I probíhají už dokonce na té úrovni Občanské demokratické strany v jednotlivých patrech už ty první kola voleb, tedy vybíráme. U nás je to naprosto demokratický, transparentní proces, kdy nejprve místní sněmy, poté oblastní sněmy, což jsou ty bývalé okresy a poté tedy regionální, což jsou současné kraje, navrhuje, stvrzují ty kandidáty, kteří budou kandidovat do těch krajských voleb
Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý, protože ve stanovách strany jsou obsaženy pasáže, ve kterých je uvedeno, že se na výběru kandidátů do krajských voleb podílí postupně místní (článek 18, odstavec 6), oblastní (článek 17, odstavec 6) i regionální sdružení (článek 16, odstavec 6).
Aktuálně probíhá výběr lídrů jednotlivých regionálních organizací ODS. O lídrech rozhodují delegáti, kteří jsou nominování oblastními sněmy na celoregionálním zasedání. Volebního lídra do krajských voleb tak znají například občanští demokraté v Pardubickém kraji.
Často se mluví o tom magickém článku 5 Alianční smlouvy – útok na jednoho je útokem na všechny a automaticky se to bere, že nám všichni přispěchají na pomoc. Tam je velmi důležitý článek 3, který, lidově řečeno, nabádá k tomu, aby každá ze zemí udělala maximum pro svoji obranyschopnost.
Martin Stropnický má na mysli článek 5 Alianční smlouvy NATO, podle kterého:
„Smluvní strany souhlasí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich, v Evropě nebo v Severní Americe, bude považován za útok proti každé z nich, a proto se dohodly, že pokud dojde k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, v souladu s uplatněním práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle ustanovení článku 51 Charty Organizace spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“
Zmiňovaný článek 3 říká, že: „Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy(myšleno Alianční smlouvy), budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“
Ale všechny ministerstva a ministerstvo financí bylo prvé, které zveřejnilo open data a já jsem zveřejnil všechny smlouvy. I ty platné.
Ministerstvo financí zveřejnilo jako první ze všech ministerstev svá open data, a to 15. ledna 2015 na portálu Otevřená data Ministerstva financí ČR. Jsou zde k dispozici i platné smlouvy.
Mezi dalšími ministerstvy, která zveřejnila svá open data, jsou například Ministerstvo dopravy (5. března 2015). Ministerstvo spravedlnosti (17. března 2015) a Ministerstvo vnitra (10. června 2015).
Evropská unie přichází s tím, že by se měly nějakým způsobem zakázat nebo zpřísnit regulace týkající se poloautomatických zbraní vypadajících jako zbraně automatické, což jak jsem slyšel od komise, tak míří na, v podstatě na samopaly, které jenom nějakou výrobní úpravou jsou předělány tak, že nemohou střílet dávkou, ale musíte tedy co zmáčknutí spouště, to jeden výstřel.
Evropská unie zveřejnila 18. listopadu návrh nové směrnice zpřísňující podmínky vlastnění palných zbraní (.pdf). Podle návrhu se zakazuje vlastnění samonabíjecích zbraní, pokud mají vzhled samočinných/automatických zbraní.
Zákaz tedy rozlišuje podle vzhledu a zákaz by se podle návrhu mohl týkat i poloautomatických zbraní (strana 17, návrh přidává do kategorie A - Zakázané střelné zbraně ke stávajícím i Civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem.)
Vzhledem k tomu, že primární rozlišovacím prvekm pro zákaz zbraně je jeho vzhled, jsou zakázány i upravené samopaly (z automatických na poloautomatické nebo samonabíjející). Více o vlastnění poloautomatických samopalů a jejich úpravách pro možnosti vlastnění v ČR zde.
Automatické zbraně jsou takové zbraně, jejichž konstrukce jim umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjející, označovány také jako poloautomatické zbraně, jsou zbraně umožňující pouze jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.
Součástí návrhu je i sjednocení norem označování zbraní v rámci EU, povinné zdravotní prohlídky atd. Návrh měl být podle plánu projednáván v dubnu 2016, ale vzhledem k okolnostem se mu EU začala věnovat dříve.
Komisařka pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská navrhuje úplný zákaz vlastnění samonabíjejích zbraní.
Debata o vlastnění zbraní je vedena i v ČR. Navrhuje se například vystavení platnosti zbrojního průkazu pouze na 5 let (novela zákona týkající se prodloužení platnosti zbrojního průkazu z 5 na 10 let začala platit v polovině roku 2014), zpřísnění zdravotních kontrol a zavedení psychotestů. Novela zákona reagující na útok v Uherském Brodě a také útoky v Paříži byla 7. prosince schválena vládou. Platnost zbrojního průkazu je znovu pouze 5 let a pro prodloužení bude muset být doložena zdravotní způsobilost. Psychotesty stále nejsou povinné a jsou prováděny pouze na doporučení lékaře. Snadnější by mělo podle novely být zabavení zbraně.
