Vladimir Vladimirovič Putin neuznává ukrajinský národ. Pro něho jsou Ukrajinci pouze část ruského národa, a tudíž nemají práva na to míti samostatný stát a samostatně se politicky rozhodovat.
Ruský a ukrajinský národ považuje Putin za „sesterské“. „Ať už Ukrajina směřuje kamkoliv, jednou se potkáme. Proč? Protože jsme jeden národ,“vyjádřil se loni. Tím navázal i na starší poznámku adresovanou Georgi Bushovi, ve které podle agentury Kommersant řekl, že Ukrajina není ani stát. Co je Ukrajina? Část jejích území je východní Evropa, ale větší část je dárkem od nás.
...jeho politika (Vladimira Putina - pozn. Demagog.cz) byla už během posledních let tu ukrajinskou narušovat. To dělal nejdříve hospodářskými prostředky. Jak zdvihal prudce nebo snížil ceny ropy, plynu a tak dále. Uzavíral export ukrajinský do Ruské federace, otevíral.
O konfliktech Ruska a Ukrajiny o cenu plynu se obecně ví minimálně od počátku roku 2009, kdy byla velká část Evropy ohrožena výpadkem dodávek ruského plynu, který proudí na západ přes Ukrajinu. Tento konflikt skončil podpisem nové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, na základě které se cena plynu zvýšila ze 179,5 dolarů v roce 2008 na přibližně 250 dolarů za 1000 metrů krychlových. Podobně vyhrocený konflikt proběhl již v roce 2006.
Rusko naopak nabídlo Ukrajině slevu na konci roku 2013, kdy ukrajinská vláda odmítla podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Další zdražení následovalo v dubnu 2014, kdy se vyhrotila situace mezi Kyjevem a Moskvou.
V roce 2013 Rusko dále zablokovalo ukrajinský export do Ruska. Kreml blokádu zdůvodňoval nálezem toxických látek v cukrovinkách. Už tehdy ale Ukrajina vyjádřila obavy, že Rusko takto penalizuje její sbližování s Evropskou unií.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
To, co vpochodovalo na Krym, ale teď tedy tam působí, to jsou normální vojáci, dobře vyzbrojený vojenský oddíly. Je to válka Ruska proti Ukrajině, která bude mít příměří. Neznamená to mír.
V poslední době se objevila tvrzení prezidenta republiky Miloše Zemana, že věří ruskému ministrovi zahraničí Lavrovovi v otázce nepůsobení ruských vojáků ve východní části Ukrajiny. Prezident považuje konflikt za občanskou válku. Tento názor vyvolal v zemi různé reakce. Zeman samotný ovšem na summitu NATO ve Walesu následně svá slova popřel, když prohlásil, že "na východě Ukrajiny se vede hybridní válka a takzvaní 'dobrovolníci' na straně separatistů jsou ruští vojáci."
Článek k tématu vydal například server ihned.cz pátého září. Avšak přestože se objevují protichůdná tvrzení, přítomnost ruských vojáků na Krymu potvrdil sám Vladimir Putin. Ten podle agentury Reuters (článek v angličtině) oznámil v ruské stání televizní stanici Rossija státní vyznamenání některých ruských vojáků, kteří se na obsazení Krymu podíleli. Informaci převzal ze zpravodajských agentur například server Eurozpravy.cz.
Putin ve svém projevu již 19. března mluvil o posilování ruského kontingentu na území Krymu.
Co se týče příměří na Ukrajině, to je zatím velmi křehké a na trvalý mír to skutečně prozatím nevypadá.
No, jenom bych řekl, že si myslím, že to rozhodování (o podobě sankcí EU na Ruskou federaci - pozn. Demagog.cz) probíhá v těchto hodinách. To je právě, ten balón je vlastně teď na straně představitelů, těch nejvyšších představitelů státu. Oni mají jakoby teď před sebou během písemné procedury, během zítřejšího dopoledne (tedy pondělí 8. září - pozn. Demagog.cz) se definitivně rozhodnout.
Na základě tiskových zpráv nejvyšších orgánů Evropské unie hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.
Evropská rada na svém zvláštním zasedání 30. srpna 2014 vyzvala (.pdf, ang., bod 12) Evropskou komisi, aby připravila návrh dalších sankcí proti Rusku v reakci na pokračující boje na Ukrajině. Evropská komise návrh připravila (ang.) k projednání 3. září a postoupila jej k jednání členským státům. (Informace o podobě navrhovaných sankcí např. agentura Reuters nebo idnes.cz.)
Předseda Evropské rady Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve společném dopise (.pdf, ang.) na téma chystaných sankcí uvádějí, že přijetí bude projednáno v pondělí 8. září, a to formální písemnou procedurou.
Já jsem třeba zaregistroval včera vyjádření paní Merkelové, ve kterém řekla, že pokud by to příměří fungovalo, bylo trvalé, tak je možné mluvit o řekněme jakémsi uvolnění té druhé vlny sankcí anebo ne uvolnění, ale naopak, že by se mohla stáhnout ta druhá vlna sankcí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zpravodajství agentury Reuters.
