Co se dělo v Číně, nikoho nezajímalo. Psalo se jenom to, hlavní zpráva byla, jakým letěl letadlem.
Vzhledem k dostupným informacím hodnotíme výrok Jana Veleby jako zavádějící. Zpráva o návratu prezidenta Miloše Zemana z Číny zpět do České republiky soukromým letadlem vyvolala velký mediální zájem, média však informovala i o jiných skutečnostech.
Do středu pozornosti se dostala Zemanova debata s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o uznání celistvosti Číny včetně území Tibetu a Tchaj-wanu. Česko-čínské vztahy Miloš Zeman přirovnal k restartu počítače: "Měl bych říct, že teď máme nový, daleko lepší počítač. Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já jsem v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost, " řekl pro čínskou CCTV (ang.).
Český prezident v Číně domlouval česko-čínské letecké spojenectví mezi Prahou a Šanghají, jež označil za novou hedvábnou stezku. Uvedl, že by přímá linka mohla mít mezipřistání v Moskvě. "Někde se mezipřistávat musí a tím by to vytížení mohlo být podstatně, podstatně vyšší, " dodal pro ČTK. Prezident dále jednal o otevření pobočky Bank of China, jedné z největších bank na světě, v České republice. Hovořil také o spojení české animované postavičky Krtečka s čínským národním symbolem pandou v jednom seriálu.
Souhrn ohlášených projektů, které se v Číně během návštěvy prezidenta podařilo dojednat, popsala již v průběhu návštěvy také Česká televize.
A údaje právě třeba z německé rozvědky říkají, že těch mladých zdravých mužů je v celkovém kvantu uprchlíků asi osmdesát procent. Já jsem slyšel ještě vyšší procenta, ale budiž. Čili s tímto výrokem souhlasím, ale opakuji, není ojedinělý, říkají to téměř všichni, kdo té věci trochu rozumějí.
Miloš Zeman odkazuje na tvrzení Hanse-Georga Maassena, předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy. Jeho vyjádření, kde připustil, že 70 až 80 % uprchlíků jsou mladí muži ve věku 18 až 35 let, převzala řada českých médií, a to ze zprávy ČTK (za všechny uveďme ČT24). Primárním zdrojem této informace je rakouská agentura APA, jejíž zprávu se nám ovšem nepodařilo dohledat – převzatá informace je dostupná např. na serveru Tiroler Tageszeitung.
UNHCR (Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky) na druhou stranu uvádí informace o počtu uprchlíků následovně: z celkového počtu jde v 61 % o muže, ve 23 % o děti a v 15 % o ženy. Věková hranice bohužel není předmětem statistik.
Ze statistik Eurostatu z r. 2014 dále vyplývá, že muži mezi 18 a 34 lety tvořili z celkového množství jen přibližně 42 %.
Pokud vyjdeme z čistě německého případu, tak v roce 2014 byla tato čísla také podstatně menší. Data pocházejí ze Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (.pdf – str. 21–22).
Webu Bildblog, který se zabývá mediálními zprávami a jejich korekcemi, byla poskytnuta Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky zpráva o statistikách za leden 2015 až září 2015. Ta na jedné straně potvrzuje fakt, že 70 % příchozích do Německa jsou muži, avšak ve věková skupina 16 až 40 let tvoří pouze 46 %. Nejde tedy dle něj hovořit o 70 procentech mladých mužů.
Miloš Zeman má tedy pravdu, že je dostupná informace o tvrzení předsedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy o 70–80 % mladých imigrantů, není ovšem pravdou, že je to jediný výklad ze strany relevantních institucí.
Jako kdo byl v té předchozí vládě, sociální demokracie, takže prostě nedělejte (...), to je jedno, že tam byl jiný ministr zahraničí. Měli jsme, měli jsme před tím, před Zemanovou vládou jsme měli vládu (...), vládu Rusnokovu prostě, která byla udělaná politicky, takže nedělejte, že tam vůbec. To byla dohoda ODS a sociální demokracie. Měli tam svoje zástupce.
„Zemanovou“ vládou se dá rozumět vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014), která vznikla jako úřednická vláda z popudu prezidenta republiky Miloše Zemana. Před „Zemanovou“, resp. Rusnokovou, vládou byla v České republice vláda Petra Nečase (13. 7. 2010 – 10. 7. 2013) – tedy nikoliv vláda Rusnokova, jak tvrdí výrok.
