Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravdou, že Miloš Zeman proslul jako autor tvrzení o "podvodu století" a Viktoru Koženému sliboval pobyt za mřížemi, avšak nepovedlo se nám dohledat tvrzení spojené s Tomášem Baťou, které by pocházelo z devadesátých let.

Pokud je u termínu „podvod století“ uváděn jeho autor, vždy jím je Miloš Zeman. Např.:

"...jenže například už Miloš ZEMAN tenkrát nějak přišel na to, že jde o podvod století" (Český rozhlas, Jiří Ješ; 3. 4. 1999).

"Zeman už dlouho předtím prohlašoval kuponovou privatizaci za "podvod století", přes televizi sliboval kontroverznímu obchodníkovi Viktoru Koženému, že coby premiér ho dá hned zavřít" (Respekt, Jaroslav Spurný – Akce špinavé ruce; 15. 3. 1999).

"Já si dovolím poopravit s těmi generály po bitvě, že Miloš ZEMAN hned od začátku říkal, že to je největší podvod století" (Frekvence 1, Václav Moravec – Pressklub; 8. 10. 1998).

"Tedy otec projektu, pro který současný premiér Miloš Zeman razí už léta název podvod století" (Respekt, Jindřich Šídlo – Ježek v čokoládě; 1. 2. 1999).

"Téměř geniálním politickým tahem bylo, když v době všeobecné pravicové euforie na podzim 1992 pochopil poptávku jiné části společnosti po radikální opoziční rétorice ("jít vládě po krku", "kuponová privatizace jako podvod století")" (Lidové Noviny, Bohumil Pečinka – Nereformovatelný Miloš Zeman; 8. 11. 1996).

"Ponechme stranou fakt, že jeden z nejvášnivějších odpůrců kupónové privatizace (Miloš Zeman – pozn. Demagog.cz) zřejmě změnil názor a nepovažuje ji již za "podvod století" (jinak by její výsledky nemohl respektovat)..." (Respekt, Vladimír Mlynář – Tři sta dnů Miloše Zemana; 13. 12. 1993).

První srovnání Tomáše Bati a Viktora Koženého z úst Miloše Zemana se nám podařilo nalézt pouze z roku 2004:

"Vždycky jsem říkal, že potřebujeme více Baťů, nikoli Kožených," poznamenal (Zeman) (ČTK, Tomáš Baťa oslavil na Hradě devadesátiny; 18. 9. 2004).

Použití tohoto termínu na začátku 90. let jiným politikem se nám dohledat nepodařilo.

Miloš Zeman podrobil Viktora Koženého kritice na půdě Parlamentu v dubnu 1992, kdy hovořil o "značněneseriózních postupech". Avšak toto vystoupení neobsahuje srovnání s Tomášem Baťou, jak jej zmiňuje prezident nyní.

Že autorem medializovaného statusu na Facebooku (zde) není sám Tomio Okamura, je přiznané už v samotném jeho textu, který je podepsán " Mgr. Jiří Kobza, člen grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomat, žil více než 10 let v islámských zemích mj. jako vedoucí české ambasády v Íránu ". Autorství pak Kobzovi přisuzuje jak Česká televize, tak Český rozhlas. Vyjádření samotného Jiřího Kobzy se nám však nikde nalézt nepodařilo a na SMS s otázkou nám zatím neodpověděl.

Pokud jde o minulost Jiřího Kobzy, pak opravdu byl vedoucím OEÚ (Obchodně-ekonomický úsek) ambasády v Íránu, což potvrzuje i jeho vyjádření v této pozici z roku 2004. