Přehled ověřených výroků

Podle "ANALÝZY A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU" (.pdf, str. 29 a dále) bylo v září minulého roku (poslední dostupná data) obsazeno 5 417 míst z celkové kapacity ostravských ubytoven v počtu 8 212 míst. Vzhledem ke skutečnosti, že příspěvek na bydlení každoročně roste (.pdf, str. 18), je důvodné předpokládat, že roste i počet lidí pobírající tento příspěvek a zároveň žijící na ubytovnách.

Tato studie dále (str. 34) také uvádí, že počet osob s doplatkem na bydlení činil ve zmiňovaném období 1 996 osob. Z celkového počtu 5 417 ubytovaných jde přibližně o 37 % a je tedy zjevné, že většina obyvatel ostravských ubytoven tento příspěvek skutečně nepobírá.

Doplatek na bydlení, jak uvádí portál Ministerstva práce, je skutečně dávkou, která je poskytována ze systému státní sociální podpory.

Město skutečně nemůže po splnění všech formálních a technických náležitostí zakázat vznik soukromé ubytovny, nicméně díky kolaudačnímu řízení či ohlašovací povinnosti by mělo být vždy o vzniku ubytovny informováno. Rovněž disponuje i jistými kontrolními prostředky, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

V českém právním řádu neexistuje zákon, který by se věnoval specificky pouze statutu ubytoven. Legislativa upravující podmínky v ubytovnách je součástí hned několika zákonů, např. ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území (§2), vyhlášce o technických požadavcích na stavby (§43) a další. Pro zřízení ubytovny je také třeba disponovat živnostenským listem v oblasti ubytovacích služeb.

Při výstavbě nové ubytovny je nutné projít kolaudačním řízením. Pokud ubytovna vznikne změnou využití stávajícího objektu, pak platí oznamovací povinnost (§127). Není tedy pravda, že by se vznik ubytovny nemusel hlásit.

Město tedy ze zákona nedisponuje pravomocí zakázat ubytovnu, pokud splnila všechny formální a technické požadavky. Disponuje však prostřednictvím svého stavebního či živnostenského úřadu řadou pravomocí, jak dohlížet na to, zda ubytovna a její provozovatel splňuje nároky dané zákonem.

Vedle toho existuje řada nástrojů, jak může obec fungování soukromých ubytoven regulovat (.pdf). Nelze tedy říci, že by město nemělo ubytovny alespoň do jisté míry pod kontrolou.

Navzdory tomu, že se nám část výroku nepovedlo ověřit, hodnotíme ho jako pravdivý. Doplatek na bydlení skutečně může pobírat více osob obývajících stejný byt. Zda jsou doplatky „obrovské“, nehodnotíme z důvodu subjektivnosti takového výroku.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček se v souvislosti s chystanou změnou legislativy vyjádřil takto: „Chceme tak docílit toho, aby se na jeden byt či jiný než bytový prostor v součtu poskytoval pouze jeden doplatek na bydlení“. V prohlášení MPSV se dále píše: „Novela by dále měla upřesnit výši odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob, které užívají jeden byt nebo jiný než bytový prostor, i když tito lidé společně nehospodaří a nemají k sobě vyživovací povinnost." Z dohledaných údajů tedy vyplývá, že bylo skutečně možné přidělit doplatek na bydlení i více osobám v jednom bytě. V průběhu letošního roku pak byly v jednání dokonce 2 novely zákona, které by měly situaci změnit - senátní a vládní.

V tomto případě je také třeba rozlišovat příspěvek na bydlení a tzv. doplatek na bydlení. Martin Štěpánek pravděpodobně hovoří o doplatku na bydlení, který se vyplácí pouze ve specifických podmínkách, kdy se lidé nacházejí v hmotné nouzi nebo nejsou schopni ani s příspěvkem na živobytí pokrýt výdaje na bydlení. Doplatek na bydlení je často vyplácen právě v případě lidí žijících v ubytovnách, protože není navázán na trvalý pobyt. Výše příspěvku však může být různá, záleží na příjmech jednotlivce či rodiny a na dalších dávkách, které pobírá.

Průměrná výše (.pdf, str. 24) doplatku na bydlení v Moravskoslezském kraji byla v roce 2012 3192 Kč. V roce 2013 pak činila průměrná výše tohoto doplatku na území České republiky 3608 Kč. Průměrnou výši doplatku v Moravskoslezském kraji v roce 2013 se nám bohužel ani po kontaktování Úřadu práce v Ostravě nepodařilo zjistit.

Výše obou námi dohledaných typů příspěvků na bydlení je závislá na mnoha dalších parametrech a nelze tedy říci, že by se obecně pohybovala mezi 3300−3500 Kč, jak tvrdí Martin Štěpánek. Není však vyloučeno, že v určitých případech tohoto rozpětí dosahovat může.

Orientační výši příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení lze dopočítat v online kalkulačce. Pro ilustraci uvádíme také příklad výpočtu příspěvku na bydlení (avšak dle tabulkových hodnot z r. 2013).

Výrok Martina Štěpánka je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje nastavení programu sociální inkluze včetně tzv. sociální smlouvy a povinností, jež z ní vyplývají.

Principy zmíněné sociální smlouvy uvádí město Ostrava na svém webu.

