Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu, že koalice opravdu učinila ústupky opozici výměnou za rychlejší schválení zákona. Pravdou však není, že hrozilo zablokování veškerých unijních dotací pro Českou republiku.

Opozice sice dle svých vyjádření po Českou televizi slibovala, že je připravena blokovat kvůli zákonu o státní službě Poslaneckou sněmovnu až do konce volebního období. K obstrukcím však nakonec nedošlo. Podrobná rozprava ve druhém čtení návrhu zákona trvala podle Aktuálně.cz hodinu a půl. Zákon byl schválen ve třetím čtení 10. září 2014, které se v důsledku kompromisní dohody koalice s opozicí obešlo také bez obstrukcí. Miroslav Kalousek při té příležitosti uvedl, že byla dodržena důležitá a prospěšná politická dohoda, která přinese do státní správy stabilitu. Zbyněk Stanjura řekl, že zákon vytváří dobré předpoklady pro kvalitní státní službu.

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned.cz, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačila" tak, jak naznačuje ministr. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Výrok je nepravdivý, jelikož Czech Defence League vznikla právě okolo platformy Islám v ČR nechceme a jedná se o provázané subjekty.

Jana Černochová mluví o Souhrnné situační zprávě o extremismu z 15. října 2014, ve které se píše o Czech Defence League/Islám v České republice nechceme v souvislosti s prostředím internetu.

Souhrnná situační zpráva (.pdf, str. 4) z 15. října 2014 hovoří o několika virtuálních islamofobních subjektech, mezi něž řadí například Czech Defence League/Islám v České republice nechceme.

Dále je zmíněno, že " Někteří islamofobní aktivisté, kteří byli v minulosti aktivní jen na internetu, v posledních měsících přistoupili k přímým provokacím" (str. 4).

Není však uveden název konkrétní organizace, o kterou se v této souvislosti jedná.

V Souhrnné situační zprávě (.pdf, str. 3-4) z 20. ledna 2015 je napsáno:

" Na projevy islamofobie se dlouhodobě profiluje uskupení Czech Defence League (CzDL), zastoupené skupinou Islám v ČR nechceme (IvČRN) v síti Facebook. "

Protože ani v jedné ze zpráv nejsou skupiny Czech Defence League a Islám v České republice nechceme uváděny jako oddělené subjekty, můžeme říct, že se jedná o propojené skupiny.

Původní facebooková skupina Islám v České republice nechceme byla založena před třemi lety. Dnes se nazývá "největší nestrannou platformou na českém internetu", která se staví na obranu demokratické ústavy a sekulárního státu " proti totalitním ideologiím a islámu jako nejagresivněji se šířící ideologii současnosti obzvlášť".

Okolo této skupiny vzniklo občanské sdružení Czech Defence League (.pdf, str. 10), které bylo zaregistrováno v roce 2011.

Spojitost obou spolků je tedy mnohem bližší, než Černochová naznačuje. Ilustrovat to lze i na Facebookové stránce hnutí, kde mezi "oblíbenými stránkami" figuruje řada profilů právě Czech Defence League:

Oproti tomu občanské sdružení Czech Defense League (.pdf, str. 6) bylo zaregistrováno v roce 2012. (pozn. Demagog – ve slově Defense se v tomto případě píše "s").

Toto sdružení není aktivní. I v souvislosti s danou zprávou se tedy dá předpokládat, že Černochová hovoří o prvním zmiňovaném.

Výrok je nepravdivý, jelikož Kmoníček neuvádí ani přesné číslo devizových zásob, ani počtu českých firem v Kazachstánu. Rovněž u dojednaných kontraktů není jisté, zda se skutečně uzavřou. Jedná se o pouhé memorandum. Navíc se podle mediálních zdrojů témata lidských práv na oficiálních jednáních vůbec neotevřela.

Jak informuje ČTK prostřednictvím Aktuálně či Ihned, české firmy podepsaly v Kazachstánu dohody za asi 450 milionů dolarů. Ve většině případů se ovšem jednalo o podpis memorand předpokládajících další jednání o spolupráci.Ty se týkají dodávek technologií a technologických celků v oblasti zemědělství, důlních zařízení, ale také dodávek zbraní.

