Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o připomínkovém řízení ke zmíněné novele zákona o spotřebních daních jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní zdroj ke zmíněnému připomínkovému řízení. Nicméně 22. března byl hostem Otázek Václava Moravce Andrej Babiš, jehož se na tuto konkrétní věc ptal Václav Moravec (čas 32:55). Ten disponoval podklady, které popisují onu připomínku ministerstva zemědělství. Dokládá, že resort Mariana Jurečky zmíněnou připomínku pouze upravil.

Konkrétně uvedl: " Tady je připomínkové řízení. Tady vám ukážu důkaz, vy ho možná zase zpochybníte, toto je vypořádání připomínek, ministerstvo zemědělství k problematice biopaliv a jejich podpory tady jasně říká, se zaváděním tohoto institutu nelze souhlasit. Na další stránce, je to stránka 10 z 69. stránky, píše, že výroba biopaliv zvyšuje tlak na poptávku po zemědělské půdě, ale také například po vodě na zavlažování. Produkce biopaliv vytlačuje plochy lesů, rašelinišť, zavlažování, mokřadů a obecně cenných biotopů sloužících jako významný rezervoár uhlíku. Tato připomínka je zásadní. To je, promiňte, s dovolením. To je připomínka ministerstva zemědělství. V druhém sloupečku je ministerstvo financí jako orgán, který vypořádával připomínky, přičemž připomínce nebylo vyhověno, připomínce ministerstva zemědělství a je tady poznámka, na základě reakce ministerstva zemědělství ze dne 14. ledna roku 2015 došlo ke změně relevance připomínky ze zásadní na doporučující. Takže samo ministerstvo zemědělství ze své původní zásadní připomínky vycouvalo a udělalo z ní připomínku doporučující. To je ministerstvo financí." O tomtéž pak informoval text Jany Klímové " Zlatý důl ministra Babiše " v časopise Respekt.

Zaměříme se na dvě období vlády ODS, a to na vládu Mirka Topolánka (2007–2009) a Petra Nečase (2010–2013). Daň z příjmu právnických oso b určuje § 21 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

V letech 2007 až 2009 se daň snížila nejprve z 24 % na 21 % a v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů, pro které platila sazba 5 %. Od roku 2010 dále je sazba neměnná, a to ve výši 19 %. Toto snižování bylo součástí Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v platnost v lednu 2008.

Daň z příjmu fyzických osob určuje § 16 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Až do roku 2007 byla v ČR progresivní, a to ve výši 12 % - 32 %. Ta byla Topolánkovým Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů snížena od roku 2008 na jednotnou sazbu ve výši 15 %, která v ČR platí dodnes. Změněn byl ale základ, ze kterého se daň vypočítává, a to zavedením tzv. superhrubé mzdy. Ta spočívá vnesnížení základu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň její zvýšenío částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %).

Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde. Základ daně tak vzrostl o 34 %, a 15 % daň ze superhrubé mzdy je přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Od roku 2013 byla vládou Petra Nečase zavedena také tzv. „solidární daň“, tedy navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhne 48násobek průměrné mzdy.

Výrok Petra Fialy, že za vlád ODS se snižovaly daně je tedy pravdivý,pokud hodnotíme změnu sazeb daní z příjmu, ale současně byl také navýšen základ pro výpočet této daně a zavedena byla dodatečná daňová sazba pro vysocepříjmové fyzické osoby. Obě vlády, Topolánkova i Nečasova, pak zvyšovaly sazby DPH, viz vysvětlení k relevnatnímu výroku z této diskuze.

Směrodatnájesložená daňová kvóta, ukazatel umožňující srovnání daňového zatížení. Představuje podíl daní na hrubém domácím produktu. Složená daňová kvóta zahrnuje „skutečné daně“ (jako daně i označované), ale také příjmy z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Statistiku daňové kvóty sleduje OECD.

