Zadruhé ale je fakt i to, co říká Jiří (Rusnok – pozn. Demagog.cz), že i když odpočteme tenhle vliv, kdyby tady nebyl, tak stejně je evidentní, že se vybírá DPH z ekonomiky mnohem méně, než je spotřeba. Čili když porovnáte čísla nárůstu spotřeby, tak by to mělo kopírovat číslo nárůstu DPH. A ono nekopíruje, ono je mnohem nižší. To znamená schopnost vybírat daně za pana ministra Babiše bohužel klesá, místo aby stoupala.
Miroslav Kalousek mluví o vlivu zadržených nadměrných odpočtů, které daňová správa zadržela v prvních měsících roku 2014, což uměle nadhodnotilo loňský daňový výběr. Podle tiskových zpráv ministerstva docházelo v dalších měsících roku 2014 a i v průběhu letošního roku k postupnému vracení těchto daní. Celkově se jednalo o několik miliard korun.
Podle zprávy o pokladním plnění za leden až červen 2015 bylo "z celkové částky 12,1 mld. Kč (...) v období ledna až června 2014 vyplaceno celkem 4,9 mld. Kč". V meziročním srovnání tak dochází ke zkreslení o 7,2 miliardy.
Výběr DPH leden–červen 2015 106,20 mld.
Výběr DPH leden–červen 2014 111,54 mld.
Leden–červen 2014 (upraveno) 104,34 mld.
Index 2015/2014 po úpravě 101,8 %
Data ČSÚ o růstu spotřeby jsou dostupná zatím pouze za 1. čtvrtletí roku 2015. Tehdy podle statistického úřadu spotřeba meziročně vzrostla o 2,6 %, tedy o více, než o kolik se zvedl výběr daní. Nemáme ale aktuálnější údaje o vývoji spotřeby, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
V těch rekordních žní roku 2004, kdy bylo sklizeno přes 8 milionů tun obilí, tak jsme 3 miliony tun vyvezli do zahraničí.
V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992). Z databáze zahraničního obchodu vyplývá, že při rozlišení zboží dle SITC na dvě místa (Obiloviny a obilné výrobky - kategorie 04) za období od 1.8.2004 až do 31.8.2005, byl celkový vývoz 2,079 milionů tun obilí (hodnoty dostupné zde (.xls)) a nikoliv tedy 3 miliony tun. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
A v té koaliční smlouvě, pokud se hovoří o eventuálním možném navýšení daní, tak ta formulace je v článku, který hovoří o tom, že zavedeme, respektive uděláme sníženou DPH na knihy, dětské, dětskou výživu a léky. A v souvislosti s tímto krokem zvážíme zavedení sektorové daně pro rok 2015.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jaroslav Faltýnek má pravdu, když se odkazuje na pasáž z koaliční smlouvy (pdf., str. 11) vlády Bohuslava Sobotky. Koaliční partneři se zavázali snížit sazbu DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. Prostředky na financování takových změn by chtěla vláda hledat v případném zavedení sektorové daně pro regulované odvětví. V koaliční smlouvě je jasně uvedeno, že zavedení takové daně bude na zvážení. Tedy v souladu s tím, co řekl Jaroslav Faltýnek. Vláda se zavázala k vyššímu zdanění pouze v oblasti hazardu.
Čína se letos stala největší ekonomikou světa.
Prezident ve svém výroku neuvádí, z jakého indikátoru vychází. Jedním z nejpoužívanějších ukazatelů je pak hodnota HDP, která se ale může lišit podle toho, k čemu je vztažena.
Z tabulek vytvořených na základě dat Mezinárodního měnového fondu za říjen 2015 vyplývá, že Čína v hodnotě HDP dle současných cen skončila až druhá. Oproti Spojeným státům na první příčce s 17 986 miliardami USD dosáhla 11 385 miliard USD.
Ve výši HDP dle parity kupní síly je s 19 510 miliardami mezinárodních dolarů Čína skutečně první. Ani tak výrok ale není pravdivý, v HDP dle parity kupní síly předběhla Čína USA již v roce 2014.
Na zahraničním výboru se o tom můžeme pouze bavit (o přítomnosti velvyslanců během prezidentových návštěv v zahraničí - pozn. Demagog.cz), nemáme pravomoc prezidenta předvolat.
Podle článku 54 Ústavy České republiky není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Tedy ani zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který upravuje fungování výborů, nepřisuzuje pravomoc předvolat prezidenta zahraničnímu (či jinému) výboru.
Máme závazky vůči Islandu, Baltským zemím, které potřebují ochranu vzdušného prostoru, které nemají své nadzvukové stíhačky a spoléhají na nás v tomto smyslu. Máme tam i programový závazek.
