Přehled ověřených výroků

Pokud jde o Českou republiku, data jsou následující:

• K 31.12.2013 je v ČR 237 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 203 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činí 439 tisíc lidí.
• Pokud jde o zaměstnanost, tak bohužel nejsou "z důvodu integrace informačních systémů MPSV údaje za cizince evidované úřady práce od roku 2012 k dispozici." Známé je pouze číslo počtu cizinců s platným živnostenským oprávněním, které je 83 569 lidí.
• Posledními známými údaji jsou tak data z roku 2011, kdy bylo v ČR 196 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 238 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činilo 434 tisíc lidí. Zaměstnáno bylo 311 tisíc cizinců, což činí cca. 72 %.
• Pokud jde o zmíněné země, pak nejvíc pracujících cizinců v roce 2011 (mimo EU, kde je Slovensko jasně na prvním místě) u nás bylo (sestupně) z Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Ruska, Mongolska a dalších států.

Pokud jde o srovnání se Švédskem, Francií a Německem, pak nám Eurostatnabízí k nezaměstnanosti cizinců takováto data z roku 2013 (viz tabulka níže):

• V České republice je nezaměstnáno 6,8 % ekonomicky aktivních občanů mezi 20-64 lety, přičemž u zdejších cizinců ve stejné věkové kategorii je nezaměstnaných 7,2 %
• Ve Francii je nezaměstnáno 8.9 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 18.8 %.
• V Německu je nezaměstnáno 4.8 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 9.9 %.
• Ve Švédsku je nezaměstnáno 6.2 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 20.2 %.

Se všemi srovnávanými zeměmi na tom byla s mírou nezaměstnanosti cizinců opravdu nejlépe Česká republika, přičemž následovalo Lucembursko s 8 % nezaměstnanými cizinci (míra všeobecné nezaměstnanosti, je však u této země 3.3 %). Nejhůře pak dopadlo Portugalsko s 28,9% nezaměstnanými cizinci (přičemž ale všeobecná nezaměstnanost byla 16.2 %).

Zajímavé je dokonce i to, že v České republice je více nezaměstnaných cizinců z EU (8,3 %), než těch kteří přišli ze zemí mimo EU (celoevropsky nejmenší číslo 6,2 %). Naopak ve Švédsku je nezaměstnaných cizinců mimo EU největší množství (28,7 %), přičemž nezaměstnanost občanů EU je 10,6 %.

Nezaměstnanost v rámci EU-28 dle zemí, občanství a věku

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda předložila návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích Poslanecké sněmovně 25. února 2015. První čtení zákona proběhlo 8. dubna. Následně byla novela projednávána 6. května na rozpočtovém výboru. Prvotní návrh Ministerstva financí nereguloval otázku provizí, nicméně díky pozměňovacímu návrhu (.pdf) poslance Šincla byla regulace provizí připojena k novele zákona o pojišťovnictví. Následoval spor (ČTK) mezi poslancem Šinclem a Andrejem Babišem a teprve poté došlo ze strany Ministerstva financí ke změně návrhu (.pdf) novely zákona o pojišťovnictví směrem k regulaci. Návrh se však nezabývá rizikovým životním pojištěním, v tiskové zprávě Ministerstva financí je rovněž uvedeno, že tento návrh se primárně zabývá vztahem mezi pojišťovnami a spotřebiteli – zatímco Šinclův pozměňovací návrh řešil vztah mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli.

Je nutno poznamenat, že skupina Agrofert má podle výpisu z obchodního rejstříku uveden jako předmět činnosti podřízený pojišťovací zprostředkovatel (zapsané 7. května 2010).

Po dohodě koaličních stran byl ale návrh novely zákona v druhém čtení 7. července vzat zpět.

V září 2015 prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že i přes pokračující zásobování syrského režimu prezidenta Bašára al-Asada zbraněmi, ještě není vojenská intervence v Sýrii na pořadu dne. Již 30. září se však stal uvažovaný zásah realitou. Původní tvrzení, že ruská letadla útočí pouze na pozice Dáeš (akronymem pro teroristickou skupinu Islámský stát) se během dalších dní ukázaly jako nepravdivé a vyšlo najevo, že jde především o vojenskou podporu režimu, neboť nálety směřují i vůči jiným opozičním i teroristickým organizacím. Putin navíc opakovaně prohlásil, že Asad je v čele země pro porážku Dáeš nutný. Tato podpora se však také postupně mění. V listopadu 2015 Rusko podepsalo dokument, ve kterém navrhuje 18 měsíců trvající reformní proces zakončený prezidentskými volbami. Ruské ministerstvo zahraničí ve stejném měsíci potvrdilo, že netrvá na tom, aby Asad zůstal v čele země.

Na druhou stranu americký prezident Barack Obama, stejně jako někteří jeho západní kolegové, nadále trvá na tom, že Asad musí z čela země pro řešení syrského konfliktu odejít. USA dále podporují syrské povstalce proti Dáeš a zároveň do Sýrie vysílají speciální vojenskou jednotku, aby bojovaly proti Islámskému státu, ne však přímo proti prezidentovi Asadovi. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta bude „úkolem amerických vojáků výcvik, poradenství a asistence“.