Jak lze vyčíst z tabulky výše, během vlády Mirka Topolánka se složená daňová kvóta mírně snižovala, zatímco za vlády Petra Nečase naopak vzrostla. Výrok Petra Fialy je proto možné hodnotit jako nepravdu, neboť při hodnocení daňového zatížení je nutno brát v potaz více proměnných, než jen absolutní výši jedné z daňových sazeb, a v tom případě není pravdivé tvrzení že „za vlády ODS se snížily daně“ v obecném měřítku.

Jedním z příkladů, kdy v České republice vznikla ozbrojená skupina podobná domobraně je např. skupina, která se nazývá " Českoslovenští vojáci v záloze." Ta dle reportáže České televize "vybízí k ozbrojené obraně proti uprchlíkům i vlastním politikům, k partnerství s Ruskem a vystoupení z Evropské unie i NATO." Na dotaz deníku Echo24.cz iniciativu prověřovalo i Ministerstvo obrany: „Nemá to s námi společného vůbec nic. Distancujeme se proto jak od jejich výroků, tak od jejich činnosti,“ uvedl pro ně Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Příkladem vznikající domobrany může být i tzv. Národní domobrana, spojená se stranou Národní demokracie Adama Bartoše. Dle Lidovky.cz se "krajně pravicová partaj Ne Bruselu – Národní demokracie rozhodla „ochránit“ Česko před uprchlíky a vyzvala k vytvoření lidové domobrany." Dále dodávají, že by hlídky domobrany měly procházet krajem zatím beze zbraní.

Další příklady mohou být:

• Domobrana v Chomutově, která v roce 2012 vyšla i do ulic města
• Národní domobrana založená v roce 2008 členem předsednictva Českého hnutí za národní jednotu
• Mluvilo se o vzniku domobrany v Praze-Libuši, která se však ukázala být fámou
• Vznikla např. i tzv. "Exekuční domobrana," která chce "v souladu s Ústavou, demokraticky a bez agrese" dosáhnout zrušení Exekučního úřadu

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože prezident Zeman sankce spojuje pouze se situací na východní Ukrajině a zcela opomíjí, že existují i sankce, které byly přijaty v souvislosti s anexí Krymu.

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

OBSE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty porušování dohod zmiňují. Nicméně oproti období, kdy konflikt nejvíce eskaloval, se míra násilí a lidských obětí výrazně snížila.

Výrok je zavádějící tím, že prezident spojuje obecně sankce s dohodami s Minsku, ovšem ne všechny jsou závislé právě na těchto dohodách. Kromě nich byly přijaty i sankce v souvislosti s anexí Krymu, které nemají spojitost s dodržováním Minských dohod.

Podle informací z médií vyslovil nizozemský politik Halbe Zijstra z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD) návrh na utvoření "mini Schengenu", sestávajícího z Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemí a Lucemburska.

Existenci tohoto neoficiálního návrhu potvrdil také německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Podle Reuters mluvčí Evropské komise záležitost okomentovala vyjádřením, že komise neobdržela k této věci žádný formální návrh.

Zdroj: Stratfor.com

Co se týče druhé verze návrhu, jediný zpravodajský server, který o něm informuje, je britský Daily Mail. Bez dalšího komentáře zveřejňuje mapu Evropy, ve které jsou některé dosavadní státy Schengenského prostoru znázorněny jinou barvou, mimo jiné i ministrem Stropnickým zmiňovaná Itálie a Španělsko. Česká republika by (při intuitivním výkladu grafiky) podle tohoto návrhu v Schengenu měla zůstat.

Zdroj: Daily Mail

Daily Mail se odvolává na vyjádření nejmenovaného evropského diplomata, a tvrdí, že možné změny hranic Schengenského prostoru budou předmětem diskuze během výjimečného setkání ministrů spravedlnosti a vnitra v pátek 20. listopadu 2015. Podle tiskové zpráv y z tohoto setkání žádné obdobné návrhy projednávány nebyly, ministři se shodli (mimo jiné) na posílení vnějších hranic Schengenského prostoru v existující podobě.

