Přehled ověřených výroků

V souvislosti s posílením ochrany vnějších hranic EU se v dubnu 2015 dohodly evropské státy na posílení rozpočtu agentury Frontex, která má ochranu vnějších hranic unie na starosti. V rámci tohoto posílení také jednotlivé země mají za úkol vyslat odborníky a techniku. Podle posledních zpráv však zatím evropské státy nabídly jen 48 z požadovaných 775 odborníků.

V Evropské unii fungoval v letech 2007-2013 Fond pro vnější hranice (External Borders Fund, EBF), z jehož celkového rozpočtu (strana 12) 1,8 miliardy eur putovalo do Itálie 250 milionů a do Řecka 208 milionů eur, celkem tedy přibližně 458 milionů eur. Největším příjemcem prostředků z Fondy bylo Španělsko.

"Audit ukázal, že EBF přispěl k řízení vnějších hranic a posílil finanční solidaritu. Další přidaná hodnota EU však byla omezená a celkový výsledek nebylo možné změřit kvůli nedostatkům v monitorování odpovědnými orgány a závažným vadám hodnocení ex post, která prováděla Komise a členské státy," píše Evropský účetní dvůr ve svojí zprávě, kde shrnuje výsledky fondu.

Pro rozpočtové období 2014-2020 se pak nástupcem EBF stal Fond pro vnitřní bezpečnost (.pdf) s rozpočtem téměř 7 miliard eur. I zde se přerozdělují prostředky prostřednictvím národních programů. Část prostředků na ochranu vnějších hranic tedy bude rozdělena prostřednictvím agentury Frontex, kde budou pod kontrolou odborníků ze všech států, část ale bude i nadále přerozdělována prostřednictvím podobného mechanismu jako v předchozích letech a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze Opencard na své 7. schůzi v březnu 2014 - 5 let po podání trestního oznámení a měsíc poté, co byly vyneseny rozsudky nad pěti bývalými úředníky z magistrátu. Kauza dosud nebyla definitivně uzavřena, v červnu 2015 například bylo doplněno původní trestní oznámení. Ovšem je zřejmé, že "kauza Opencard" je ve zcela jiné fázi trestního řízení, než je "kauza České pošty".

Úkolem (.pdf) poslanecké vyšetřovací komise bylo zpětné prověření způsobu vyšetřování kauzy opencard (str. 3). Komise dospěla k závěru, že došlo k pochybením orgánů v trestním řízení (str. 4), a doporučilo nové šetření (str. 10). Popud k šetření kauzy Opencard na sněmovní půdě dal Ing. Jiří Chytil (str. 3), který původně pomáhal polici jako utajený svědek rozkrýt celou kauzu. Vyšetřovací tým ale v srpnu 2011 jeho identitu odhalil a vznesl proti němu obvinění. V únoru 2015 pak byl mezi 5 odsouzenými (viz výše). Po tomto rozsudku pan Chytil požádal o pomoc poslance, kteří reagovali právě zřízením vyšetřovací komise, která poukázala na pochybení ve vyšetřování.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se snaží srovnávat dvě kauzy, které jsou ve zcela jiné fázi vyštřování. Navíc, sněmovní vyšetřování kauzy Opencard bylo iniciováno osobou, která mohla být neprávem poškozena výsledkem případných pochybení, zatímco v případě kauzy České pošty se sami poslanci staví do role, ve které by de facto suplovali práci orgánů činných v trestním řízení.

Svůj záměr obstruovat ve třetím čtení zákon o elektronické evidenci tržeb avizovala ODS i TOP 09 (jakkoli poslanec Laudát nazývá obstrukce "obranou demokracie;" další zdroje například zde, zde či zde). Třetí čtení ještě opravdu nebylo v době vysílání, tedy k 25.10.2015, zahájeno.

Podle § 95a Jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou pro třetí čtení vyhrazeny středy a pátky od 9 do 14 hodin, pokud se Sněmovna neusnese na jiném čase. To však může být přehlasováno dvěma poslaneckými kluby.

Výrok poslance Faltýnka tedy hodnotíme jako pravdivý (a více o obstrukčních technikách a podmínkách se můžete dočíst již brzy na našem blogu).

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící. Podle dohledaných zdrojů v roce 2011 Česká televize informovala například o protestních akcích proti nepřizpůsobivým v Rumburku či ve Varnsdorfu. ČT monitorovala situaci v obou zmíněných městech jak prostřednictvím živého vysílání, tak i prostřednictvím reportáží ve zpravodajských blocích.

