Přehled ověřených výroků

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) kvůli problémům s čerpáním peněz z fondů EU zrušila pracovní cestu do Číny. Záznam o rozpravě premiéra Sobotky a ministryně Šlechtové o této problematice se dohledat nepodařilo. MMR nám schůzku nepotvrdilo a odkázalo nás na tiskovou zprávu, Úřad vlády na náš dotaz neodpověděl.

Při hodnocení výroku vycházíme z výročních zpráv společnosti Synthesia, a.s., které jsou dostupné ve sbírce listin v obchodním rejstříku. Z nich se dají vyčíst mimo jiné následující údaje:

2010201120122013CelkemSnížení základního kapitálu150 0001 355 948

1 505 948Vyplacená dividenda

239 981869 765200 0011 309 747Zisk před zdaněním253 5191 037 105251 543330 9901 873 157Zaplacená daň z příjmu00000

Ke snížení základního kapitálu ve prospěch jediného akcionáře, společnosti Agrofert Holding, a.s., došlo v tomto období dvakrát. V roce 2010 se jednalo o 150 milionů korun.

V roce 2011 pak byly uvolněny další prostředky ve prospěch jediného akcionáře ve výši 1,3 miliardy

I přes vyprodukovaný zisk neplatila podle výročních zpráv společnost Synthesia v uvedeném období daň z příjmu právnických osob. K tomu vedlo uplatnění zákonných odpočitatelných položek, například odečtu ztráty z předchozích let či odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Jedná se o zcela legální postup.

Společnost Synthesia má se státem smlouvu o likvidaci ekologické zátěže, náklady jsou odhadovány na 3,12 miliardy korun. Je nutné dodat, že závazek státu vůči Synthesii vznikl již v roce 1997. Nejedná se tedy o nový závazek, o kterém by rozhodoval Andrej Babiš v pozici ministra financí.

Stávající bezpečnostní strategie (.pdf) pochází z roku 2011. Asociací pro mezinárodní otázky jí tehdy byla vyčítána vágnost a chybějící vize.

Aktualizovaná bezpečnostní strategie není v tuto chvíli veřejně dostupná a výrok tedy hodnotíme jako něověřitelný.

Pro informaci uvádíme informace o nové koncepci zahraniční politiky a lidskoprávní strategii.

Ministerstvo zahraničních věcí o této nové zahraniční strategii na svém webu zatím neinformovalo, avšak její pracovní podobu na začátku prosince zveřejnil týdeník Respekt. Podle něj:

"nijak nereaguje na aktuální hrozby v Evropě i ve světě, které před Česko staví řadu rizik a výzev, jak vše zvládnout. Ze čtení se naopak zdá, jako by se autoři domnívali, že žijeme v bezpečném vakuu, které vydrží navždy. Například zde až na jednu krátkou zmínku není nic o Islámském státu a nebezpečí, které fundamentalisté představují pro západní civilizaci včetně Evropy. Jasné není ani to, jaký má Česko názor na stabilizaci tohoto regionu, ani co chce dělat s narůstajícím přílivem migrantů. Materiál rovněž zcela pomíjí konflikt na Ukrajině, tedy ruskou anexi Krymu a pokračující destabilizaci východu země".

Ve strategii je na str. 3 jako strategicky významný bezpečnostní zájem uveden boj s nelegální imigrací a terorismem Dále v ní stojí, že "prostředkem zvládání místních a regionálních konfliktů je aktivní účast v misích k udržení míru a zvládání krizí za našimi hranicemi". Avšak tyto materiály unikly do médií ještě před teroristickými útoky v Paříži, tudíž nelze ověřit, zda byly v této souvislosti dále aktualizovány.

Ministr na konci roku sdělil Deníku, že zveřejnění této koncepce je plánováno na první čtvrtletí roku 2015.

Obecně můžeme konstatovat, že slib o vyšším daňovém inkasu od Babiše zaznívá kontinuálně od jeho vstupu do veřejného politického prostoru doposud. Uveďme pouze některé z příkladů těchto vyjádření. Výrok nepopisuje stav výběru daní, pouze slib, že tak Babiš učiní.

Hnutí ANO slibovalo snahu o lepší výběr daní již ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny. Tento bod obsahoval např. resortní program, část Efektivní a důsledný výběr daní. Na mítinku hnutí v Brně 26. září 2013 např. Babiš prohlásil (Idnes.cz), že na " korupci a plýtvání utíká ČR až 200 miliard ". K výběru daní pak dodal (za předpokladu, že se nic podle jeho názoru nezmění): " Jsme ve výběru daní snad nejhorší na světě po Rusku. Za patnáct let naši popeláři nedostanou výplatu a skončíme jako v Řecku ".

V programovém prohlášení vlády se slib lepšího výběru daní také objevuje (v kapitole 3.1. Ministerstvo financí). Zní: " Vláda přijme opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů ".

6. září 2014 (tedy zhruba po tři čtvrtě roku vlády) Babiš pro týdeník Ekonom (dostupné na webu Ihned.cz) uvedl, že plánuje lepší výběr daní od roku 2016 ve výši až 31 miliard korun.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme celkové náklady na výstavbu dálnice D8.