Je tedy zřejmé, že ačkoliv návrhy na zmenšení Schengenského prostoru (případně vytvoření jakési alternativy) existují, není jasné, jak vážně jsou tyto návrhy míněny, ani kdo přesně je navrhovatelem (případně zda má navrhovatel širší podporu). Na oficiální úrovni žádný obdobný návrh vznesen nebyl.

Světová média shodně informují o ruských dodávkách zbraní a další techniky režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Tento fakt nevyvrací ani ruský prezident Vladimir Putin, který v projevu na setkání rady Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti v Dušanbe v září 2015 prohlásil, že " (Rusko) podporuje syrskou vládu ... v boji proti agresi teroristů. Poskytuje jí a bude nadále poskytovat nezbytnou vojenskou techniku. "

Syrský velvyslanec v Moskvě Riad Haddad toto potvrdil v reakci na kritiku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, že Rusko svou podporou Asadovu režimu riskuje prodloužení a prohloubení konfliktu. Řekl konkrétně, že " s Ruskem spolupracujeme již 30 - 40 let, a to v různých oblastech včetně vojenské. Ano, dostáváme od nich zbraně a vojenskou techniku, což je vše v souladu s dohodami mezi našimi dvěma zeměmi " (vyjádření pro agenturu ITAR-TASS převzala většina světových médií včetně Reuters).

Analýza (.pdf, str. 2) amerického Institutu pro výzkum války potvrzuje a dokládá " nové rozšiřování ruských vojenských sil v Sýrii, které začalo července 2015 a výrazně zrychlilo v srpnu a září ".

Z výše uvedeného je možné vyvodit, že vyzbrojování Asadova režimu ze strany Ruska probíhá, a to dlouhodobě. Také existuje důvodné podezření, že v posledních měsících toto vyzbrojování nabralo na intenzitě.

Analýza webu Armádní noviny ve dvou dílech uvádí typ zbraní a techniky, které Rusko v posledních letech Sýrii poskytlo. V první části web popisuje zejména dodávky, modernizaci a opravy letecké techniky (vrtulníky, bojová letadla, drony), ale také pozemní techniku (transportéry). V druhé části své analýzy pak web popisuje dodávky palných zbraní, a to od samopalů po odstřelovací pušky.

Ačkoli lze těžko přesně kvantifikovat "docela masivní vyzbrojení," jak o něm Stropnický mluví, tak vzhledem k dlouhodobosti dodávek zbraní a techniky z Ruska do Sýrie a s ohledem na rozmanitost těchto dodávek (od samopalů po leteckou techniku) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Evropská unie zveřejnila 18. listopadu návrh nové směrnice zpřísňující podmínky vlastnění palných zbraní (.pdf). Podle návrhu se zakazuje vlastnění samonabíjecích zbraní, pokud mají vzhled samočinných/automatických zbraní.

Zákaz tedy rozlišuje podle vzhledu a zákaz by se podle návrhu mohl týkat i poloautomatických zbraní (strana 17, návrh přidává do kategorie A - Zakázané střelné zbraně ke stávajícím i Civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem.)

Vzhledem k tomu, že primární rozlišovacím prvekm pro zákaz zbraně je jeho vzhled, jsou zakázány i upravené samopaly (z automatických na poloautomatické nebo samonabíjející). Více o vlastnění poloautomatických samopalů a jejich úpravách pro možnosti vlastnění v ČR zde.

Automatické zbraně jsou takové zbraně, jejichž konstrukce jim umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjející, označovány také jako poloautomatické zbraně, jsou zbraně umožňující pouze jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.

Součástí návrhu je i sjednocení norem označování zbraní v rámci EU, povinné zdravotní prohlídky atd. Návrh měl být podle plánu projednáván v dubnu 2016, ale vzhledem k okolnostem se mu EU začala věnovat dříve.

