Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.

Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.

Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.

Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě daňového řádu (zákon č.280/2009 Sb.). Správce daně má skutečně možnost v případě nesrovnalostí doměřit daň a případně i uložit penále.

Z § 139, odst. 3“- Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru” - se dá jasně vydedukovat, že správce daně má možnost doměřit subjektu daň a vyzvat ho k zaplacení rozdílné částky.

Sankcím se věnuje čtvrtá část zmíněného daňového řádu. Konkrétně § 251, odst. 1 říká:

“1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.”

Podpora velmocí a států povstaleckých skupin bývá obtížně doložitelná. Pro hodnocení tohoto výroku jsme použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP), databázi, která se dlouhodobě zabývá sběrem dat k ozbrojeným konfliktům, mj. včetně podpory válčících stran.

Data * jsou k dispozici pouze za roky 2011 až 2013, i ta ale stačí k posouzení výroku o podpoře "různých skupin". Z dat je patrné, že syrští rebelové se těší podpoře zejména Saúdské Arábie a Kataru, které jim poskytují zbraně a finance. Důležitým partnerem je také Turecko, které má poskytovat vlastní území pro rebelské základny (oficiálně to Turecko popírá). Na straně rebelů intervenují také USA, které jim zpočátku konfliktu poskytovaly neletální podporu (např. zdravotnický materiál) a poté, co proti nim režim použil chemické zbraně, USA podporu rozšířily i o munici a zbraně.

Syrský režim byl podle dat UCDP od začátku podporován zejména Ruskem a Íránem. Tyto státy shodně podpořily Asadův režim dodávkami zbraní a munice, v případě Íránu byly navíc zaznamenány indicie, že na straně vlády přímo bojovaly íránské Revoluční gardy. Pro úplnost, syrskou vládu podpořila také Venezuela dodávkami paliva a pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data UCDP se shoduj s tvrzeními Karla Schwarzenberga.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položku Syria: government a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions" vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2011 a potvrďte tlačítkem Add to query, následně z rolovací nabídky vyberte znamínko >= a opět Proceed
3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Přesná data o počtu uprchlíků v jednotlivých zemích ke konci roku 2014 nám poskytuje zpráva UNHCR (Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky, .pdf). Mezi státy, které přijímají nejvíce uprchlíků, skutečně patří arabské země. Konkrétně se jedná o (.pdf, str. 2): Turecko (1,59 ml), Pákistán (1,51 ml), Libanon (1,15 ml), Írán (982 000), Etiopii (659 500) a Jordánsko (654 100).

Rovněž je pravdivá informace, že tyto uprchlické tábory jsou v některých zemích 3 roky a více. Turecko přijímá uprchlíky od syrské krize z roku 2011. Ta následně vyústila v občanskou válku v které se angažuje i IS.

Už v roce 2011 referoval web Migraceonline.cz o roztroušení syrských uprchlíků po Turecku, Libanonu a Jordánsku.

Sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze Opencard na své 7. schůzi v březnu 2014 - 5 let po podání trestního oznámení a měsíc poté, co byly vyneseny rozsudky nad pěti bývalými úředníky z magistrátu. Kauza dosud nebyla definitivně uzavřena, v červnu 2015 například bylo doplněno původní trestní oznámení. Ovšem je zřejmé, že "kauza Opencard" je ve zcela jiné fázi trestního řízení, než je "kauza České pošty".

Úkolem (.pdf) poslanecké vyšetřovací komise bylo zpětné prověření způsobu vyšetřování kauzy opencard (str. 3). Komise dospěla k závěru, že došlo k pochybením orgánů v trestním řízení (str. 4), a doporučilo nové šetření (str. 10). Popud k šetření kauzy Opencard na sněmovní půdě dal Ing. Jiří Chytil (str. 3), který původně pomáhal polici jako utajený svědek rozkrýt celou kauzu. Vyšetřovací tým ale v srpnu 2011 jeho identitu odhalil a vznesl proti němu obvinění. V únoru 2015 pak byl mezi 5 odsouzenými (viz výše). Po tomto rozsudku pan Chytil požádal o pomoc poslance, kteří reagovali právě zřízením vyšetřovací komise, která poukázala na pochybení ve vyšetřování.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se snaží srovnávat dvě kauzy, které jsou ve zcela jiné fázi vyštřování. Navíc, sněmovní vyšetřování kauzy Opencard bylo iniciováno osobou, která mohla být neprávem poškozena výsledkem případných pochybení, zatímco v případě kauzy České pošty se sami poslanci staví do role, ve které by de facto suplovali práci orgánů činných v trestním řízení.

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Nedokážeme ohodnotit, jaký počet se již dá označit jako „velice málo“. Pravdou však je, že Česko trápí jejich nedostatek. Na začátku tohoto roku bylo evidováno 115 profesionálních pěstounů na přechodnou dobu. Přičemž k tomu, aby děti nekončily v ústavech, by jich bylo potřeba alespoň 300. Klasických pěstounů bylo loni v květnu 9437. I tak Ministerstvo práce a sociálních věcí na začátku tohoto roku informovalo o tom, že je počet nedostatečný.

K „trhání“ sourozenců skutečně nejspíš dochází. Zmiňuje jej např. sborník z konference Dítě v systému náhradní rodinné péče (.pdf, str. 46). Ten však pochází již z roku 2008. V loňském roce se rozdělováním sourozenců zabýval také ombudsman, který ve své zprávě říká, že orgán sociálně-právní ochrany dětí musí vyvinout maximální úsilí, aby byli sourozenci umístěni společně. Pokud to není možné, musí orgán zajistit jejich pravidelný kontakt.

Pravdou také je, že ústavní výchovu zajišťují různé rezorty. Kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, kdežto dětské domovy pro děti od tří do osmnácti let spadají pod Ministerstvo školství a tělovýchovy.

V období posledních 10 let vládly v ČR za účasti České strany sociálně demokratické celkem tři kabinety. Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005), vláda Jiřího Paroubka (2005 - 2006), a úřadující vláda Bohuslava Sobotky (od ledna 2014). Tyto vlády sestavovaly rozpočty pro roky 2005, 2006 a 2015.

Při pohledu na vývoj státního deficitu (tedy deficitu rozpočtu centrální vlády) a stavu ekonomiky (HDP), který umožňuje ukazatel procentního podílu státního deficitu na HDP, zjistíme, že v letech 2005 ani 2006 nedošlo k bezprecedentnímu vychýlení z trendu. Jednalo se však o období vysokých temp růstu HDP (6 - 7 %, viz tabulka), během kterých je možné rozpočtové deficity spíše snižovat, než udržovat proporčně k rychle rostoucí ekonomice. Schodky proto lze označit za "poměrně vysoké". Pro rok 2015 zatím nejsou k dispozici kompletní data.

zdroj dat: ČSÚ

Jaromír Drábek byl ministrem ve vládě Petra Nečase, konkrétně od roku 2010 do roku 2012. Tato vláda sestavovala rozpočet na roky 2011, 2012 (a bez přímé participace ministra Drábka) také na rok 2013. Podíl státního deficitu na HDP se oproti předcházejícímu období mírně snížil, což za situace velmi nízkých a záporných temp růstu ekonomiky lze označit za "škrtání" vyžadující hospodářskou politiku.

zdroj dat: ČSÚ

Podle průzkumů agentury STEMpodporovalo (plánovaná) vládní opatření době krátce po jejím nástupu 40 % občanů. V říjnu roku 2012 hodnotilo kladně zvolený způsob ozdravování státních financí pouze 24 % obyvatel (vývoj podpory na základě jinak formulovaných otázek lze najít také zde). 34 % lidí si v dubnu 2013 přálo vypsání předčasných parlamentních voleb, zatímco pouze 16 % občanů považovalo za optimální setrvání vlády Petra Nečase až do řádných voleb v roce 2014 (STEM).

Na základě výše uvedeného je možné souhlasit s výrokem Jaromíra Drábka, že vláda, ve které působil jako ministr, snižovala na rozdíl od předchozích vlád s účastí ČSSD vládní výdaje v období ekonomické recese, čímž se jí podařilo dokonce i mírně snížit velikost rozpočtového deficitu vzhledem k HDP. Je také pravda, že vláda Petra Nečase, ve které Jaromír Drábek působil jako ministr, se v průběhu svého funkčního období stala spíše nepopulární a že příčinou tohoto poklesu bylo mimo jiné také negativní hodnocení opatření učiněných v oblasti hospodářské politiky. Výrok je proto pravdivý.

Novela zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk 252) byla schválena 24. 9. 2014 (hlasování č. 145, prošlo hlasy koalice). Její součástí (.pdf, str. 75) bylo i „omezení možnosti využití 5% sazby daně pouze pro základní investiční fondy“, kdy ve výsledku šlo o „nastavení 5% sazby daně u základních investičních fondů a 19% sazby pro ostatní investiční fondy nesplňující daná kritéria.“

Novela zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk 291) byla schválena 22. 12. 2014 (hlasování č. 250, prošlo hlasy koalice). V této novele byla zpřísněna definice stavební parcely a nově je vymezen stavební pozemek, který není osvobozen od daně (.pdf, str. 6, 24–25, 53). Jak uvádí server penize.cz: „Zatímco dosud se daň z přidané hodnoty vyměřovala jen na parcely, na kterých je stavba postavena, nově se bude zkoumat, jak velká plocha převáděného pozemku slouží primárně hlavní stavbě.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože během nočního jednání o církevních restitucích 13. července 2012 Miroslava Němcová jako předsedkyně Poslanecké sněmovny odejmulo slovo poslanci Babákovi poté, co neuposlechl její výzvy, aby začal mluvit k věci, tedy k církevním restitucím, které byly bodem jednání.

Citujeme předsedkyni Němcovou: " Pane poslanče, nikdo vám neupírá právo mluvit jménem klubu. O neomezené lhůtě jsme se bavili také, tu vám též nikdo neupírá. Upírám vám právo mluvit mimo projednávaný bod, což jsem přesvědčena, že toto musím jako řídící schůze učinit, protože jsem přesvědčena, že jste se prostě odchýlil od toho, co je tématem tohoto bodu. "

(...) Babák se snažil v reakci na výzvu vysvětlit, že jeho řeč se týká církevních restitucí, přesto, že předčítal z církevní historie.

" V tom případě je mi líto, ale jsem přesvědčena, že jste přestoupil ustanovení jednacího řádu. Prosím, dejte námitku proti mému postupu. Já vám odnímám slovo. "

Němcová při tomto svém kroku použila § 59 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který v (4) říká:

" Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy. "

Věci veřejné již předem oznámily, že se pokusí o obstrukce ohledně zákona. Každý člen poslaneckého klubu Věcí veřejných během tohoto jednání měl možnost se k zákonu vyjádřit a každý mluvil dvakrát deset minut (Sněmovna si v tomto bodě ohlasovala toto omezení řečnické doby). Jednání toho dne skončilo po osmi hodinách.