Já jsem minulý týden na výboru pro bezpečnost požadovala, ať dostanu informace o projektu právě těch afghánských pomocníků našich spojenců, kteří působí v Afghánistánu, ať už jako tlumočníci nebo jako různí mentoři, a díky tomu, že se stahují vojáci z Afghánistánu, tak jim tam hrozí závažné nebezpečí, jim i jejich rodinám, na životech.
Výbor pro bezpečnost, o němž poslankyně Černochová mluví, se sešel 14. ledna na BIS. Jak uvádí zápis z jednání, fakticky celý "neprocedurální" obsah byl neveřejný a nepořizoval se tedy záznam ze samotného jednání o aktuálních otázkách. Slova poslankyně Černochové tak nemůžeme ani potvrdit ani vyvrátit a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
Pořízený zápis (.doc) doslova uvádí: " Další část jednání – tedy celý bod č. 1 programu schůze ‚Aktuální otázky vnitřní bezpečnosti České republiky ‘ – byla podle § 37 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, neveřejná, a proto nebyl pořízen zápis a ani zvuková nahrávka ". Díky pořízenému zápisu tak můžeme potvrdit pouze fakt, že se Černochová tohoto jednání účastnila.
A dokonce máme taková místa jako Lybie, Sýrie, kde dochází k obrovskému množství pašování zbraní, (...) jsou tam naprosto nehlídané prostory, kde dochází ke cvičení islamistů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Po ukončení konfliktu v Libyi není bezpečnostní situace pod kontrolou státu a oblasti Libye jsou kontrolovány jinými skupinami, například skupinami organizovaného zločinu nebo jinými kriminálními skupinami (.pdf, str.7-10).
V Sýrii také není bezpečnostní situace stále pod kontrolou a přes území vedou ilegální stezky pro pašování zbraní. Zbraně jsou do oblasti dodávány jinými státy využívajícími situace s cílem podpořit jednotlivé strany konfliktu. Zbraně z Libye proudí také přímo do Sýrie.
Arabské jaro ovlivnilo stabilitu většího počtu států severní Afriky, jakoEgypt atd. Nestabilní prostředí v Sýrii je využíváno i skupinami, které zakládají výcvikové tábory pro islamisty. Jedná se většinou o podporu z jiných států, naopak v Libyi by se mělo podle zdrojů citujících amerického generála Davida Rodrigueze jednat o výcvikové tábory založené přímo Islámským státem. Zprávu přebrala i další média, např. The Telegraph nebo International Business Time.
Dalším důkazem existence výcvikových kempů v Libyi je vyhnání radikálních skupin z Mali během francouzské operace, jež se na výcviku podílejí.
Spolu s panem ministrem Dienstbierem prokazatelně pan ministr Pelikán patří mezi lidi, kteří jsou, když to řeknu velmi jemně, vysoce tolerantní vůči vstupu uprchlické vlny, ne jenom na naše území, to zatím ještě není. Ale na území Evropy.
Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.
Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.
Ten zákon, pokud jde o registr účtů, tak už je na stole. To je kompetence ministerstva financí, oni jej připravili a je v legislativním procesu.
Návrh zákona o Centrální evidenci účtů vznikl ve spolupráci ministerstva financí a České národní banky. Záměr zřídit centrální registr účtů vláda schválila v prosinci 2014 na základě usnesení č. 1099 (.pdf). Nyní se návrh zákona nachází ve fázi evidence na Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR. Následně by měl být projednán na jednání vlády a poté předložen poslanecké sněmovně. Zákon měl původně vejít v platnost od 1. ledna 2016 (viz usnesení,) což je nyní s ohledem na další legislativní proces nereálné.
Svolavatel této akce si dal do pozvánky, že chce projednat se zástupci Poslanecké sněmovny nějaké legislativní návrhy, které bude (pořadatel) předkládat. Že chce, aby politici ubezpečili bezpečnost České republice.
Veřejná pozvánka na manifestaci, která se uskutečnila v pátek 16. ledna na Hradčanském náměstí, nabízela v programu "představení legislativních požadavků, jež zabrání islamizaci naší země". I tisková zpráva, kterou údajně spolek rozesílal médiím, obsahovala podobnou formulaci: "pojmenujeme rizika pro Českou republiku a vzneseme legislativní a bezpečnostní požadavky, jejichž přijetí islamizaci naší země zabrání".
Je možné, že pozvaní řečníci, mezi něž Jana Černochová patřila, dostali pozvánku s jiným, konkrétnějším zamýšleným programem. Ze záznamu je nicméně zřejmé, že přímo na manifestaci prostor k jednání nebyl. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
My jsme nebyli tázáni Maďary nebo Slovinci, abychom pomohli. Ta situace vyvolala z naší strany nabídku, která byla s díky přijata.
Ministr obrany zřejmě mluví o posílení schengenské hranice českými vojáky.
Podle informací dostupných na stránkách Ministerstva obrany skutečně nápad na vyslání českých vojáků a příslušného vybavení na území Maďarska vzešel z české strany, což maďarský ministr obrany s radostí uvítal. Podobným způsobem vznikl impuls na podporu Slovinské strany.
