Přehled ověřených výroků

Výrok je zavádějící z několika důvodů. Nejen vláda, ale i zbytek Poslanecké sněmovny hlasuje proti zákonům předkládaným Úsvitem; dále se nedá říci, že by vláda byla proti prvkům přímé demokracie, jelikož je sama předkládá a prosazuje; a závěrem pojem (hmotná a trestní) odpovědnost politiků používá Okamura mylně, jak jsme upozorňovali již v minulosti.

Bod jedna volebního programu hnutí Úsvit mluví o radikální změně politického systému a zavedení přímé demokracie. Tento bod je prosazován hnutím v Polanecké sněmovně prostřednictvím návrhů zákonů jeho členů. Jde především o novelu zákona o celostátním referendu a novelu zákona o místním referendu. Nejen vláda, ale i většina Poslanecké sněmovny novelu zákona o celostátním referendu ale zamítla hned v prvním čtení. Novela o místním referendu zůstala prozatím v prvním čtení.

Problematické na celém vyjádření pak především pasáž "což tato vláda také nechce", kterou nelze označit za korektní. Jednak vláda se ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 4) zavázala, že "předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu." Tento bod je dále rozvíjen v článku 9 (str. 44).

Vláda se zákonem o obecném referendu skutečně počítá. Účinnosti by měl nabýt 1. ledna 2016. Návrhy referend vzešlé od poslanců hnutí Úsvit byly zamítnuty, protože měly mj. být v rozporu s Ústavou a s principy zastupitelské demokracie. Podrobnosti o zamítnutí lze nalézt ve stanovisku vlády k návrhu o celostátním referendu (.pdf) a ve stanovisku vlády k návrhu o místním referendu (.pdf).

Co se týče přímé odpovědnosti politiků - čímž má Okamura zřejmě na mysli Úsvitem prosazovanou odpovědnost hmotnou a trestní (bod 2) - tak tuto část musíme rovněž hodnotit jako zavádějící. Osoby ve veřejných funkcích již podle platné legislativy totiž odpovědné jsou.

Jednalo by se tedy o duplicitní právní úpravu, která vedla vládu k odmítnutí Úsvitem navrhované novely zákona o majetku ČR (.pdf). Exekutiva novelizaci zamítla jak ve svém stanovisku (.pdf) tak v následném hlasování ve Sněmovně. Podrobněji je tato problematika rozebírána v našich předchozích odůvodněních.

Podle zprávy ČTK Viliam Sivek skutečně označil jako důvody úbytku ruských turistů v České republice slábnoucí rubl a neobratné kroky českých politiků. ČSÚ však uvádí, že úbytek ruských turistů meziročně nepřesáhl 25 tisíc (konkrétně 23 tisíc kvartálně).

Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR říká, že jedním z důvodů je i ukrajinská krize. Další analýza uvádí rovněž nevstřícnou vízovou politiku České republiky, slabý rubl či samotné varování ruských úřadů, které nabádá ruské občany k omezení cestování do zemí uplatňujících vůči Rusku sankce. Jedná se tedy o souhru více faktorů, která vede k poklesu turistů.

Rozhodnutím Rady hlavního města (tedy nikoliv pouze primátora Hudečka) ze 2. září 2014 byla skutečně pozastavena platnost smluv o partnerství mezi Prahou a Moskvou a také mezi Prahou a Petrohradem. Jednalo se o “Deklaraci o ustanovení přátelských vztahů mezi radnicí Sankt Petěrburgu a radnicí Prahy“ podepsanou dne 15. října 1991 a dále o “Dohodu o přátelských vztazích a spolupráci mezi městem hlavním městem Prahou a městem Moskvou“ podepsanou dne 1. června 2000.

Rada uvádí, že platnost smluv je pozastavena na dobu neurčitou. Důvodem je podle zprávy bezprecedentní agresivní politika Ruské federace, která vedla k anexi Krymu a k rozpoutání války na východě Ukrajiny.

Fórum cestovního ruchu vyjádřilo nesouhlas s tímto krokem v otevřeném dopise, který adresovalo tehdejšímu primátorovi Prahy Tomáši Hudečkovi.

S žádostí o poskytnutí informace jsme se obrátili na Ministerstvo financí, které prostřednictvím mluvčího Michala Žurovce potvrdilo tvrzení ministryně práce.

