Přehled ověřených výroků

Při hodnocení výroku vycházíme z konsolidovaných účetních závěrek holdingu Agrofert. Jak vyplývá z dat shrnutých v tabulce níže celkový objem zaplacených daní v letech 2006–2014 byl 12,8 miliardy, přijaté dotace pak 7 miliard. To neodpovídá ani jednomu z čísel uváděných ministerem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. Neodpovídá ani poměr, podle kterého dostává Agrofert desetinu toho, co do rozpočtu odvede. Za posledních 9 let sice Agrofert na daních odvedl více, než na dotacích dostal, ale poměr dotací k zaplaceným daním činí více než 50 %.

Zdroj dat: Konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014

Hodnocení výroku jsme změnili na základě upozornění ministerstva financí. Původní hodnocení vycházelo ze starší verze návrhu rozpočtu.

Podle údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 jak byl předložen Sněmovně, skutečně došlo ke zlepšení některých ukazatelů. Oproti roku 2015 se snížil plánovaný schodek ze 100 na 70 miliard korun, příjmy rostou více než výdaje. Co se prorůstovosti týče, jeden z důležitých ukazatelů jsou investice, které se oproti roku 2015 sice zvýšily, ale stále ještě nedosahují například úrovně roku 2013 či dalších "krizových" let.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, ukazatele rozpočtu jsou lepší oproti loňskému roku, nikoliv však vzhledem k letům předchozím.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh státního rozpočtu pro rok 2016 nesplňuje charakter "šetření", se kterým ministr financí operuje.

I když je schodek (saldo) naplánován nižší než v minulém roce, kdy jeho plánovaná výše byla 100 mld. Kč, přičemž letos je jeho odhad jen 70 mld. Kč, není to výsledek "šetření", nýbrž vyšších příjmů, které se meziročně zvýšily o 60 mld. Kč.

Naopak výdaje jsou v návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2016 vyšší, než bylo plánováno v předchozím roce, a to o 30 mld. Toto zvýšení pak jde zejména na vrub tzv. běžným výdajům, tedy výdajům na provoz. Naopak objem tzv. kapitálových výdajů, tedy investic, se meziročně snižuje.

v mld. KčPříjmy SRVýdaje SRz toho kapitálové výdajez toho běžné výdajeSaldo SR20151 119

1 21975,81 142,610020161 179 1 24971,61 177,670

Údaje pro rok 2015 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2015. Údaje jsou konkrétně převzaty z tabulkové přílohy zákona.

Údaje pro rok 2016 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2016. Konkrétní data jsou taktéž převzata z tabulkové přílohy tohoto zákona.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože byť není v návrhu programu schůze přímo debatní bod o migrační politice, tak se bude projednávat legislativa, která se tématu věnuje (zákon o azylu, o pobytu cizinců na území ČR, o dočasné ochraně cizinců).

31. schůze Poslanecké sněmovny začíná 15. září. Návrh pořadu (který musí poslanci odhlasovat) je dohledatelný na webu Sněmovny, obsahuje řadu bodů.

Co se týká Fialou zmíněných bodů, které jsou předkládány, tak reflexní vesty jsou řešeny v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela zákona (str. 39 návrhu a dále) pracuje s několika variantami, kdy automaticky nepředpokládá, že vesty budou povinné.

Co se týká nápoje levnějšího než pivo, tak tento požadavek je obsažen v návrhu zákona (.doc) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. § 13 zákona konkrétně uvádí:

" Prodejce, který prodává alkoholické nápoje v provozovně stravovacích služeb nebo stánku s občerstvením, je povinen mít v sortimentu nápojů nabízených v této provozovně nebo stánku s občerstvením alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější, než nejlevnější nabízený alkoholický nápoj stejného objemu."

Co se týká absence bodu o migrační politice, tak Petr Fiala opomíná, že hned na první den jednání Sněmovny je zařazen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V rámci tohoto bodu se bude řešit konkrétní politika v oblasti migrace a je předpokládatelné, že diskuze kolem uprchlické krize se bude týkat i souvisejících témat. Z tohoto důvodu, že v návrhu programu je tento bod, hodnotíme výrok jako zavádějící, byť má Fiala pravdu, že samostatný bod o migrační politice (formulován jako debata) zařazen není.

Pouze dodáme, že podle jednacího řádu PSP nebrání nic opozici iniciovat tuto debatu sama. Tento krok také opozice v minulosti využívala.

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.

Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):

VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť nárust výdajů směřujících do obrany je sice nebývalý, neboť za vlády ODS každoročně klesaly, avšak nedá se říci, že by byly výdaje směřující do obrany a armády nesrovnatelné.

Nárustu investic do obrany jsme se věnovali již v jednom z výroků Petra Fialy. Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč a při využití prognózy Ministerstva financí by mělo HDP v letech 2017 a 2018 růst tempem 2,3 % ročně, což by mělo za následek, že podíl výdajů na obranu na HDP by činil 1,045 %, respektive 1,088 %.

Marek Ženíšek patrně naráží na některé z výroků Martina Konvičky, vyřčené na sociální síti Facebook. Martin Konvička byl právě jedním z těch, co vedle prezidenta Zemana stál 17. listopadu na Albertově. Přikládáme několik printscreenů a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Amnestie Václava Klause (.pdf) z roku 2013 se skutečně mohla dotknout i některých skutků, které spadají do období kupónové privatizace, jelikož nařizovala zastavit stíhání trvající déle než 8 let u trestných činů se sazbou do 10 let vězení. Řadu z těchto případů řešil následně soud, kdy bylo rozhodováno, zda se na daný případ amnestie skutečně vztahuje.

V souvislosti s tímto pak bylo skutečně zastaveno stíhání u 8 obžalovaných v kauze investičních fondů kupónové privatizace Trend a Mercia, ze kterých měly být v 90. letech vyvedeny sta miliony korun. Podobně dopadl také případ investiční firmy Progres Invest, který měl připravit své klienty až o půl miliardy korun.

Celkem se amnestie dotkla zhruba 6 a půl tisíce vězňů (podle dat vězeňské služby) a šlo o opatření, které bylo vymezeno plošně, nešlo o milost nebo zastavení stíhání konkrétním osobám, které byly negativně spojeny s kupónovou privatizací. Současně je nekorektní spojit kupónovou provatizaci s tím, že její účastníci potřebovali samotný akt amnestie. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Zmíněné usnesení bylo skutečně přijato 10 z 12 přítomných poslanců. To, že vize, která nový přístup iniciovala, je opravdu z hlavy Marka Černocha, vyplývá z tiskové zprávy, příspěvku na facebookových stránkách hnutí Úsvit i skutečnosti, že Marek Černoch je pověřen monitorováním situace během jejího dalšího průběhu.

Výrok je na základě těchto dokumentů hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice v Česku skutečně příliš neřešíme, a to od vstupu do Schengenského prostoru.

Z komentáře k § 340 zákona č. 40/2009 Sb.:

"Po vstupu našeho státu do schengenského prostoru je toto ustanovení aplikovatelné pouze na tzv. vnějších schengenských hranicích (náš stát má pouze vzdušnou vnější schengenskou hranici – letiště ) a pouze při dočasném zavedení kontrol i na vnitřních pozemních hranicích. O dočasném zavedení kontrol na vnitřních hranicích rozhoduje vláda nařízením."

Česká republika na něj tedy nerezignuje, nýbrž se z pochopitelných příčin příliš neuplatňuje.