Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

§ 9 Zákona o státní službě v článku 2 skutečně označuje služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jako:

  • a) náměstek pro řízení sekce,
  • b) ředitel odboru,
  • c) vedoucí oddělení.

Namísto ředitele sekce takto vznikne post náměstka pro řízení sekce. Jak například argumentuje Ministerstvo obrany, " v nové struktuře došlo ke sloučení těchto pozic [náměstka a ředitele sekce] a dosavadních 11 vedoucích pracovníků bylo nahrazeno 8 náměstky, z nichž 7 zároveň stojí v čele odborných sekcí. Fakticky tak došlo k úspoře 3 tabulek vedoucích pracovníků".

Podobně uvádí v Týdnu i ministr zemědělství Marian Jurečka na obranu počtu náměstků: "Zrušili jsme ředitele sekcí, k původnímu počtu náměstků přibyli dva, ale kdyby se všichni ředitelé stali náměstky, bude jich ještě více".

Toto nové označení pozice má tedy vliv na stávající vyšší počet náměstků. Zda ovšem na všech ministerstvech nárůsty počtu náměstků po tomto přejmenování ne/proběhly, nejsme ovšem schopni korektně doložit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, data nadále sháníme.

Zavádějící

Volby se měly dle ukrajinského zákona № 1680-VII "O dočasném režimu místní samosprávy v určitých okresech Doněcké a Luhanské oblasti" (Článek 10, odstavec 2) konat 7. prosince 2014, konaly se však již 2. listopadu tohoto roku.

Výrok je však nutno označit jako zavádějící, neboť dle zmíněného zákona mělo jít o volby komunální, ne parlamentní a prezidentské. Taktéž jejich provedení mělo být navázáno na ukrajinskou ústavu, která existenci “Doněcké lidové republiky” a “Luhanské lidové republiky” a jejich prezidentů i parlamentů neuznává. Senátor Doubrava tak říká pravdu, když hovoří o posunutém datu voleb, zároveň však směšuje dva různé typy voleb, které si vzájemně odporují.

Pravda

Miloš Zeman se s prezidentem iráckého autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním setkal 12. května 2015. Státníci spolu řešili především otázku vyzbrojení kurdských ozbrojených sil. Podle České televize přišla řeč i na budoucí nezávislost Kurdistánu.

Barzání uvedl, že je referendum naplánováno v řádu několika měsíců, v rozhovoru pro BBC již v červenci 2014.

Pravda

Předseda vlády Bohuslav Sobotka v pátek 3. dubna 2015 na tiskové konferenci Úřadu vlády představil čtyři operační programy, které jsou připraveny do té míry, že budou moci být předloženy Evropské komisi ke schválení. Jedná se o:

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu)

OP Zaměstnanost (spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (spadající pod Ministerstvo školství)

OP Životní prostředí (spadající pod Ministerstvo životního prostředí)

Úřad vlády navštívila na konci března Komisařka pro regionální politiku Corina Cretu. Dle jejích slov je Evropská komise připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce (2014-2020).

Čtyři představené operační programy skutečně alokují 11, 8 mld. € z celkové částky 24 mld. €, které bude mít Česká republika k dispozici pro čerpání.

Komplikace, na kterou Bohuslav Sobotka naráží,se týká auditu Ministerstva financí, který proběhl na Ministerstvu pro místní rozvoj. Spor se týká tendru na monitorovací systém pro evropské dotace do roku 2020. Jak uvedla ČT 24, zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda a cena zakázky z 1,3 miliardy stoupne na 2,5 miliardy, tedy téměř dvojnásobně. Kvůli závěrům ministerstva financí zůstává systém mimo provoz a bez něj není podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové možné zahájit čerpání z evropských fondů.

Členka Evropské komise pro regionální politiku Corina Crețu na jednání z 31. března 2015 potvrdila, že Evropská komise je připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Porušení státní hranice je trestným činem, pokud ten kdo ji překročil použil násilí či násilím bezprostředně hrozil.

Násilné překročení státní hranice řeší zákon č. 40/2009 paragrafem 339 takto:

§ 339 Násilné překročení státní hranice(1) Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestliže
a) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b) spáchá takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
c) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin,
d) způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví,
e) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo
f) spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4) Příprava je trestná.

(paragraf 339, tamtéž.)

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem ke značné nepřesnosti v uváděných datech.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách schválila vláda na svojí schůzi 29. července 2015.

Materiál byl předložen do vlády v říjnu 2014 s odkazem na legislativní plán vlády. Ještě před tím putoval návrh do Legislativní rady vlády, která návrh schválila. Zdržení v cestě zákona legislativním procesem vzniklo mimo jiné tím, že původní návrh byl průběžně změkčován. O této situaci informuje např. Český rozhlas.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 měl být zákon (v tomto plánu nazvaný jako zákon o provozování sázkových her) předložen vládě v prosinci 2014 a nabýt účinnosti v září 2015 – ta musela být kvůli zdržení legislativního procesu odložena. Zákon je momentálně v prvním čtení ve Sněmovně.

