Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V minulém roce bylo sice 24 hlasovacích dní, počet schůzí byl v letošním roce ale rozdílný. Pravdou také není, že by měl senátor volných 360 dní.

Hlasováními Ivo Valenta nejspíše myslí hlasovací dny, jelikož počet hlasování se pohybuje v řádu stovek. V tomto roce se prozatím Senát sešel na osmi schůzích, jež probíhaly dvanáct dní. Dvacet čtyři hlasovacích dnů bylo v roce loňském, kdy se konalo čtrnáct schůzí Senátu.

Podle mluvčí horní komory je však potřeba vzít v úvahu, že čtyři měsíce nefungovala Poslanecká sněmovna, což omezilo také práci Senátu. A dodává: „Schází se výbory, které zasedají průměrně 1,5 až 2krát častěji, než jsou schůze Senátu. Třeba hospodářský výbor se sešel 33krát, tedy průměrně jednou za tři týdny.Plus probíhají schůze podvýborů, u kterých je četnost hodně individuální. A samozřejmě ještě schůze klubů, které se schází minimálně jednou před schůzí“. Výbor pro hospodářství má pod sebou dva podvýbory – jeden se sešel 5krát a druhý 6krát. Senátoři jsou také členy různých komisí. Např. komise pro rozvoj venkova se sešla v roce 2013 sedmkrát.

Ministr Stropnický má pravdu v tom, že existuje varianta budoucnosti Sýrie pod dočasným vedením Asada. Podobné názory zaznívaly (The Economist) na Vídeňském kongresu o budoucnosti Sýrie. Na tomto kongresu došlo k dohodě (Wall Street Journal) na vytvoření nové ústavy a svobodných voleb do 18 měsíců.

Prezident Asad sice v rozhovoru pro italskou televizi Rai Uno mluvil o této dohodě a o osmnácti měsíčním časovém plánu pro tuto reformu, ale řekl, že časový plán pro tyto reformy začíná až po poražení terorismu (Syrian Arab News Agency). To znamená, že doba vlády prezidenta Assada může být výrazně delší než proklamovaných 18 měsíců až 2 roky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ještě musíme zmínit, že rozhovor s Asadem na tohle téma, který jsme našli je z 19.11 a nikoli z 21.11 jak Martin Stropnický tvrdil.

"Tento časový plán bude zahájen až poté, co bude poražen terorismus. Předtím nemá smysl žádný časový plán tvořit, protože nemůžete ničeho politicky dosáhnout, zatímco teroristé přebírají mnohá syrská území. Oni budou - oni již vlastně jsou hlavní překážkou skutečného politického pokroku."

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť konkrétní speciální referendum Úsvit/Svoboda a přímá demokracie nenavrhovali. U zákona o celostátním referendu, které Okamura a jeho poslanci neúspěšně předkládali, není automatické, že by byla daná otázka hlasovatelná.

Otázka referend a přímé demokracie je jedním ze základních deklarovaných cílů poslance Okamury. V tomto volebním období navrhl spolu se všemi ostatními poslanci zvolenými na kandidátce hnutí Úsvit (dnešní "pučisté") zákon o celostátním referendu. Tento návrh byl podán již na začátku volebního období v lednu 2014.

V 1. čtení byl zákon zamítnut a to nejen hlasy vládních poslanců, ale zástupci napříč politickým spektrem (v hlasování jej podpořili pouze poslanci Úsvitu a zhruba polovina komunistických poslanců).

Reálně šlo o jediný legislativní návrh na celostátní referendum, který Okamura (resp. jeho aktuální strana) předložil. Podle tohoto zákona (.pdf - celý návrh) - byl-li by přijat - by otázku k vypsání referenda posuzoval Ústavní soud České republiky (článek 5 návrhu), resp. posuzoval by přípustnost otázky pro referendum s požadavky v článku 1 návrhu zákona.

Návrh Úsvitu vymezoval okruh nepřípustných otázek následovně:

(2) Otázka pro referendum nesmí směřovat ke změně podstatných náležitostí
demokratického právního státu, jakož ani
a) ke zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod,
b) k rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají
z mezinárodního práva, nebo
c) k zásahu do výkonu moci soudní.

V otázce přijímání imigrantů je Česká republika vázána mezinárodními úmluvami, např. Úmluvou o právním postavení uprchlíků. Zcela zamezit přijímání uprchlíků by tedy ani na základě tohoto zákona nešlo.

V dalších dvou případech pak Okamura (7. července) a poslanec Radim Fiala (19. června) navrhovali zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny bod, ve kterém by Poslanecká sněmovna vyzvala vládu k přípravě jednorázového zákona o referendu k dané věci (vystoupení z EU). Oba tyto návrhy byly zamítnuty.

Tato aktivita se nedá nazvat jako "navrhovali jsme referendum", šlo o politické gesto, neboť předkladatelům muselo být jasné, že současná koalice z principu nepodpoří krok k možnému vypsání referenda o vystoupení z EU.

Na demonstraci (celý projev poslance Okamury na jeho FB profilu) na Václavském náměstí v Praze (ta s šibenicemi) pak Okamura veřejně prohlásil: " Musíme odstartovat celoevropskou vlnu odporu a donutit ty, kdo vládnou, aby začali hájit zájmy těch, kdo je živí, tedy občanů. Musíme důrazně trvat na demokracii – tedy, aby o tom, zda máme či nemáme přijímat imigranty, rozhodli ti, kterým stát a země patří - tedy občané v referendu. A samozřejmě, abychom tváří v tvář absolutní neschopnosti nejen této vlády, ale hlavně bruselské kleptokracie mohli v referendu svobodně rozhodnout, zda pod diktátem takového spolku vůbec chceme žít. "

Nicméně ani tento veřejný apel na demonstraci nelze považovat za návrh referenda, to musí být (při absenci zákona o obecném referendu) vyhlášeno prostřednictvím zvláštního zákona. Takový pak Okamura či jeho strana SPD za volební období do Poslanecké sněmovny nepředložili.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě výzkumů preferencí hnutí Úsvit v období od předčasných sněmovních voleb. Průzkumy v čase od sněmovních voleb naznačují pokles hnutí Úsvit, byť u některých z nich nejde o pokles příliš razantní.

