Pro mě je definicí finlandizace to, co jsem říkal ČTK, které ihned po prezidentově výroku, protože termín neznali, vyběhli do Wikipedie a tam to pečlivě opsali. Čili to, co, řekněme, z Pražského hradu zní pod termínem finlandizace, jsem jim definoval jako samostatné, dobrovolné podřízení některých ambicí svého vlastního státu vyšším státním zájmům svého státu.
Česká Wikipedie definuje termín finlandizace jako pojem odvozený od postavení Finska vůči Sovětskému svazu v období po druhé světové válce, kdy Finsko pro udržení své vlastní státní suverenity podřídilo svoji zahraniční politiku Sovětskému svazu. Obecně pak Wikipedie finlandizaci definuje jako vliv velmoci na politiku malého sousedního státu.
Anglická Wikipedie definuje finlandizaci jako rozhodnutí země nezpochybňovat v zahraniční politice sousední velmoc, přičemž velmoc mu ponechá jeho národní suverenitu.
Pojem finlandizace podle výkladu brněnského politologa Tomáše Šmída znamená faktické podřízení jednoho státu geopoliticky či geograficky blízké velmoci, kdy menší stát podřizuje svoji zahraniční politiku zájmům velmoci výměnou za její nevměšování se do jeho vnitropolitických událostí. Šmíd zdůrazňuje, že finlandizace neznamená neutralitu.
V definici finlandizace autora výroku je tedy problematická absence zmínky o vlivu a podřízení se geopolitické či geografické velmoci. Znaky finlandizace popsané ve výroku výše zmíněným definicím pojmu neodporují, nicméně z hlediska všech tří definic nevystihují význam pojmu přesně, jelikož absentují elementární definiční znaky " vlivu velmoci ". Definice autora výroku je tudíž tímto neúplná a nepřesná.
Našla jsem si různá vyjádření Andreje Babiše v dobovém tisku, myslím, že to byl, pokud se nemýlím, někdy rok 2010, rozhovor pro časopis Týden. Ale tím si úplně jista nejsem, kdy říká o tom, jak se stýkal, jak bojoval teda o své zájmy v tom chemické byznysu a potravinářském byznysu a jaké měl potíže s pány Mrázkem a Pitrem a jak si tykal s Ivo Rittigem. A víme dobře z minulosti, jak byl napojen velmi těsně na bývalého předsedu ČSSD a bývalého předsedu vlády Stanislava Grosse.
Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.
Když jenom vezmu D8, kde jsem se byl podívat a kde se sesunul kopec 7. 6. 2013, jak byly povodně, tak teď jsme to konečně protlačili a pravděpodobně v květnu bude ta zemina odvezena. Takže dva roky, dva roky to bude trvat.
Andrej Babiš sice uvádí jiná data dokončení prací než média, ale jedná se o přípustnou odchylku. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
K sesuvu půdy na dálnici D8 došlo 7. června 2013. Odstraňování závalu bylo zahájeno 19. listopadu 2014 a zúčastnil se ho spolu s budoucím ministrem dopravy Danem Ťokem také Andrej Babiš, o čemž informovala např. Česká televize či iDnes.cz. Andrej Babiš však uvádí jiný termín dokončení prací než oba zdroje, které shodně uvedly duben 2015. Odklízení půdy tedy bude trvat téměř dva roky.
Je nutno podotknout, že trvalo 17 měsíců, než začala být zemina vůbec odstraňována, z toho 9 měsíců vládne kabinet, jehož místopředsedou je Andrej Babiš. Až do dnešního dne (4. prosince 2014) byl ministrem dopravy tohoto kabinetu Antonín Prachař z hnutí ANO.
Já jsem si pročetl vaši odpověď v Parlamentu při interpelacích (k otázce dětí v Norsku – pozn. Demagog.cz), mám ji tady. A to je prostě jedna věta za druhou o tom, jak vy nemůžete nic dělat. Že jste o tom hodil slovo možná s nějakým velvyslancem.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek ve své odpovědi na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové z dubna 2014 uvedl, že v případu norských dětí bylo ze strany českých úřadů učiněno vše, co bylo v jejich kompetencích. " Přesto, že norskou stranou bylo jednoznačně sděleno, že české velvyslanectví, potažmo česká strana, není účastníkem řízení, a tudíž mu nemohou být poskytovány informace, i nadále se snaží náš zastupitelský úřad aktivně komunikovat s norskými úřady, zprostředkovává kontakty s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně a i nadále je ve styku s pí. Michalákovou (matkou dětí – pozn. Demagog.cz) a její advokátkou pí. Bokovou," dodal ministr zahraničí (.pdf).
Tvrzení Petra Macha, že Lubomír Zaorálek ve své odpovědi pouze odkazuje na nemožnost MZV ČR v této věci dále jednat, je pravdivé. Norsko není členem Evropské Unie a Česká republika s ním nemá smlouvy o ochraně dětí, což znesnadňuje české straně možnost zasáhnout. Od doby zveřejnění interpelace také MZV podniká další kroky.
