Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Okamura navrhoval přijmout usnesení, které by vyzvalo vládu k přípravě dané legislativy, sám žádný takový zákon nepředkládal.

Tomio Okamura navrhl v Poslanecké sněmovně 7. července zařadit na program schůze bod, ve které se mělo projednávat následující usnesení:

" Poslanecká sněmovna, vědoma si odpovědnosti k občanům České republiky,(...), a dále vyzývá vládu neodkladně připravit legislativní kroky definující šíření a propagaci islámského práva šaría a džihádu jako trestný čin ohrožující svobodu, demokracii a lidská práva."

Co se týká samotného zamítnutí, tak tento bod Okamura načetl v rámci rozpravy k programu schůze, to znamená, že se jednalo vůbec o tom, aby se k danému návrhu vyjádřila celá Poslanecká sněmovna.

K tomu, aby se tímto návrhem zabývali všichni poslanci, ovšem vůbec nedošlo. Všechny načtené změny k pořadu schůze byly totiž vetovány dvěma poslaneckými kluby (ČSSD a ANO) - viz vystoupení předsedy poslaneckého klubu ČSSD Sklenáka.

Toto umožňuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v § 54 (6) uvádí: " Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců."

Tento výrok padl v kontextu vztahů (odlišných stanovisek) vlády a prezidenta. Je pravda, že v tomto konkrétním rozhovoru pro ruský První kanál Miloš Zeman nezpochybnil územní celistvost Ukrajiny. Toho se však dopustil již před časem, výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z neoficiálního překladu rozhovoru na serveru Nová republika, jednotlivé pasáže pak citovala i česká média (záznam rozhovoru na Youtube je k dispozici pouze v ruštině). Prezident v rozhovoru konstatoval, že "na Ukrajině je občanská válka" a v takových podmínkách je "jakákoliv hospodářská pomoc jen plýtvání penězi". Podle něj se předně musí dohodnout "Ukrajinci s Ukrajinci".

V tomto rozhovoru však nijak explicitně nezpochybňuje územní celistvost Ukrajiny.

Česká televize přinesla 20. listopadu přehled výroků prezidenta Zemana k celé krizi na Ukrajině. Prezident mluvil již v dubnu tohoto roku o celistvosti Ukrajiny v tom smyslu, že Krym vlastně Ukrajině nikdy nepatřil. Sám Mach pak v těchto Otázkách Václava Moravce mluví o tzv. Budapešťském memorandu, které Ukrajině přiznávalo nedotknutelnost území, a to i včetně Krymu.

Během dosavadního funkčního období zablokovala pravicová opozice jednání o PSP čtyřikrát.

Poprvé k tomu došlo 27. listopadu 2015, kdy opozice zabránila obstrukcemi otevření třetího čtení zákona o EET. Zbylé tři jednací dny (11. a 18 prosince 2015 a 8. ledna 2016) TOP 09 společně s ODS blokovaly jednání během třetího čtení zmíněného zákona.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významamné tržní síle.

Pan vicepremiér Bělobrádek v předchozí debatě pracovní skupinu definuje v tomto rámci: " Já myslím, že tady je důležité skutečně, abysme si řekli, jak to je, aby vznikla ta pracovní skupina. A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. "

Již v srpnu 2014 ministerstvo financí však "v souladu s koaliční smlouvou" dle své tiskové zprávy (a zprávy ČT24) zřídilo pracovní skupinu pro otázky zdanění příjmů zaměstnanců a podnikajících fyzických osob. "Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání. Analýza bude zohledňovat specifické podmínky (např. náklady) jednotlivých skupin poplatníků."

Tato skupina však již v březnu 2015 (podnikatel.cz) přerušila svoji činnost, neboť prý není údajně politické zadání výdajové paušály nějak měnit. I přesto ale není není pravdou to, že by žádná skupina věnující se těmto otázkám na ministerstvu financí nevznikla.

ODS vládla v České republice v letech 1992–1997 (vlády Václava Klause), v letech 2006–2009 (vlády Mirka Topolánka) a v letech 2010–2013 (vláda Petra Nečase). Pokud budeme sledovat výši zdanění během fungování těchto kabinetů (složená daňová kvóta podle OECD), tak zjistíme, že ze vlád Václava Klause mezi roky klesla tato kvóta z 37,1 na 33,7 %, daně tedy klesaly.