Pravda

Podle posledně zveřejněné zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu (odkaz v tomto textu), která shrnuje import ropy do České republiky za rok 2013, je Kazachstán skutečně naším třetím největším dovozcem ropy, a to po prvním Rusku a druhém Ázerbajdžánu.

Ještě před dvěma lety činil vzájemný obchodní obrat mezi ČR a Tádžikistánem 8,5 milionu USD. Za hlavní brzdu této obchodní spolupráce považuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR právě nezplácený dluh Tádžikistánu vůči ČR. Nesplacená částka se týká dříve dodaného zařízení pro cementárnu v Dušanbe. Letos pak server businessinfo.cz a MZV ČR informují (v oddílu 7.5.) o posunu v této věci:

" Vysoká zadluženost RT je hlavní příčinou dlouhodobě nespláceného dluhu podniku 'Tadžikcement' vůči EGAP, a.s. z pojistné události za dřívější dodávku zařízení pro cementárnu českou společností Inekon Group. Současná výše dluhu s příslušenstvím činí cca 2,5 mil USD náklady na výlohy z vyhrané arbitráže u soudu v Moskvě. EGAP, a.s. byla nucena přistoupit v r. 2013 k vymáhání dluhu soudní cestou. Za přispění MZV ČR se podařilo v r. 2014 přimět společnost „Tadžikcement“ k obnovení jednání s EGAP, a.s. o dalším postupu vypořádání dluhu, která se uskutečnila za přispění premiéra RT K. Rasulzody."

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u všech zmíněných zákonů byla RIA vypracována.

Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu zákona o evidenci tržeb je dostupná ke stažení (pdf). Je také dostupná jako příloha k důvodové zprávě samotného zákona ve vladních materiálech.

Asociace podnikatelů a manažerů (pdf, s. 8) podává komentáře k důvodové zprávě a RIA, návrh zákona považuje za zpracovaný nekvalitně, fakta jsou bagatelizována, zveličovány, nejsou vyčísleny náklady.

Stejně tak je dostupná RIA pro energetický zákon (pdf). I když celkový dokument, Dopadová analýza k zákonu o registru smluv, tzv. „malá RIA“ existuje, byla dokončena před několika týdny ministerstvem vnitra, nepodařilo se ji dohledat. O Dopadové studii píše např. Rekonstrukce státu. Podle Centra aplikované ekonomie (pdf) analýza operuje s řadou odhadů, které jsou podle dosavadních zkušeností a studií přehnané a nerealistické.

Nepravda

Citát, který prezident Zeman premiéru Sobotkovi připisuje, není přesný a slova předsedy vlády značně posouvá.

Bohuslav Sobotka byl ve dnech 21. – 27. listopadu 2015 na návštěvě Čínské lidové republiky. V úterý 24. listopadu vyšel na oficiálním webu Úřadu vlády jeho krátký komentář s titulem

"Nebezpečí představují teroristé, ne uprchlíci".

Nebezpečí představuji teroristé, ne uprchlíci. Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci Islámského státu, ne ti, kteří před nimi utíkají. S teroristy je potřeba důsledně a tvrdě bojovat, migrační vlnu je nutno regulovat už na vnějších hranicích EU a lidem, kteří utíkají před válkou, musíme pomoci. Česká vláda přijímá všechna nezbytná bezpečnostní opatření, aby spolehlivě garantovala našim občanům bezpečí a klidný život."

Své tvrzení pak ještě v tentýž den potvrdil na svém Twitterovém účtu.

Prezident tedy Sobotkovi přisoudil výrok, který konkrétně neřekl, resp. jej upravil. Ten pak kritizuje i v Partii na Primě. Z tohoto důvodu je Zemanův výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pravda

Autorstvím dnes téměř legendárního zákona o státním zvýhodnění biopaliv a jeho legislativní cestou se tým Demagog.CZ zabýval podrobně na svém březnovém blogu, podrobnou analýzu lze tedy nalézt tam. Svou reakci tento článek přidal i ministr financí Andrej Babiš, jeho komentář ovšem nevyvrací fakt, že autorem inkriminovaného zákona je jeho ministerstvo.

Zde tedy znovu zopakujeme základní fakta. Zákon vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. Ten také zodpovídal za proces připomínkování tohoto zákona, předtím než byl předložen v únoru letošního roku ke schválení vládě. Tento konkrétní zákon vychází z rámcového programu "Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 - 2020".

Ve středečním vyjádření pro Českou televizi pak Andrej Babiš skutečně uved l (video 2:42), že bude hlasovat proti návrhu zákona, který upravuje daňové zvýhodnění biopaliv, což ovšem nic nemění na faktu, že ze zákon zodpovídal až do jeho předložení Poslanecké sněmovně.

Argumentace Miroslava Kalouska se tedy zakládá na pravdivých informacích.