Podle aktuálních plánů by měla být dálnice D8 dokončena na konci roku 2016, ačkoliv např. hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček nepředpokládá, že by se podařilo tento termín dodržet.

Andrej Babiš neuvádí zcela přesné údaje týkající se historie stavby. Výstavba dálnice D8 byla zahájena o šest let dříve, a to v dubnu 1984. Letos tak oslavila kulatých třicet let. Podrobný průběh výstavby dálnice je popsán např. na české Wikipedii. V letech 84–90 se ovšem postavil pouze krátký úsek dálnice.

V letech 1990 až 2001 bylo vybudováno 48,276 km dálnice. V letech 2002 až 2006 dalších 23,344 km. Za posledních 24 let také nebylo postaveno oněch 76 kilometrů, ale pouze 71,62 km.

Výroky Andreje Babiše k tématu dálnice D8 obsahují konstantně kontradiktorní údaje týkající se délky její výstavby. Před dvěma týdny pro iDnes.cz řekl, že se 76 km postavilo za posledních 21 let.

Neznáme ovšem celkovou výslednou cenu díla, neboť aktuálně stavěný úsek se důsledkem sesuvu svahu prodražuje. Aktuální čísla tak nejsou dostupná. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

1984–19904,175 km1,032 miliardy Kčs1990–200148,276 km6,461 miliardy Kč úsek 0801, jehož cenu se nám nedaří dohledat.2002–200623,344 km22,334 miliardy Kč2007–2016 (ve výstavbě)16,4 km(Dle Deníku bude stát cca 15 miliard Kč.)

Dne 16. prosince 2014 byl v pákistánském Péšávaru spáchán teroristický útok na tamní školu. Útok bojovníků islamistického hnutí Taliban si vyžádal nejméně 141 mrtvých a 124 zraněných. Z toho 132 obětí a 121 zraněných byli žáci školy.

Zpráva o události se okamžitě objevila ve všech předních světových (Reuters, BBC, CNN, The New Yorker, РИА Новости,...) a českých (Český rozhlas, iDNES, Lidovky, Novinky, Česká televize, TV Nova,...) médiích.

Informaci přinesla také Česká tisková kancelář, od níž ji přebírala další česká média.

Pokud se zaměříme na česká média (v tomto případě Český rozhlas, Českou televizi, TV Prima a TV Nova): 16. prosince, kdy útok proběhl, informovala všechna tato média o události vydatně.

ČT uvedla zprávu ve zpravodajských relacích na ČT24, ve Zprávách ve 12 (1. zpráva) na ČT1. Následně bylo téma 1. zprávou hlavního zpravodajského pořadu – Událostí. Tragickou událost dále televize popisovala na ČT24 v pořadech Horizont a Události, komentáře (všechna videa z archivu ČT).

Komerční televize Nova a Prima (video – FTV Prima) o situaci v Péšávaru informovaly shodně v hlavní zpravodajské relaci dne (Televizní noviny/Zprávy FTV Prima), nadto Nova (dostupné v mediální databázi) informovala o události také v Poledních televizních novinách ve 12 hodin.

ČRo o situaci poprvé informoval ve zprávách v 9 hodin, dále v průběhu dne v dalších zpravodajských relacích či např. v pořadu Hlavní zprávy (audio) ve 12:08.

Co se týká tištěných médií (články jsme dohledali v mediální databázi Newton media), den po útoku informovaly o události následující listy:

Mladá fronta DNES: Titulní strana: " Pákistánský Beslan. Proč?", str. 6: " Má Pákistán naději? Snad když vyhlásí nulovou toleranci proti militantům.", str. 12 (komentář Teodora Marjanoviče): " Na uprchlické bárce s vrahem". Lidové noviny: str. 3: " Masakr ve škole", str. 7 : "Bezhlavě vraždili děti, rukojmí nebrali". Hospodářské noviny: str. 8: " Tálibánci zabili přes 100 školáků ".

Blesk: str. 20: " Postříleli přes 130 dětí!" Pařížské útoky byly skutečně mediálně pokrývány mnohem více – připomeňme kontinuální speciální vysílání ČT24 nebo zahraniční obdoby na CNN či BBC. Taktéž tištěná média i internetové zpravodajské servery (stejně tak uživatelé sociálních sítí) více popisovaly situaci v Paříži. Nicméně není pravdou, že by se média fakticky nevěnovala tragické události v Péšávaru.

Příklady zpráv o této události (v případě zahraničních serverů jde skutečně pouze o ilustrativní příklady, v případě českých médií nejde o vyčerpávající výčet) jsme uvedli výše a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok ministra Pelikána je pravdivý s výhradou. Je nezbytné uvést na pravou míru rozdíl mezi statutem "podezřelého" a "obviněného" (dalšími stupni jsou "obžalovaný" a "odsouzený"). Následující vysvětlení je převzato od Nejvyššího státního zastupitelství:

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení.

Podle platných zákonů České republiky lze do vazby vzít toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, a tedy osobu obviněnou. Další podmínky vzetí do vazby upřesňuje §67 a §68 Trestního řádu.

