Přehled ověřených výroků

Kalousek byl skutečně zhusta kritizován levicovou opozicí za přílišné škrty. Babišovu explicitní kritiku z doby volební kampaně 2013, že Kalousek škrtá naopak málo na provozu státu, se nám nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) kvůli problémům s čerpáním peněz z fondů EU zrušila pracovní cestu do Číny. Záznam o rozpravě premiéra Sobotky a ministryně Šlechtové o této problematice se dohledat nepodařilo. MMR nám schůzku nepotvrdilo a odkázalo nás na tiskovou zprávu, Úřad vlády na náš dotaz neodpověděl.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.

Jiří Faltýnek, syn místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, je zastupitelem ANO v městské části Brno-Ivanovice. Od prosince 2014 je rovněž místopředsedou společnosti Teplárny Brno, jejímž jediným akcionářem je město Brno.

Současná právní úprava nespecifikuje, na základě jakých pravidel jsou členové dozorčích rad a představenstev do funkcí nominováni. Nelze tedy ověřit, na základě jakého klíče či požadavku brněnských tepláren se Jiří Faltýnek do této funkce dostal.

Oficiální web města Brna v únoru 2015zveřejnil odměny, na které si lidé v představenstvech a v dozorčích radách městských firem přijdou. Místopředsedovi představenstva Teplárny Brno měsíčně náleží 26 tisíc korun hrubého.

Výše sazby daně z přidané hodnoty je určena § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Do roku 2015 se rozlišovaly dvě sazby, základní a snížená (v roce 2015 byla vytvořena třetí, nejvíce zvýhodněná kategorie pro léky, knihy a kojeneckou výživu). Snížená zahrnovala potraviny (kromě alkoholických nápojů), knihy, dřeviny a rostliny, dětské autosedačky, některé služby (sběr, přeprava a likvidace komunálního odpadu, opravy invalidních vozíků, hromadná pravidelní doprava) aj., což určoval výčet v příloze zákona.

Snížená sazba DPH byla až do roku 2007 5 %, poté se během vlády Mirka Topolánkazvýšila na 9 %. Základní zůstala v tomto období nezměněná, a to ve výši 19 %.

K dalšímu zvyšování snížené sazby došlo v letech 2010 (na 10 %), 2012 (14 %) a 2013 (15 %), tedy za vlády Petra Nečase. Zvýšila se také základní sazba, a to v roce 2010 (na 20 %) a v roce 2013 (na 21 %).

Za období vlád ODS od doby, kdy snížená sazba DPH byla ve výši 5 %, tedy skutečně došlo k zvýšení této daně, a to z 5 % na 15 % pro sníženou sazbu a z 19 % na 21 % pro základní sazbu.

Existuje poměrně mnoho studií zabývajících se dopadem zvýšení DPH na výdaje domácností, nepodařilo se však dohledat žádnou, která by porovnávala daňové zatížení konkrétně pro sazby 5 % a 15 %. Tuto částku se nám nepodařilo ověřit ani z jiných zdrojů a z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V září tohoto roku bylo podle dat Ministerstva vnitra ČR podáno 125 žádostí o azyl, z nichž 24 bylo opakujících se (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu byly 4 syrské žádosti. Celkově bylo v roce 2015 podáno 75 syrských žádostí o azyl (.pdf, strana 1). Nemůžeme však ověřit, v jaké fázi se tyto konkrétní azylové žádosti v současné době nacházejí.

Podle statistiky (.pdf, str. 5) bylo z 1025 rozhodnutí za prvních 9 měsíců roku 2015 46 vyřízeno tak, že byl udělen azyl, v 330 případech doplňková ochrana, o 318 bylo rozhodnuto negativně (nebyla udělena ochrana nebo byla žádost zamítnuta jako neopodstatněná) a v 331 případech bylo řízení zastaveno.

Podle posledních dat týkajících se žádostí o azyl se počet azylantů žádajících o azyl zvýšil o 65 % na 1145 žádostí v roce 2014 (.pdf, str. 2). Počet žadatelů v druhém čtvrtletí v tomto roce byl 360 osob.

Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.

Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.

Další informace k této otázce nabízí námi vytvořená Abeceda migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Detenční zařízení, Zařízení pro zajištění cizinců, Doplňková ochrana a Humanitární víza.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

§ 9 Zákona o státní službě v článku 2 skutečně označuje služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jako:

• a) náměstek pro řízení sekce,
• b) ředitel odboru,
• c) vedoucí oddělení.

Namísto ředitele sekce takto vznikne post náměstka pro řízení sekce. Jak například argumentuje Ministerstvo obrany, " v nové struktuře došlo ke sloučení těchto pozic [náměstka a ředitele sekce] a dosavadních 11 vedoucích pracovníků bylo nahrazeno 8 náměstky, z nichž 7 zároveň stojí v čele odborných sekcí. Fakticky tak došlo k úspoře 3 tabulek vedoucích pracovníků".