Na tom, že počet členů hnutí Úsvit byl konstantní (tj. 9 členů), se shodují všichni aktéři současné roztržky.

Co se týká preferencí hnutí Úsvit, jako výchozí bod budeme brát volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013, kdy zisk toho uskupení činil 6,88 %. V mezidobí proběhly dvoje volby (evropské a komunální), v nichž Úsvit neuspěl. V evropských získal 3,12 % a v obecních utrpěl drtivou porážku.

Preference (je třeba rozlišovat stranické preference, volební preference a volební model, který různé agentury sledují – nejde totiž o identické termíny a druhy výzkumů) politických stran sleduje např. CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademií věd České republiky), TNS Aisa pro Českou televizi nebo společnosti Median a SANEP.

CVVM (.pdf) sleduje stranické preference a volební model (jak by dopadly volby v daný den – přihlíží se pouze k rozhodnutým voličům). Na grafu níže jde právě o volební modely. Hnutí Úsvit zde dlouhodobě oslabuje, a to až na zisk 2 % v lednu 2015.

Dalším zdrojem "preferencí" jsou výzkumy TNS Aisa pro Českou televizi. Ta zveřejňuje každý měsíc v Otázkách Václava Moravce aktuální výzkum. Graf níže (poslední publikovaný – zdroj ČT) dává Úsvitu 4,5 % v říjnu 2014. Další výzkumy této společnosti pak hnutí přisuzují 3 % v listopadu 2014 a 4,5 % v lednu 2015.

Výzkumy společnosti Median (do listopadu 2014) přisuzují Úsvitu preference v rozmezí cca 4–6 %. Výrazný propad ani nárůst preferencí data nedokládají.

Jako poslední uveďme průzkumy SANEPu, podle nichž Úsvit příliš v dlouhodobém pohledu neztrácí.

Poslanci sociální demokracie zastavili v listopadu 2011 chod jednání na celých šest dní. Na program jednání se tehdy dostaly reformní zákony vlády Petra Nečase. Opoziční ČSSD blokovala projednávání zákonů kvůli tomu, že prakticky všichni poslanci ČSSD si naplánovali dvě desetiminutová vystoupení.

V souvislosti s obstrukcemi při projednávání vládního návrhu zákona o EET připravil Demagog.cz blog, který vyšel v prosinci 2015. Kromě sondy mezi do současné Poslanecké sněmovny se v něm dočtete o historii, praktikách a zahraničních zkušenostech, které obstrukce provázejí.

Jiří Dienstbier má pravdu ohledně zmíněných novel, které na projednání čekají už několik měsíců, jeho tvrzení o blokování sněmovny je však značně nadsazené a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (sněmovní tisk č. 508), který mimo jiné zakazuje kouření v restauracích, poslala vláda do sněmovny 3. června 2015 a první čtení bylo zahájeno až 8. prosince. Na projednání čeká také vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu (tisk č. 559, od 28. července) a novela Ústavy ČR (tisk č. 506, od 3. června).

Hovořit o blokaci se však v této situaci nedá mluvit, vládní koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu (je tedy otázka jejích priorit, které své návrhy projedná) a z 227 tisků, které vláda v tomto volebním období do sněmovny předložila, jich bylo schváleno 118, tedy více než polovina.

Jednací řád sněmovny nicméně dává poslancům poměrně rozsáhlé možnosti obstrukcí, více o tom v jiných výrocích nebo v našem blogu.

Ministr obrany Martin Stropnický srovnává míru hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2013 (4 086,3 mld. Kč) se současným rozpočtem svého ministerstva (43,8 mld. Kč). Podíl rozpočtu na hypotetickém HDP by byl 1,07%.

Takovéto srovnání ovšem nemá žádnou logiku a přistoupit na Stropnického srovnání by bylo chybou. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Faktem zůstává, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu alespoň 2% HDP, ke kterým má současná hodnota velmi daleko.

Tento případ dokládá server Idnes.cz, který rozšiřuje zprávu ČTK. Jednalo se o cukrárnu Donat ve městě Zadar. Podnik byl zavřen na 5 dní uprostřed turistické sezónu s odkazem na přebytek v kase ve výši 7 kun.

Dodejme, že nejsme schopni posoudit, nakolik jde o ojedinělý exces (odkazovaný text popisuje 3 případy včetně zmíněné cukrárny) a nakolik o obvyklou praxi chorvatských berních úřadů.

V tomto výroku ovšem dokládáme pouze, že se stal výše uvedený případ a nikoli obecnější přístup chorvatských úřadů a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Premiér Bohuslav Sobotka se při své návštěvě Spojených států setkal s vicepremiérem Joem Bidenem. "Pan viceprezident Biden ocenil práci České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Abych použil jeho slova, a doufám, že to řeknu přesně, řekl, že boxujeme v této oblasti nad svoji váhu," řekl český premiér po setkání novinářům.

Výrok ministra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící vzhledem ke kontextu, v němž zazněl. Ze slov Lubomíra Zaorálka vyplývá, že toto ocenění vztáhl na celkový význam České republiky, nikoliv pouze na oblast lidských práv, kam bylo mířeno.