Přehled ověřených výroků

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Ministr Zaorálek má tedy pravdu v tom, že jeden typ sankcí byl uvalen v souvislosti s anexí Krymu a další kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, i v tom, že opatření zůstávají v platnosti.

Proces zadávání veřejných zakázek ministr Stropnický značně zjednodušil. Nicméně budeme vycházet z jeho příkladu a za pomoci příručky (.pdf) k zadávání veřejných zakázek z pera MPSV jej rozebereme. Ve všech následujícíh případech, pokud není řečeno jinak, jde o ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách.

Zakázka Ministerstva obrany je hodnocena jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. V oblasti obrany a bezpečnosti se pohybujeme, neboť vojenské kamiony spadají pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě se dle § 10a řídí zvláštními ustanovení o takových zakázkách. Nadlimitní je, neboť nákup 50 kamionů Tatra patrně přesahuje částku 5.244.000 Kč stanovenou nařízením vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách jako limit nadlimitních zakázek, kam spadá pod § 2 odst. 1 písm. b, neboť by šlo o vojenská vozidla, tedy položku 8702 z kapitoly 87 přílohy k tomuto nařízení. Veřejnou je v souladu s § 2 odst. 2 písm a, neboť jejím zadavatelem je Česká Republika. O veřejnou zakázku na dodávky jde dle § 8.

Pro takovéto zakázky velkého rozsahu a významu jsou pochopitelně nároky na výběrové řízení poměrně přísné. Přesto existuje několik východisek, jak navázat na dobrou zkušenost s osvědčenou firmou a vypsat tzv. jednací řízení bez uveřejnění, tedy rovnou zahájit jednání o obchodu s jediným dodavatelem.

Zákon počítá se situacemi jako krajně naléhavé případy, unikátní charakter dodávky (resp. jejího dodavatele), výzkumné účely či mimořádně výhodná nabídka od dodavatele v insolvenci. Výjimka, která by pak mohla dopadat na zmíněný případ, je rozšíření dosavadní dodávky z některých praktických důvodů dle § 23 odst. 5 písm. b. Jednat přímo s Tatrou by ministerstvo mohlo, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

Pokud by tedy Tatra nedala nejlepší nabídku, dalo by se ji upřednostnit pod záštitou technického pohodlí či funkčnosti. Nelze tak ovšem činit na základě estetických preferencí. Další variantou by samozřejmě bylo uzavření rámcové smlouvy.

Poslední možnou variantou, kterou bychom chtěli zmínit, je skutečnost, že některé vozy mohou spadat pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě by dle § 10a

V zásadě však má ministr Stropnický pravdu. Zákon do určité míry svazuje veřejné zadavatele požadavky na transparentnost, rovné zacházení a základní kritérium pro nabídky - ekonomickou výhodností.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme celkové náklady na výstavbu dálnice D8.

Podle aktuálních plánů by měla být dálnice D8 dokončena na konci roku 2016, ačkoliv např. hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček nepředpokládá, že by se podařilo tento termín dodržet.

Andrej Babiš neuvádí zcela přesné údaje týkající se historie stavby. Výstavba dálnice D8 byla zahájena o šest let dříve, a to v dubnu 1984. Letos tak oslavila kulatých třicet let. Podrobný průběh výstavby dálnice je popsán např. na české Wikipedii. V letech 84–90 se ovšem postavil pouze krátký úsek dálnice.

V letech 1990 až 2001 bylo vybudováno 48,276 km dálnice. V letech 2002 až 2006 dalších 23,344 km. Za posledních 24 let také nebylo postaveno oněch 76 kilometrů, ale pouze 71,62 km.

Výroky Andreje Babiše k tématu dálnice D8 obsahují konstantně kontradiktorní údaje týkající se délky její výstavby. Před dvěma týdny pro iDnes.cz řekl, že se 76 km postavilo za posledních 21 let.

Neznáme ovšem celkovou výslednou cenu díla, neboť aktuálně stavěný úsek se důsledkem sesuvu svahu prodražuje. Aktuální čísla tak nejsou dostupná. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

1984–19904,175 km1,032 miliardy Kčs1990–200148,276 km6,461 miliardy Kč úsek 0801, jehož cenu se nám nedaří dohledat.2002–200623,344 km22,334 miliardy Kč2007–2016 (ve výstavbě)16,4 km(Dle Deníku bude stát cca 15 miliard Kč.)

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Tento výrok padl v kontextu vztahů (odlišných stanovisek) vlády a prezidenta. Je pravda, že v tomto konkrétním rozhovoru pro ruský První kanál Miloš Zeman nezpochybnil územní celistvost Ukrajiny. Toho se však dopustil již před časem, výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z neoficiálního překladu rozhovoru na serveru Nová republika, jednotlivé pasáže pak citovala i česká média (záznam rozhovoru na Youtube je k dispozici pouze v ruštině). Prezident v rozhovoru konstatoval, že "na Ukrajině je občanská válka" a v takových podmínkách je "jakákoliv hospodářská pomoc jen plýtvání penězi". Podle něj se předně musí dohodnout "Ukrajinci s Ukrajinci".

V tomto rozhovoru však nijak explicitně nezpochybňuje územní celistvost Ukrajiny.

Česká televize přinesla 20. listopadu přehled výroků prezidenta Zemana k celé krizi na Ukrajině. Prezident mluvil již v dubnu tohoto roku o celistvosti Ukrajiny v tom smyslu, že Krym vlastně Ukrajině nikdy nepatřil. Sám Mach pak v těchto Otázkách Václava Moravce mluví o tzv. Budapešťském memorandu, které Ukrajině přiznávalo nedotknutelnost území, a to i včetně Krymu.