Ve zpravodajském souhrnu o situaci v Rumburku se např. dočteme k daným demonstracím: "Na zítra jsou v Rumburku ohlášena dvě shromáždění. První z nich rumburská radnice povolila, druhé, které svolalo hnutí Občanský odpor, nikoliv. Od 17 hodin totiž na Lužické náměstí nahlásila svou akci místní organizace ČSSD. Jejím účelem má být setkání s občany, se kterými chtějí sociální demokraté diskutovat o bezpečnosti ve Šluknovském výběžku. ‚ Tuto akci jsme nahlásili už před delším časem, jsou to minimálně týdny, ‘ uvedl starosta Rumburka a senátor za ČSSD Jaroslav Sykáček."

Jak dokládají přiložené odkazy a reportáže v nich, ČT skutečně zevrubně informovala o situaci v těchto městech a také o extremistických mítincích. Je ale problematické tvrdit, že se tím dostala téměř na roli svolavatele. Bude-li ČT informovat o jakýchkoli demonstracích (oprosťme se tematicky od popisovaného problému) a jejich konáních, neznamená to, že na nich participuje, ale plní svou zpravodajskou povinnost.

Navíc podle Zákona o ČT (.pdf, str. 1) a Kodexu ČT (.pdf, str. 23), je ČT zavázána informovat objektivně a oprostit se od jakékoliv diskriminace. Případné porušení těchto stanov by totiž mělo vážné následky, a to i kvůli tomu, že Rada ČT je odpovědná Parlamentu ČR.

Senátor Škromach má pravdu, že Česká televize zhusta informovala o mítincích, jejichž vyznění lze označit jako extremistické. Je však problematické tvrdit, že se ČT na jejich svolávání podílela tím, že o nich informovala. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Pravicová opozice vyhlásila v Poslanecké sněmovně obstrukce v tomto volebním období ve 2 případech (služební zákon a EET), v jednom z nich k nim vůbec nedošlo. Nadto jedno jednání blokoval svým projevem Miroslav Kalousek, ovšem kromě těchto případů Sněmovna funguje v normálním režimu. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Služební zákon: Opozice dle svých vyjádření po Českou televizi slibovala, že je připravena blokovat kvůli zákonu o státní službě Poslaneckou sněmovnu až do konce volebního období. Chtěla využít stejnou techniku, kterou nyní využívá při projednávání EET, tedy blokovat 3. čtení. Po dohodě vlády s opozicí byl však domluven kompromis a na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny 10. září 2014 byl zákon přijat. Hlasování dokládá podporu stran vládní koalice a také opoziční TOP 09 a ODS.

Novela zákona o hazardu: Zde proběhly skutečně obstrukce a to konkrétně ze strany Miroslava Kalouska. Ten pronesl několikahodinový projev k novele zákona o loteriích, kterou podal poslanec ANO Jan Volný (ve 2. čtení). Kalousek svou obstrukcí podle svých slov protestoval proti tomu, že poslanecký návrh Volného měl přednost před jinými poslaneckými návrhy. V Otázkách Václava Moravce 4. října dokonce kvantifikoval tento počet návrhů, které podali jiní poslanci (měl na mysli opoziční poslance) a to na celkových 31. Demagog.cz ovšem tento jeho výčet hodnotil jako nepravdivý výrok.

Co se týká dalšího osudu této obstrukce, tak opět došlo k dohodě, že místo poslance Volného změny ve zdanění hazardu a pak také velkou novelu zákona o hazardu bude předkládat pouze vláda a ne samotný poslanec. Obstrukce tedy reálně zabrala několik hodin.

EET: Opoziční TOP 09 a ODS s předstihem avizovali, že nepřipustí projednání zákona o evidenci tržeb ve 3. čtení. Zatím se jim podařilo obstrukcemi zablokovat 2 jednací dny. Nejprve v pátek 27. listopadu použili opoziční poslanci techniku načítání změn programu schůze a tím nepřipustili samotné projednávání EET.

V pátek 11. prosince pak vláda nechala zařadit EET na mimořádnou schůzi, kde podle jednacího řádu je dán pevný program a opozice nemůže zmiňovanou techniku využít. Nicméně i v tento den nedošlo k projednávání návrhu zákona, opoziční řečníci s přednostním právem svými dlouhými projevy nedovolili zahájení bodu mezi 9-14 hodinou, jak s tím zákon počítá. Nejdelší projev měl Miroslav Kalousek, který v podstatě četl rok starý stenozáznam z jednání o situaci ve Vrběticích.

Závěr: Pokud tedy zhodnotíme tyto konkrétní případy, obstrukce v Poslanecké sněmovně nejsou dlouhodobé, jsou uplatňovány pouze na výjimečné konkrétní případy. V tomto volebním období prošlo 3. čtením už 129 návrhů zákonů.