V letech 2007–2009 pak tato kvóta klesla z 34,3 na 32,4 %. Během posledního vládnutí ODS za premiéra Nečase se pak složená daňová kvóta zvýšila a to z 32,5 na 34,3 %. Na základě těchto dat lze doložit, že během vládnutí ODS se výše zdanění v České republice zvýšilo pouze za vlády Petra Nečase v období recese a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Volební program ODS z roku 2006 (.pdf, str. 6 až 8) v kapitole daňový systém uvádí slib zavedení rovné daňové sazbě ve výši 15 % pro fyzické a právnické osoby a DPH. Program hovoří o rušení některých daní (darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a úroků).

Topolánkova vláda prosadila tzv. rovnou daň u příjmů fyzických osob v roce 2008 (skutečná výše zdanění se ovšem může lišit od deklaŕovaných 15 %, viz výrok „Potom zavedli tzv. rovnou daň“). U dani z příjmu právnických osob došlo mezi lety 2007 až 2009 ke snížení ze 24 % na 21 %, v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů (vývoj daně zde). K deklarovanému sjednocení na 15 % ovšem nikdy nedošlo.

V oblasti DPH dochází za Topolánka pouze k navýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % (základní sazba zůstala na výši 19 %).

Volební program ODS z roku 2010 (.pdf, str. 18) uvádí v kapitole věnované daním slibuje, že „udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění (...) zachováme rovnou daň z příjmu.“ O přímém snižování daní se zde nehovoří. Slib zachování výše daní ovšem Nečasův kabinet porušil hned několikrát. Za jeho vlády došlo několikrát zvýšení sazby DPH, a to hned v roce 2010 (snížená sazba na 10 % a základní sazba na 20 %). Následně v roce 2012 v rámci tzv. daňového balíčku, kdy došlo ke schválení souboru daňových opatření – dalšímu zvýšení DPH (nižší sazba na 15 %, vyšší na 21 %), zavedením tzv. solidárního příspěvku pro příjmové skupiny přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy, zvýšení daně z převodu nemovitosti, omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení stropu pro odvody na zdravotní pojištění aj.

Senátor Jaromír Štětina i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg navštívili Majdan v prosinci 2013. Schwarzenberg Kyjev navštívil 14. prosince, o jeho cestě informoval např. server Idnes.cz (částečně ČTK). Přítomnost předsedy TOP 09 přímo na zmíněném náměstí můžeme dokumentovat také snímkem fotografa Eugena Kukly přímo z místa dění. Měl zde pronést: " Skláníme se před vaší odvahou, že nejen snášíte hlad a chlad, ale že vydržíte také represe proti vám ".

Jaromír Štětina byl v této době v Kyjevě také. Mluví o tom sám ve videu uveřejněném na webu YouTube kanálu TOP 09. Mluví o tom, že v Kyjevě potkal také tehdejšího ministra zahraničí (Jan Kohout), jenž byl účasten jednání OBSE.

Na Majdanu, který začal v Kyjevě v noci 21. listopadu 2013, zpočátku demonstrovali ukrajinští studenti, kteří tak chtěli podpořit integraci Ukrajiny do Evropské unie. K protestům se postupně přidávala nejrůznější politická i nepolitická uskupení včetně ukrajinských nacionalistů ze strany Svoboda, veteránů ruské invaze do Afghánistánu či místní židovské komunity a řady dalších skupin.

Kvůli účasti pravicových radikálů na protestech začali ruští politici a ruská média označovat všechny protestující jako pravicové extrémisty. Nacionálně orientované skupiny se k Euromajdanu přidávaly především po násilném zásahu 22. ledna 2013, tedy až po návštěvě obou českých politiků. Je ale pravda, že Jaromír Štětina jel na Ukrajinu opakovaně v únoru 2014, v květnu (v těchto případech navštívil Kyjev) a také v červenci téhož roku navštívil Doněckou oblast.

V případě únorové návštěvy tehdejšího senátora Štětiny došlo k násilnému střetu mezi vládními silami a demonstranty na Majdanu. Průběh těchto bojů na svém Facebooku popisoval Štětina přímo z místa (upozorňujeme, že některé fotky obsahují poměrně drastické záběry).