Vláda nevzešla ze stranického zastoupení v Parlamentu, ale jako úřednická vláda jmenovaná prezidentem republiky. Rusnokova vláda nevznikla jako dohoda ODS a sociální demokracie, jelikož ODS v jednáních o vládě prosazovala pokračování současné vlády s novou premiérkou Miroslavou Němcovou.
Pokud mluví Petr Mach o vládě, která byla vytvořena politicky se zástupci ODS a ČSSD, tak tento kabinet by odpovídal (s tou výhradou, že v něm nominanty měla také Strana zelených) sboru Jana Fischera, jenž nastoupil po vyslovení nedůvěry druhé Topolánkově vládě a spravoval zemi do voleb v roce 2010. Původně měla vláda působit pouze do předčasných voleb na podzim 2009, ty se však nekonaly, a tak vláda zůstala až do řádných voleb v roce 2010.
Ale to, co tady říkal v červnu pan ministr financí (stran možnosti dosažení vyrovnaného rozpočtu v roce 2017/2018 - pozn. Demagog.cz), tak bylo něco jiného, než bylo uváděno dlouhodobě v dokumentech ministerstva financí. To znamená, i pro mě to bylo docela překvapivé sdělení. Ale já vycházím z toho, co je součástí vládní politiky a co je součástí dokumentace ministerstva financí.
Výrok předsedy vlády se týká vyjádření Andreje Babiše, které pronesl v Otázkách Václava Moravce 29. června 2014. Ministr financí uvedl: " A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako (...) Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní. "
Je tedy nutné uvést, že Babiš neřekl, že rozpočet bude vyrovnaný, ale že za předpokladu přijetí všech kroků, které má vláda v plánu, tak by měla v roce 2017 nastat možnost vyrovnaný rozpočet sestavit.
Sobotka má pravdu v tom, že dokumenty ministerstva financí s možností vyrovnaného rozpočtu v roce 2017 nepočítaly (pracujeme s dokumenty, které byly aktuální v době vystoupení Babiše ve zmíněném pořadu).
Konkrétně jde o Fiskální výhled (.pdf) z 30. května 2014. Na str. 3 zmíněného dokumentu v tabulce Nastavení fiskální politiky 2011-2017 je v roce 2017 predikováno saldo vládního sektoru ve výši -1,7 % HDP. Z toho vyplývá, že dokumentace ministerstva financí v době, kdy Babiš mluvil o možnosti dosažení vyrovnaného rozpočtu, počítala s deficitním rozpočtem pro rok 2017.
Ale tady je jedna velká kauza s Norskem, já jsem jeden z těch, co sbírá podpisy za petici, aby český stát a ministerstvo zahraničí začaly hájit práva českých občanů, paní Michalákové v Norsku, které tamní úřady odebraly její děti, aniž by tam policie prokázala jakékoliv pochybení.
Petr Mach s kolegou europoslancem Tomášem Zdechovským v rámci pomoci české matce (Evě Michalákové) získat zpět děti zadržované v Norskuzahájili finanční sbírku, na kauzu upozornili velvyslance Norska v Bruselu i další kolegy v Evropském parlamentu.
Ve svém proslovu na demonstraci na podporu Evy Michalákové, která se konala 18. listopadu u norské ambasády, pak mj. prohlásil: " Přinesl jsem i několik desítek archů petic, kterou podepsali členové naší Strany svobodných občanů a budeme v tomhle úsilí pokračovat ".
Strana svobodných občanů také organizuje petiční akce, kde sbírá podpisy na podporu českých dětí. Konkrétně web Svobodných popisuje činnost strany v tomto směru ve Zlínském kraji.
...ta věc stojí tak, že kdyby se to zastavilo (novela zákona o platech, která se teď projednává - pozn. Demagog.cz), tak tam bude těch 26 procent.
V případě, že nebude přijata novela zákona týkající se platů ústavních činitelů, stoupnou platy poslanců od začátku příštího roku o 26 %. Základní plat poslance by tak tedy stoupl ze současných 55 900 Kč na 70 400 Kč v případě, že navrhovaná novela zákona neprojde. Minulý návrh zákona za vlády Petra Nečase z roku 2010, který naposledy platy poslanců zmrazil, totiž počítal se zmrazením platů jen do roku 2015, kdy by se měly platy opět zvýšit. Tomuto razantnímu nárůstu platů poslanců se snaží zabránit právě navrhovaná novela zákona o platech ústavních činitelů.
