Přehled ověřených výroků

Tvrzení, že plánovaná evidence tržeb je první opatření v boji proti šedé ekonomice, je značně nadsazené a je hodnoceno jako nepravdivé.

Například režim přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge, který i Andrej Babiš často označuje jako jedno z opatření pro boj se šedou ekonomikou, je v českém zákoně již několik let, naposled se s platností od 1. ledna 2012 rozšířila na stavební a montážní práce.

Jako další opatření můžeme jmenovat například omezení plateb v hotovosti, institut nespolehlivého plátce apod.

Výrok je nepravdivý, jelikož několik zdrojů nezávisle na sobě potvrzuje, že “pozorovatelé” se na ukrajinské území dostali ilegální cestou přes Rostov na Donu (přechod kontrolovaný ruskou stranou), což dále v rozhovoru potvrzuje i sám Doubrava; ještě navíc bez oficiálního povolení ukrajinských úřadů.

Senátor Doubrava se pozorovací míse dle svých slov účastnil i s dalšími osobami (“kromě mě tu byli další dva Češi, Slovák, ale i Francouzi, Němci.”), avšak dle serveru Deník přijeli do země ilegálně.

V podobném duchu se vyjádřil i odborník na pravicový extremismus Anton Šechovcov, který na svém blogu (aj.) zveřejnil seznam pozorovatelů voleb, přičemž usuzuje, že se do Doněcku dostali přes Rostov na Donu, a tudíž také ilegální cestou. Konkrétně uvádí: " This means that they have all entered Ukraine illegally, as they did not pass the official Ukrainian border control. Thus, all of them can be prosecuted for the crime of illegal border crossing. "

Reportérka Lidových novin se vyjádřila, že se senátor Doubrava na ukrajinském území ocitl nelegálně. Konkrétně uvedla: “ On se v tuto chvíli ocitl na ukrajinském území, ale bez jakéhokoliv oficiálního vstupu na Ukrajinu. On překročil nelegálně hranice Ukrajiny s Ruskem a je tedy na Ukrajině, aniž by mi k tomu daly svolení ukrajinské orgány.”

Předmětný příspěvek se nám nepodařilo najít v období přibližně odpovídajícím začátku prosince 2014 ani na webu hnutí Úsvit, ani na jejich Facebooku.

Pokud jde o web, 23. 12. zveřejnil Jiří Kobza (autor medializovaného statusu) článek o islamismu a 21. 12. úvahu o budoucnosti tradic pod tlakem politického islámu (1. část). Další texty na stejné téma byly zveřejněny Radkem Rozvoralem a dva Milanem Šarapatkou (o imigraci a imigrantech). Text odpovídající statusu na Facebooku Tomia Okamury však nelze nalézt ani skrze interní vyhledávač stránek hnutí Úsvit. Pouze výše zmíněná úvaha z 21. 12. statusu odpovídá tématem, autorem a doplňujícím obrázkem, nenajdeme v ní však medializované návody zmiňující se o kebabech či prasatech.

Na Facebooku pak situace odpovídá webovým stránkám. Nalezneme zde jak odkaz na úvahu od Kobzy i jeho autorský status o islamismu, tak text Šarapatky o imigrantech. Znovu se nám však nepodařilo nalézt předmětný medializovaný status.

Kobzova úvaha (viz výše) je spíše obecným pojednáním autora o islamismu, Okamurův status pak popisuje "možnosti občanů ČR" s tímto jevem u nás bojovat.

Škoda Auto vstoupila na čínský trh v roce 2007 a od roku 2010 je Čína pro Škodu nejsilnějším trhem. Auta vyrábí Škoda ve své partnerské automobilce Volkswagen, jehož je Škoda Auto součástí.

V této době byla Česká republika skutečně ještě obhájcem lidských práv, změnu kurzu české zahraniční politiky oznámila až Rusnokova vláda. Současná vláda v nastaveném kurzu pokračuje (.pdf, s. 17−18). Velikým zastáncem tohoto trendu je také prezident Miloš Zeman.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

Dle posledních statistik Českého statistického úřadu (.pdf) dosahuje podíl cizinců na počtu obyvatel v České republice výše 4,1 % (data ke konci roku 2013). To odpovídá tvrzení ministra Chovance.

Ministr již ale neuvádí korektní data co se týče průměru EU, tudíž i jeho tvrzení o tom, že jsme " naprosto v tom evropském proudu ", není pravdivé.