Senátor Doubrava má pravdu, že v Kyjevě byli skutečně přítomni jak Karel Schwarzenberg, tak i Jaromír Štětina. Problém ovšem vystává, podíváme-li se na "časový prvek" výroku senátora Doubravy. V době, kdy byl na Majdanu Schwarzenberg (prosinec 2013), neprobíhaly na místě vážné střety (v porovnání s pozdějším obdobím - viz. níže) a nelze ani mluvit o "řádění fašistických skupin".

Slova o řádění fašistických skupin jsou tak spíše plamennou rétorikou senátora Doubravy. Pokud se podíváme na dny nejsilnějších bojů na místě, tedy kolem 20. února, tak zjistíme, že boje probíhaly mezi ozbrojenými složkami na jedné straně a mezi demonstrujícími na straně druhé (ti zajali některé policisty a měli také střelné zbraně). Ozbrojené síly však využily ostré munice pro boj proti demonstrantům a např. také odstřelovače - toto dokládá reportáž České televize přímo z místa, která byla odvysílána v Událostech 20. února.

Účast "Banderových skupin" na Majdanu potvrzují některé zprávy, především se jedná o členy pravicové strany Svoboda. Tyto skupiny, jak reportuje v uvedené zprávě Luboš Palata, patřily k těm nejradikálnějším mezi demostranty.

Bližší spojitost (verbální či jinou) mezi jmenovanými politky a skupinami kolem strany Svoboda neexistuje. Doubrava se dopouští zavádění tím, že Majdan jako celek fakticky spojuje s fašistickými skupinami, od čehož se měli podle jeho prohlášení Schwarzenberg se Štětinou distancovat, či tyto demonstrace ignorovat. Pokud se však podíváme na fotografie (reportáž) z místa, kdy tam byli oba jmenovaní, tak je jasně vidět, že Schwarzenberg je na Maidanu v době pokojné demonstrace a Štětina se mimojiné dostal do centra bojů, kde však, jak vyplývá z reportáže České televize, je "největší iniciativa" na straně vládních sil, které používaly proti demonstrantům ostrou munici.

Je nepochybně pravdou, že Schwarzenberg i Štětina podporovali hnutí na Majdanu, to však neznamená, že automaticky podporují řádění radikálů čí případné násilé činy ze strany demonstrantů.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Prezident Zeman pronesl na 70. zasedání Valného shromáždění OSN projev, ve kterém zmínil blíže neurčený návrh na multinárodní společnou akci proti terorismu pod záštitou Rady bezpečnosti, aktuální konkrétně činěné kroky však neprobíhají v intencích Zemanova projevu a jeho vliv na tuto aktivitu je také diskutovatelný.

"V Chartě Spojených národů stojí mnoho, mnoho článků, které se týkají možnosti vojenské akce. Některé z nich nebyly nikdy použity. Bývají nazývány “spícími strukturami”. My je potřebujeme aktivovat. A potřebujeme malé vojenské jednotky vybavené drony, vrtulníky; jednotky, které se budou opírat o spolupráci tajných služeb, komand, přejete-li si – rangerů; jakési odnože modrých přileb, které by odstranily vůdce teroristických organizací, nervová centra těchto organizací, ale neokupovaly by území."(z projevu prezidenta Zemana Valném shromáždění OSN).

A stejně, i když Rada bezpečnosti OSN odsoudila ISIS v prohlášení z 20. listopadu, zatím se nejedná o vzniku nové antiteroristické organizace pod hlavičkou OSN či RB ve smyslu prezidentova projevu.

Podobně zavádějící je i druhá část tvrzení, že prezident Hollande letěl do Moskvy jednat o vzniku takovéto organizace, jednotky či akce, o které ve svém projevu mluvil na půdě OSN prezident Zeman.

Podle dostupných informací prezident Hollande jednal na moskevské schůzce s prezidentem Ruské federace Putinem především o možnostech vzájemné spolupráce v boji proti ISIS. V druhé řádě debatovali o možnostech sjednocení doposud roztříštěných snah o boj s globálním terorismem obecně. Prezident Putin tady navazoval na myšlenky ze své řeči na stejném 70. zasedání OSN, kde vyzval k vytvoření široké mezinárodní koalice proti terorismu v duchu anti-hitlerovské koalice z období druhé světové války.

