Přehled ověřených výroků

Zahájení postupu k odstranění pochybností (kontrola) proběhlo v prvních měsících roku 2014. V dalších měsících docházelo k postupnému vyplácení zadržených nadměrných odpočtů. Tvrzení o termínu rozhodnutí zahájení kontroly je pravdivé, stalo se tak v listopadu 2013. Část výroku ohledně personálních změn hodnotíme rovněž jako pravdivou – v době prováděné kontroly již byl ministrem financí Andrej Babiš.

Vyjádření tiskového odboru Finanční správy ČR, Ing. Petra Petlachová:

" Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. "

" Jde především o kontrolní akci, zaměřenou na daňové subjekty, které nemají sídlo v ČR, přestože zde podnikají (tito plátci uplatňují nadměrné odpočty v řádech miliard korun) a často se správcem daně při prověřování dostatečně nespolupracují. Proto u těchto plátců přistoupila Finanční správa v roce 2014 ke speciální kontrolní akci. "

Co se týče personálních výměn, Babiš po svém nástupu dělal změny na samotném ministerstvu a také na Finanční správě, na což Miroslav Kalousek naráží. Změny na MF popisuje server České souvislosti následovně: "Druhým nejčinorodějším v personálních změnách byl ministr financí Babiš. V prvním roce vlády dokázal vyměnit až na jednoho všechny své náměstky, ale dokázal rovněž provést změny v rozsahu 85,4 % na úrovni odborů a sekcí. To v praxi znamená, že drtivá většina vyššího i středního managementu nejdůležitějšího vládního resortu byla vyměněna (...) Souvislost s poklesem výběru daní a dalšími problematickými aspekty fungování resortu se proto může nabízet."

Graf: České souvislosti

Došlo také k výrazným personálním změnám na Generálním finančním ředitelství, o čemž informoval server Echo24:

"Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství(GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát."

Ve výroční zprávě za období leden až červen roku 2014 společnosti Hamé se píše: „Tržby Hamé na všech nejdůležitějších zahraničních trzích meziročně rostly, v Rusku o 11 %". To byla situace před uvalením sankcí EU.

Již počátkem srpna letošního roku vydal ruský premiér dekret, jímž vyhlašuje embargo na dovoz některých potravin ze zemí EU a z USA. Tamní vláda tak reagovala na první vlnu ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Mimo jiné patří na seznam i maso a některé masné výrobky, mezi něž se řadí i paštiky. Takové produkty vyváží do Ruska z větších firem společnost Hamé, s. r. o. Ještě v půlce srpna roku 2014 byl přímý dopad sankcí na podnikání společnosti Hamé minimální, uvedl mluvčí Petr Kopáček. Export společnost nahrazuje rozšířením výroby ve své dceřiné společnosti přímo v Rusku. Ani další česká potravinářská skupina Agrofert nezaznamenala zásadní újmu po uvalení ruských protisankcí. Tento podnik totiž, podle svého mluvčího Karla Hanzelky, není výrazně orientován na ruský trh.

Předání první válečné lodí Mistral z Francie do Ruska je zatím pozastaveno.V červnu 2014 vzbudil úmysl Francie prodat válečné lodě Moskvě nevoli především mezi francouzskými spojenci, například USA a Polsko se přímo vyslovily proti tomuto obchodu v době, kdy Rusko porušuje mezinárodní právo. Francie proto podle webu týdeníku Le Nouvel Observateur oznámila, že by od kontraktu ustoupila, kdyby se situace na Ukrajině přiostřila tak, že by byly posíleny mezinárodní sankce proti Moskvě. K tomuto zostření sankcí došlo v září.

Smlouva o dodání těchto dvou lodí byla uzavřena v červnu 2011 a podle ruských médií mělo Rusko již v červnu zaplaceno zálohu 700 milionů eur. K ovládání lodi se přímo na nové lodi učilo i 400 ruských námořníků. Dodávka prvního plavidla měla proběhnout na podzim 2014.

Původní termín předání na konci října byl odložen. Poté uvedl francouzský ministr zahraničí Michel Sapin, že Moskva nemůže první loď jménem Vladivostok převzít, protože nesplnila dané podmínky. Paříž totiž opakovaně podmínila předání plavidla dodržováním vyhlášeného příměří na Ukrajině, kde se ale dodnes bojuje. Francouzský ministr obrany Jean Yves Le Drian nakonec 13. listopadu oznámil, že za současných okolností není možné určit datum předání sjednané dodávky. Druhá loď Sevastopol by měla být dokončena až v průběhu příštího roku.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť např. výrobce paštik Hamé "nemožnost exportovat" své produkty do Ruské federace může nahradit výrobou této komodity přímo v Rusku. Co se týče zmíněných lodí, situace je komplikovanější a Francie případné předání Rusku odkládá.

Pro informaci doplňujeme (ČTK), že předání lodi Mistral bylo odloženo na neurčito. Tato informace se ve veřejných zdrojích objevila až po vysílání pořadu a Petr Mach ji tudíž nemusel znát. Není tedy součástí hodnocení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Biopalipa tzv. první generace (vyráběné z potravinářských plodin) již delší dobu ztrácejí podporu v rámci Evropské unie. Jejich přinosy jsou totiž značně diskutabilní. Evropská komise tak navrhuje, aby se biopaliva první generace na oněch 10 % podílely maximálně z poloviny. Naopak více se mají podporovat biopaliva nové generace (odpadky a řasy), která jsou ekologicky efektivní. Bělobrádek má pravdu v tom, že se ovšem tato biopaliva u nás zatím neprodukují.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, neboť Sobotkův kabinet na investice vydává o zhruba čtvrtinu méně, než kolik vydávala Nečasova vláda v roce 2013, zvyšuje mandatorní výdaje a lehce rostou i výdaje do sociálního systému.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) uvádí kapitálové výdaje (tj. investice) na letošní rok ve výši 75,6 miliard korun.