Podle agentury Reuters (ang.) prohlásila německá kancléřka Merkelová po summitu NATO, že pokud bude dodrženo příměří a Rusko stáhne své vojáky z Ukrajiny, mohlo by být od další vlny sankcí upuštěno. Zprávu přejal i server Novinky.
Já vím, že včera (tedy v sobotu 6. září) český premiér se vyjádřil, že pokud by to, vlastně podobně jako paní Merkelová, pokud to registruji, že pokud to příměří by bylo trvalé, tak se otevírá prostor možností tu druhou vlnu sankcí nespouštět.
Ve svém sobotním vyjádření pro novináře skutečně premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že se v případě dodržování příměří na Ukrajině nemusí nové sankce začít hned uplatňovat. Pravdivé je pak i konstatování, že kancléřka Angela Merkelová patří mezi politiky, kteří zastávají stanovisko, že Rusko se novým sankcím může vyhnout, pokud se viditelně zapojí do řešení krize na východní Ukrajině.
Václav MORAVEC: Proč jste to příměří označil za pochybné? Karel SCHWARZENBERG: Podívejte se (...), dle mých informací se mají stáhnout Ukrajinci. Nikdo nepíše, že ty bojůvky, ruští vojáci se mají stáhnout. Kdyby pro obě strany platilo, že se mají stáhnout sto kilometrů, prosím. Ale když to jedna jenom ze stran, tak je to jediná možnost, že náhodou zase došlo k něčemu a bude další území okupováno.
Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.
A také. Poněvadž to už se Rusku skoro podařilo, že o Krymu se vůbec nemluví. (...) A prostě to přijmout, okupace cizího území, to je pro mě opravdu strašný. Musíme, ano, mluvit i o Krymu. Bodejď se teď o východní Ukrajině. Ale nesmíme přijmout, že okupace cizího území se tane normálním nástrojem, na který se jenom díváme.
Ačkoliv se v poslední době média věnovala především východní Ukrajině, na Krym se rozhodně nezapomnělo − jednaly o něm například hlavy členských států na zářijovém summitu NATO ve Walesu. Výrok Karla Schwarzenberga proto hodnotíme jako nepravdivý.
Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).
Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.
Já bych zaprvé, já úplně si nemyslím, že to je tak, když jste řekl, že nikdo o tom (o Krymu - pozn. Demagog.cz) nemluví. Na těch jednáních NATO u těch kulatých stolů jsem zaregistroval, že na tom hlavním panelu, kde jednaly hlavy států, vlastně opakovaně zaznělo, že ty státy, že říkají, my nikdy nebudeme akceptovat to, že byl anektován Krym, protože to bylo porušení celé bezpečnostní architektury, která tady byla vytvořena a která je spojená a dokonce se týká Charty OSN, která se týká pařížské bezpečnostní konference z roku 1990, helsinského aktu a podobně. To znamená, to není tak, že o tom nikdo nemluví. Tahle věc byla diskutována a byla dokonce opakovaně zmiňována, že dokonce je možné vrátit ty vztahy ve chvíli, kdy Rusko bude respektovat tato mezinárodní pravidla hry. Takže to není, že to zmizelo.
Lubomír Zaorálek zde reaguje na Karla Schwarzenberga a jeho poznámku, že se na otázku Krymu zapomnělo. Ačkoliv se média v poslední době věnovala spíše východní Ukrajině, Krym se z mezinárodní politiky úplně nevytratil − i o něm jednaly hlavy členských států na summitu NATO ve Walesu.
A ta druhá věc, kterou jsem chtěl komentovat, to bylo to, když jste řekl, že se mají, já bych chtěl upozornit, že ukrajinská armáda se nestáhla. U toho příměří, tam nedošlo k tomu, co v tom druhém bodě toho tuším sedmibodového plánu Putin požadoval, že se mají stáhnout, ale to se nestalo. To příměří probíhalo tak, že ani Ukrajinci neopustili ty pozice. Takže ta představa, že by to příměří bylo možné jedině za podmínky stažení Ukrajinců, v reálu prostě tento Putinův požadavek prostě nebyl přijat.
Lubomír Zaorálek ve svém vyjádření kombinuje dvě otázky dohromady, a proto tvrzení vyznívá v neprospěch Ukrajiny.
Ve svém (jednostranném) sedmibodovém mírovém plánu Vladimir Putin ze dne 3. září 2014 skutečně požaduje (bod č. 2) " stažení prokyjevských ozbrojených složek do vzdálenosti vylučující možnost palby na osídlená území ".
Na druhou stranu multilaterální dohoda (rusky), tzv. Minská dohoda z 5. září 2014, mezi ukrajinskou vládou a zástupci separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vůbec stažení ukrajinských vojsk nezmiňuje. Hovoří pouze o (bod č. 10) " stažení nelegálních ozbrojených skupin, vojenské výbavy a žoldáků z Ukrajiny ".
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek má tedy sice pravdu, ale struktura jeho tvrzení je zavádějící, jelikož Putinovy požadavky, ať jsou jakékoliv, netvoří mezinárodněprávní odpovědnost pro ukrajinskou vládu v otázkách ústupu. To, že Ukrajinci neopustili pozice, neznamená, že by porušili dohodu o příměří.