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská navrhuje úplný zákaz vlastnění samonabíjejích zbraní.

Debata o vlastnění zbraní je vedena i v ČR. Navrhuje se například vystavení platnosti zbrojního průkazu pouze na 5 let (novela zákona týkající se prodloužení platnosti zbrojního průkazu z 5 na 10 let začala platit v polovině roku 2014), zpřísnění zdravotních kontrol a zavedení psychotestů. Novela zákona reagující na útok v Uherském Brodě a také útoky v Paříži byla 7. prosince schválena vládou. Platnost zbrojního průkazu je znovu pouze 5 let a pro prodloužení bude muset být doložena zdravotní způsobilost. Psychotesty stále nejsou povinné a jsou prováděny pouze na doporučení lékaře. Snadnější by mělo podle novely být zabavení zbraně.

Předmětné "navýšení odpočtu z daní" je součástí novely zákona o daních z příjmů, která je v současné chvíli projednávána ve výborech PSP ČR jako Sněmovní tisk 612 /0, přičemž vláda materiál předložila sněmovně dne 23. 9. 2015.

Dle důvodové zprávy novela mimo jiné: "V souladu s Programovým prohlášením vlády se navrhuje v roce 2016 další zvýšení daňového zvýhodnění, a to na druhé dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 600 Kč měsíčně (tj. o 7 200 Kč ročně) oproti daňovému zvýhodnění na jedno dítě, které bylo uplatňováno do konce roku 2014. Pro rok 2016 se tedy navrhuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě ponechat beze změny u jednoho dítěte (aktuálně 13 404 Kč ročně) a zvýšit částku na druhé dítě ze stávajících 15 804 Kč ročně na 17 004 Kč ročně a zvýšit částku na třetí a každé další dítě ze stávajících 17 004 Kč na 20 604 Kč. Maximální výše daňového bonusu zůstává nezměněna. "

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace pak v kontextu předkládaných důsledků implementace zákona předpokládá následující: "Z hlediska ekonomické teorie uplatněné při zpracování studie je důležité oddělit náklady a transfery. Náklady dané akce jsou chápány jako částka, o kterou se sníží celkový skutečný blahobyt resp. bohatství společnosti. V podstatě to znamená, že měření společenských nákladů nespočívá v pouhém vyčíslení jednotlivých výdajů, ale spočívá spíše ve snaze o nalezení čistých nákladů pro společnost, tedy nákladů, které přímo snižují společenský blahobyt. Pokud jde tedy o situaci, kdy blaho jedněch je redukováno, ale blaho druhých ekvivalentně zvýšeno, pak nejde o sociální náklad, ale o transfer. Z tohoto hlediska jsou snížené příjmy (nebo zvýšené výdaje v případě daňového bonusu) veřejných rozpočtů a státního rozpočtu (redukce blaha) transferem, který zajišťuje příjem (zvýšení blaha) příjemců (rodin s dětmi)."

S ohledem na stav legislativního procesu a nastavení účinnosti k 1. 1. 2016, hrozí u sledované novely riziko nevčasného schválení popsané slevy na dani a tedy nemožnosti si ji nárokovat po celý rok. Podle vyjádření ministra financí Andreje Babiše však: " Součástí (novely pozn. aut.) bude přechodné ustanovení, které jasně určí, že zvýšenou slevu lze uplatnit za celý rok 2016. Poměrnou část za měsíce, které nastanou před přijetím zákona, dostane zaměstnanec při ročním zúčtování, takže nikdo o nic nepřijde."

Na základě výše uvedeného tedy můžeme výrok označit za pravdivý, neboť PSP ČR v současné chvíli projednává novelu zákona o daních z příjmů, který zavádí zvýšení daňového zvýhodnění pro druhé a třetí dítě, přičemž předpokládaným důsledkem legislativního návrhu má být "zvýšení" blaha příjemcům zvýhodnění (tedy rodin s dětmi).