Přehled ověřených výroků

Transparency International v rámci pokrývání podzimních voleb spustilo také monitorování transparentnosti kampaní. Na svém webu uvádí i hodnocení Zuzany Baudyšové. Konkrétně píše, že na dotazy TI nebyla ze strany kandidátky ANO žádná reakce. Dále v diskuzi Baudyšová uvedla, že o tom jednoduše nic neví.

Výrok je hodnocený jako nepravdivý na základě monitoringu TI, jenž je dostupný na jejich webu.

Lumír Palyza je starostou městského obvodu Ostrava-Poruba. O kropení silnic, které v Porubě zajišťují Ostravské komunikace, radnice informovala v roce 2010. Aktuálnější informace se nám na webu Ostravy-Poruby ani v médiích nalézt nepodařilo. Ostravské komunikace podle svého webu skutečně "zajišťují čištění komunikací samosběry, kropícími vozy a strojní sečení travních porostů na místních komunikacích I. a II. tříd, silnicích I.- III. tříd na území Statutárního města Ostrava."

Palyza ve svém výroku reaguje na předchozí tvrzení lídra hnutí Ostravak, který srovnával využití tzv. prachožroutů s využíváním cisteren s vodou v Porubě. Nejsme schopni posoudit efektivitu obou přístupů a srovnat jejich účinnost a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Lubomír Zaorálek zde reaguje na Karla Schwarzenberga a jeho poznámku, že se na otázku Krymu zapomnělo. Ačkoliv se média v poslední době věnovala spíše východní Ukrajině, Krym se z mezinárodní politiky úplně nevytratil − i o něm jednaly hlavy členských států na summitu NATO ve Walesu.

Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).

Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.

Starostka Žatce Zdeňka Hamousová se skutečně angažovala v “boji” za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v tomto městě. Vystoupila při veřejném slyšení k petici za zachování nemocnice, jež proběhlo v Senátu. Na tomto slyšení vystoupil také Marcel Chládek.

Senát tehdy požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby byla tato oddělení zachována. Web Vrabci v Žatci informoval o tom, že na jednání vystoupili se svou podporou také starostové okolních měst – Podbořan, Loun, Libořic a Vroutku. Na slyšení bylo řečeno následující: " Dále bych chtěl říct, že kromě toho, že zde sedí zástupci největších měst z bývalého okresu Louny, starosta Loun, starosta Podbořan, místostarosta Postoloprt, tak krom toho i z menších obcí a měst přišlo celkem 48 usnesení, která podporují zachování Žatecké nemocnice v současném rozsahu, která podporují zachování gynekologicko-porodnického oddělení i zachování dětského oddělení ".

O účasti " desítek lidí a starostů z regionu " se zmiňuje také Deník.cz. Oddělení byla nakonec zachována.

Doplatek na bydlení, jak uvádí portál Ministerstva práce, je skutečně dávkou, která je poskytována ze systému státní sociální podpory.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť tvrzení, že Brno o peníze přišlo jen kvůli TOP 09 je zavádějící a ani uvedená částka nesouhlasí s propočty Ministerstva financí.

Změna rozpočtového určení se objevila v programovém prohlášení (.pdf) vlády Petra Nečase. Při projednávání vládou 23. května 2012 pro tuto novelu hlasovalo (.doc - záznam z jednání vlády - bod 19) všech 13 přítomných členů vlády. Není sice specifikováno, kteří členové vlády pro daný návrh hlasovali, nicméně na jednání své návrhy předkládali také ministři ODS (Martin Kuba, Petr Fiala, Petr Bendl, Pavel Blažek a předseda vlády Petr Nečas), kteří tedy také pravděpodobně hlasovali i pro změnu rozpočtového určení daní.

TOP 09 a především hnutí Starostové a nezávislí tuto změnu sice aktivně prosazovali a z řad ODS se ozývala kritika. Když však přišlo na hlasování v Poslanecké sněmovně, tak pro změnu hlasovalo 44 poslanců ODS a proti byli jen dva pražští poslanci tohoto klubu (David Vodrážka a Jan Florián). Pro novelu kromě TOP 09 a ODS hlasovala také většina klubů ČSSD, KSČM, VV i nezařazených poslanců.

