Přehled ověřených výroků

V aktuálním volebním období bylo zatím svoláno 35 schůzí, z toho 19 řádných, 15 mimořádných a jedna schůze k vyslovení nedůvěře vládě. Z 15 mimořádných schůzí bylo 8 svoláno koaličními poslanci, 5 opozičními poslanci a na dvou schůzích byla shoda napříč politickým spektrem. Koaliční poslanci tedy skutečně iniciovali většinu mimořádných schůzí. Výrok nicméně hodnotíme jako zavádějící, protože ačkoli Miroslava Němcová mluví o mimořádných schůzích, ve své řečnické otázce použila číslovku 35, které zahrnuje i schůze řádné. To může vyvolat dojem, že mimořádné schůze se konaly vícekrát, než tomu bylo doopravdy.

Premiér Sobotka se k posílení bezpečnostních složek vyjádřil krátce po pařížské manifestaci v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Hovořil konkrétně o škrtech a s tím souvisejícím snížením kapacity, které v minulosti Bezpečnostní informační službu postihly.

Tato opatření by rád napravil. (Výrok později doplnil tak, že by mělo jít o zvýšení rozpočtu v řádech desítek milionů, což ovšem zaznělo až v nedělní debatě a pro ověřování to tudíž není relevantní.)

Zároveň Sobotka vyjádřil přesvědčení, že je třeba ve spolupráci s ředitelem BIS vypracovat plán na dva až tři roky, kterým by zajistili posílení kapacity a modernizaci BIS. Z úst premiéra rovněž padl návrh na zpřísnění trestní legislativy, to však až v dlouhodobějším hledisku. Vláda v současné době podle Sobotkových slov projednává novelu zákona o BIS, která by měla posilovat pravomoci BIS, tento krok ale není bezprostřední reakcí na pařížské útoky. Návrh údajně zahrnuje také myšlenku, že by BIS měla mít přístup k informacím o klientech bank a majitelích mobilních čísel.

Ministrovo tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť o oba bratry se zajímala policie i tajné služby ještě před útokem na redakci Charlie Hebdo. Mladší z bratrů, Cherif (anglicky) Kouachi, v době útoku dvaatřicetiletý, byl v minulosti zadržen z důvodu napojení na teroristy. K jeho zadržení došlo už v roce 2005, v době kdy mu bylo třiadvacet let. Spolu s dalším mužem měl v plánu odcestovat do Iráku, kde probíhaly boje.

V roce 2008 byl odsouzen na tři roky vězení za spoluúčast v okruhu islamistů, jejichž úkolem bylo v Paříži rekrutovat bojovníky posílané do Iráku. Během návštěvy Jemenu se měl setkat s jedním z duchovních otců Al-Káidy, Anvár al-Avlakím. O jeho o dva roky starším bratrovi Saidovi (anglicky) se tolik neví. Podobně jako bratr navštívil Jemen, kde v táboře Al-Káidy podstoupil vojenský výcvik.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť v případě diskutovaného zákona nebyly použity pravicí obstrukce, kluby TOP 09 a ODS pouze vetovaly možnost přijetí zákona již v 1. čtení.

Michaela Marksová mluví o možnosti přidat důchodcům mimo zákon, tedy aby vláda získala kompetenci svým opatřením navýšením sama udělit. Obstrukce tedy spojuje s návrhem zákona, který vláda předložila s cílem navýšit jednorázově penze.

Tato předloha byla do Poslanecké sněmovny předložena vládou 25. června 2015. V prvním čtení byl návrh projednáván 15. září. Koalice se v Poslanecké sněmovně pokusila prosadit, aby byl návrh přijat již v prvním čtení (§ 90 jednacího řádu PSP), což ovšem bylo opozičními kluby TOP 09 a ODS ústy Zbyňka Stanjury podle jednacího řádu vetováno a je tedy nezbytné zákon projednat v řádném legislativním procesu (tj. 3 čtení v PSP a zařazení do výborů).

To, že na schválení zákona v 1. čtení bylo použito veto, ovšem nelze považovat za obstrukce. Vládní návrh počítal s účinností již od 1. října, tedy vláda sama počítala s jeho schválením v 1. čtení, je ovšem otázkou, zda by do dané lhůty byl projednán Senátem a podepsán prezidentem.

Každopádně za obstrukce nelze považovat fakt, že opozice neumožní schválit zákon již v 1. čtení. Opoziční kluby by v tomto případě byly postaveny před situaci pro/proti, zákon by nemohl být projednáván v příslušných výborech, předkládány pozměňovací návrhy (např. ODS své předložila - viz Vilímec). Vláda také mohla zákon předložit dříve, aby zajistila jeho účinnost od října 2015.

Co se týká obstrukcí obecně, pravicové strany uvedly, že hodlají obstruovat ve 3. čtení EET, dále avizovaly obstrukce u služebního zákona (ty ovšem po jednání stran neproběhly) a lze také uvést, že obstrukcí se dopustil Miroslav Kalousek během projednávání posl. návrhu Jana Volného o hazardu. Co se týká Marksovou diskutované problematiky, obstrukce nejsou využívány.

