V Česku zatím naštěstí tyto případy (myšlena je tragédie ve Žďáru – pozn. Demagog.cz), je to vlastně poprvé, z Ameriky slýcháváme tyto případy častěji a tam taky míra zabezpečení těch škol je podstatně větší.
Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.
Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.
Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.
Kandidujete za uskupení několika stran. Kdo na jejich spojení do volební koalice přišel? Zástupci Plzeňské aliance, hnutí Změna, České pirátské strany a Strany zelených. Až když vznikl tento koncept, byl jsem osloven zástupci stran, jestli bych měl zájem se postavit do čela kandidátky.
Petr Vaněk je lídrem kandidátky politického uskupení nesoucího název Společně za Plzeň, což je koalice Plzeňské aliance, České pirátské strany, politického hnutí Změna, Starostů a nezávislých a Strany zelených. Zúčastněné strany oficiálně ohlásily vznik tohoto uskupení v pondělí 16. června 2014, a to v souvislosti s chystanými komunálními volbami na podzim téhož roku.
Pravidost výroku nám potvrdily 2 subjekty této volební koalice - konkrétně Plzeňská aliance (viz. níže) a také Česká pirátská strana. Nezkrácenou odpověď předsedy Plzeňské aliance přikládáme:
"Dobrý den, koalice vznikala nekolik mesíců rozhovory mezi představiteli jednotlivých stran. Koaliční smlouvu podepsala nejprve Plzeňská aliance, Piráti, hnutí Zmena a Strana zelených. Společne jsme oslovili Petra Vaňka.Koalici jsme oficiálne představili v červnu na tiskové konferenci. Teprve poté přistoupil je te STAN. S pozdravem Pavel Denk předseda Plzeňské aliance"
Navrhli jsme novelu zákona, aby se zastropovalo RPSN. (...) Prošlo nám to v Parlamentu prvním čtením. (...) V 3. čtení nám ten návrh Sněmovna shodila.
Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý na základě informací ohledně legislativního procesu daného návrhu ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. RPSN, tedy tzv. roční procentní sazba nákladů, je číslo zahrnující celkové náklady úvěru, tedy " úroky, provize, poplatky pro zprostředkovatele úvěru a jiné poplatky související s úvěrovou smlouvo u" vyjádřené formou ročního procenta z celkové výše úvěru. Podrobnější vysvětlení dále např. na této stránce.
Skupina poslanců za hnutí Úsvit skutečně dne 29. listopadu 2013 předložila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje nejvyšší přípustnou míru RPSN, jak uvádí poslanec Okamura. Návrh prošel v legislativním procesu až do 3. čtení, v němž byl na 10. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. června 2014 zamítnut.
Pokud vím, tak těmi náborovými testy projde každý sedmý (k pražské městské policii – pozn. Demagog.cz).
Weby Echo24.cz a Idnes.cz informovaly v dubnu a květnu tohoto roku, že výběrovými testy k pražské městské policii prošlo pouze 27 osob z 470 uchazečů pozvaných k výběrovému řízení, což je značně méně než každý sedmý.
Většina dotyčných vypadla na psychotestech. Web regiony.impuls.cz v článku z prosince 2013 uvádí úspěšnost kandidátů okolo 8–9 %. Podle Idnes letos uspělo pouhých 49 uchazečů z 2 100 zájemců.
Opět jako před 4 lety máme v programu bezplatnou městskou hromadnou dopravu s tím, že v 1. fázi bychom MHD zlevnili, tak aby ty jízdenky byly výrazně levnější než jsou dnes.
Jelikož dostupné volební programy ostravské KSČM v obou zmíněných obdobích obsahují požadavek na zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2010 se KSČM zavázala podpořit " [p]ostupné zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, která je spojena s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy pro občany města. "
V roce 2014 pak KSČM svůj plán ještě blíže specifikovala, přičemž jako jednotlivé fáze uvádí:
Pokud jde o příjmy města (z turismu), tak příjmy mají Lázně, to je akciová společnost, město z toho nemá ani korunu.
Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.
Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.
Já například jsem členka výboru pro dětská práva, který patří pod pana ministra Dienstbiera, a tam bylo rozhodnuto, že konkrétní případy se projednávat nebudou.
Zuzana Baudyšová je členkou výboru pro práva dítěte, který spadá pod Radu vlády pro lidská práva. Jejím předsedou je skutečně Jiří Dienstbier. V zápisech ze zasedání jsme nenašli, že by se výbor zabýval tím, zda se budou konkrétní případy projednávat, či nikoliv. Avšak na základě těchto zápisů je zřejmé, že se výbor skutečně nezabývá případy konkrétních jednotlivců.
...když se podíváte na počet narozených dětí v Brně za poslední roky, tak ten osciluje kolem 4 500, tam žádný výrazný nárůst v tomto smyslu není.
Počty narozených zveřejňuje ČSÚ na svém webu (.xsls).
roknarozených v Brně20043603200539062006405620074209200844902009457820104511201144012012436520134308
Mezi lety 2009 a 2013 docházelo k souvislému poklesu počtu narozených, a to v průměru o 68 dětí ročně. František Vížďa se nemýlí v tom, že počet narozených dětí neroste.
My jsme opakovaně jednali s vládou a s paní ministryní, aby se nezvyšovalo o 1,8 % (jedná se o valorizace důchodů, pozn. Demagog), to znamená všem stejným procentem, ale jediný Úsvit navrhoval, aby se zvýšilo všem stejnou částkou. (...) A vláda nám řekla: "Ne, ne, my už jsme se domluvili na 1,8 %."
Tomio Okamura skutečně v rozpravě při druhém čtení novely zákona o důchodovém pojištění zmiňoval možnost navýšení důchodů o pevnou částku namísto procentní valorizace. Zda o tom skutečně jednal s vládou či ministryní se nám ale nepodařilo zjistit, ve veřejně dostupných zdrojích o tomto jednání nejsou zmínky. Požádali jsme o vyjádření paní ministryni, ale zatím jsme nedostali odpověď.
„A samozřejmě co se týče současné valorizace, já už jsem to s paní ministryní projednával, nicméně za vládu s negativním stanoviskem, (...) abychom vzali ten balík peněz, který máme na důchody, (...) a přidejme stejnou částkou všem, abychom zmenšovali sociální nůžky, které se nám rozevírají mezi těmi nejchudšími důchodci a chudými důchodci, kterých je většina, a těmi nejbohatšími."
On dnes (Chovanec, pozn. Demagog) svolal pracovní skupinu na Ministerstvu vnitra, která začne připravovat komplexní pozměňující návrh, na kterém jsme se dohodli s opozicí a pro který máme ve Sněmovně 150 hlasů.
Na základě zjištěných informací z veřejně dostupných zdrojů hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Pozměňovací návrh zákona o státní službě by měl být Poslanecké sněmovně předložen do 27. srpna. Na pozměňovacím návrhu zákona o státní službě se dle České televize dohodla vláda s částí opozice. S touto dohodou však nesouhlasí poslanci KSČM a Hnutí Úsvit. Dle aktuálního složení klubů v Poslanecké sněmovně se jedná celkem o 47 poslanců a poslankyň (33 za KSČM, 14 za Úsvit), kteří s tímto ústupkem vlády opozici nesouhlasí. Dle Ústavy ČR, článku 39, je k přijetí usnesení sněmovny potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců. V tomto případě by tedy vláda měla zajištěnou pohodlnou většinu. Dle informací České televize je agenda přepracování služebního zákona od rána 8. 8. 2014 převedena na ministerstvo vnitra.
