Karel Doležal
Pokud vím, tak ústřední výbor má pro to (kampaň) vyhrazeno půl milionu a pro další kolo sto tisíc, já jsem na to přispěl ze svého 80 000 a je to transparentní účet, kde by vám na ústředí strany sociálně demokratické měli říct, co se z toho platí, protože veškeré faktury a podklady tam posíláme.
ČSSD zřídila pro tyto senátní volby transparetní účet. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, kolik ústřední výbor vyhradil pro kampaň Karla Doležala. Ústřední výbor jsme kontaktovali a v případě odpovědi hodnocení upravíme.
Je však pravdou, že Karel Doležal na tento transparentní účet poslal 80 000 Kč.
Petr Fiala
A ona je to velmi vážná věc, protože vůbec není důležité, jestli se vyjednaly nějaké 4 operační programy, důležité je, že pokud se nevyřeší otázka monitorovacího systému, tak prostě nebudeme čerpat. Aby to bylo všem jasné, ta možnost čerpání peněz běží už od roku 2014. Sobotkova vláda nedokázala připravit ty podmínky tak, abychom mohli opravdu účinně čerpat.
Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.
V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.
Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)
Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.
Miloš Zeman
Osm let svého života věnoval tomu, aby se (ČSSD) ze sedmiprocentní strany stala stranou s 32 procenty, a to nikoliv v průzkumech preferencí, ale v reálných výsledcích.
Miloš Zeman je podle oficiálního životopisu předsedou ČSSD od roku 1993, v jejím čele stojí do roku 2001. Toto období lze tedy logicky brát jako ono zmiňované osmileté. Zeman až do července 2002 zůstává předsedou vlády, do dalšího volebního období ovšem vstupuje jako premiér Vladimír Špidla, který je zároveň od roku 2001 Zemanovým pokračovatelem na postu prvního muže strany. Do periody Zemanova předsednictví spadají troje volby (bereme-li v potaz i volební výsledek do České národní rady 1992):
RokVolební výsledek ČSSD (%)19926,53 (předsedou Jiří Horák)199626,44199832,31200230,20 (předsedou Vladimír Špidla) Zdroj dat: Volby.cz
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek
Já jsem několikrát jednal s ministrem zahraničí Norska, stejně jako s ministrem pro evropské záležitosti a ministrem spravedlnosti. Mí náměstci s nimi jednali, opakovaně jim říkám, že to rozdělení těch dětí je něco, co v České republice se těžko dá vysvětlit (...), no, narážíme na justiční systém v Norsku, kde ti ministři mi neustále opakují, že nemají nástroje, jakým způsobem do toho zasahovat, než změnit celý ten systém. A to, jak uznáte, není jednoduchá věc. Ale nemáte pravdu a je to teda hrubé, když říkáte, že v tom nic neděláme.
Při hodnocení tohoto výroku odkazujeme na předchozí výrok Petra Macha a naše odůvodnění.
Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení ponecháme na čtenáři.
Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek se v tomto případu angažoval například hovory s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, ve jménu českého velvyslanectví rovněž v Norsku žádal o vysvětlení celé situace.
Zároveň je MZV v kontaktu přímo s matkou odebraných dětí paní Michalákovou, které bylo doporučeno obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Ten však žádost o navrácení dětí matce zamítl. Ministerstvo jedná i s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. V případu se angažoval také premiér Bohuslav Sobotka, který slíbil, že se celá věc bude řešit, či veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová oslovující Norskou dětskou ombudsmanku.
Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti, a jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.
Petr Mach
Stejný problém byl v Polsku, kde nakonec ty rodiče ty své děti de facto unesli, a nemůžou teď jet do Norska, tam by je zavřeli. Ale Polsko se za ně postavilo. Bohužel náš představitel toho Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v podstatě říká: kdybych já bych v situaci, jako paní Michaláková, taky bych ty děti unesl. A takovýmhle výrokem vlastně zkomplikoval velmi tu situaci.
Pan europoslanec Mach správně uvádí, že jeden z podobných případů se stal i polským rodičům. Ti nakonec své dítě dostali zpět prostřednictvím únosu, který si objednali u soukromého detektiva. Polský soud se později za rodiče postavil a uzavřel celou záležitost v jejich prospěch.