Odsouhlasené závazky ČR v rámci NATO týkající se ochrany vzdušného prostoru pro Island jsou opakující se záležitostí programového závazku vůči NATO.
Vůči NATO existují krátkodobé a dlouhodobé závazky. Ochrana vzdušného prostoru se řadí mezi krátkodobé závazky. Ochranou islandského vzdušného prostoru byla ĆR pověřena v minulém roce na 5 týdnů (.pdf, str. 1). V tomto roce schválila vláda na základě Návrhu na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k ochraně vzdušného prostoru Islandské republiky v rámci operace NATO nasazení leteckých sil v období na přelomu července a sprna 2015 (str. 2-4).
V Pobaltí je ochrana vzdušného prostoru zajišťována tzv. air policingem, kdy se členské státy NATO podílejí střídavě na ochraně Pobaltí. ČR se zapojila v roce 2009 a v roce 2012. Na základě současné situace a výskytu ských letadel ve vzdušném prostoru Pobaltí se tyto státy rozhodují o vytvoření vlastní letecké aliance pro vzdušnou ochranu.
Základní fakta o ochraně vzdušného prostoru v materiálu Ministerstva obrany zde.
Podle konstatování Evropské unie za rok 2012 daňové podvody v Evropské unii jsou 177 mld. eur. To je ten potenciál, to je to, co tady stále někdo plete, výběr daní a zabránění neodvodům DPH. To jsou ty karuselové obchody. Česká republika má 22 % nezaplacených daní, to je precizní odhad Evropské unie. To znamená 3,2 mld. eur je tady potenciál, že každý rok přicházíme o DPH z titulu podvodů na DPH.
Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.
Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.
Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.
Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.
Doležal: Aby pacient přesně věděl, jaký zákrok mu bude prováděn, jakým způsobem může být případně poškozen nebo nepoškozen, co to všechno řeší; a toto by se mělo vždy s pacientem řádně projednat a mělo by to být i ze zákona povinností příslušných zdravotních zařízení. Moderátor: Z jakého zákona: Doležal: Toto vychází ze zákona č. 50, o zdraví, a pak jsou to další (…) jsou zde samozřejmě i vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, Karel Doležal totiž mluví o tom, že je nutné schválit zákony, které zajišťují uvedená práva pacientům. Tato práva ale již existují ve stávající legislativě.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví v § 31 povinnosti poskytovatele zdravotní péče, který podle této úpravy musí:
Tato práva zaručuje také etický kodex Práva pacientů ČR, vydaný Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, ten však není právně vymahatelný.
Pan hejtman Rozbořil nemůže kandidovat podle našich stranických norem, je-li člověk obviněn, nemůže být na kandidátce.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v novém volebním řádu ČSSD pro krajské volby se píše, že kandidát musí předložit čestné prohlášení, že si není vědom, že je obžalován nebo obviněn z úmyslného trestného činu. Což zjevně v případě hejtmana Rozbořila není možné.
"Část IIISestavování kandidátních listin§ 4Podmínky pro zařazení kandidáta na kandidátní listinu pro volby1) Na kandidátní listinu pro volby může být zařazen jen kandidát, který:
e) předloží čestné prohlášení, že si není vědom, že je obžalován nebo obviněn z úmyslného trestného činu a čestné prohlášení, že si není vědom, že je evidován jako osoba uvedená v § 2, odst. 1, písmeno a) nebo b) zákona č. 451/1991 Sb. V platném znění."
OSN, jak už jsem říkal, odhaduje tu uprchlickou vlnu na dvojnásobnou příští rok. Evropská unie na summitu na Maltě dokonce na trojnásobnou.
Při hodnocení výroku vycházíme ze zprávy OSN a ekonomické předpovědi EU. Oba dokumenty rozporují čísla uváděná prezidentem Zemanem.
Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN (UNHCR) z 1. října 2015 zpřesňuje původní odhad pro letošní rok na 700 tisíc příchozích přes Středozemní moře (původní odhad 350 tisíc příchozích byl překročen už v září). Stejné číslo predikuje pro rok 2016. Nejedná se tedy o dvojnásobek, ale o stejné číslo.
Odhad Evropské komise vychází z dokumentu European Economic Forecast (Ekonomická předpověď EU) z listopadu 2015. Tabulka na straně 50 uvádí odhad celkového počtu uprchlíků pro rok 2015 na 1,2 milionu. Celkový počet uprchlíků pro predikované období 2015–2017 jsou 3 miliony (str. 48 dokumentu). Ani zde výrok Miloše Zemana neodpovídá, pokud by se skutečně mělo v příštím roce jednat o trojnásobný počet proti letošnímu roku, bylo by to více příchozích než EK předpovídá pro celé 3 roky.