Při hodnocení výroku vycházíme z demografických dat Českého statistického úřadu. Na jejich základě výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle demografických dat se počet obyvatel České republiky (1. řádek) dlouhodobě drží lehce nad deseti miliony, meziročně dochází k nárůstům i poklesům. Vliv má jak Přirozený přírůstek/úbytek (strana 4, vyjadřuje rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), tak migrace. I její podíl je v jednotlivých letech různý, od téměř 84 tisíc v roce 2007 po -8,5 tisíce v roce 2001 (strana 4, řádek Přírůstek stěhováním).

(Stavy obyvatel v roce sčítání lidu jsou vždy přepočteny na definitivní výsledky příslušného sčítání - jedná se o roky 1991, 2001 a 2011; do dalšího sčítání se pak bilancují podle počtu narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých.)

Do této statistiky zahrnuje ČSÚ obyvatele, kteří mají v ČR trvalé bydliště, cizince s vízy nad 90 dnů, cizince s přiznaným azylem, občany zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občany třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Přírůstek stěhováním tak můžou ovlivnit jak cizinci, kteří se přistěhovávají/ostěhovávají z České republiky, tak i občané ČR, kteří migrují z/do země.

Český statistický úřad nabízí také informace o počtu cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem. Je zde viditelný rostoucí trend, ani tento ukazatel však nepotvrzuje ministrovo tvrzení o přírůstku 10 tisíc cizinců ročně.

V roce 2011 byla schválena novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, účinná od 1. ledna 2012. Zákon skutečně předkládal Miroslav Kalousek coby ministr financí v Nečasově vládě. Tato novela zavádí 20% odvody z rozdílu mezi přijatými sázkami a vyplacenými výhrami. Odvod je z 80 % příjmem obcí a z 20 % příjmem státu v případě výherních automatů, u ostatních druhů hazardu dostanou obce 30 %. Před zavedením této úpravy odváděly firmy část zisku na veřejně prospěšné účely.

Nejedná se však o první zavedení zdanění hazardu. Až do roku 1998 podléhaly příjmy z loterií dani z příjmů právnických osob. Z této povinnosti byly loterijní společnosti osvobozeny novelou č. 333/1998 Sb., kterou předložilavláda Miloše Zemana s ministrem financí Ivem Svobodou a která v bodě 27 přidává příjmy z loterií a jiných podobných her k příjmům osvobozeným od DPPO.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Muhamed Abbas, zakladatel a ředitel Muslimské unie v ČR, vystupuje v médiích jako jeden z představitelů muslimů v České republice. Vystoupil například v říjnu 2014 v pořadu TV Barrandov Týden v ringu, kde prohlásil: "My muslimové věříme, že bůh je stvořitel a lidi zná lépe než my. Jak v mém životě, tak v Evropě vidím, že mnoho věcí islámského zákona je moudrých... Právo šaría vůči ženám je velmi moudré".

V pořadu České televize Máte slovo zase obhajoval to, že podle islámského práva má svědectví ženy u soudu poloviční hodnotu než svědectví muže, poukazem na to, že mezi fungováním mužského a ženského mozku jsou rozdíly a že ženy jsou například v období menstruace nespolehlivým svědkem (video přibližně od 15:00).

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, "Muslimská unie je české občanské sdružení, jehož cíle zahrnují informování o islámu, podporu muslimů v nouzi, financování obecně prospěšných věcí v rámci unie a pomoc při zajišťování provozního zázemí pro muslimy v ČR. Kolik členů sdružuje, není z jejích stránek patrné, nicméně podle stanov by ve vedení tohoto spolku mělo být pět členů. Na stránkách jsou však uvedeni jen dva členové z celé unie: Mohamed Abbás a Petr Jahja Moravec. Nejedná se tedy o žádnou církev a o jejím všemuslimském pokrytí v rámci České republiky můžeme taktéž pochybovat, když ani nevíme, kolik lidí sdružuje."

V médiích se vůči němu vymezuje Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí, kerý v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: "Muslimská unie představuje samotného pana Abbase, byl vždycky takovým samotářem, chtěl mít jediné hlavní slovo. Nevím, kolik lidí má kolem sebe, ale možná by se to dalo spočítat na prstech. Jediná uznaná organizace je Ústředí muslimských obcí."

Je nutné dodat, že ani Ústředí muslimských obcí nezastupuje zdaleka všechny muslimy v ČR. Není ale pravdou, že by se Muslimská obec od jeho výroků nedistancovala. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Jedno z hlavních témat hnutí Úsvit bude nadále boj proti radikálnímu islámu, ovšem pro příště budou muset členové hnutí téma konzultovat s vedením strany.

Roční snaha o legislativní řešení nástupu radikálního islámu v podání Úsvitu není vůbec patrná. Projdeme-li návrhy zákonů, které předkládali poslanci z klubu Úsvit (u jednotlivých poslanců lze dohledat předložené návrhy zákonů/pozměňovací návrhy), tak mezi nimi legislativu např. k migraci, posílení zpravodajských služeb atp. nenajdeme.

Okamura, jak je uvedeno v jiném jeho výroku, měl na jaře schůzku s ministrem vnitra. Ministerstvo vnitra k tomu pro Demagog.CZ uvedlo: "Schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Toto setkání ovšem nevedlo k tomu, že by Úsvit návrh zákona v této věci předložil (stejně tak i vláda).

Je pravdou (jak popisujeme v jednom z následujících výroků), že vláda prozatím legislativně zmíněnou problematiku neřeší, nicméně poslanci hnutí Úsvit doposud také nenavrhli žádný takový návrh zákona. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy