Přehled ověřených výroků

Z jednotlivých programů a záznamů jednání vlády vyplývá, že se vláda pravidelně zabývá otázkami, které souvisí s čerpáním evropských peněz. Není však pravdou, že by šlo o každé (řádné) jednání vlády. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

I přes velmi široké spektrum souvisejících témat, které tato definice poskytuje, se však nedá říci, že by se vláda tímto tématem zabývala na každém svém zasedání během 14 měsíců jejího působení. Nepočítáme mezi tato zasedání první zasedání vlády, dále zasedání vlády týkající se programového prohlášení či také mimořádná zasedání kabinetu ke konkrétní věci (např. ke smlouvě se společností Hyundai a nominaci Věry Jourové do Evropské komise z 24. července 2014).

Co se týká jednání vlády, kde není problematika čerpání fondů diskutována, tak taková jednání jsou skutečně dohledatelná. Uvádíme několik příkladů takových jednání, na kterých se vláda těmito otázkami nezabývala - jedná se například o jednání z 16. března 2015. V pozvánce na jednání vlády je uvedeno, že " Schůzi vlády bude předcházet jednání Výboru pro Evropskou unii". Tohle spojení je častější. Byť se problematika evropských záležitostí a fondů diskutovala na zmíněném výboru, na níže uvedených jednáních kabinetu se problematika podle zápisů z jednání vlády neprobírala a výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Zmíněná jednání proběhla namátkou 8. dubna 2015, 16. února 2015, 10. října 2014 nebo 17. března 2014

O platbách do systému zdravotního pojištění, respektive o rozdílech odvedených částek mezi zaměstnanci a živnostníky se zmínil už Václav Moravec během OVM. „Zatímco zaměstnanec s hrubým platem 25 tisíc korun měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60% paušálem zaplatí 1800 korun, více viz změny v platbě zdravotního pojištění.“ Pokud se podíváme na zákoník práce, můžeme vidět, na co má zaměstnanec na rozdíl od živnostníka nárok. Například: právo na dovolenou, povinnost zaměstnavatele omluvit nepřítomnost zaměstnance po dobu jeho dočasné pracovní neschopnost, či určitá ochrana proti ztrátě zaměstnání.

Výrok hodnotíme na základě dat z každoměsíčních zpráv Úřadu práce jako pravdivý. Souhrnná data s odkazy na jednotlivé zprávy obsahuje web Kurzy.cz. Pokud srovnáme meziroční pokles nezaměstnaných, tak v lednu a březnu jde o 83 tisíc, jak uvádí Sobotka, v únoru pak o 77 tisíc.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.

Jedním z příkladů, kdy v České republice vznikla ozbrojená skupina podobná domobraně je např. skupina, která se nazývá " Českoslovenští vojáci v záloze." Ta dle reportáže České televize "vybízí k ozbrojené obraně proti uprchlíkům i vlastním politikům, k partnerství s Ruskem a vystoupení z Evropské unie i NATO." Na dotaz deníku Echo24.cz iniciativu prověřovalo i Ministerstvo obrany: „Nemá to s námi společného vůbec nic. Distancujeme se proto jak od jejich výroků, tak od jejich činnosti,“ uvedl pro ně Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Příkladem vznikající domobrany může být i tzv. Národní domobrana, spojená se stranou Národní demokracie Adama Bartoše. Dle Lidovky.cz se "krajně pravicová partaj Ne Bruselu – Národní demokracie rozhodla „ochránit“ Česko před uprchlíky a vyzvala k vytvoření lidové domobrany." Dále dodávají, že by hlídky domobrany měly procházet krajem zatím beze zbraní.

Další příklady mohou být:

• Domobrana v Chomutově, která v roce 2012 vyšla i do ulic města
• Národní domobrana založená v roce 2008 členem předsednictva Českého hnutí za národní jednotu
• Mluvilo se o vzniku domobrany v Praze-Libuši, která se však ukázala být fámou
• Vznikla např. i tzv. "Exekuční domobrana," která chce "v souladu s Ústavou, demokraticky a bez agrese" dosáhnout zrušení Exekučního úřadu

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože neexistují přesná čísla ohledně počtu účastníků průvodu.

Kyjevský průvod na oslavu Stepana Bandery, bývalého vůdce OUN, se konal již poněkolikáté u příležitosti výročí jeho narození. Podle USA TODAY se v roce 2014 průvodu účastnilo až 15 000 lidí. V roce 2015 se již hovoří o 4 tisících účastnících. Dle BBC bylo pochodujících pouze 2 500.

V letošním roce byla tedy účast výrazně menší.

Výrok je označen jako pravdivý, protože v současné době je v Senátu Parlamentu ČR 14 lékařů, což vzhledem k celkovému počtu senátorů, který je 81, tvoří přibližně pětinu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť o oba bratry se zajímala policie i tajné služby ještě před útokem na redakci Charlie Hebdo. Mladší z bratrů, Cherif (anglicky) Kouachi, v době útoku dvaatřicetiletý, byl v minulosti zadržen z důvodu napojení na teroristy. K jeho zadržení došlo už v roce 2005, v době kdy mu bylo třiadvacet let. Spolu s dalším mužem měl v plánu odcestovat do Iráku, kde probíhaly boje.

V roce 2008 byl odsouzen na tři roky vězení za spoluúčast v okruhu islamistů, jejichž úkolem bylo v Paříži rekrutovat bojovníky posílané do Iráku. Během návštěvy Jemenu se měl setkat s jedním z duchovních otců Al-Káidy, Anvár al-Avlakím. O jeho o dva roky starším bratrovi Saidovi (anglicky) se tolik neví. Podobně jako bratr navštívil Jemen, kde v táboře Al-Káidy podstoupil vojenský výcvik.

Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".