Pokud jde o Írán a Saúdskou Arábii, první jmenovaná země na počátku listopadu vyhrožovala, že z jednání o Sýrii odejde, pokud nebudou dostatečně konstruktivní. V tomto kontextu Írán mluvil přímo o negativní roli Saúdů. Dohromady s Ruskem navíc nahlas odmítá jakékoli vnější pokusy o svržení Asada. Naopak Saúdská Arábie zdůrazňuje, že by měl Írán odchod Asada přijmout a dohromady se Spojenými arabskými emiráty podporují syrskou opozici.

Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".

Vládní novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně jako tisk 569. První čtení proběhlo 20. října a nyní je zákon předložen k projednání Kontrolnímu výboru a Ústavně právnímu výboru.

"Navrhovaná právní úprava by měla zajistit vyšší míru transparentnosti financování politických stran a politických hnutí, a to především v kontextu s jejich finanční a věcnou podporou třetím osobami, a vyšší míru kontroly hospodaření stran a hnutí doplněnou o efektivnější systém sankcí," dočteme se v důvodové zprávě (.pdf). Zákon zavádí například úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí (bod 26 návrhu), povinné zřízení transparentního účtu pro financování kampaní (bod 23), omezení hotovostních transakcí (bod 23) či limit na výši darů stranám a hnutím (bod 24).

Volby do zastupitelstev krajů (a zpravidla ve stejném termínu konané senátní volby) se musí konat "ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí" (viz zákon č. 130/2000 Sb.), tedy na podzim 2016. Navržená účinnost zmíněného zákona jako celku je k 1. lednu 2017. Část novely, která zřizuje Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, nabývá účinnost dnem vyhlášení, nikoliv však ustanovení ohledně náplně činnosti tohoto úřadu (bod 28 novely, § 19f a další). Vzhledem ke lhůtám v legislativním procesu je skutečně nepravděpodobné, že by se zákon schválil včas tak, aby na podzimní volby bylo vše plně připravené. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle již citované analýzy NKÚ je stomiliardová daňová mezera v ČR (rozdíl mezi předpokládaným a skutečným výběrem daně) tvořena primárně podnikateli, kteří úmyslně zkreslují údaje (ze 40 %), dále přírůstkem nesplacených nedoplatků (25 %) a nelegální a stínovou ekonomikou (ze 7 %). Zbylých 28 % pak spadá do kolonky "ostatní" (.pdf, str. 14–16). Ze zprávy ale není patrné, z jaké části je škoda způsobena konkrétně tzv. karuselovými podvody, ačkoli spadají do kolonky úmyslně zkreslených údajů.

Karuselovým (či také kolotočovým) podvodům skutečně čelí celá EU, což vyplývá z podstaty tohoto typu podvodu (vysvětleno například zde). Přesná čísla nebo alespoň kvalifikované odhady výše škod způsobených karuselovými podvody se nepodařilo dohledat, podle Evropské komise jsou však karuselové podvody jedním z nejčastějších typů podvodů souvisejících s výběrem DPH. Jako významný fenomén je jmenuje i Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě vysvětlující důvody pro zavedení kontrolního hlášení DPH. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože skutečně v mnoha státech, ze kterých míří uprchlíci do Evropy, české ambasády chybí.

Místem původu imigrantů, kteří žádají o azyl a mezinárodních ochranu v České republice, je Ukrajina a Sýrie a Kosovo (v případě nelegální imigrace, str. 1, .pdf). V všech zemích - Ukrajině, Sýrii i Kosovu - má Česká republika velvyslanectví.

Ministerstvo vnitra nabízí seznam deseti zemí, odkud nejčastěji pochází žadatelé o azyl v období za červen 2015. Zde jsou státy seřazeny podle počtu žádostí, viz následující tabulka (str. 1,.pdf).

Ukrajina48Sýrie12

Vietnam7

Afghánistán6Gruzie4Írák4Kuba3Moldavsko3

Osoby bez státní příslušnosti

3Bělorusko2

Ve všech těchto dalších zemích, Vietnamu, Gruzii, Íráku, Kubě, Moldavsku a Bělorusku, má ČR ambasádu.

Prvních pět zemí migrace do Evropy jsou podle UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Súdán a Jižní Súdán (str. 14,.pdf). Česká republika má velvyslanectví například v Sýrii či Afghánistánu, v jiných zemích však zastupitelský úřad chybí. Zastupitelský úřad pro Somálsko sídlí v Addis Abebě (Etiopie), stejně jako úřad pro Jižní Súdán, v Káhiře (Egypt) sídlí zastupitelský úřad pro Súdán či Eritreu.

Seznam deseti zemí původu s nejvyššími počty migrantů do zemí Evropské Unie v následující tabulce (v milionech osob) (str. 14,.pdf).

Sýrie3,8Afghánistán2,6Somálsko1,1Súdán0,7Jižní Súdán

0,6

Demokratická republika Kongo

0,5Barma

0,5Středoafrická republika

0,4Írák

0,3

Eritrea0,3

Je skutečně pravdou, že poslanecký klub hnutí ANO má více členů, než kolika dosponují dohromady kluby TOP 09 a ODS. Hnutí ANO reprezentuje 47 poslanců a poslankyň, TOP 09 jich má (společně se Starosty) 26 a ODS 16.

Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.

V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.

Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)

Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle nejnovější statistiky eurostatu bylo v druhém kvartálu roku 2015 afghánských žadatelů o azyl ve členských zemích EU druhý nejvyšší počet (26 995) hned za žadateli ze Sýrie (43 995).