Citujme: "P okud se jedná o administrativní náklady vynaložené na zrušení II. pilíře na straně finanční správy a České správy sociálního zabezpečení, můžeme potvrdit, že se odhadem jedná o náklady v řádech desítek milionů korun.
Jak vyplývá z důvodové zprávy k návrhu zákona o zrušení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 493 - pdf. str. 16), bude se jednat o náklady na změnu IT systémů a administraci související s vypořádáním prostředků na straně Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které se odhadují na 30,5 mil. Kč (tj. odhad nákladů na ukončení II. pilíře 20 mil. Kč odhad nákladů na vrácení peněz pro nekontaktní klienty penzijních společností 10,5 mil. Kč). Další náklady na straně státu na přijímání doplatků do I. pilíře se odhadují na několik desítek milionů, kdy se bude jednat o náklady jak GFŘ, tak České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), včetně nákladů na rozšíření evidence důchodového spoření v Registru pojištěnců. "

Miloš Zeman se s prezidentem iráckého autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním setkal 12. května 2015. Státníci spolu řešili především otázku vyzbrojení kurdských ozbrojených sil. Podle České televize přišla řeč i na budoucí nezávislost Kurdistánu.

Barzání uvedl, že je referendum naplánováno v řádu několika měsíců, v rozhovoru pro BBC již v červenci 2014.

Výrok ministra financí hodnotíme jako nepravdivý, a to na základě dokumentu Ministerstva financí a jeho projevu k evidenci tržeb v Poslanecké sněmovně z 8. ledna.

Citujeme dokument Ministerstva financí ČR (.doc) „Příloha č. 7 Výzvy – Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (EET)“ – jeho aktuální verzi z 27. listopadu 2015:

„Některá z forem evidence tržeb funguje ve 13 zemích Evropské unie. Jedná se o Itálii, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belgii, Litvu, Maltu, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Kypr a Chorvatsko. Pro segment taxislužby funguje evidence tržeb v Německu.“

Při posledním projednávání EET v Poslanecké sněmovně vystoupil ministr financí s dlouhým projevem. V něm popsal řadu faktorů, které jsou v souvislosti s EET diskutovány. V Otázkách Václava Moravce k tomuto svému vystoupení řekl:

„...moji kolegové mi připravili skvělý projev. Já bych doporučil všem občanům, aby si ho přečetli. Tam to každý pochopí, každý pochopí, o co jde. Tam jsme vyvrátili všechny ty demagogické domněnky, lži, tam jsou fakta.“

Fakta týkající se evidence tržeb v ostatních zemích EU pak Babiš popsal následovně:

„Z úst opozice zazněly informace, že evidence tržeb je vlastně neobvyklé opatření v mezinárodním kontextu, protože ze zemí původní evropské patnáctky mají evidenci pouze tři země. Ani to není pravda. Těch zemí je pět, z nichž Rakousko je už od 1. ledna 2016 ve dvoufázovém procesu zavádění evidence v letech 2016 a 2017. Takže není pravda, co tady minule tvrdil pan poslanec Gazdík, že Rakousko o evidenci vůbec neuvažuje. Možná by si měl udělat výlet do Vídně a podívat se, jak to tam je.
Co nám ovšem opozice neřekla je, žez 13 nově přistoupivších zemí má evidencitržeb Malta, Kypr, Litva, Lotyšsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Pokud jste počítali, tak je to11 zemí.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle dokumentu Ministerstva financí z konce listopadu 2015 má nějaký druh evidence tržeb zavedeno 13 zemí EU, podle Babišova projevu z 8. ledna v Poslanecké sněmovně pak jde o zemí 16. Nejedná se tedy o všechny země EU, těch je 28.

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy jej sovětský vůdce Nikita Chruščov Ukrajině administrativně předal (dříve spadala pod Rusko). V rámci SSSR tehdy šlo spíše o formální záležitost. Krym zůstal Ukrajině i po rozpadu SSSR, což v tzv. Budapešťském memorandu potvrdila i Ruská federace. Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 zástupci Ukrjainy, Ruska, Velké Británie a USA. Ukrajině, která se vzdala svých jaderných zbraní, byly poskytnuty bezpečnostní záruky ostatních signatářů, včetně garance jejích existujících hranic - tzn. včetně Krymu. Rusko znovu potvrdilo teritoriální integritu Ukrajiny v článku 2 Dohody o přátelství, spolupráci a partnerství mezi Ruskou federací a Ukrajinou (.pdf, str. 84-91) z května 1997. Rusko tedy ukrajinské vlastnictví Krymu do jeho anexe nerozporovalo.

Že anexe Krymu bylo porušením mezinárodního práva, se domnívají různé právní autority, jako Mezinárodní advokátní asociace (International Bar Association -IBA), která poukazuje zejména na porušení 2. článku Charty OSN, který zapovídá použití síly proti teritoriální integritě jiných států. University of Cambridge publikovala text, ve kterém rozebírá, za jakých podmínek může být odtržení části území v souladu s mezinárodním právem (tj. nebyl by porušen princip teritoriální integrity), a proč tyto podmínky nejsou v případě Krymu splněny.