Podobné téma boje proti teroru, které přednesl prezident Zeman, měli i další význační řečníci Valného shromáždění OSN. A vzhledem k tomu, že podobné téma si vzal za své i hostitel moskevské schůzky prezident Putin, je vysoce nepravděpodobné, že by s prezidentem Hollandem jednali právě o vzniku organizace zmiňované prezidentem Zemanem

V dubnu 2010 schválila vláda České republiky pod vedením Jana Fischera Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2010-2017, kde lze na straně 28 nalézt, že si je Česká republika: " vědoma mezinárodních závazků ohledně objemu prostředků věnovaných na rozvoj chudých zemí, které byly potvrzeny Hodnotící konferencí k Financování pro rozvoj v prosinci 2008 v Dauhá. Snaží se proto o plnění Závěrů Rady EU z roku 2005, podle kterých má jako nový členský stát usilovat o dosažení (...) 0,33 % HND v roce 2015. "

Už v tomto dokumentu je ale psáno, že: " Od roku 2010 bude ČR usilovat o zachování trendu postupného nárůstu pomoci, např. o 0,01 % HND ročně, s výhledem, že po odeznění finanční a ekonomické krize bude možno uvažovat o zrychlení nárůstu, aby se ČR výrazněji přiblížila k plnění svých mezinárodních závazků v oblasti rozvojové spolupráce. " Zároveň je nutné dodat, že se tehdejší výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) ČR stabilizovala v relativních hodnotách nad 0,11 % HND.

Pokud jde o poslední dostupná data, na základě Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2014 dosáhla celková oficiální rozvojová pomoc: " za rok 2014 objemu 4,34 mld. Kč, t.j. 208,99 mil. USD. Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA k hrubému národnímu důchodu (HND) zůstává předběžně stejný jako v roce 2013, a to 0,11 %. "

Je tedy pravda, že Česká republika neplní to, co si sama předsevzala (tedy zvyšovat ODA o 0,01% HND ročně), nelze však říci, že se vláda zavázala k ODA v hodnotě 0,33 % HND (ne HDP, jak uvádí Fiala). Stejně tak je zavádějící používat termín "vláda" ve chvíli, kdy jde o pět let starý kabinet Jana Fischera (kde měl ODS své nominanty), neboť Fiala tím spojuje závazek se současným kabinetem.

Premiér Bohuslav Sobotka byl v poslední době novináři z různých médií často tázán ohledně žaloby proti uprchlickým kvótám. Již na konci září Sobotka řekl idnes.cz, že sice nesouhlasí s kvótami, v této situaci se ale Evropská unie při řešení migrační krize nesmí rozpadnout a není vhodné žalobami zvyšovat napětí. ČR podle něj musí zůstat relevantním účastníkem diskuzí o kvótách, jehož názory ostatní země poslouchají.

Později rovněž pro idnes.cz Sobotka uvedl, že připojení se ke společné žalobě se Slovenskem by narušilo pozice budované Českou republikou v rámci Evropské unie a vedlo by jen k další hysterii a podléhání strachu. Pro iHNed.cz Sobotka důvod nepřipojení se k žalobě vysvětlil tak, že by ČR mohla ztratit svoje pozice při vyjednávání o odmítnutí trvalých imigračních kvót.

Při interpelacích v Poslanecké sněmovně 8. října uvedl: "V případě, že by Slovensko v té žalobě uspělo, tak ty důsledky se týkají všech členských zemí Evropské unie bez ohledu na to, jestli žalobu podal jeden stát, nebo jestli tu žalobu podalo několik států. Výsledky a důsledky by se týkaly všech členských zemí. Tady není možné se domnívat, že tím, že jeden stát podá žalobu, že si vysoudí nějakou výjimku pouze sám pro sebe."

Web idnes.cz 27. listopadu uvedl, že podle premiéra bude vláda o žalobě hovořit, ale jak vyplývá z právních podkladů, které má k dispozici, tato žaloba úspěšná nebude.