Česká televize uvedla, že Brno přijde v důsledku rozpočtového určení daní o 203 milionů korun, avšak např. primátor Brna Roman Onderka ve svém rozhovoru pro Brněnský deník uvedl stejnou částku jako František Vižďa, tedy 250 milionů. Na internetu lze nalézt také web ObceLidem.cz, který spočítá, o kolik si obec díky novému rozpočtovému určení daní polepší či pohorší. V případě Brna uvádí ztrátu 208 139 000 Kč. Důležité je však v tomto případě podotknout, že je web provozován TOP 09 a STAN.

Stránka však vychází z propočtů Ministerstva financí, které u Brna shodně uvádí oněch 208 139 tis. Kč.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Pokuta za odhozenou láhev by byla v ČR hodnocena jako přestupek proti veřejnému pořádku. Na základě zákona o přestupcích č. 200/1900 Sb. podle § 47 Přestupky proti veřejnému pořádku lze za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Odhazování odpadků ve Velké Británii je na místě pokutováno 75 librami. V Londýně je tento přestupek pokutován 80 librami. Maximální pokutu, kterou je možné uložit, je 2 500 liber.

Weby Echo24.cz a Idnes.cz informovaly v dubnu a květnu tohoto roku, že výběrovými testy k pražské městské policii prošlo pouze 27 osob z 470 uchazečů pozvaných k výběrovému řízení, což je značně méně než každý sedmý.

Většina dotyčných vypadla na psychotestech. Web regiony.impuls.cz v článku z prosince 2013 uvádí úspěšnost kandidátů okolo 8–9 %. Podle Idnes letos uspělo pouhých 49 uchazečů z 2 100 zájemců.

Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kritika ÚSTR v dubnu 2013 při odvolání tehdejšího ředitele Hermana přicházela ze strany sociálních demokratů zejména od dvou vrcholových politiků, jmenovitěLubomíra Zaorálka a Jiřího Dientsbiera.

Dienstbier tehdy kritizoval ÚSTR například za to, že byl institucí závislou na ODS, která ji dle jeho slov"přes své lidi využívala k vedení politického boje".

"Máme tady něco, co se špatně založilo, nedobře to funguje a má to celou řadu vad." Takto zase v pozadí jednání o odvolání tehdejšího ředitele ÚSTR Daniela Hermana komentovalčinnost této instituce Lubomír Zaorálek.

Byl to také Zaorálek, který již v roce 2010 přišel s kritikou tehdy odstupujícího ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Konkrétně kritizoval, že Žáček zneužíval svého postavení v ÚSTR "k vytahování kompromitujících údajů o svém nástupci historikovi Jiřímu Pernesovi". Zaorálkovi se tehdy nelíbilo, že na nového ředitele média vytáhla informace (které získala díky jejich vypuštění z archívu ÚSTR) o jeho minulosti jako kandidáta na spolupracovníka s STB nebo Pernesovo navštěvování Večerní univerzity marxismu a leninismu.

Je však potřeba poznamenat, že situace vzniklé kolem ÚSTR v roce 2010 a 2013 jsou v mnoha věcech značně odlišné.

Spory vzniklé v minulém roce vyplynuly z přeměn v členství Rady ÚSTR, o něž se zasloužil Senát, ve kterém tehdy většinově vládla ČSSD. Kritika z řad nových členů rady (zejména Šustrové, Jelínka, Benešové a Uhla) spočívala v nespokojenosti se způsobem, jakým Herman instituci řídí. Kritika však byla mnohými považována za nepodloženou a byla označována jako výsledek zpolitizování činnosti ÚSTR ze strany ČSSD.

Situace kolem odvolání Pavla Žáčka v roce 2010 však nabývala komplexnějších rozměrů. Kritika činnosti ÚSTR tehdy přicházela z širší společnosti. Petici za odvolání Žáčka sepsanou aktivistou Stanislavem Pencem tehdy podepsal mimo jiné i exprezident Václav Havel, předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý, architekt Zdeněk Lukeš nebo historik Petr Blažek, jenž v ústavu dříve pracoval. Jádrem kritiky bylo "nakládání ústavu s historickými kauzami". Týkalo se to zejména kauzy bratří Mašínů, kteří měli plánovat atentát na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Ctirad Mašín s Milanem Paumerem sice po letech připustili, že je něco podobného napadlo, sami však přiznávají, že to nemysleli vážně. Největší rozruch ale vyvolala kauza kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery.