Přehled ověřených výroků

Jak vyplývá z důvodové zprávy (z června 2014) k výstavbě II. etapy tramvajové trati, která je dostupná na webu zastupitelstva města Olomouc, výkup pozemků je pouze jedním z problémů spojených s dostavbou tramvajové trati (II. a III. etapy) až na sídliště Nové Sady.

Je pravdou, že přímo na trase tramvajové trati stojí rodinný dům, jehož jeho majitel zatím odmítá prodat. Jenže na část pozemků se například také vztahují církevní restituce. Podle zmiňované důvodové zprávy tak nebude možné začít s výstavbou dříve než v roce 2018.

Co se týče III. etapy – v důvodové zprávě (.doc, str. 8) můžeme nalézt například informace o tom, že ještě není dohodnuta závazně její trasa. Zpracována na toto téma nebyla ani základní studie.

Zpráva konkrétně uvádí:

" V současné době se diskutuje nad III. etapou tramvajové trati a případném provedení III. etapy tramvajové trati současně s realizací II. etapy, a to z důvodu možné ekonomické výhodnosti (...) Na III. etapu TT ale není doposud zpracována ani studie anení tedy upřesněna budoucí trasa, protože se diskutuje i o umístění TT v ose ul. Schweitzerova."

Nevyjasněnost budování třetí etapy podporuje také další část důvodové zprávy ke stavbě tramvajových tratí:

" Pro dořešení záměru dokončení TT až k ul. Jižní je potřeba zadat zpracování studie III. etapy včetně hlukové studie, která upřesní její trasu včetně napojení na II. etapu i případnou změnu trasy na ul. Schweitzerova ve smyslu umístění kolejí do středu komunikace. Umístění kolejí do osy komunikace Schweitzerova by vyvolalo např. zvýšené náklady. Ulice by se musela rozšířit a to na stranu soukromých pozemků, což vyvolá jednak větší zábory soukromých pozemků a i nutnost přeřešení geometrie celé křižovatky Zikova x Schweitzerova x Jeremiášova. Dále by došlo k přeložkám významných inženýrských sítí. Moravská cyklostezka - pokud by se stavba realizovala před rokem 2020, by se musela přeložit a tak by se musela vrátit dotace na její realizaci.Náklad by se v takovém případě zvýšil cca o 100 mil.Kč. "

Nedořešené je pak hlavně financování celého projektu. Výše zmíněná studie se financováním zabývá také: " Realizace stavby TT ať již II. či i III.etapy není možná pouze z vlastních zdrojů města a proto se uvažuje s podáním žádosti o přidělení dotačních prostředků."

Pro výrok se jako zásadní informace jeví závěr výše citované důvodové zprávy: " Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018.Dnešní příprava se odehrává pouze v úrovni dokumentace pro územní řízení pro II. etapu. Studie III. etapy a dokumentace pro stavební povolení II. etapy nejsou v plánu roku 2014."

Z výše uvedených informací tedy jasně vyplývá, že zdržení okolo výkupu zmíněné "nemovitosti" je pouze jedním z mnoha problémů spojených s realizací projektu dostavby II. a III. etapy tramvajové trati v Olomouci.

Výrok Antonína Staňka hodnotíme jako pravdivý. Tramvaje v Olomouci jsou ve vozovně v Koželužské ulici, která zdaleka nedosahuje kapacity pro umístění všech tramvají.

Město Olomouc pořídilo nové tramvaje v roce 2013 v celkové hodnotě 370 milionů. Protože byly nakoupeny v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, byly ze 75 % financovány z dotací. Město tak zaplatilo 92,5 milionu korun.

Umístění tramvají je ve vozovně v Koželužské ulici, která funguje od roku 1899. Pro nevyhovující kapacitu bylo později vedle vozovny postaveno odstavné kolejiště Rubik. Dále jsou tramvaje odstavovány na ulici Sokolská a v Nové Ulici.

Tramvaje jsou tedy umísťovány buď do vozovny, nebo na odstavné koleje, kde jsou celoročně vystaveny vlivům počasí, navíc chybí prostory pro dostatečnou údržbu, diagnostiku a moderní myčka.

Integrované teritoriální investice jsou zaměřeny na jiný typ projektů, než jsou sportovní haly. O tom, zda z nich chtěl hokejovou halu financovat bývalý primátor Martin Novotný, jsme nedohledali informace, a proto hodnotíme výrok Antonína Staňka jako neověřitelný.

Podporované cíle (.pdf, str. 124 a 134) v rámci Integrovaných teritoriálních investic (ITI) jsou:

• SC 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje síti regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN - T
• SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy
• SC 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb, vedoucí k sociální inkluzi
• SC 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání
• SC 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení
• SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

Protože se žádný z těchto cílů nezaměřuje na oblast stavby budov typu sportovní haly, ani hokejová hala v Olomouci pravděpodobně nemůže být financována z tohoto programu.

V rozhovoru pro Mladou frontu mluví lídr Změny pro Plzeň obecně o kandidátkách a míní nimi kandidátky této formace na plzeňský magistrát a také do zastupitelstev městských částí 1–4. Prvních 7 kandidátů na těchto listinách by tedy nemělo mít "kandidátskou zkušenost". Pro potřeby hodnocení výroku jsme zúžili analýzu na volební obvody "na magistrát" a do zastupitelstva Plzně 1. Je patrné, že kandidáti Změny pro Plzeň (prvních 7) mají v řadě případů kandidátskou minulost, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Zastupitelstvo statutárního města

Analýzou dat ze serveru Volby.cz jsme zjistili, že prvních 7 kandidátů na kandidátce Změny pro Plzeň (Renáta Zoubková, Monika Adéla Šindelářová, Štěpán Esterle, Martin Marek, Jiří Novotný, Petr Baierl a Zdeněk Jůza) v roce 1994, 1998, 2002, 2006 ani 2010 nekandidovali do zastupitelstva magistrátu města Plzně ani do zastupitelstev městských částí.