Stejně tak je pravdou, že představitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí uvedl, že kdyby byl na místě matky (paní Michalákové), tak by se pokusil z Norska své dítě/děti unést. Ačkoliv pak nelze jednoznačně určit, zdali a jak moc zkomplikoval snahu paní Michalákové získat své dítě zpět, lze i tuto část výroku považovat za možnou. Důvodem je skutečnost, že paní Michaláková musela po tomto výroku podávat norské policii vysvětlení, že nemá v úmyslu svoje dítě ze země unést.
Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pavel Bělobrádek
A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. Samozřejmě nedosahuje toho, co v Německu a podobně, nicméně je na tom založen vlastně i ten náš celý systém.
Dle zprávy organizace OECD Taxing Wages 2014 (možno prohlížet zde) se v porovnání zdanění práce pro rok 2013 umístila Česká republika na devátém místě s 42.4 %.
Německo se ve stejném srovnání umístilo na druhém místě s 49.3 % za první Belgií s 55.8 %.
Jaromír Drábek
Je potřeba říci, že důchodový účet je stále v deficitu.
Poslední data ČSSZ ke stavu důchodového účtu jsou k 30. červnu 2015 (.pdf) a k tomuto datu byl důchodový účet v deficitu 12,8 mld. Kč.
Historický vývoj v oblasti důchodového pojištění můžeme vidět ve statistice ČSSZ (.pdf).
Miroslav Kalousek
Pokud vím, tak na jeho (ministra Babiše – pozn. Demagog.cz) pokyn začla finanční správa šílet a začla nevracet DPH s tím, že tam jsou všechno ty podvodníci. No a potom samozřejmě museli zjistit, že to podvodníci nejsou, a to DPH jim museli vrátit.
Výrok Miroslava Kalouska není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit.
Patrně však narážel na to, že Finanční správa České republiky, spadající pod Ministerstvo financí, nastolila praxi, kdy firmám v podezřelých případech zadržovala vratky DPH (iDnes.cz, Ceskatelevize.cz, Ceska-justice.cz).
Organizační řád Finanční správy v článku 148, bod 3 definuje řídící pravomoci následovně: Ministerstvo financí řídí Generální finanční ředitelství a jeho prostřednictvím Odvolací finanční ředitelství, finanční úřady a Specializovaný finanční úřad ve věcech:
a) metodiky v oblasti utajovaných informací útvarem Bezpečnost a krizové řízení Ministerstva financí, b) krizových situací, PO a BOZP útvarem Bezpečnost a krizové řízení Ministerstva financí. Ministr financí tudíž není oprávněn k tomu, aby přímo úkoloval činnost Finanční správy. Zda se tak reálně neděje, resp. nedělo za bývalých ministrů financí, nejsme schopni potvrdit ani vyvrátit.
Andrej Babiš
My jsme chtěli navýšit důchody. 600 korun jsme chtěli dát důchodcům v prosinci a oni to nám to zablokovali.
Řada českých médií informovala v polovině června o rozhodnutí vládní koalice přilepšit v prosinci 2015 důchodcům jednorázovým příspěvkem ve výši 600 Kč (např. Ihned.cz, E15.cz, Aktualne.c z). Byla to ovšem reakce na odmítnutí mimořádné valorizace důchodů, kterou žádala ministryně Marksová-Tominová s podporou ČSSD. Mimořádnou valorizaci, která měla dorovnat nižší valorizaci z minulých let, však odmítli koaliční partneři KDU-ČSL a ANO včetně ministerstva financí. Vláda ještě v červnu informaci o mimořádném příspěvku důchodcům potvrdila. Je tedy pravda, že vládní ČSSD chtěla mimořádně trvale navýšit důchody, ostatní vládní strany ale tento krok odmítly.
Podle nejnovějších informací se důchody zvýší pouze o 40 Kč na základě valorizace dané zákonem a mimořádný příspěvek 600 Kč bude pravděpodobně z tohoto důvodu zvýšen na 900 Kč. Příspěvek ovšem důchodci neobdrží již v prosinci 2015, jak bylo původně plánováno, ale až v únoru 2016. Aby totiž mohli důchodci získat příspěvek už v prosinci, museli by poslanci vládní návrh projednat ve zrychleném režimu, což se nepodařilo kvůli opozičním poslancům, kteří zrychlené schválení vetovali. Proto je pravda, že opozice zablokovala vydání příspěvku již v prosinci 2015.
Spolu s panem ministrem Dienstbierem prokazatelně pan ministr Pelikán patří mezi lidi, kteří jsou, když to řeknu velmi jemně, vysoce tolerantní vůči vstupu uprchlické vlny, ne jenom na naše území, to zatím ještě není. Ale na území Evropy.
Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.
Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.