Podobně uvádí v Týdnu i ministr zemědělství Marian Jurečka na obranu počtu náměstků: "Zrušili jsme ředitele sekcí, k původnímu počtu náměstků přibyli dva, ale kdyby se všichni ředitelé stali náměstky, bude jich ještě více".

Toto nové označení pozice má tedy vliv na stávající vyšší počet náměstků. Zda ovšem na všech ministerstvech nárůsty počtu náměstků po tomto přejmenování ne/proběhly, nejsme ovšem schopni korektně doložit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, data nadále sháníme.

Jak sám Tomio Okamura dále v rozhovoru prozrazuje, vycházel z textu na serveru Parlamentní listy. Patrně se jedná o komentář mediálního analytika Petra Žantovského:

"Nedávno jsem si udělal průzkum a zjistil jsem, že jen v Praze a ve větších českých městech působí, a to dlouhá léta, více než pětadvacet rozmanitých sdružení, která mají ve svém předmětu činnosti jakousi péči o migranty. Takže výkřiky o tom, že je naší mravní povinností začít konečně pro uprchlíky něco dělat, jsou lež jako věž, protože tato sdružení z veřejných prostředků, ať už státních, evropských, krajských či regionálních požírají ročně tři čtvrtě miliardy korun českých," cituje server Žantovského bez odkazu na zdroj této informace. Dále Žantovský píše, že "u většiny z těch sdružení končí v průměru osmdesát procent těch prostředků na osobních nákladech, tedy na mzdách zaměstnanců těchto tzv. neziskových sdružení".

Informace jsme ověřili v rejstříku ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů, kde jsme prověřili největší neziskové organizace, které se zabývají pomocí uprchlíkům.

Zdaleka největším příjemcem veřejných peněz mezi nimi je Člověk v tísni, který od roku 2000 získal 942 milionů korun, z toho pak 170 milionů v roce 2014. Mezi aktivity Člověka v tísni však zdaleka nepatří jen pomoc uprchlíkům.

O struktuře nákladů této organizace vypovídá finanční zpráva, která je součástí výroční zprávy. Z celkových nákladů organizace, které činí více než miliardu korun, tvoří osobní náklady necelou čtvrtinu: 235 milionů (Výkaz zisku a ztráty, řádek A.III).

V tabulce přinášíme přehled deseti největších neziskovek (ty identifikoval časopis Ekonom v čísle 26/2015 z 25. června - online dostupné v placené verzi webu ihned.cz). Statistika se věnuje tomu, kolik dostaly v uplynulém roce ze státního rozpočtu, celkové náklady a kolik z toho tvoří osobní/mzdové náklady. Částky jsou v milionech korun.

OrganizaceIČOZe státního rozpočuNáklady celkemOsobní náklady Člověk v tísni 257552771701064236 Organizace pro pomoc uprchlíkům 45768676102214 Poradna pro integraci 67362621172113 InBáze 2654821692013 Centrum pro integraci cizinců 266319974126 Multikulturní centrum Praha 700980856105 META - Společnost pro příležitosti mladých migrantů 269826336138 Sdružení pro integraci a migraci 26612933685 MOST PRO 67441441143 Evropská kontaktní skupina *26600234675 *poslední dostupné údaje jsou za rok 2013

Tyto organizace dohromady dostaly v roce 2014 ze státního rozpočtu necelou čtvrt miliardu. Jde o největší neziskové organizace v této oblasti, dotace menším se tedy bude pohybovat maximálně v řádu jednotek milionů. Souhrnně pak celková dotace na tyto organizace ani zdaleka nedosahuje částky, kterou uvádí Tomio Okamura.

Jak je navíc z tabulky patrné, mzdové náklady tvoří u většiny těchto organizací mnohem méně než 80 %.

V tomto případě se jedná o dlouhodobý slib, který David Cameron vyřknul již v roce 2013, kdy slíbil, že pokud konzervativci vyhrají příští volby, uspořádají do roku 2017 referendum o setrvání Velké Británie v EU.

Slib referenda je pak také zahrnut v podrobnějším volebním manifestu strany pro rok 2015.

Svůj slib Cameron zopakoval ještě v týdnu před volbami, nedá se však potvrdit či vyvrátit, že toto je opravdu slib, který konzervativcům vyhrál volby. Přestože evropské otázky byly jedním z témat kamapně a televizní debat, voliči se rozhodují na základě mnoha faktorů a důkladná analýza jejich motivací překračuje rozsah tohoto hodnocení. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.