Přehled ověřených výroků

Výrok je zavádějící. Konvička sice správně popisuje to, že Švédsko je v počtu znásilnění, resp. sexuálně motivovaných trestných činů, na špici evropských zemí, ovšem důvody pro to jsou především v rozdílném způsobu toho, co je do těchto kategorií započítáváno ve Švédsku a jiných zemích. Neplatí tedy linka, kterou Konvička naznačuje mezi statistikou a přistěhovalectvím.

Výrok jsme změnili z hodnocení "nepravda" na základě podnětů od čtenářů.

O vlně znásilnění se nevyskytují zmínky v seriózních médiích.

Česká televize se v souvislosti s tématem věnuje případu znásilnění nadálku a obvinění šéfa WikiLeaks Juliana Assangea. Stejnému tématu se věnuje i agentura Reuters. Pokud si zadáme do vyhledavače ČTK slova "znásilnění, švédsko", nedostaneme žádné výsledky. Stejně tak zahraniční zdroje se věnují případu Juliana Assangea, např. BBC, The Times.

Na téma vlny znásilňování nalezneme mnoho příspěvků na serverech, kde lidé volně a bez důkazů vyjadřují své názory. Například islamversuseurope, majorityrights aj.

Je pravda, že v případě vyhledávání klíčových slov " sweden rape statistics " se objeví články, které se věnují velkému počtu znásilnění ve Švédsku a faktu, že toto číslo je nejvyšší v EU.

Pokud bereme v úvahu čistě statistické údaje (.pdf, anglicky, s. 27), patří Švédsko mezi země s nejvyšší mírou sexuálních útoků v EU. V roce 2010 se ve Švédsku odehrálo (.pdf, anglicky, s. 41) 77 sexuálních napadení na 100 000 obyvatel. V roce 2011 proběhlo 84 sexuálních napadení na 100 000 obyvatel. Mezi roky 2007 a 2011 narostl počet sexuálních napadení ve Švédsku o 29%.

Podle statistiky OSN se v roce 2012 odehrálo ve Švédsku 6324 případů znásilnění.

Také se však uvádí, že "sexuální napadení" či "znásilnění" je definováno v zemích Evropské unie odlišně (.pdf, anglicky, s. 27) a do statistik se tudíž nezapočítávají stejná data. Ve Švédsku je široká definice pojmu znásilnění, od jiných zemí se velmi liší policejní postupy a právní definice. Do statistiky se tak dostane výrazně více případů než v jiných zemích.

Pokud se jedná o přímou korelaci mezi islámem, imigrací a počtem sexuálních napadení, Martin Konvička tato témata do souvislosti jasně dává. V pozdějších výrocích v debatě se odkazuje na to, že se v souvislosti se znásilňováním hovoří o imigrantech a tvrdí: " Málokdo už říká, že to jsou muslimští imigranti, ale to je hrozně jednoduché. " Dovozuje tak zřejmou spojitost mezi tématy znásilnění a islám.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat informace o počtu zaměstnanců v době, kdy Vratislav Mynář společnost kupoval a také informace o výši potřebných investic do rekonstrukce jeho vily.

V roce 1992 byla založena společnost RCP Recycling Park, s. r. o., do které v roce 1995 vlastnicky vstoupila společnost P.F.Invest, s.r.o., v níž je Vratislav Mynář společníkem dodnes, avšak ta se již nachází v likvidaci. Společníkem v RCP Recycling Park byl i Christian Tscherner (podle sídla a názvu jeho společnosti nejspíše občan Rakouska – pozn. Demagog.cz). K poslednímu dni roku 1997 se společnost přeměnila v akciovou.

Ode dne vzniku společnosti byl Mynář členem představenstva společnosti. (Od téhož dne až do roku 2001 byl místopředsedou představenstva také Christian Tscherner). V účetní uzávěrce za rok 2001 již jako jediný akcionář figuruje spol. EDS – CZ s.r.o. Dle notářského zápisu z 30. 5. 2002 se jediným akcionářem stala spol. SITA CZ s.r.o. V této době byla společnost také sloučena se společnostmi, ve kterých byla do té doby společníkem (RCP GLASS & TRADING s.r.o. a RCP - Recycling Park trans, s.r.o., ve kterých Mynář figuroval jako jednatel, a dále se Selio, spol. s r.o., Recycling servis, s.r.o., EKOHELP-RCP, s.r.o., RCP – Recycling Park Šumperk, s.r.o., EKO-SERVICE KTM a.s.) a vznikla nástupnická společnost SITA Moravia a.s. V prosinci 2004 se předsedou představenstva stal Francouz Hubert Perrin de Brichambaut. V této době také došlo k rapidnímu nárůstu základního kapitálu. A o dalších osm měsíců později se předsedou stal jiný Francouz Fabrice Marie Serge Rossignol. K 31. 12. 2005 došlo k fúzi se společností SITA a.s., která je vlastněna společností se sídlem v belgickém Bruselu.

Podle účetní uzávěrky za rok 1999 byl počet zaměstnanců v roce 1998 27. K 31. 12. 2013 zaměstnávala SITA CZ 897 zaměstnanců (v roce 2005 počet činil 553). Společnost dle výroční zprávy za rok 2013 byla v zisku cca 6,5 milionu korun. Předsedou představenstva je stále druhý z Francouzů Fabrice Rossignol (zdroj: obchodní rejstřík).

Kancléř Mynář koupil za 5,5 milionu vilu ve Strašnicích od advokáta Víta Širokého, jenž v minulosti zastupoval např. Romana Janouška. Makléř hodnotu vily odhadl na 7 až 9 milionů. Další z makléřů hodnotí kupní cenu také jako nízkou. V roce 2011 byla vila oceněna na 13,4 milionu. Město tuto vilu prodalo soukromému vlastníkovi v roce 2005, tedy před deseti lety. Podle Mynáře si rekonstrukce vyžádá minimálně deset milionů, avšak nezávislým odborným stanoviskem v této věci nedisponujeme.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak je uvedeno ve Vl.n.z. o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (.pdf, str. 134-135): "Ve vývoji počtů funkčních míst dochází oproti schválenému rozpočtu na rok 2015 k celkovému navýšení počtu míst o 13 329." Z toho je:

• 5 811 míst v regionálním školství
• 1 257 míst (z toho 965 vojáků) na řešení Koncepce Armády ČR a zajištění kybernetické obrany
• 522 míst spojených s elektronickou evidencí tržeb (alternativně 638 míst na Ministerstvu financí).

Pokud jde o nové policisty, návrh zákona o státním rozpočtu mluví o stejném čísle (2 485 lidí), to reprezentuje počet nových míst v rámci celého Ministerstva vnitra. Pro rok 2016 se počítá s novými 594 místy pro příslušníky na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1003 místy pro příslušníky v rámci rozvoje PČR a HZS ČR a 203 místy pro příslušníky řešící důsledky výbuchů muničních skladů.

Ministr vnitra Milan Chovanec pro Události ČT uvedl, že je v rámci Ministerstva vnitra počítáno s 1100 novými místy pro zaměstnance řešící migraci, 800 místy pro policisty a 600 lidí bude nabíráno kvůli novému služebnímu zákonu.

V květnu letošního roku pak ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, že "bude potřebovat v příštích čtyřech letech 10,6 miliardy korun, aby mohla policie přijmout 4000 nových lidí a modernizovat techniku."

Francouzský prezident Hollande skutečně pro rozhlasovou stanici France Inter pronesl, že sankce vůči Rusku musejí nyní přestat, nastane-li ve vzájemných vztazích Ruska a Ukrajiny pokrok. Hned vzápětí ovšem dodal, že " pokud k žádnému pokroku nedojde, sankce zůstávají " (inkriminované vyjádření přibližně v čase 13:45 až 14:10, třetí video zleva, francouzsky). Hollande se v rozhovoru také vyjádřil, že ho prezident Putin ujistil v tom, že se nechystá k další anexi Ukrajiny.

O prohlášení informovaly z českých zdrojů i Novinky, ze zahraničních například The New York Times nebo Deutsche Welle.

Výrok ovšem hodnotíme jako zavádějící především kvůli podmínce zlepšení vztahů, kterou francouzská hlava státu se svým výrokem spojila a kterou Zeman opomíjí a vytrhává tak dané vyjádření z kontextu.

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Vláda Bohuslava Sobotky ve svém programovém prohlášení avizovala zrušení druhého pilíře důchodového systému a zřízení odborné komise, která by měla připravit návrhy změn důchodového systému. Ta vznikla v květnu 2014 a jejím úkolem bylo připravit právě zánik druhého pilíře od roku 2016 a také návrhy dílčích změn stávajícího systému, které mají platit od roku 2017.

O zrušení druhého pilíře vláda rozhodla v listopadu 2014. Co se týče ostatních změn, komise na začátku roku 2015 zveřejnila první návrhy možných opatření. Mezi ně patří sdílení vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků, možnost stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (nyní platí hranice 18 let) a další.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli se Sobotkova vláda chystá věnovat určitým jednotlivým úpravám stávajícího penzijního systému, žádnou systémovou reformu nepřipravuje. Podle vlastních slov premiéra Sobotky vláda "nechystá nějakou revoluci" a chce, aby se systém rozvíjel a nebyly v něm "dramatické zásahy, kterého by ho vychýlily".

Předně je třeba uvést, že nejsou k dispozici souhrnné statistiky účasti členů vlády na jednání Poslanecké sněmovny či interpelacích. Statistika hlasování u jednotlivých členů vlády (kteří jsou současně poslanci) neposkytuje přesný indikátor přítomnosti ministrů a to, zda jsou k dispozici pro dotazy z opozice.