Podobně jako u hodnocení výroku o podpoře velmocí válčícím stranám v Sýrii, i zde jsme pro hodnocení použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP). Podle dat * UCDP byly povstalci na východní Ukrajině podporováni Ruskem formou dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. Poskytnuta byla také finanční a potravinová pomoc. Dále byly podporováni ruští dobrovolníci, aby bojovali ve východní Ukrajině. UCDP se nepodařilo spolehlivě ověřit spekulace, že ve východní Ukrajině operují přímo jednotky ruské armády.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položky Ukraine: Donetsk, Ukraine: Lugansk a Ukraine: Novorossiya a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions"vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2014, potvrďte tlačítkem Add to query a pokračujte tlačítkem Proceed3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek ve své odpovědi na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové z dubna 2014 uvedl, že v případu norských dětí bylo ze strany českých úřadů učiněno vše, co bylo v jejich kompetencích. " Přesto, že norskou stranou bylo jednoznačně sděleno, že české velvyslanectví, potažmo česká strana, není účastníkem řízení, a tudíž mu nemohou být poskytovány informace, i nadále se snaží náš zastupitelský úřad aktivně komunikovat s norskými úřady, zprostředkovává kontakty s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně a i nadále je ve styku s pí. Michalákovou (matkou dětí – pozn. Demagog.cz) a její advokátkou pí. Bokovou," dodal ministr zahraničí (.pdf).

Tvrzení Petra Macha, že Lubomír Zaorálek ve své odpovědi pouze odkazuje na nemožnost MZV ČR v této věci dále jednat, je pravdivé. Norsko není členem Evropské Unie a Česká republika s ním nemá smlouvy o ochraně dětí, což znesnadňuje české straně možnost zasáhnout. Od doby zveřejnění interpelace také MZV podniká další kroky.

Zaorálek se v červnu setkal s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, jak avizoval v odpovědi na interpelaci. " Hovořili jsme o všech známých možnostech, které nezávislý norský systém ochrany dětí nabízí. Mluvili jsme o variantách odvolání a dalších postupech v podobných případech týkajících se ochrany dětí,"popsal Zaorálek pro Novinky.cz.

Zaorálek upozornil, že v tomto případu již byla vydána řada soudních rozhodnutí, které lze zvrátit jen soudní cestou. Rodině Michalákových doporučil obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. To matka odebraných dětí udělala už v listopadu 2013 a také se znovu odvolala k norským soudům. V obou případech skončila žádost Michalákové neúspěšně.

Ceny obilovin v meziročním srovnání obecně neklesaly, pouze v případě krmného ječmene došlo k poklesu o 226 korun za tunu. Jak potravinářská, tak krmná pšenice zdražila. Totéž platí pro krmnou oves a kukuřici.

Pouze výkupní cena řepky výrazněji klesla. Dlouhodobě se její cena pohybuje mezi 10,5 - 12,5 tisíci korun.

Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Data v tabulce vycházejí z jím poskytnutých informací, které jsou dostupné zde (Dropbox):

VII. 2012 (Kč/t bez DPH)VII. 2013meziroční rozdílŘepka olejná1220110652-1549Pšenice potravinářská51615656+495Pšenice krmná46424815+173Ječmen krmný45454319-226Oves krmný38844427+543Kukuřice krmná47675210+443

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

• Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
• pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
• finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
• podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
• relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
• Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
• ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
• azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
• asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
• Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
• Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
• Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
• Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože organizace zastupující seniory požadovala změnou systému valorizace vyrovnat nerovnosti mezi důchody.

Rada seniorů ČR, o.s. na zasedání Kolegia rady seniorů ČR dne 25. června požadovala mimo jiné i "valorizací vykompenzovat diskriminace tzv. “starodůchodců” a středně příjmových tzv. “mladodůchodců”". Toho by se dalo dosáhnout navyšováním důchodů plošně, tedy o pevnou částku, jak také konstatoval předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Výhodu jednotné pevné částky popsal předseda důchodové komise Martin Potůček. "Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc korun valorizace nevede k tomu, aby lidé nebyli ohrožováni pádem do chudoby. Z tohoto hlediska pak dává smysl nezvyšovat důchody o vypočtená procenta, ale paušálně. Všichni by tedy dostali přidáno stejně, ale důchodci s menší penzí by si polepšili procentně více."

Vláda tyto požadavky zatím nevyslyšela, i pro rok 2015 valorizuje procentně, konkrétně o 1,8 % (.pdf) ze základu jejich důchodů.