Oproti např. rozpočtu vlády Petra Nečase, jíž byl Fiala členem, kdy v roce 2013 dosáhly výdaje výše 102,3 miliardy, jde o poměrně znatelný pokles investičních výdajů. Oprávněný předpoklad je ten, že Fiala mluví právě o tomto poklesu a ne o tom, že by vláda Bohuslava Sobotky nealokovala na investice ani korunu. Fiala tuto věc v diskuzi uvedl v jiném výroku.

Mandatorní výdaje se za vlády Bohuslava Sobotky skutečně zvyšují, dokládá to zákon o státním rozpočtu na rok 2015 (sešit B, str. 23).

Co se týká výdajů do sociálního systému, tak je pravdou, že se zmíněné výdaje zvýšily meziročně o 5 miliard korun.

2014 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2014. 142,8 mld. 2015 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2015. 147,8 mld.

(V tomto objemu prostředků počítáme všechny specifické ukazatele - výdaje vyjma dávek důchodového pojištění, neinvestiční nedávkové transfery a transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti).

Babiš porovnává 30 hodin rozpravy v rámci celého legislativního procesu s omezením délky rozpravy pouze ve třetím čtení návrhu.

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Ta zmiňuje, že v německém Bundestagu je délka rozpravy pro jednotlivé body vč. třetího čtení stanovena předem a rozdělena proporčně dle zastoupení jednotlivých parlamentních frakcí. Často přitom činí méně než Babišem uvedených 90 minut.

Babiš pak zavádí tím, že toto omezení rozpravy k jednomu bodu srovnává s hodnotou 30 hodin, což je celková délka rozpravy ve všech dosavadních krocích projednávání Elektronické evidence tržeb (EET). I v Bundestagu přitom projednávání věci může trvat déle, zvláště když započítáme délku tzv. velkých rozprav (web parlamentu, něm.), které nejsou časově omezené a mohou se danému tématu věnovat řadu hodin (srov. debatu k eutanázii, něm.).

Třetí čtení EET (tisky 513 a 514) trvalo k datu pořadu 8,5 hodiny, ke kterým můžeme přičíst i 5 hodin, po které se projednával program schůze zahrnující pouze EET. Z tohoto času přitom celkem 3, nikoli 4 hodiny hovořil Miroslav Kalousek vesměs o skladu ve Vrběticích. Spolu s délkou rozpravy k prvnímu čtení (7 hodin) a druhému čtení (7,5 hodiny) pak dojdeme k úctyhodným 28 hodinám, po které se EET ve Sněmovně zatím projednává.

Andrej Babiš ve svém výroku zaokrouhluje a mýlí se v delce projevu Miroslava Kalouska, nicméně skutečným zaváděním je, že srovnává hodnoty, které nejsou ekvivalentní: 1) hodinu a půl rozpravy pouze ve třetím čtení z německého Bundestagu a 2) 30 hodin, které zatím Poslanecké sněmovně zabralo projednávání EET ve třech čteních.

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože organizace zastupující seniory požadovala změnou systému valorizace vyrovnat nerovnosti mezi důchody.

Rada seniorů ČR, o.s. na zasedání Kolegia rady seniorů ČR dne 25. června požadovala mimo jiné i "valorizací vykompenzovat diskriminace tzv. “starodůchodců” a středně příjmových tzv. “mladodůchodců”". Toho by se dalo dosáhnout navyšováním důchodů plošně, tedy o pevnou částku, jak také konstatoval předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Výhodu jednotné pevné částky popsal předseda důchodové komise Martin Potůček. "Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc korun valorizace nevede k tomu, aby lidé nebyli ohrožováni pádem do chudoby. Z tohoto hlediska pak dává smysl nezvyšovat důchody o vypočtená procenta, ale paušálně. Všichni by tedy dostali přidáno stejně, ale důchodci s menší penzí by si polepšili procentně více."

Vláda tyto požadavky zatím nevyslyšela, i pro rok 2015 valorizuje procentně, konkrétně o 1,8 % (.pdf) ze základu jejich důchodů.

V aktuálním volebním období bylo zatím svoláno 35 schůzí, z toho 19 řádných, 15 mimořádných a jedna schůze k vyslovení nedůvěře vládě. Z 15 mimořádných schůzí bylo 8 svoláno koaličními poslanci, 5 opozičními poslanci a na dvou schůzích byla shoda napříč politickým spektrem. Koaliční poslanci tedy skutečně iniciovali většinu mimořádných schůzí. Výrok nicméně hodnotíme jako zavádějící, protože ačkoli Miroslava Němcová mluví o mimořádných schůzích, ve své řečnické otázce použila číslovku 35, které zahrnuje i schůze řádné. To může vyvolat dojem, že mimořádné schůze se konaly vícekrát, než tomu bylo doopravdy.

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Miroslav Kalousek spolu s dalšími opozičními poslanci kritizoval ve středu ve sněmovně duplicitní podporu biopaliv, kdy se v prvním čtení projednávala novela zákona o spotřebních daních, která tuto duplicitu zavádí (viz výrok výše "To, co vláda navrhla, navrhla pravý opak..."). To by skutečně vedlo ke zvýšení objemu spotřeby biopaliv.