Nicméně můžeme sledovat několik sekundárních ukazatelů toho, že členové vlády nejsou v Poslanecké sněmovně přítomni vždy ve velkém zastoupení, a to i při interpelacích.

Jedním z prvních příkladů jsou situace, kdy poslanci nemohli jednat z důvodu, že při projednávání nebyl přítomen ani jeden člen vlády. To se u některých jednání skutečně stává a jednání bývá na několik minut přerušeno, než se dostaví libovolný člen vlády (to indikuje, že drtivá většina vlády není přítomna). Naposledy se tahle situace vyskytla při projednávání EET 8. ledna, což dokládá stenoprotokol sněmovny, kdy poslanci nemohli jednat, než do sálu dorazili 2 ministři.

Pokud se zaměříme na interpelace, tak je můžeme rozdělit na interpelace na předsedu vlády a interpelace na ministry. Opozice dlouhodobě kritizuje fakt, že členové vlády nejsou na těchto jednáních přítomni. Můžeme uvést několik příkladů, které toto dokládají, nicméně na úvod se sluší konstatovat, že úroveň interpelací nevybočuje z dlouhodobé reality českého parlamentarismu. Např. v minulém volebním období se premiér Nečas účastnil 50 % interpelací na svou osobu oproti dosavadním 60 % u premiéra Sobotky.

Poslední troje interpelace na členy vlády proběhly 26. listopadu a 10. a 17. prosince 2015. V prvním případě se z jednání z různých důvodů omluvilo 7 členů vlády (Sobotka, Babiš, Mládek, Němeček, Zaorálek, Dienstbier, Šlechtová).

10. prosince předsedající načetl ráno omluvy dokonce 14 členů vlády (ze 17), z nichž 9 se omluvilo na celý den jednání – tedy i interpelace (Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Dienstbier, Chovanec, Marksová, Šlechtová, Ťok, Zaorálek).

V posledním případě se omluvilo z jednání Poslanecké sněmovny na celý den 7 členů vlády – Sobotka, Babiš, Bělobrádek, Dienstbier, Chovanec, Němeček, Valachová.

Z odkazů na omluvy lze jasně vidět, že kromě členů vlády se ve velkém mnoštví omlouvají také jednotliví poslanci, a to včetně těch opozičních. Navíc samotná nepřítomnost člena vlády nelze chápat a priori negativně, člen vlády může mít důležitou zahraniční cestu, jednání s partnery v EU atp.

Co se týká účasti na hlasování ministra Babiše, web Poslanecké sněmovny dokládá jeho účast na zhruba polovině hlasování. Při interpelacích pak byl ministr financí omluven v 17 případech z 26 jednání.

Nepodařilo se nám dohledat jakékoliv informace o tom, že by Petr Kellner ovlivňoval politiky, aby se na Foru 2000 nescházeli s Dalajlámou, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Odhadovaná hodnota daňových úniků na DPH je v České republice již dlouhodobě vysoká, podle NKÚ se za rok 2013 jednalo o 105 miliard korun, více než čtvrtina teoretického výběru. K podobným číslům došla Evropská komise ve svém reportu o tzv. VAT Gap za rok 2011 (str. 29).

Studie NKÚ se zaměřuje na fungování některých opatření, která byla proti daňovým únikům uplatňována již v kontrolovaných letech 2011–2013. Jedná se o zveřejnění bankovních účtů, přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge), institut nespolehlivého plátce, ručení příjemce zdanitelného plnění, zvláštní způsob zajištění daně a zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. Reverse charge tedy není opatřením z dílny Andreje Babiše, ten ji jenom rozšiřuje na další položky.

S návrhem na rozšíření reverse charge na další položky (služby v hodnotě nad 10 tisíc eur) na půdě Evropské komise neuspěl. Pro udělení takovéto výjimky v systému DPH musí daný stát doložit vážné zasažení daného sektoru podvody.

Za působení ministra Babiše začala fungovat tzv. daňová kobra, která se může chlubit hned několika úspěšnými zásahy. Ani toto však není originální nápad této vlády, speciální tým se na ministerstvu vnitra začal připravovat již za Rusnokovy vlády.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, ministr se chlubí opatřeními, která nejsou tak úplně výsledkem práce této vlády. Co se týče hodnocení toho, zda je Česko v Bruselu lídr v boji proti podvodům na DPH, nenašli jsme žádné zprávy potvrzující, že by tomu tak skutečně bylo.

Martin Stropnický má na mysli článek 5 Alianční smlouvy NATO, podle kterého:

„Smluvní strany souhlasí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich, v Evropě nebo v Severní Americe, bude považován za útok proti každé z nich, a proto se dohodly, že pokud dojde k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, v souladu s uplatněním práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle ustanovení článku 51 Charty Organizace spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“

Zmiňovaný článek 3 říká, že: „Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy(myšleno Alianční smlouvy), budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“