Přehled ověřených výroků

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016.

Na základě analýzy plánovaných výdajů státního rozčpotu pro rok 2016 (.pdf) a jejich porovnání s čísly za rok 2015 jsme identifikovali následující signifikantní nárůsty:

- kapitola 501 - Platy se navýšila o 10 %, tj. 6,5 miliardy korun,
- kapitola 513 - Nákup materiálu o 19 %, tj. o 1 miliardu korun,
- kapitola 521 - Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům o 18 %, tj. 7,8 miliardy korun,
- kapitola 532 - Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 21 %, tj. 21,5 miliardy korun,
- kapitola 549 - Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu o 15 %, tj. 2 miliardy korun,
- kapitola 633 - Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně o 33 %, tj. 7,3 miliardy korun.

Z tohoto přehledu je patrné, že navýšení výdajů oproti loňskému roku zdaleka neputuje jen na platy. Navíc nárůst platů například u zmíněných učitelů má činit pro rok 2016 3,3 % - tento růst byl zachován i v roce 2011, kdy se jinak platy ve státní sféře plošně snižovaly.

Začátkem srpna 2014 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret zakazující nebo omezující dovoz produktů zemědělské výroby, surovin a potravin ze zemí, které na Rusko uvalily sankce. Mezi tyto země patří i Česká republika jakožto součást Evropské unie.

To ovlivnilo pokles cen určitých komodit na evropském trhu, a to kvůli jednoduchému principu – zakázaný evropský export do Ruska způsobil přebytky potravin v některých zemích Evropské unie, čímž vznikl automaticky tlak na snížení cen tím, že české obchodní řetězce preferovaly levnější dodavatele ze zahraničí.

Celkový odhad primárních finančních ztrát na tržbách za zboží se tak odhaduje na cca 250-300 milionů korun do konce roku 2014. Sekundární dopady pak hlásí počáteční pokles cen určitých potravin, způsobený právě přetlakem nabídky v zemích Evropské unie. Obchodníci snižují výkupní ceny, což je patrné např. na případu mléka, jehož výkupní cena v srpnu 2014 klesla o 2,2 % právě v důsledku ruských sankcí.

Řecko skutečně nesdílí hranici s žádným státem, který by byl součástí Schengenského prostoru. Sousedem Řecka je sice členský stát Evropské unie Bulharsko, to však "schengenským" státem není.

mapa Schengenského prostoru

Nařízení Evropského parlamentu a Rady z března 2006 o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb, tzv. Schengenský kodex (pdf, str. 1, bod 5), říká, že na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé vztahují práva volného pohybu rovnocenná právům občanů Unie.

Kodex zároveň v článku 5 stanovuje kritéria, která musí příslušník třetí země při vstupu na území splnit.

O platbách do systému zdravotního pojištění, respektive o rozdílech odvedených částek mezi zaměstnanci a živnostníky se zmínil už Václav Moravec během OVM. „Zatímco zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc korun měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60% paušálem zaplatí 1800 korun, více viz změny v platbě zdravotního pojištění.“ Pokud se podíváme na zákoník práce, můžeme vidět, na co má zaměstnanec na rozdíl od živnostníka nárok. Například: právo na dovolenou, povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu jeho dočasné pracovní neschopnost, či určitá ochrana proti ztrátě zaměstnání.

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.

ČT se pokusila odvysílat živý vstup z Klárova v 14:07 (čas cca 4:10), nepodařilo se však navázat spojení s reportérkou ČT, o čemž mluví pan senátor Veleba. Další živý vstup se neuskutečnil. Je však třeba říci, že o akci ČT informovala v dalších zprávách na ČT 24 (např. v 17:04 , čas cca 1:53) a také ve večerních Událostech (čas cca 2:20).

Volby v Donbasu (Luhanská a Doněcká oblast) jsou opravdu součástí “Minského protokolu” uzavřeném 5. září (KyivPost, Russia Today, oficiální dokument v ruském jazyce). Konkrétně krokem č. 9, ve kterém se uvádí, že by měly být “provedeny předčasné místní volby v souladu se zákonem Ukrajiny "O dočasném režimu místní samosprávy v určitých okresech Doněcké a Luhanské oblasti" (Zákon o zvláštním statutu)”.

Jak tedy protokol uvádí, jejich provedení je vázáno na konkrétní ukrajinský zákon, který byl schválen 16. září (KyivPost, Russia Today). Tyto volby však měly být dle zmíněného zákona (Russia Today, TASS, NY Times, o riginál v ukrajinském jazyce - Článek 10, odstavec 2) komunální, uskutečněné 7. prosince 2014 a provedené v souladu s ukrajinskou ústavou.

Volby prezidentské a parlamentní provedené 2. listopadu tak nebyly v souladu s Minským protokolem a výrok pana Doubravy nelze hodnotit jako pravdivý.

Novela zákona (str. 1) o platech ústavních činitelů, kterou v současné době projednává Poslanecká sněmovna, skutečně upravuje nejenom platy poslanců, ale i ministrů, soudců a například europoslanců.

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.