Zaorálek se v červnu setkal s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, jak avizoval v odpovědi na interpelaci. " Hovořili jsme o všech známých možnostech, které nezávislý norský systém ochrany dětí nabízí. Mluvili jsme o variantách odvolání a dalších postupech v podobných případech týkajících se ochrany dětí,"popsal Zaorálek pro Novinky.cz.
Zaorálek upozornil, že v tomto případu již byla vydána řada soudních rozhodnutí, které lze zvrátit jen soudní cestou. Rodině Michalákových doporučil obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. To matka odebraných dětí udělala už v listopadu 2013 a také se znovu odvolala k norským soudům. V obou případech skončila žádost Michalákové neúspěšně.
Ale Opencard je také živá kauza. Opencard je také živá kauza. A ta vyšetřovací komise v případu Opencard zafungovala a přesně označila, kdo co udělal špatně a o to jde. O to jde.
Sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze Opencard na své 7. schůzi v březnu 2014 - 5 let po podání trestního oznámení a měsíc poté, co byly vyneseny rozsudky nad pěti bývalými úředníky z magistrátu. Kauza dosud nebyla definitivně uzavřena, v červnu 2015 například bylo doplněno původní trestní oznámení. Ovšem je zřejmé, že "kauza Opencard" je ve zcela jiné fázi trestního řízení, než je "kauza České pošty".
Úkolem (.pdf) poslanecké vyšetřovací komise bylo zpětné prověření způsobu vyšetřování kauzy opencard (str. 3). Komise dospěla k závěru, že došlo k pochybením orgánů v trestním řízení (str. 4), a doporučilo nové šetření (str. 10). Popud k šetření kauzy Opencard na sněmovní půdě dal Ing. Jiří Chytil (str. 3), který původně pomáhal polici jako utajený svědek rozkrýt celou kauzu. Vyšetřovací tým ale v srpnu 2011 jeho identitu odhalil a vznesl proti němu obvinění. V únoru 2015 pak byl mezi 5 odsouzenými (viz výše). Po tomto rozsudku pan Chytil požádal o pomoc poslance, kteří reagovali právě zřízením vyšetřovací komise, která poukázala na pochybení ve vyšetřování.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se snaží srovnávat dvě kauzy, které jsou ve zcela jiné fázi vyštřování. Navíc, sněmovní vyšetřování kauzy Opencard bylo iniciováno osobou, která mohla být neprávem poškozena výsledkem případných pochybení, zatímco v případě kauzy České pošty se sami poslanci staví do role, ve které by de facto suplovali práci orgánů činných v trestním řízení.
Pan ministr financí řekl, že podnikatel, který nemá svoji provozovnu, takže se uvažuje, že se toho bude zproštěn. Na to máte vysvětlení na tuto.
Poslanec Jan Volný se výrokem odkazuje na odpověď ministra financí Andreje Babiše, uvedenou pro Českou televizi.
Babiš na otázku ČT (v čase 31:14 - pozn. Demagog.cz), zda se bude elektronická evidence týkat i profesí, jako jsou kominíci, instalatéři apod., kteří nemají stálou kamennou provozovnu, odpověděl: "Nebude se jich to týkat. "
Je třeba uvést, že v předkládací zprávě návrhu zákona o evidenci tržeb z 5. 2. 2015 není explicitně uvedeno, že by živnostníci bez kamenné provozovny byli od zavedení elektronické evidence oproštěni. Na druhou stranu v předkládací zprávě je zanesena věta: " Výjimky z evidování tržeb se předpokládají pouze v případech, ve kterých s ohledem na model podnikání není evidování tržeb možné nebo účelné."
Tam je viníků (v Sýrii - pozn. Demagog.cz) více. Hlavně taky několik států v okolí, kteří s nadšením se vrhly do této občanské války, podporovaly různé skupiny penězmi, zbraněmi a vším možným, taky částečně vojáky a napáchaly opravdu ohromnou škodu. Tudíž já bych, Asad má svoji vinu, ale já bych taky z té viny nevynechal, ať jsou to Turci nebo Saúdové nebo Kataři nebo Íránci, i ty velmoce.
Podpora velmocí a států povstaleckých skupin bývá obtížně doložitelná. Pro hodnocení tohoto výroku jsme použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP), databázi, která se dlouhodobě zabývá sběrem dat k ozbrojeným konfliktům, mj. včetně podpory válčících stran.
Data * jsou k dispozici pouze za roky 2011 až 2013, i ta ale stačí k posouzení výroku o podpoře "různých skupin". Z dat je patrné, že syrští rebelové se těší podpoře zejména Saúdské Arábie a Kataru, které jim poskytují zbraně a finance. Důležitým partnerem je také Turecko, které má poskytovat vlastní území pro rebelské základny (oficiálně to Turecko popírá). Na straně rebelů intervenují také USA, které jim zpočátku konfliktu poskytovaly neletální podporu (např. zdravotnický materiál) a poté, co proti nim režim použil chemické zbraně, USA podporu rozšířily i o munici a zbraně.
