Přehled ověřených výroků

Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.

V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.

Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)

Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Bohuslav Sobotka Zemanův přílet do České republiky kritizoval. V případě Martina Stropnického měl Bursík pravdu.

Není pravda, že by Bohuslav Sobotka Zemanův návrat do Česka nekritizoval − Sobotka se nechal slyšet, že příletem s PPF Zeman návštěvu Číny zkazil.

Naopak ministr obrany Martin Stropnický k této věci nezastal žádný postoj − uvedl, že Zemanův přílet je jeho věc.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni posoudit, nakolik obě zmíněná opatření budou mít reálné dopady na výběr DPH či zda v případě EET budou vůbec přijaty.

V předchozím výroku jsme doložili, že Babiš v předvolební kampani mluvil dokonce o 200 miliardách ročně, které stát může získat, když jej bude někdo správně řídit a dobře hospodařit.

Pokud se podíváme na možnosti výběru daní skrze oba Faltýnkem pojmenované nástoje, zjistíme, že elektronická evidence tržeb (připusťme, že výběr daní bude kopírovat očekávání ministerstva financí a že bude zavedena) má přinést zvýšení výběru daní (.pdf - str. 29) o 12,5 miliardy.

Kontrolní hlášení pak (šlo o součást novely zákona o DPH) uvádí rozmezí 5-10 miliard, o které by se mohl výběr zvýšit.

Pokud by tedy oba nástroje přinesly takový efekt, že by zvýšily výběr daní o maximální možnou částku (predikovanou ministerstvem financí), šlo o 22,5 miliardy.

Tohle je ovšem jednak predikce, kterou nejsme schopni reálně potvrdit, druhak musíme vzít v potaz otázku funkčnosti EET, která je kritizována. Je také otázkou, zda se koalici podaří před odpor opozice daný zákon prosadit.

K první části výroku lze konstatovat, že šlo o politickou dohodu, která byla odvozena od volebního výsledku. Zda bylo v rámci jednání možné, aby se nestal ministrem financí za ANO Andrej Babiš, je spekulace.

Co se ovšem týká části kompetencí, kterými Andrej Babiš coby ministr financí disponuje, tak ty upravuje tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) – konkrétně § 4. Ohledně daní a pojišťovnictví – zákon je ministru financí přiznává.

Kalouskova poznámka k podnikům, "které pojišťují ti, kteří s Babišem spolupracují," směřuje v OVM diskutovaném případu společnosti MERO. Stoprocentním akcionářem této společnosti je Ministerstvo financí.

Václav Moravec citoval v pořadu informace OVM: "Podle nejnovějšího zjištění Otázek jím ( novým pojistitelem společnosti MERO – pozn. Demagog.cz) bude společnost Respect, akciová společnost, která má obchodní vztahy s Babišovým Agrofertem. V představenstvu Respectu navíc působí Kateřina Rejblová, která vede mladé z hnutí ANO." Kalousek pojmenovává kompetenci Babiše jako ministra financí tak, že je zodpovědný i za dotace, kterými je Agrofert největším pobíratelem. K této části jsme nedohledali dostatek informací, a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Dokládáme výroční zprávu Agrofertu za rok 2013 (obchodní rejstřík), která na str. 47 popisuje přijaté dotace. V tomto roce získala společnost ministra financí na dotacích cca 1,2 miliardy.

MS2014+ je informační systém strukturálních fondů a je tak základním nástrojem pro sledování využívání finanční pomoci z investičních fondů EU v programovém období 2014-2020 a pro vyhodnocování realizace kohezní politiky na národní úrovni. Právě začátek čerpání dotací z fondů EU na následující programové období je však závislý na existenci tohoto monitorovacího systému. Tento sytém, připravený Ministerstvem pro místní rozvoj, je však prozatím spuštěn pouze v jakési cvičné verzi. Systém již prošel 21 kontrolami, audity a znaleckými posudky, včetně dohledu Evropské komise a také průběžným auditem Ministerstva financí. Nicméně závěrečná auditní zpráva byla k tomuto systému mimořádně kritická. Tuto kontrolu provedl nezávislý Auditní orgán zřízený pod ministerstvem financí. Protože však předchozí zprávy nebyly zdaleka tak kritické, požádala 17.dubna ministryně Šlechtová o provedení nezávislého přezkoumání této zprávy. Vzhledem k této skutečnosti proto hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož monitorovací systém evidentně připraven není, zvláště pak v posledních dnech.

Miloš Zeman je podle oficiálního životopisu předsedou ČSSD od roku 1993, v jejím čele stojí do roku 2001. Toto období lze tedy logicky brát jako ono zmiňované osmileté. Zeman až do července 2002 zůstává předsedou vlády, do dalšího volebního období ovšem vstupuje jako premiér Vladimír Špidla, který je zároveň od roku 2001 Zemanovým pokračovatelem na postu prvního muže strany. Do periody Zemanova předsednictví spadají troje volby (bereme-li v potaz i volební výsledek do České národní rady 1992):

RokVolební výsledek ČSSD (%)19926,53 (předsedou Jiří Horák)199626,44199832,31200230,20 (předsedou Vladimír Špidla) Zdroj dat: Volby.cz

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Přestože Martin Konvička uvedl pravdivé údaje týkající se podpory projektu, v části výroku popisující samotnou náplň programu se dopustil nepravdivých tvrzení. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Projekt Muslimové.cz byl opravdu od ledna 2014 pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Je také pravda, že je financován z grantu americké ambasády.

Dále se však Martin Konvička dopustil jen nepravdivých tvrzení.

Za prvé, projekt Muslimové.cz je určen pro střední školy a gymnázia, nikoliv pro základní školy.