Problematiku přehledně shrnuje náš blog či Idnes.cz.
Stejně jako my jsme měli, my jsme měli dočasně platný zákon, a to musí občané vědět, do roku 2015, který zaváděl tu 7% přirážku, která vlastně se týká těch nejvyšších příjmových skupin, tím, že jste odložili, a tím jste asi vyhověli sociální demokracii, já nevím, proč jste to udělali. Tím, že jste to zrušili a platí to pořád, tak jste fakticky zvýšili daně.
Novela zákona o daních příjmů č. 500/2012 Sb. zavádí do zákona mimo jiné tzv. solidární zvýšení daně. V původním znění pak byla součástí novely část jedenáctá, účinná k 1. lednu 2016, která tuto solidární daň zase ruší.
Současná vláda prosadila novelu č. 267/2014 Sb., která mimo jiné ruší toto ustanovení, které by ukončilo platnost solidární daně.
Není úplně korektní toto nazývat faktickým zvýšením daně, ale pravdou je, že koalice svým zásahem zabránila již naplánovanému snížení daní pro vysokopříjmové skupiny.
Čili vy jste zvýšili prokazatelně daně a je potřeba, aby to lidé věděli a my jsme zvýšili DPH v době ekonomické krize. Vy jste zvýšili daně v době, kdy máte 4% růst.
Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:
- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,
- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,
- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,
- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.
Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.
Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.
Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).
V tom návrhu je šokující (…) až 100% pokuta. 100% pokuta na vyměřený majetek je v podstatě trestněprávní postih, protože to je propadnutí majetku. (…) V daňovém řádu jsou nějaké zásady, že penále nemají byt likvidační a škrtící, jistě chápeme, že 100% penále není penále, ale je to propadnutí majetku.
Miroslav Kalousek přesne zmiňuje současnou úpravu daňového řádu: § 5 “(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.” V předkládaném návrhu se ale nejedná o pokutu pro vyměření majetku.
Návrh (doc. str.3) Ministerstva financí: “§ 38zb - Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %, nebo 100 %, pokud nesoučinnost poplatníka závažně ztížila nebo bránila stanovení daně.”
Ministerstvo k věci také uvádí: “Sankční rovina navrhovaného postupu by měla být zajištěna nikoliv prostřednictvím „konfiskačního zdanění“, ale formou zvýšeného penále, které může dosáhnout až 100 % vyměřené daně (tedy ve výsledku 30% zdanění).” Nejedná se tedy o propadnutí majetku, protože se jedná o penále z vyměřené daně, ne majetku.
Zatím také máme ještě poměrně malou zkušenost s tím, jak to stíhání právnických osob probíhá, těch kauz je zatím několik a na vyhodnocení a nějaké další kroky je předčasné.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pouze o desítky trestně stíhaných právnických osob ročně, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Stíhat právnické osoby je možné na základě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim z roku 2011. Podle informací poskytnutých Policií ČR na konci roku 2014 „v roce 2011 policejní orgány Policie České republiky zahájily trestní stíhání celkem 13 právnických osob, v roce 2012 celkem 62 právnických osob, v roce 2013 celkem 43 právnických osob a od 1. ledna do 30. září 2014 celkem 23 právnických osob. Ohledně statistických údajů o počtu pravomocně odsouzených právnických osob a údajů o trestech, které jim byly uloženy, Policie České republiky konstatovala, že těmito údaji nedisponuje, neboť je neeviduje.“
Této otázce se věnoval také server ePrávo.cz, který s odkazem na statistiky Ministerstva spravedlnosti uvádí, že „v roce 2013 byly českými soudy pravomocně uloženy právnickým osobám celkem 3 tresty.“V následujícím roce pak bylo soudy pravomocně uloženo právnickým osobám 22 trestů.
Server dále uvádí: „Celých 72 % všech rozhodnutí, v rámci kterých byla právnické osobě pravomocně uložena sankce, vydaly soudy moravské, resp. slezské. To, zda se jedná čistě o náhodu, anebo je tato skutečnost něčím racionálním opodstatněna, je však těžké odhadovat.“