Do obvyklého režimu fungování PSP patří i delší diskuze u projednávaných bodů, přestávky na jednání klubů či změny v programu jednání. Tuto činnost ovšem vyvíjejí strany napříč spektrem v různých volebních obdobách a nelze to považovat za obstrukce.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože neexistují přesná čísla ohledně počtu účastníků průvodu.

Kyjevský průvod na oslavu Stepana Bandery, bývalého vůdce OUN, se konal již poněkolikáté u příležitosti výročí jeho narození. Podle USA TODAY se v roce 2014 průvodu účastnilo až 15 000 lidí. V roce 2015 se již hovoří o 4 tisících účastnících. Dle BBC bylo pochodujících pouze 2 500.

V letošním roce byla tedy účast výrazně menší.

Kontrolní hlášení je podle ministerstva financí koncipováno tak, aby zabránilo karuselovým obchodům a řetězením faktur a jiným daňovým podvodům.

Opravdu, podle Finanční Správy většinu údajů, jež bude v kontrolním hlášení finanční správa dostávat, již dostává, ale výhodou má být především možnost párování těchto faktur a díky tomu včasnější a rychlejší schopnost rozpoznat podezřelé transakce „...identifikovat riziková sdružení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky z veřejného rozpočtu.“

Ministerstvo Financí také tvrdí, že díky kontrolnímu hlášení budou schopni lépe identifikovat „riziková sdružení osob“, jež by následně kontrolovali s tím, že poctiví plátci by po zavedení kontrolováni být nemuseli.

„Kontroly zároveň nelze detailně zacílit, jsou tedy kontrolováni i poctiví plátci, kteří by po zavedení kontrolního hlášení kontrolováni být vůbec nemuseli.“

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ministr Chovanec má pravdu v tom, že obviněný (i obžalovaný) je nevinný až do pravomocného rozhodnutí soudu.

Nelze ale říci, že je standardní, že politici (ČSSD nevyjímaje) po obvinění z politiky automaticky odchází.

Pro ilustraci (dodejme, že nehodnotíme vinu jednotlivých politiků, ale pouze ilustrujeme fakt, že obvinění českého politika neznamená automaticky jeho odchod z veřejného života, jak Chovanec tvrdí).

• Náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) nerezignoval.
• Vlasta Parkanová (TOP 09) rezignovala na pozici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Poslankyní zůstala.
• Martin Půta (STAN) rezignoval na funkci předsedy hnutí Starostové a nezávislí a opustil post předsedy Regionální rady ROP Severovýchod, hejtmanem Libereckého kraje zůstal.
• David Rath (ČSSD) rezignoval jak na hejtmana, tak na člena krajského zastupitelstva a zrušil členství v ČSSD. V jeho případě však byl vzat do vazby, šlo o unikátní situaci. Poslancem však zůstal.

Mapku obviněných politiků naleznete zde.

V září tohoto roku světová média přinesla zprávu o tom, že Světový potravinový program (jedna z organizací OSN) snížil pomoc pro jednu třetinu doposud podporovaných syrských uprchlíků v rámci uprchlických táborů v okolních zemích. Je však nutné zdůraznit, že první zprávy o nedostatku a krácení potravinové pomoci v Sýrii lze zaznamenat již v září loňského roku. V prosinci 2014 se objevují další zprávy o přerušení poskytování potravin, přičemž ve stejném období lze zaznamenat i zásadní varování před scénářem, kterému Světový potravinový program čelí v současných chvílích.

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres v září tohoto roku vedl jednání na půdě OSN, ve kterém vyzýval členské státy OSN k tomu, aby své příspěvky agenturám (organizacím) OSN - mezi nimiž je mimo jiné klíčová organizace ve věci potravinové pomoci Světový potravinový program - více "zpravidelnily". Nutnost jednotné pozice evropských zemí s důrazem na navýšení pomoci dílčích států do válkou postižených oblastí Gutters zdůraznil např. také v srpnu tohoto roku.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť: 1) zprávy o krizi ve financování i plány krácení potravinové pomoci v postižených oblastech nejsou ničím novým a nečekaným, přičemž byly již dlouhodobě avizovány. 2) Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres několikrát představitele západních zemí vyzval k navýšení finanční pomoci v postižených oblastech.

V Mali operuje několik teroristických organizací. Jedná se o Al Murabitoon a Ansar al-Din, která zastupuje tuarégské rebely. Obě dvě organizace spolupracují s Al Kájdou.

Tuarégové jako etnikum nejsou teroristickou organizací. Pouze jejich část se dožaduje samostatného státu. V červnu 2015 uzavřeli tuaregové v severoafrickém Mali dohodu o míru. Vláda slíbila větší zastoupení ve vládních institucích a začlenění do bezpečnostních složek na severu Mali