Faktografická data o Kazachstánu jsou dostupná například na webech MZV nebo The World Factbook; se svými 2,724,900 km² je Kazachstán opravdu největším vnitrozemským a devátým největším státem světa. Kazachstán však reálně disponuje méně než třetinovými devizovými rezervami (29,34 miliard USD ke 31. prosinci 2013), což potvrzují i data IMF nebo T rading Economics.

Informace o hospodářských vztazích České republiky a Kazachstánu jsou dostupné rovněž na webu MZV; portál pro podnikání a export B usinessInfo.cz pak uvádí, že " dle oficiálních informací působí na kazachstánském trhu v současné době 34 společností s českou účastí ".

Co se týče otázky lidských práv, harmonogram prezidentské cesty je zveřejněn na stránkách Pražského hradu a absentuje explicitní zmínka o lidských právech. Naopak dle Českého rozhlasu prezident Zeman označil Kazachstán za zemi " ekonomického zázraku " a celé cestě dominovaly pouze ekonomická témata (vis-à-vis lidským právům). Česká televize v této souvislosti dokonce uvádí: " Poté, co Miloš Zeman čelil při říjnové návštěvě Číny kritice, že 'neučí lidská práva', neprobíral toto téma ani s Nursultanem Nazarbajevem."

Škoda Auto vstoupila na čínský trh v roce 2007 a od roku 2010 je Čína pro Škodu nejsilnějším trhem. Auta vyrábí Škoda ve své partnerské automobilce Volkswagen, jehož je Škoda Auto součástí.

V této době byla Česká republika skutečně ještě obhájcem lidských práv, změnu kurzu české zahraniční politiky oznámila až Rusnokova vláda. Současná vláda v nastaveném kurzu pokračuje (.pdf, s. 17−18). Velikým zastáncem tohoto trendu je také prezident Miloš Zeman.

Premiér Mirek Topolánek zavedl r ovnou daň vypočítávanou ze základu tzv. superhrubé mzdyZákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů v roce 2008. Její princip znamenánesníženízákladu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň jejízvýšení o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %). Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde.

Základ daně tak vzrostl o 34 % a 15% daň ze superhrubé mzdy je skutečně přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Ministr Babiš ale neříká pravdu, když tvrdí, že zavedení rovné daně a superhrubé mzdy bylo provedeno ve dvou krocích, v důsledku toho, že „zjistili, že vyberou málo peněz“.

Solidární daň byla skutečně zavedenadodatečně, vládou Petra Nečase v roce 2013. Jedná se o navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl 48násobek průměrné mzdy.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Bohuslav Sobotka Zemanův přílet do České republiky kritizoval. V případě Martina Stropnického měl Bursík pravdu.

Není pravda, že by Bohuslav Sobotka Zemanův návrat do Česka nekritizoval − Sobotka se nechal slyšet, že příletem s PPF Zeman návštěvu Číny zkazil.

Naopak ministr obrany Martin Stropnický k této věci nezastal žádný postoj − uvedl, že Zemanův přílet je jeho věc.

Petr Mach ve svém výroku naznačuje, že na Ukrajinu budou uvaleny regulace a nařízení místo uvolnění obchodu. Ve skutečnosti jsou však regulace a nařízení zaváděny právě kvůli zavedení volného obchodu, tyto procesy jdou ruku v ruce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Evropský parlament hlasoval o Asociační dohodě (.pdf) mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která zahrnuje i dohodu o volném obchodu (.pdf).

Dohoda o volném obchodu vždy nutně zahrnuje i harmonizaci právních řádů, norem a standardů, aby mohl být volný pohyb zboží vůbec umožněn. Dohoda s Ukrajinou není výjimkou. Zvláště v kombinaci s Asociační dohodou jde o nastavení rámce pro proces, v němž by Ukrajina postupně měla přejímat evropskou legislativu. I pokud bychom z uvažování vyjmuli Asociační dohodu, přejmutí evropských pravidel v nějaké míře by bylo s dohodou o volném obchodu nutně spojeno. Asociační dohoda pokrývá i další oblasti, kromě volného trhu, a "acquis" (sumu evropské legislativy) tak bude Ukrajina postupně přejímat celé.

Proces přejímání evropské legislativy je jistě pro státy náročný, v rámci přístupových rozhovorů jím prošla jak Česká republika, tak Bulharsko. Nepodařilo se nám však najít studii, která by tíživost pro jednotlivé státy porovnávala.

