckých tras. O pár dnů později již NATO pověřilo tři své bojové lodě úkolem hlídat Egejské moře.

Námořní síly NATO (tzv. SNMG2) tak již v únoru zahájily přesun do tureckých a řeckých vod, kde mají pomoci EU monitorovat situaci. V současné době je v Egejském moři 7 fregat NATO. První lodí, která se zapojila do akce, je německá fregata BONN s velitelem mise Jörgem Kleinem. Jak správně uvádí Stropnický, mezi další země zapojené do SNMG2 patří Kanada, Turecko, Řecko, Velká Británie, Holandsko a Francie.

Velikost bojových lodí NATO je skutečně větší, než lodě, které má k dispozici Frontex. Pro srovnání přikládáme fotografie německé fregaty BONN z námořních sil NATO a řecké hlídkové lodi zapojené do mise agentury Frontex.

BONN. Zdroj: NATO

Řecká hlídková loď. Zdroj: Frontex

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť EU ani NATO zatím nepublikovaly žádný report hovořící o tom, zda se silám NATO v Egejském moři daří či nedaří omezovat pašeráky osob. Namísto toho se objevují kritiky zapojení vojenských lodí NATO do akcí na Egejském moři. Ty jsou skeptické vůči schopnosti lodí odstrašit pašeráky a jejich přítomnost může zvýšit ohrožení života uprchlíků s nárokem na azyl. Německý ministr zahraničí například prohlásil, že: "NATO nemůže hrát žádnou roli ve snaze zvládnout migrační krizi."Organizace Doktoři bez hranic zase upozorňuje, že: "zapojení NATO do monitorování nelegálního překračování hranic je nebezpečně krátkozraké. Lidé budou i nadále riskovat své životy při hledání bezpečí a ochrany, a to bez ohledu na to, jaké překážky jim EU a NATO položí do cesty."

Vládní návrh novely (.pdf, str. 3) zákona, kterým se mění některé volební zákony, jsou stanoveny maximální výdaje strany na kampaň:

(2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout
a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané
hodnoty,
b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb.

Výši daru politickým stranám limituje zákon o politických stranách. V § 18 novely zákona (.pdf, str. 4) stojí, že od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč.

Projednávání této novely a postoj hnutí ANO, jsme se již věnovali. V červenci 2015 Faltýnek v rozhovoru pro Události, komentáře potvrdil, že hnutí ANO mělo vůči limitaci darů politickým stranám výhrady. Vládní návrh zákona byl nakonec jednoznačně přijat (.doc, str. 3).

Samotná Ústava ČR sice upřednostňuje realizaci státní moci nepřímo v rámci systému reprezentativní demokracie, zároveň připouští výkon přímé demokracie. Podmiňuje jej však vydáním ústavního zákona, s tím, že tento zákon zmocní lid k výkonu státní moci. Dosud jediným příkladem uzákonění celostátního referenda je vyhlášení ústavního zákona o referendu o přistoupení ČR k EU. Zákon o referendu je tedy ústavou předpokládán.

Poplatky za pobyt v nemocnici byly po verdiktu Ústavního soudu zrušeny od 1. ledna roku 2014 (nález Ústavního Soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/11), z důvodu možné nedostupnosti chudším vrstvám obyvatel. Stejně tak byly v duchu zrovnoprávnění dostupnosti lékařské péče všechny regulační poplatky, s výjimkou poplatku za využití lékařské pohotovostní služby, zrušeny vládou k 1.1.2015 (MZV). Možnost jejich exekučního vymáhání byla vzápětí Ústavním soudem vyhlášena protiústavní na podzim téhož roku (nález sp. zn. I. ÚS 491/15).

Jelikož všechny příjmy ze zrušených poplatků tekly přímo do rozpočtu nemocnic, při ověřování finančního dopadu těchto změn na zdravotnický systém ČR vycházíme ze statistiky publikované (.doc) Asociací českých a moravských nemocnic pro rok 2015.

poplatek

finanční dopad

regulační poplatky za vyšetření u lékaře

1 522 mil. Kč

regulační poplatky v lékárnách

1 847 mil. Kč

Celkem za vyšetření a v lékárnách

3 369 mil. Kč

regulační poplatky za hospitalizaci

2 104 mil. Kč

Celkem všechny uvedené regulační poplatky

5 473 mil. Kč

Celková ztráta nemocnic se pohybuje jen těsně nad zmiňovanými 5 mld. korun. Výrok Leoše Hegera tak hodnotíme jako pravdivý, neboť data v zásadě odpovídají jeho tvrzení.