Toto jsou pouze některé výroky premiéra Sobotky, jimiž komentoval případné připojení se k žalobě. Je patrné, že situace je komplexnější a nelze jednoznačně říci, že vláda odmítla žalobu, protože se bojí neúspěchu, byť Sobotka zmínil možnost neúspěchu jako jeden z faktorů, které vedly k odmítnutí připojení se ke Slovensku a k žalobě.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť v minulém týdnu Poslanecká sněmovna na 3 schůzích projednala řadu zákonů a zřídila mimo jiné novou komisi.

Proběhla 1 řádná a 2 mimořádné schůze (jednu z nich svolalo samo hnutí ANO), na kterých poslanci schválili ve 3. čtení 7 vládních zákonů (např. novelu zákona o azylu a pobytu cizinců). Ve 2. čtení byl projednán zákon o obcích a v 1. čtení se projednalo celkem 6 zákonu (1 byl zamítnut). Byla také zřízena stálá komise pro dohled nad FAÚ.

V rámci mimořádných schůzí se ve čtvrtek řešila situace okolo uprchlíků (od 9 do 18 hodin) a také (na návrh Babišova hnutí) situace v České poště (nebylo doprojednáno).

Miroslav Kalousek svým projevem blokoval Sněmovnu 30. září při projednávání zákona o hazardu; není ovšem pravda, že by poslanci neudělali kvůli Kalouskovi v tomto týdnu nic.

31. schůze (řádná)

29. září - projednávaly se opoziční návrhy zákonů. Koalice se s opozicí dohodla, že připustí projednání 1 opozičního návrhu za každý klub - tj. KSČM, TOP 09, ODS a Úsvit.

KSČM předložila novelu zákoníku práce (proplácení prvních 3 dnů nemoci) a protlačila jej do 2. čtení.

Návrh z dílny TOP 09 byla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – rovněž nebyl zamítnut v prvním čtení.

ODS navrhla zrušit daň z nabytí nemovitých věcí, ovšem poslanci tuto věc zamítli již v prvním čtení.

Nakonec hnutí Úsvit předložilo novelu zákona o státních svátcích, podle něhož by byl 31. srpen vyhlášen významným dnem (spojení přemyslovské a lucemburské dynastie). Tento návrh do 2. čtení prošel.

30. září Poslanci nejprve ve 3. čtení schválili vládní návrh zákona o pedagogických pracovnících. Dále poslanci přijali ve 3. čtení vládní návrh zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V tento den pak poslanci projednávali novelu zákona o hazardu, kterou skutečně svým vystoupením zablokoval Miroslav Kalousek.

2. října Jednání začalo o hodinu později kvůli přestávce ČSSD. Následně prošly vládě následující návrhy (všechno třetí čtení):

• novela zákona o spotřebních daních
• návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
• novela zákona o azylu a o pobytu cizinců na území ČR
• novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech
• návrh zákona o poštovních službách

Ve 2. čtení prošel vládní návrh zákona o obcích a v z prvního čtení byly do výboru propuštěny vládní návrhy zákona o podpoře malého a středního podnikání a zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie.

Navíc byla zřízena stálá komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (ta musí ještě zvolit svého předsedu, aby mohla začít fungovat).

Nestihl se v 1. čtení doprojednat návrh zákona o prokazování původu majetku.

Kromě této řádné schůze, jak jsme již uvedli v úvodu, proběhly v tomto týdnu 2 mimořádné schůze (obě ve čtvrtek 1. října).

30. schůzeMimořádná schůze k informaci předsedy vlády České republiky o řešení nelegální imigrace na území EU navázala na stejné jednání z června tohoto roku. Začala V 9 hodin a skončila v 18 hodin. Diskuze se účastnili jak zástupci opozice, tak i vlády. Výsledkem bylo přijetí několika usnesení (vládní koalice zde hlasovala spolu s TOP 09, kdy přijala jako základ usnesení poslankyně Chalánkové z této strany).

32. schůze Další mimořádnou schůzi vyvolalo samo hnutí ANO. Šlo o informaci vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p.. Hnutí také chce zřídit vyšetřovací komisi k zakázkám České pošty. Samotná schůze netrvala příliš dlouho (18:13 - 19:28) a přerušena byla kvůli tomu, že Sněmovna nebyla usnášeníschopná (tj. nebylo přítomno alespoň 67 poslanců). Nutno dodat, že jednání bylo poněkud chaotické a vyvolání této schůze nekritizovala pouze opozice, ale např. i poslanec ČSSD Koskuba.