Petr Mach skutečně na půdě Evropského parlamentu argumentoval proti této dohodě. Jeho vystoupení je k dispozici např. na serveru Youtube.

Výrok Petra Macha hodnotíme jako zavádějící, jelikož se nejedná o situaci, kdy by místo volného obchodu přišla smlouva pouze uvalující balík obrovských regulací a nařízení. S Ukrajinou byla podepsána Asociační dohoda zahrnující Dohodu o volném obchodu, jejíž nedílnou součástí jsou i regulace a nařízení. Bez regulací a nařízení by však nikdy nemohla existovat ani samotná dohoda o volném obchodu.

Paní Michalákové, české matce, která dlouhodobě žije v Norsku, avšak nikdy nepřijala norské občanství, byly její děti norskými úřady odebrány v květnu 2011, a to kvůli údajnému pohlavnímu zneužívání či fyzickému týrání ze strany otce. Podezření se však neprokázalo, policie probíhající vyšetřování zastavila a žádné obvinění nepadlo.

Dá se tedy spekulovat, na základě čeho byly děti paní Michálkové odebrány, avšak například poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková v tomto případě vidí vykonstruované udání místní školky, která chtěla vědomě rodiče dětí poškodit. Stejně jako Petr Mach tvrdí, že české úřady v tomto případu moc kroků pro nápravu nepodnikly.

Co se týče popisu zmíněné kauzy, je vyjádření Petra Macha přesné.

Ministerstvo zahraničí se v tomto případu angažuje, což dokládá například rozhovor Lubomíra Zaorálka s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem nebo krok českého velvyslanectví v Norsku, které po tamním ministerstvu zahraničí žádalo vysvětlující nótu. Ta však byla norskou stranou vzhledem k české neúčasti na procesu řízení odmítnuta.

Tyto kroky MZV celou situaci nedokázaly vyřešit, to však neznamená, že by Zaorálkův úřad nedělal v celé záležitosti vůbec nic. Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti. Jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli jakéhosi mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.

Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení (ministerstvo se angažuje vs. ministerstvo nic nedokázalo ergo nedělá nic) ponecháme na čtenáři.

K historicky prvnímu dosažení záporných úrokových sazeb došlo v druhé polovině roku 2015, což České republice zajišťuje dodatečné příjmy z přijatých půjček.

Tiskové zpráva Ministerstva financí z 26. srpna 2015 informuje o historicky prvním dosažení záporného úroku ve výšce 0,001 % v aukci střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. To v praxi skutečně znamená, že za půjčku v podobě prodeje státních dluhopisů stát inkasuje dodatečný příjem.

Další tisková zpráva MF z 18. prosince informuje o takovémto dodatečném příjmů za rok 2015 ve výšce 414 milionů korun.

V roce 2014 úrok ještě záporných hodnot nedosahoval, a proto není jasné, o jakém „výdělku“ hovoří ministr v poslední větě svého výroku. Kontaktovali jsme tedy Ministerstvo financí s žádostí o další informace k tomuto tématu a prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný.

MS2014+ je informační systém strukturálních fondů a je tak základním nástrojem pro sledování využívání finanční pomoci z investičních fondů EU v programovém období 2014-2020 a pro vyhodnocování realizace kohezní politiky na národní úrovni. Právě začátek čerpání dotací z fondů EU na následující programové období je však závislý na existenci tohoto monitorovacího systému. Tento sytém, připravený Ministerstvem pro místní rozvoj, je však prozatím spuštěn pouze v jakési cvičné verzi. Systém již prošel 21 kontrolami, audity a znaleckými posudky, včetně dohledu Evropské komise a také průběžným auditem Ministerstva financí. Nicméně závěrečná auditní zpráva byla k tomuto systému mimořádně kritická. Tuto kontrolu provedl nezávislý Auditní orgán zřízený pod ministerstvem financí. Protože však předchozí zprávy nebyly zdaleka tak kritické, požádala 17.dubna ministryně Šlechtová o provedení nezávislého přezkoumání této zprávy. Vzhledem k této skutečnosti proto hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož monitorovací systém evidentně připraven není, zvláště pak v posledních dnech.