Podle dat Eurostatu (.pdf - data 2011) je počet cizinců v EU v průměru 6,6 %, což je průměr o více než polovinu vyšší oproti ČR.

Eurostat uvádí i Chovancem zmíněné číslo 4,1 %, jde ovšem pouze o cizince z dalších členských států EU, kteří žijí na území jiného evropského státu. I zde by ovšem byl podíl cizinců v ČR podstatně menší, než jaký je průměr EU (konkrétně 2,7 % u ČR a 4,1 v EU27). Ministr zde tedy směšuje rozdílné statistiky.

Jana Černochová je poslankyní od roku 2010. Ve Sněmovně byla nejdříve místopředsedkyní Výboru pro obranu a bezpečnost. Ten se v prosinci 2011 rozdělil na Výbor pro obranu, jehož byla místopředsedkyní až do rozpuštění Sněmovny v srpnu 2013, a Výbor pro bezpečnost, jehož členkou byla do srpna 2012.

V novém volebním období je Jana Černochová opět členkou obou těchto výborů.

Zároveň je starostkou Prahy 2. Na pozvánce na akci IVČRN však byla skutečně uvedená jako poslankyně.

Zdroj obou fotografií: ČT24.

Počátkem září se Česká republika stala terčem mezinárodní kritiky poté, co se v médiích objevily fotografie ukazující české policisty, jak píší registrační čísla na kůži migrantů přinucených vystoupit z vlaku směřujícího na západ. České počínání odsoudil i Renzo Gattenga, president Unie Italských Židovských komunit (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane), který podobně jako ostatní kritici vypíchl nešťastnou historickou podobnost s událostmi Holokaustu.

Ač problematické v historických souvislostech, samotné popisování uprchlíků čísly není nelegální. Je na uvážení, zda takové jednání neodporuje Evropské Chartě základních práv (čl. 4, „nikdo nesmí být... podroben nelidskému či ponižujícímu trestu či zacházení“), nicméně pokud jsou čísla udělována uprchlíkům humánním způsobem a je s nimi celkově zacházeno s respektem, není možné jej považovat za nelegální.

Fotografie, které ministr Chovanec ukazoval, byly pořízeny agenturou Reuters 30.května letošního roku ve městě Palermu na severu Sicílie, tedy opravdu v Itálii. Samotné označování uprchlíků čísly se zdá být rozšířenou praxí, mimo České republiky jsme byli schopni získat důkazy o podobných praktikách jak v Itálii (fotky, sni nimiž pracuje Chovanec, publikal server Aktuálně.cz), tak vŘecku. Na ostrově Kréta se místní neziskové organizace uchylují k označování uprchlíků čísly zejména, když jich přijede velké množství najednou. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Igor Zehl/CTK, via Associated Press

Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny v roce 2010 prezidentem Viktorem Juščenkem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem. Stížnosti proti tomuto rozhodnutí byly Vyšším správním soudem Ukrajiny zamítnuté a potvrdily tak odebrání titulu (podrobněji např. Kyiv Post).

Co se týká jmenování Romana Šuchevyče (ukrajinsky), ten již Hrdinou Ukrajiny jmenován byl, a to v roce 2007. Stalo se tak dekretem prezidenta Juščenka. Nicméně toto jmenování bylo zvráceno v roce 2010 Doněckým správním soudem, který tento titul zrušil s poukazem na fakt, že nebyl ukrajinským občanem.

V reakci na tento proces byl jmenován čestným občanem řady západoukrajinských měst.

Vznesené obvinění z vraždy 15 tisíc Židů ve Lvově roku 1941 je navíc neprokazatelné. V rámci Norimberského procesu byli za tento čin souzeni Němci. Dohady o ukrajinské vině se pak začaly objevovat až po roce 1959, a to především ze strany sovětské propagandy.

Čeští ukrajinisté také vydali 13. ledna 2015 otevřený dopis (dostupný na webu Lidovky.cz) prezidentu republiky, v němž uvádějí: " K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic ".

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý – jednak Šuchevyč nečeká na vyhlášení národním hrdinou, tento titul mu byl před 4 roky naopak soudem odebrán a jednak je problematické připisovat mu postřílení 15 tisíc Židů ve Lvově.

Pro informaci přidáváme fakt, že na Ukrajině probíhá iniciativa o vyhlášení titulu Hrdina Ukrajiny, a to pro Jurije Šuchevyče (ukrajinsky). Je tedy možné, že prezident spojil tuto iniciativu se jmenovcem Romanem.

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.