Přehled ověřených výroků

Na stránce Ministerstva vnitra je možno nalézt např. uzavřené smlouvy, k nalezení jsou po vyžádaní také informace o platech, odměnách a výsluhách. Z roku 2011 je dostupný dokumentMzdy policistů a hasičů (.pdf), z roku 2012 zase Vývoj platů příslušníků bezpečnostních sborů (. pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, 22. srpna 2012 byl Pirátskou stranou přijat tzv. předpis o lobbingu, který v § 4 uvádí, že:

(1) Představitelé strany mají povinnost zveřejňovat na systémech strany pro širokou veřejnost informace o svých lobbistických kontaktech, nestanoví-li tento předpis jinak (§ 5).
(2) Zveřejňují se následující informace o kontaktech:a) okamžik, původce, způsob a průběh kontaktu,
b) jména zúčastněných osob, zejména lobbistů a jejich klientů,
c) uvedení záležitosti, které se kontakt týkal,
d) popis zvláštního zájmu,
e) všechny poskytnuté nebo slíbené výhody a plnění.

Odkaz na evidenci lobbistických kontaktů Pirátské strany naleznete zde.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová sice řekla, že kontakty s lobbisty hnutí ANO zveřejňovat bude, zároveň však odkazovala na to, že je nejprve nutno přijmout definici termínu “lobbista”.

Jakub Michálek a Jaroslava Jermanová byli skutečně společně hosty pořadu Politické spektrum. Jakub Michálek vyjmenoval (0:34 a dále) mezi prioritami České pirátské strany také zveřejňování kontaktů s lobbisty na internetu. Jaroslava Jermanová na to posléze reaguje slovy, že postrádá definici slova lobbista, tudíž nedokáže říct, kdo to je (čas 3:35). Toto zopakovala i později (5:47), kdy řekla, že neexistuje oficiální definice lobbisty a je potřeba ji nejprve přesně stanovit, ale ANO je na to připravené a určitě bude kontakty zveřejňovat.

Z tohoto vyjádření vyvozujeme, že Jaroslava Jermanová tento svůj závazek podmiňovala právě přijetím definice lobbista. Tak to pochopila také Česká televize, která tuto interpretaci výroku uvedla ve shrnujícím článku.

Hnutí ANO nyní své kontakty s lobbisty nezveřejňuje.

Následující tabulka představuje vývoj dotací Dopravního podniku hl. m. Prahy:

201011,43 mld.201111,13 mld.201210,63 mld.201310,83 mld.201411,63 mld.

Zdroje dat: výroční zpráva 2013 (pdf., str. 41), výroční zpráva 2012 (.pdf, str. 84), výroční zpráva 2010 (.pdf, str. 52), komentář k běžným výdajům rozpočtu 2014 (str. 24).

Jak tedy vidíme, dotace Dopravnímu podniku za doby primátorského působení Bohuslava Svobody poklesly.

Jak se píše ve výroční zprávě za rok 2013, původní plánovaná kompenzace byla ve výši 10,6 mld. korun. Tato kompenzace byla naplánována za doby, kdy byl ještě v čele magistrátu primátor Svoboda. V červnu (tedy měsíc nástupu primátora Hudečka) byla tato kompenzace navýšena na 10,69 mld. korun “ v souvislosti s vícenáklady na náhradní provoz v období povodně v červnu 2013 a vyšší kompenzace za provoz linky 128 pro kalendář­ní rok 2013 ”.

K dalšímu navýšení na 10,77 mld. korun došlo “ dodatkem č. 8 Smlouvy, jehož předmětem je vyhodnocení výkonů a kompenzace za 3. čtvrtletí roku 2013 ”. Závěrečná suma pak vznikla ještě odsouhlasením pohledávky. Dodejme ale, že k takovýmto navyšováním v průběhu roku docházelo i za primátora Svobody.

12. června 2012 koalice ODS–TOP 09 schválila usnesení (.pdf) o záměru odkoupit menšinový podíl v Pražských službách od společnosti Soranus limited.

Česká pozice informovala o tom, že zhruba o půl roku dříve vznikl samotný záměr města odkoupit daný menšinový podíl, což je také zhruba období, kdy se na pražské radnici střídaly koalice ODS–ČSSD a ODS–TOP 09. Zmíněná společnost Soranus limited ovšem fungovala jako tzv. "kastlíková firma" a její ovládnutí před valnou hromadou v roce 2012 oznámila společnost Natland.

Dále v prosinci 2012 došlo k prodeji tohoto podílu Pražských služeb společnosti Northward Holding Limited (dále NHL). Město Praha usilovalo o zisk podílu a tedy o ovládnutí Pražských služeb i nadále. Žaloby dalších drobných akcionářů ale neumožnily společnosti NHL odkup akcií těchto akcionářů.

Z tohoto důvodu padla možnost zapůjčení akcií NHL městu Praha, což by otevřelo magistrátu cestu k ovládnutí Pražských služeb.