Syrský režim byl podle dat UCDP od začátku podporován zejména Ruskem a Íránem. Tyto státy shodně podpořily Asadův režim dodávkami zbraní a munice, v případě Íránu byly navíc zaznamenány indicie, že na straně vlády přímo bojovaly íránské Revoluční gardy. Pro úplnost, syrskou vládu podpořila také Venezuela dodávkami paliva a pohonných hmot.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data UCDP se shoduj s tvrzeními Karla Schwarzenberga.
* K získání dat použijte následující postup: 1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položku Syria: government a dejte Proceed 2) Na záložce "Restrictions" vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2011 a potvrďte tlačítkem Add to query, následně z rolovací nabídky vyberte znamínko >= a opět Proceed 3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.
Jakýkoliv zákon, který má trošičku gramotný základ a který by mohl něco někam posunout, tak ODS naprosto zdatně torpéduje.
Výrok poslance Volného hodnotíme na základě řady příkladů, kdy ODS podpořila v hlasování vládní legislativu, jako nepravdivý.
Předně uveďme, že není zcela jasné, co poslanec Volný míní "trošičku gramotným základem" u jednotlivých zákonů. Předpokládáme ovšem, že podle mínění Jana Volného vládní návrhy takový základ obsahují a také "něco někam posunují".
Pokud tedy budeme posuzovat výrok tak, že ODS by podle Volného měla torpédovat všechny předkládané návrhy zákonů, musíme jej hodnotit jako nepravdivý. ODS jako opoziční strana s vládní koalicí zákony neprosazuje, není ovšem pravdou, že by apriori odmítala/bránila všemu, co koalice předkládá.
Dále přikládáme krátký přehled vládních návrhů zákonů, které předkládali ministři za ANO a pro které poslanci ODS ve 3. čtení v Poslancké sněmovně hlasovali (jde o zákony ze začátku volebního období a jde o pouhý ilustrativní výčet).
Novela zákona o odpadech (předkladatelem ministr Brabec), novela zákona o silničním provozu (ministr Prachař), novela z. o obchodování s povolenkami na emise sklen. plynů (ministr Brabec), novela zákona o auditorech (ministr Babiš), novela zákona o DPH (ministr Babiš), návrh zákona o působnosti orgánů Celní správy (ministr Babiš), novela zákona o cenách (ministr Babiš).
Známým příkladem, kde opozice podpořila po diskuzích vládní návrh zákona, byl služební zákon. Původní návrh se po opozičním tlaku a hrozbě obstrukcemi vládní koalice ve spolupráci s pravicovou opozicí upravil a posléze jej společně prohlasovali (přehlasování veta prezidenta Zemana) Poslaneckou sněmovnou.
Ti lidé, kteří jsou v detenčních zařízeních, u nás nechtějí být. Z těch několika tisíc Syřanů u nás požádalo necelých 80 o azyl, většina z nich ho dostala a u toho zbytku dobíhají azylové procedury.
V září tohoto roku bylo podle dat Ministerstva vnitra ČR podáno 125 žádostí o azyl, z nichž 24 bylo opakujících se (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu byly 4 syrské žádosti. Celkově bylo v roce 2015 podáno 75 syrských žádostí o azyl (.pdf, strana 1). Nemůžeme však ověřit, v jaké fázi se tyto konkrétní azylové žádosti v současné době nacházejí.
Podle statistiky (.pdf, str. 5) bylo z 1025 rozhodnutí za prvních 9 měsíců roku 2015 46 vyřízeno tak, že byl udělen azyl, v 330 případech doplňková ochrana, o 318 bylo rozhodnuto negativně (nebyla udělena ochrana nebo byla žádost zamítnuta jako neopodstatněná) a v 331 případech bylo řízení zastaveno.
Podle posledních dat týkajících se žádostí o azyl se počet azylantů žádajících o azyl zvýšil o 65 % na 1145 žádostí v roce 2014 (.pdf, str. 2). Počet žadatelů v druhém čtvrtletí v tomto roce byl 360 osob.
Kapacita detenčních zařízení je v současné době 786 osob. Před srpnem 2015 se však jednalo pouze o 438 míst v detenčních zařízeních. Počet žadatelů o azyl byl 360, což je více jako polovina celkové kapacity detenčních zařízení.
Celkově však bylo zajištěno od 1. ledna tohoto roku až do konce září 7 201 osob při nelegální migraci na území ČR. Ne všichni se dostali do detenčních center.
Další informace k této otázce nabízí námi vytvořená Abeceda migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Detenční zařízení, Zařízení pro zajištění cizinců, Doplňková ochrana a Humanitární víza.
Na jednání Evropské unie, ministrů zahraničí evropských zemí, za přítomnosti ministra Ukrajiny, jsem ho upozornil na některé věci, že třeba v České republice, dokonce v Parlamentu, jsou chápány jako velmi znepokojující, z hlediska druhé světové války a podobně (řeč je o Stepanu Banderovi, pozn. Demagog.cz).
Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.
Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).