Dále, ačkoliv se projekt dotýká i – v České republice poměrně kontroverzního – tématu zahalování žen, není pravda, že by bylo studentům demonstrováno, jak se hidžáb váže – což potvrdila přímo koordinátorka projektu Muslimové.cz Klára Popovová. V rámci projektu jsou pouze představeny různé pohledy na zahalování a důvody, proč je některé ženy nosí. Můžeme uvést pomůcky, které se při této aktivitě využívají – sada kartiček s fotografiemi a texty, hrací kostka.

Projekt je cílen na rozvoj kritického myšlení studentů. Studenti jsou například seznámeni se specifiky bulvárních a seriózních textů. Co se muslimů v České republice týče, je kladen důraz na to, aby studenti pochopili, že v rámci muslimské komunity existuje názorová rozmanitost.

Z vyjádření koordinátorky projektu (stejně tak z nabídky pro střední školy, kterou má Demagog.cz k dispozici) citujme také vyjádření k tomu, že na školy přichází muslimky a mladí muslimové:

"Lektorky, které studentů představují jednotlivá témata v rámci interaktivního programu, nejsou muslimky. Debata s muslimem či muslimkou je v rámci projektu možná, ale pouze na výslovnou žádost školy, přičemž považuji za důležité zdůraznit, že ve většině případů si školy, zejména z časových důvodů, objednávají pouze interaktivní program bez následné debaty s muslimem či muslimkou. Muslimové jako lektoři se zapojují v seminářích a workshopech pro dospělé".

Pozn.: Při vyhodnocování výroku jsme pracovali nejen s informacemi dostupnými na stránce projektu muslimove.cz, ale i z nabídky pro střední školy, který nám zaslala koordinátorka projektu Klára Popovová.

Na webu projektu lze dohledat také vyjádření o projektu ze strany odborníků na problematiku islámu.

Vláda Bohuslava Sobotky ve svém programovém prohlášení avizovala zrušení druhého pilíře důchodového systému a zřízení odborné komise, která by měla připravit návrhy změn důchodového systému. Ta vznikla v květnu 2014 a jejím úkolem bylo připravit právě zánik druhého pilíře od roku 2016 a také návrhy dílčích změn stávajícího systému, které mají platit od roku 2017.

O zrušení druhého pilíře vláda rozhodla v listopadu 2014. Co se týče ostatních změn, komise na začátku roku 2015 zveřejnila první návrhy možných opatření. Mezi ně patří sdílení vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků, možnost stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (nyní platí hranice 18 let) a další.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli se Sobotkova vláda chystá věnovat určitým jednotlivým úpravám stávajícího penzijního systému, žádnou systémovou reformu nepřipravuje. Podle vlastních slov premiéra Sobotky vláda "nechystá nějakou revoluci" a chce, aby se systém rozvíjel a nebyly v něm "dramatické zásahy, kterého by ho vychýlily".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu, že koalice opravdu učinila ústupky opozici výměnou za rychlejší schválení zákona. Pravdou však není, že hrozilo zablokování veškerých unijních dotací pro Českou republiku.

Opozice sice dle svých vyjádření po Českou televizi slibovala, že je připravena blokovat kvůli zákonu o státní službě Poslaneckou sněmovnu až do konce volebního období. K obstrukcím však nakonec nedošlo. Podrobná rozprava ve druhém čtení návrhu zákona trvala podle Aktuálně.cz hodinu a půl. Zákon byl schválen ve třetím čtení 10. září 2014, které se v důsledku kompromisní dohody koalice s opozicí obešlo také bez obstrukcí. Miroslav Kalousek při té příležitosti uvedl, že byla dodržena důležitá a prospěšná politická dohoda, která přinese do státní správy stabilitu. Zbyněk Stanjura řekl, že zákon vytváří dobré předpoklady pro kvalitní státní službu.

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned.cz, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačila" tak, jak naznačuje ministr. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Breivik při svém útoku zabil 77 osob, zatímco při teroristickém útoku v Madridu z 11. března 2004 při výbuchu 10 časovaných bomb v různých vlakových soupravách bylo zabito 191 osob a zraněno 1800 až 1856 osob. D alší zdroj uvádí počet zraněných kolem 2000 osob. Na základě důkazů byly z teroristického útoku obviněny radikální Islamisté z Maroka a ze Španělska, španělská buňka Al-Káidy, kteří byli také ve Španělsku souzeni a odsouzeni k přísným trestům.

Samotná Al-Káida se k útoku přihlásila a byla to pro ni odveta za účast španělských vojenských sil na misi v Íráku. Z útoku bylo obviněno 28 osob, z nichž tři byly odsouzeny k nejvyššímu možnému španělskému trestu, tedy 40 letům odnětí svobody. Mezi odsouzenými bylo 19 Maročanů a 8 Španělů. Ve zdrojích není upřesněno, ke které skupině se odsozené osoby hlásí, mohlo se jednat o odnož Al-Káidy, nebo osoby, které se s ideologií Al-Káidy ztotožňují.

Z útoků někteří obviňují skupinu ETA, která by tímto útokem dva dny před parlamentními volbami mohla ovlivnit jejich výsledky. V článku BBC k desátému výročí je například citován španělský policejní vyšetřovatel, který věří, že za útok je odpovědná právě ETA.

Španělská vláda byla po útoku přesvědčena, že za ním stojí ETA, po pár hodinách však důkazy začaly ukazovat na Al-Káidu.

Počet obětí útoku v Madridu byl vyšší než počet obětí Breivikova útoku. Útok v Madridu byl také pravděpodobně spáchán islámskými teroristy. Přesto podle některých Španělů, kteří chtějí bránit neschopnost Španělska zabránit bombovým útokům, se jeví ETA jako hlavní pachatel teroristického útoku.