Miloš Zeman byl předseda vlády České republiky v období 22. 7. 1998 - 12. 7. 2002. V tomto období (a v roce 2003) se držel rozpočet na obranu na těchto hodnotách (podíl výdajů kapitoly MO na HDP):

1998 - 2,07%

1999 - 2,25% (První Zemanovou vládou schvalovaný rozpočet)

2000 - 2,35%

2001 - 2,10%

2002 - 2,23%

2003 - 2,21% (Rozpočet schvalovaný již vládou Špidlovou)

Tedy mezi roky 1998 až 2003 byl rozpočet na obranu opravdu nad úrovní dvou procent.

Pokud jde o porovnání s následujícím obdobím, pak již rozpočet na obranu opravdu plynule klesal - jen se dvěma výjimkami: V roce 2005 a 2009 oproti předchozímu roku stoupal, v obou případech však již hodnotu 2 procent nepřesáhl.

Ministři zahraničí EU zahájili operaci proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Jedná se o první fázi, která je založená na sběru informací.

" Po první fázi sběru informací by měly následovat další kroky, jako například zabavování a ničení pašeráckých plavidel, které však vyžadují přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a souhlas případně dotčených zemí, jako je Libye. Takový souhlas komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta. "

Potřebu přijetí rezoluce Rady bezpečnosti upravuje Charta Organizace spojených národů (.pdf). Konkrétně se jedná o kapitolu VII, článek 39 a následující, která upravuje akce při ohrožení míru, porušení míru a útočných činech.

Jednací řád Poslanecké sněmovny stanovuje, že návrhy projednávané v Poslanecké sněmovně prochází rozpravami, do nichž se hlásí koaliční i opoziční poslanci (§ 58). Jejich povinností je mluvit k věci (není obvyklé, že by se i při porušení této věci odjímalo slovo), přičemž řečnická doba může být omezena na 10 minut (§ 59), aby nedocházelo k dlouhým monologům poslanců a zamezilo se obstrukcím, které mohou zablokovat jednání.

I přes tyto možnosti zabraňující obstrukcím k dlouhým monologům při jednání dochází, příkladem je řeč Miroslava Kalouska na jednání o EET v Poslanecké sněmovně 11. prosince. Ten ovšem patří k řečníkům s přednostním právem (předsedové stran, klubů, členové vlády, vedení Poslanecké sněmovny, prezident republiky), kteří mohou vystoupit kdykoli a bez omezení.

Další možností, jak zablokovat jednání, je hromadné odhlášení se z hlasovacích zařízení. Musí totiž být přihlášeno alespoň 67 poslanců, tedy 1/3 všech poslanců (hlava druhá, článek 39), aby byla dolní komora parlamentu usnášeníschopná.

Poslanci mohou také navrhovat změnu nebo doplnění pořadu schůze a tyto návrhy mohou ve velkém počtu rovněž zablokovat jednání. Při jednání o EET 27. listopadu nepřipustila opozice projednávání tím, že načítala změny programu v době, která je vymezena pro 3. čtení zákona.

Jednací řád také stanoví, že návrhy zákonů se ve 3. čtením projednávají ve stanovených dnech, které připadají na středu a pátek v čase od 9 do 14 hodin, pokud Poslanecká sněmovna nerozhodne jinak. O změně času na projednávání navíc nemůže dolní komora hlasovat, pokud proti návrhu vznesou námitku minimálně dva poslanecké kluby (§ 95a). V Poslanecké sněmovně v současnosti působí sedm poslaneckých klubů a nezařazení poslanci. Pokud by se tedy např. opoziční TOP 09 a ODS spojily a jejich poslanecké kluby podaly námitku, nebylo by možné projednávat třetí čtení návrhu zákona v jiných než stanovených termínech. Tak se také reálně děje.

Již zmíněná elektronická evidence tržeb projednávaná poslanci je příkladem, na němž je možné demonstrovat, že menšinová opozice skutečně má možnosti blokovat jednání a tím bránit prosazení většinového názoru. Že je to skutečně problém, který způsobuje hromadění neprojednaných návrhů, dokládá i fakt, že poslanci přemýšlí o změně znění Jednacího řádu. Jednací řád je ovšem zákon, tudíž i jeho změna by musela projít projednáváním a teoreticky by tak mohla být ve 3. čtením zablokována 2 kluby.

Nejprve je důležité si říci, co jsou to biopaliva druhé generace. „U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, metanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.“

Nepodařilo se nám dohledat, zda v České republice skutečně existuje výrobce schopen produkovat druhou generaci biopaliv. Každopádně Kalousek má pravdu, že na jednotném evropském trhu působí řada továren, která nejrůznější technologie na výrobu pokročilých biopaliv používají, resp. ji vyvíjejí a zdokonalují, jak shrnuje podrobná výzkumná zpráva z roku 2013 (zde, .pdf), ze které vychází rovněž tato přehledová mapa.

Vliv Andreje Babiše na zmiňovanou novelu zevrubně rozebíráme v následujícím výroku.

Jan Veleba je skutečně prezidentem Agrární komory ČR od března 2005 (.pdf, str. 1), tedy nyní devátým rokem. Za tuto dobu se na čele ministerstva zemědělství vystřídali: Jaroslav Palas, Petr Zgarba, Jan Mládek, Milena Vicenová, Petr Gandalovič, Jakub Šebesta, Ivan Fuksa, Petr Bendl a Miroslav Toman. Dohromady jde tedy o devět ministrů a ministryň, avšak funkční období Jana Veleby s ministrem Palasem se překrývalo pouze zhruba jeden měsíc, během kterého se žádná jednání ani nemusela stihnout. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.