Tomáš Hudeček ve svém výroku patrně naráží na zákaz veřejné podpory – tedy čl. 107 smlouvy o fungování EU, který hovoří o státních podporách. Evropské právo zde pracuje s nedovolenou (veřejnou) podporou. Město např. nemůže majetkově podpořit obchodní společnost, pokud by tím mohlo narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitého podniku (jenž by tak mohl například mít zvýhodněné postavení při získání nějaké zakázky). Na druhé straně zná "evropská právní úprava" výjimky z této nedovolené podpory (tj. podpora může být za určitých okolností v souladu s právem EU).

V otázce, zda je možné vložit majetek do vlastní akciové společnosti, je situace komplikovanější. Města zakládají vlastní obchodní společnosti, včetně akciovek – například městská část Praha 4 založila 4-Majetkovou, a.s. Města také vstupují do právnických osob, např. koupí podíl ve společnosti vlastnící fotbalový klub apod. Samozřejmě město může nakoupit akcie jako investici. Nelze si například představit situaci, že by město nemohlo sanovat vlastní akciovou společnost, která jako jediný subjekt poskytuje veřejnou dopravu ve městě apod.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, přičemž: a) není jasné o jakém "vyvádění majetku" (typu podpory) primátor Hudeček hovoří, b) i přesto, že je v kontextu evropského práva striktně zakázána veřejná podpora, existují z tohoto pravidla výjimky.

Teplická KSČM ve svém volebním programu (ke stažení v .doc) uvádí, že je potřeba počet heren v Teplicích regulovat. Herny chtějí omezit především v okolí škol, v blízkosti kostelů a budov státní správy.

Dagmar Waicová nám na požádání zaslala volební program teplické ČSSD z roku 2010, ve kterém se k hazardu uvádí: " A ještě je tu jedna důležitá oblast, na které bychom v rámci bezpečnosti a boji s kriminalitou chtěli pracovat a pokusit se ji regulovat. Touto oblastí je hazard. Město Teplice je bohužel známo tím, že se v něm daří hernám, které se zde nesetkávají s výraznějšími překážkami. Považujeme za chybu, že se nevyužívá všech možných a dostupných prostředků. k zabránění dalších instalací herních automatů."

Výrok tedy dodatečně hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok uvedl Jaroslav Kubera už v rozhovoru pro deník Právo (cit. Novinky.cz). Ve veřejně přístupných zdrojích se nám bohužel nepodařilo najít informace, které by toto vyjádření vyvracely nebo potvrzovaly. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě je sklářská firma AGC Flat Glass Czech, jež v roce 2013 vyhrála titul nejlepší zaměstnavatel Ústeckého kraje.

Kuberův výrok je o konání referenda o zákazu hazardu ve městě Teplice, které chtěla část občanů města v termínu komunálních voleb.

Soudní výhra, o níž Kubera mluví, je fakticky neuznání dostatku podpisů občanů města Teplice, kteří chtěli iniciovat referendum o zákazu hazardu ve městě v termínu komunálních voleb (kvůli relativně vysoké účasti z důvodu závaznosti/platnosti výsledku referenda – pozn. Demagog.cz).

I po postupném doplňování podpisových archů došel soud k tomu, že skupině pro referendum chybělo do jeho vypsání (při dosažení zákonem určeného počtu podpisů by bylo město nuceno referendum vyhlásit) 188 podpisů. Zastupitelstvo města však může o své vlastní vůli vyhlásit referendum také. Na svém jednání na konci srpna byl však tento navržený bod smeten. Referendum se tak konat v době komunálních voleb nebude.

Kubera argumentuje ve svém výroku tím, že za konání referenda spolu s komunálními volbami ušetří město milion a půl (s touto částkou pracuje primátor Kubera). Nicméně je téměř jisté, že zbývajících 200 podpisů pro konání referenda (kdy jej zastupitelstvo bude muset vyhlásit) aktivisté v době po volbách posbírají. Tím pádem buď donutí zastupitelstvo referendum vypsat (ještě se může změnit zásadně po volbách složení zastupitelstva a vypsat referendum o své vůli) v mezidobí mezi volbami, což městu přinese vyšší náklady. Další volby, které se konají za 2 roky (krajské a senátní), jsou potenciálně dalším termínem, kdy by mohlo ono referendum proběhnout, což ovšem opět žádnou úsporu nepřinese.

Kuberův výrok je hodnocen jako zavádějící. Jím deklarovaná úspora milionu a půl za konání referenda je iluzorní, neboť se stejně dříve či později bude konat a v kombinací s komunálními volbami by město za pořádání referenda vydalo méně, než pokud jej bude pořádat samostatně.

K úspoře za konání referenda by mohlo dojít za předpokladu, že by zákaz hazardu vyhlásilo samo město Teplice. Což je ovšem v rozporu s postoji primátora Kubery, jež v této diskuzi uváděl, a jde spíše o doplnění výčtu možností.

Kubera také uvedl 28. srpna (v souvislosti se zmíněným jednáním zastupitelstva) pro Žít Teplice, že pokud by město k hazardu přijalo vyhlášku, není nutné referendum, neboť vyhláška má vyšší právní sílu a ušetřilo by se (odtud také informace o milionu a půl). Tento argument by platil, pokud by obě skupiny prosazovaly stejné či alespoň podobné návrhy k regulaci hazardu. V tomto pořadu Českého rozhlasu však Kubera vystupoval jako odpůrce znatelné regulace, což je v přímém protikladu s požadavky aktivistů.