Ovšem s jednou výjimkou. Tou je Petr Baierl, který v roce 2010 kandidoval do zastupitelstva městské části Plzeň 3.

Podíváme-li se na další typy voleb (Marek nespecifikuje druh voleb, mluví o kandidatuře obecně), zjistíme, že kandidátskou minulost má (z předčasných parlamentních voleb 2013 v dresu hnutí Změna) sám lídr Marek, dále Zoubková, Šindelářová a opět Baierl.

V krajských volbách v roce 2012 pak do zastupitelstva Plzeňského kraje kandidoval za Stranu zelených opět Petr Baierl.

Plzeň 1 V první sedmičce kandidátů najdeme již zmíněnou Moniku Šindelářovou a opět Martina Marka, u nichž kandidatura reálně proběhla zhruba před rokem.

Dále pětka na kandidátce, Štěpánka Balcarová, kandidovala v roce 2012 v krajských volbách za Stranu zelených.

Vzhledem k nemožnosti zjistit, jak moc se jednotliví kandidáti znají nebo neznají, tuto část výroku nehodnotíme. Co se jádra výroku týče, není pravdou, že prvních sedm kandidátů nikdy nekandidovalo, proto je výrok nepravdivý.

Změna pro Plzeň kandiduje v celkem 5 obvodech. Do zastupitelstva města Plzeň a také na městských částech Plzeň 1–4. Celkem toto uskupení postavilo 138 kandidátů (data pochází z webu volby.cz), z nichž většina jsou ženy – celkem 72.

Pro posouzení pravdivosti druhé části výroku porovnáváme kandidaturu dalších stran v rámci těchto 5 volebních obvodů. Marek má pravdu i v této části. Žádný ze subjektů, který kandiduje v těchto 5 obvodech, nemá na kandidátce více žen než mužů. To dokládají opět data na webu volby.cz, která jsme důkladně analyzovali. Nejblíže alespoň paritě má volební strana Veřejné zájmy Plzně, poměr mezi muži a ženami na jejich kandidátkách je 83/75 ve prospěch mužů. V obvodu Plzeň 3 pak má tento subjekt na kandidátce 22 žen a 11 mužů, nicméně v součtu všech kandidátek je skutečně Změna pro Plzeň jediným subjektem, který většinu žen má.

Výrok Martina Marka pro Mladou frontu padl 4. září, hodnotíme jej tedy k tomuto datu (na účtu mohlo dojít od té doby ke znatelným pohybům).

Změna pro Plzeň založila svůj transparentní účet 13. května 2014. Do 4. září na něj vybrala přesně 16 528 korun. Konkrétně hnutí přispělo do této doby přes 40 lidí (nepočítáme Marka samotného).

Velkými volebními tématy v Plzni jsou zadluženostměsta a projektPlzeň – evropské hlavní město kultury 2015. V posledních letech se rovněž řešil název nového plzeňského divadla.

Změna pro Plzeň na svém webu prezentuje jako svá hlavní témata následující: Plzeň bez hazardu, petice za divadlo Miroslava Horníčka v Plzni, park v Komenského ulici – MO Plzeň 1.

Obyvatelé Plzně podepisovali petici, aby se divadlo nejmenovalo podle prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, nýbrž aby neslo jméno Miroslava Horníčka. Jak je patrné, členem petičního výboru byl i sám Marek. Primátor Plzně Martin Baxa v reakci na to začal prosazovat neutrální název divadla – Nové divadlo. Nové divadlo bylo s tímto názvem otevřenov září 2014.

Hazard byl rovněž velkým tématem letošních podzimních voleb, kdy TOP 09 usilovala o referendum o hazardu v termínu komunálních voleb. Straně se ovšem nepodařilo získat dostatek podpisů lidí pro to, aby bylo referendum vyhlášeno. TOP 09 byla ve snahách o referendum podporována také hnutím Změna pro Plzeň a Stranou zelených.

Zastupitelstvo odmítlo návrh na vyhlášení referenda již v dubnu 2014. Na tomto jednání byl také předložen návrh na nulovou toleranci hazardu, což iniciovala právě Změna (informace k tomuto jednání jsou dostupné na webu města – jednání zastupitelstva, bod 44).

Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle náměstka primátora města Plzně Martina Zrzaveckého se na výkupu pozemků teprve pracuje, přičemž je na tyto výdaje pro letošní rok vyčleněno až 115 miliónů korun. Prvních 38 miliónů na výkup pěti pozemků dle něj bude asi vše, co se v rámci projektu stihne do konce roku, a zbytek prostředků bude přesunut.

Vedení města se však na základě memoranda (.pdf) uzavřeného mezi městem a krajem zavázalo vykoupit zhruba 200 pozemků za 130–150 miliónů do roku 2017 a v roce 2018 by se mělo začít s vlastní výstavbou.

Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.

Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.

Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".

Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.

Rada města Plzeň byla v období let 1994–1998 skutečně jedenáctičlenná (.doc, str. 1), složená z těchto radních: Zdeněk Prosek (ODS), Zdeněk Grundman (ODS), Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň), Roman Dohnal, Marie Kulawiaková (ODS), Jiří Bláhovec (ODA), Marcel Hájek (ODS), Jiří Šneberger (ODS), Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL), Emanuel Chán (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD). Podle složení můžeme vidět i převahu pravicových stran, doplněnou středovými křesťanskými demokraty a poté dva zástupce sociální demokracie. Průmyslová zóna Borské pole byla otevřena v roce 1998.