Podle §69 je postup vzatí do vazby následující:

(1) Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§67) a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen. (2) Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.

(3) Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.

(4) Policejní orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, je povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat soudu,jehož soudce příkaz vydal, nebo na místo umožňující tomuto soudu provést výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení; není-li to výjimečně možné vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, musí být obviněný dodán nejpozději 24 hodin od zatčení jinému věcně příslušnému soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu. (5) Soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal, musí obviněného neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a toto rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy byl obviněný dodán na místo výslechu. Provádí-li výslech obviněného výjimečně jiný věcně příslušný soudce, jemuž byl obviněný dodán vzhledem k nepředvídatelným okolnostem, informuje o jeho výsledku soudce soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému rozhodnutí o vazbě oznámeno do 24 hodin od doby, kdy byl dodán na místo výslechu, musí být propuštěn na svobodu. Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný.

Ministr Pelikán tedy mluví pravdu, pokud tvrdí, že "vazbu musí schvalovat soud". Ovšem aby bylo vůbec možné kohokoliv vzít do vazby, musí se jednat již o osobu obviněnou, a tedy soudce nebude rozhodovat o tom, jestli " je tenhle člověk podezřelý ... není podezřelý ". Výrok jako celek je proto hodnocen jako pravda s výhradou.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o připomínkovém řízení ke zmíněné novele zákona o spotřebních daních jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní zdroj ke zmíněnému připomínkovému řízení. Nicméně 22. března byl hostem Otázek Václava Moravce Andrej Babiš, jehož se na tuto konkrétní věc ptal Václav Moravec (čas 32:55). Ten disponoval podklady, které popisují onu připomínku ministerstva zemědělství. Dokládá, že resort Mariana Jurečky zmíněnou připomínku pouze upravil.

Konkrétně uvedl: " Tady je připomínkové řízení. Tady vám ukážu důkaz, vy ho možná zase zpochybníte, toto je vypořádání připomínek, ministerstvo zemědělství k problematice biopaliv a jejich podpory tady jasně říká, se zaváděním tohoto institutu nelze souhlasit. Na další stránce, je to stránka 10 z 69. stránky, píše, že výroba biopaliv zvyšuje tlak na poptávku po zemědělské půdě, ale také například po vodě na zavlažování. Produkce biopaliv vytlačuje plochy lesů, rašelinišť, zavlažování, mokřadů a obecně cenných biotopů sloužících jako významný rezervoár uhlíku. Tato připomínka je zásadní. To je, promiňte, s dovolením. To je připomínka ministerstva zemědělství. V druhém sloupečku je ministerstvo financí jako orgán, který vypořádával připomínky, přičemž připomínce nebylo vyhověno, připomínce ministerstva zemědělství a je tady poznámka, na základě reakce ministerstva zemědělství ze dne 14. ledna roku 2015 došlo ke změně relevance připomínky ze zásadní na doporučující. Takže samo ministerstvo zemědělství ze své původní zásadní připomínky vycouvalo a udělalo z ní připomínku doporučující. To je ministerstvo financí." O tomtéž pak informoval text Jany Klímové " Zlatý důl ministra Babiše " v časopise Respekt.

Výrok je hodnocen na základě informací o stavu investic v letech 2013 a 2015 jako pravdivý.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) popisuje kapitálové výdaje (tj. investice) následovně.

V roce 2013 byly kapitálové výdaje rozpočtovány na 95 miliard (.pdf - návrh rozpočtu 2013 - str. 162), skutečná výše investic pak dosáhla 102,3 mld. Na letošní rok jsou pak rozpočtovány kapitálové výdaje ve výši 75,6 miliard korun.

Pro doplnění uveďme, že v roce 2013 dosáhly investice 8,7 % z celkových výdajů rozpočtu, na letošní rok je pak plánovano 6,2 %.

ODS skutečně navrhuje příspěvek důchodcům ve výši 2400 korun. Web ODS uvádí vyjádření předsedy Fialy: " Těm chce (vláda důchodcům - pozn. Demagog.cz) přispět pouze jednorázově tisíci korunami. Chceme, aby důchodci dostali průměrně 2 400 korun ročně, tedy 200 korun měsíčně navíc místo vládou navrhovaných 80 korun. Tato částka se navíc bude započítávat do valorizačního základu, takže senioři budou mít víc peněz i v dalších letech" Za vlád ODS (tedy Mirka Topolánka a Petra Nečase) jednorázové valorizace důchodcům prostřednictvím zákona skutečně neproběhly. Např. za vlády Mirka Topolának navrhovala opoziční ČSSD (v roce 2008), udělit jednorázový příspěvěk důchodcům ve výši 3 tisíce, tento návrh však sněmovní většina zamítla v 1. čtení.

Nicméně v roce 2008 bylo za Topolánkovy vlády přijato vládní nařízení, které důchodcům přidávalo v průměru 470 korun měsíčně. Nelze tedy tvrdit, že by vlády ODS nepřidávaly důchodcům vůbec žádné prostředky, byť jednorázový příspěvěk v takové formě, jak je zamýšlen současnou ODS, skutečně vyplácen a prosazován minulou vládní ODS nebyl.