" Vybraným rodinám, které mají trvalé bydliště ve vyloučené lokalitě v jednom z těchto obvodů (Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice, Radvanice a Bartovice), bude nabídnut podpis tzv. sociální smlouvy, která klientovi zajistí podporu města při řešení jeho pracovního uplatnění, získání dostatečné kvalifikace pro výkon povolání a řešení bytové problematiky. Principy sociální smlouvy, resp. povinnosti klienta lze shrnout v bodech následovně:1) Dodržení všech podmínek uvedených ve Smlouvě o podnájmu (poskytnutí bytu třetí osobě, dodržování veřejného pořádku, neohrožování veřejného zdraví, péče o společné prostory v místě bydliště a veřejná prostranství v bezprostřední blízkosti místa bydliště, apod.);
2) Intenzivní spolupráce s neziskovými organizacemi, které působí v rámci programu a účast na všech aktivitách směřujících k integraci a zlepšení kvality života;
3) Participace na aktivitách směřujících ke zlepšení pozice klienta i osob žijících s ním ve společné domácnosti na trhu práce, aktivní hledání pracovního uplatnění a svědomité plnění pracovních povinností v případě získání zaměstnání;
4) Zajištění pravidelné školní docházky dětí, participace rodičů na procesu vzdělávání jejich dětí (spolupráce rodičů se vzdělávacími institucemi, domácí příprava, apod.);
5) Dodržování harmonogramu povinných očkování u svých nezletilých dětí.
Nedodržení výše uvedeného je podnětem ke zrušení přidělení bytu a k zániku podnájmu. " Média již v minulosti informovala o tom, že byly z programu inkluze škrtnuty některé rodiny (resp. jednotlivci - přišli o byt), a to právě z důvodu, že v rozporu se smlouvou odmítly přijmout práci, která jim byla nabízena. Informovaly o tom jednak Novinky.cz (listopad 2013), jednak Moravskoslezský deník (červenec 2013).

V současné době stále neexistuje samostatný zákon o sociálním bydlení, je však mezi prioritami MPSV. Jeho potřebu zdůrazňovala a vznik iniciovala již vláda Mirka Topolánka, jak prohlášení MPSV zdůrazňuje. Je třeba proto vycházet z obecných zákonů, vztahujících se na byty a ubytovací zařízení.

Počet osob na určité ploše však neupravuje ani zákon o ochraně veřejného zdraví, ani vyhláška o hygienických limitech chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb (včetně ubytovacích zařízení) a vyhláška o technických požadavcích na stavby, ani zákon o sociálních službách.

(Nejen) o "bezzubosti" obce v případě sociálních ubytoven pak obsáhle pojednává analýza ing. Lubora Hrušky a kol. z roku 2013 (.pdf, str. 10-15).

Martin Piperek má tedy pravdu, když říká, že zákony umožňují soužití např. 11 lidí na ploše dvoupokojového pokoje.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to z několika důvodů. Sám Tomáš Macura si v následujícím výroku v zásadě protiřečí, když říká, že emise se mírně snižují.

K posouzení toho, zda se skutečně něco ohledně kvality ovzduší změnilo či ne, navíc nejsou k dispozici relevantní data. Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje data se značným zpožděním a poslední dostupná jsou souhrnná data za rok 2012. Nejsou k dispozici údaje o stavu v roce 2013 a 2014, tedy za téměř polovinu zmiňovaného období. Není tedy jasné, na základě čeho Tomáš Macura hodnotí, že se "nezměnilo téměř nic".

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pro emise jsou k dispozici data pouze do roku 2012, tedy jen za polovinu hodnoceného období (Macura byl tázán moderátorem Václavem Moravcem na situaci v končícím volebním období 2010−2014).

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byly roční emise zdrojů v kategorii REZZO 1-3 v okresu Ostrava-město následující:

v tunách za rok Tuhé znečišťující látky (TZL)Oxid siřičitý (SO2)Oxidy dusíku (NOx)Oxid uhelnatý (CO)Těkavé organické látky (VOC)Amoniak (NH3)2010 1 784,010 448,710 620,149 736,1823,18,2 2011 1 198,110 751,99 471,655 208,4829,912,3 2012 1 051,110 297,79 299,551 185,3766,835,0

Data ČHMÚ mapují také imise, například roční průměr částic PM10 na měřicí stanici Českobratrská a v nejznečištěnější lokalitě Ostrava Bartovice/Radvanice. Z těchto dat vyplývá, že se skutečně v posledních letech mnoho nezměnilo.

v µg/m³Ostrava-Bartovice/RadvaniceOstrava-Českobratrská (hot spot) 2010 61,750,5 2011 49,443,6 2012 49,542,4 2013 43,740,3 2014/Q1 n/a53,1 2014/Q2 n/a25,9

Grafy pro další složky PM2,5 a benzo(a)pyren najdete na webu neziskové organizace Čisté nebe. Z jejich grafů vyplývá, že i tady je situace podobná.

Tato data však nejsou dostatečná pro vyhodnocení výroku.

Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.

Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".

Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.

Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.

Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města Ostravy (strana 2), konaného dne 9. 11. 2010, skutečně Petr Kausta navrhnul za hnutí Ostravak rozšířit program zasedání o bod (č. 5) týkající se " schválení usnesení zastupitelstva města k životnímu prostředí a zejména ovzduší na území Statutárního města Ostravy ".

Zastupitelstvo by se podle návrhu mělo zavázat, že "v rámci trvale udržitelného rozvoje města, při svých rozhodováních, především o změnách územního plánu, stavbách na území města a dalších významných rozhodnutích, která mohou ovlivnit životní prostředí, bude vždy upřednostňovat ochranu životního prostředí a zejména ochranu ovzduší".

Tento bod však schválen nebyl a otázka na zasedání projednána nebyla. Návrh hnutí Ostravak vypadal takto: