Raději se zaměřme na to, že nemáme dohodu o partnerství, že Evropská komise má přes 80 různých výhrad k tomu, jak postupujeme.
Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.
Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.
Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.
Na jednoho léčeného, na jedno léčené dítě přijede 15 osob, které přijedou jako velká rodina.
Část výroků o patnácti členech bereme jako ilustrativní – je faktem, že s pacienty přijíždí do Teplic celé rodiny, jádro výroku je tedy pravdivé.
Již několik let jezdí do českých lázní cizinci z arabských zemí a Teplice patří mezi nejnavštěvovanější lázeňská centra. S jednotlivými arabskými pacienty však jezdí celé rodiny a jejich příbuzní.
(v reakci na Matěje Hollana ohledně jednání Onderky s Jüttnerem) Já jsem nikdy nic takového neřekl. Já jsem žádný takový pokyn ani v rámci magistrátu ani při jakékoliv diskusi nedal
Pokud vycházíme ze zápisu (.docx) jednání primátora s Radiem Jüttnerem, tak tam - alespoň dle zápisu samotného - Onderka skutečně formulaci, kterou uvádí Matěj Hollan (prosazení vyhlášky, která by měla "vracet" hazard do Brna), nepronesl. Podle zápisu dal Onderka Jüttnerovi pouze neurčitý příslib k " vyřešení situace".
Nemůžeme ovšem potvrdit ani vyvrátit, zda při jiné situaci k takovému "pokynu" skutečně nedošlo.
Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována.
Dneska jsou tam alokovány první 2 miliardy korun, které jdou z privatizace bytového fondu, který dneska probíhá na Barrandově, postupuje do Lužin a do Stodůlek. Takže tam jsou první 2 miliardy, za které můžete okamžitě stavět.
Město začalo v roce 2011 připravovat privatizaci bytového fondu, především na Barrandově a Černém Mostě. Zavázala se k ní v koaliční smlouvě tehdejší koalice ODS a ČSSD. Podle této smlouvy měly být vynosy využity “pro zajištění bytů pro sociální účely především pro začínající rodiny (startovní byty) a seniory s odpovídajícím rozsahem služeb”. Toto ustanovení však patrně nová koalice nedodržuje, protože server Finanční noviny v květnu tohoto roku informoval o průběhu privatizace a upozornil, že výnosy nejsou nijak účelově vázány. Je tak na rozhodnutí města, zda zůstanou v rezervě nebo se rozpustí v běžných výdajích. Server také odhadnul celkové výnosy z privatizace na čtyři miliardy korun. Kolik se prozatím prodalo bytů se nám však nepodařilo zjistit.
Závěrečné účty za roky 2012 a 2013 neuvádí žádné významné příjmy z prodeje majetku. Rozpočet pro rok pak 2014 počíná s výnosem z prodeje nemovitostí ve výši 818 milionů korun.
Za poslední 4 roky přibylo více než 1000 míst, v roce 2015 přibude více než 300 míst.
Podle webu města Brna byla kapacita mateřských škol ve školním roce 2010-2011 na celém území města 10 380. Během dvou následujících let stoupla na 11 055. Dále pak od 1. září 2013 (tedy v dalším školním roce) bylo počítáno s nárůstem kapacit o dalších 458 míst. Celkem tedy mezi školním rokem 2010-2011 a současným, který začal 1. září, jde o nárůst ve výši 1133 míst. Je třeba však podotknout, že zmíněných 458 míst bylo předpokladem a nepodařilo se nám tuto výči prokazatelně potvrdit či vyvrátit aktuálnějším zdrojem, což je případ i Vižďou zmíněných 300 míst pro rok 2015.
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence prokazatelných dat, byť je třeba dodat, že Vižďou popisovaný trend zvyšování kapacit MŠ v Brně je zcela reálný.
České Budějovice už několik let tu regulaci tvrdého hazardu mají.
České Budějovice skutečně schválily regulaci hazardu už před třemi lety, 15. listopadu 2011. Nařídily tehdy, že výherní automaty skončí do jednoho roku a videoloterijní terminály je musí následovat nejpozději do konce roku 2014.
Z pozice starosty městského obvodu, kde jsem starostou, taky sbíráme prostřednictvím Ostravských komunikací a jejich strojů prach, samozřejmě ta voda, která by měla spláchnout prach, tak je přece úplně jedno, jestli je používána a využita na strojích, které jsou sice starší, ale ten účinek udělají taky.
Lumír Palyza je starostou městského obvodu Ostrava-Poruba. O kropení silnic, které v Porubě zajišťují Ostravské komunikace, radnice informovala v roce 2010. Aktuálnější informace se nám na webu Ostravy-Poruby ani v médiích nalézt nepodařilo. Ostravské komunikace podle svého webu skutečně "zajišťují čištění komunikací samosběry, kropícími vozy a strojní sečení travních porostů na místních komunikacích I. a II. tříd, silnicích I.- III. tříd na území Statutárního města Ostrava."
Palyza ve svém výroku reaguje na předchozí tvrzení lídra hnutí Ostravak, který srovnával využití tzv. prachožroutů s využíváním cisteren s vodou v Porubě. Nejsme schopni posoudit efektivitu obou přístupů a srovnat jejich účinnost a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Pan Dědic je zatím pouze trestně stíhán.
Ostravský podnikatel a lobbista Martin Dědic je trestně stíhán v souvislosti se zakázkami dopravního podniku a nemocnice. V březnu ho proto zadržela protikorupční policie. Soud pak rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Podle státního zástupce "díky svým vazbám na regionální politiky získal neformální vliv na chod a řízení Dopravního podniku Ostrava, akciové společnosti ovládané městem, a Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové společnosti města. Prostřednictvím tohoto vlivu dokázal zajistit některým uchazečům o veřejné zakázky podmínky pro to, aby uspěly. Ale vítězné firmy za to následně dávaly úplatky."
Od června je Dědic vyšetřován na svobodě, soud ho propustil na kauci. Soud zatím neproběhl, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Myslím, že by mělo dojít ke změně zákona o obcích, kde se jednoznačně dneska nevyčleňuje to, že by měl ten, kdo vyhrál ty volby, mít právo sestavit vlastně první návrh té koalice (...) Podporuji, aby se prosadilo, že vyhraje-li nějaká politická strana, tak že by měla právo, tak jak je to u vlády, vlastně stanovit další postup a mít první právo toho, kdo bude navrhovat to složení další koalice.
Zákon o obcích ani zákon o volbách do zastupitelstev v obcích skutečně neobsahuje ustanovení, které by vítěznému uskupení dalo právo sestavit první návrh koalice. Stejně tak je tomu ale v případě vlády. V ČR sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany (na jeho návrh pak prezident zpravidla jmenuje i ostatní členy vlády,) žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Nedávná historie rovněž potvrzuje, že úzus není závazný.
Zákonný postup dle Ústavy je vymezen pouze takto: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. (4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny".
Vítězná strana tedy nemá zákonné právo navrhnout složení vládnoucí koalice, tím méně pak právo „stanovit další postup".
Je třeba si uvědomit, že Španělé tu situaci (se sociálně vyloučenými - pozn. Demagog.cz) začali řešit před 30 lety a teprve teď mají výsledky.
O tzv. "španělském modelu", za jehož poznáním se někteří ostravští politici vydali v roce 2011 do Madridu, informoval Moravskoslezský deník, který je na této cestě doprovázel. Autorka článku potvrzuje informaci o tom, že tímto způsobem v Madridu řeší situaci se sociálním vyloučením posledních třicet let. Počátky snah o odstranění slumů se datují do 80. let i podle článku Romea.cz.
Je tedy pravdou, že tzv. "španělský model" přinesl výsledky v boji proti sociálnímu vyloučení. Statistiky (.pdf, str. 12) organizace IRIS (která se na celém projektu podílela) dokládají, že první výsledky v přestěhovávání obyvatel ze slumů jsou datovány již od roku 1999. Postupně, jak je patrné z dat IRIS, roste počet integrovaných lidí. Není tedy pravdu, že by výsledky této činnosti byly záležitostí současnosti, jde o dlouhodobý trend, který je sledovatelný od roku 1999. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.
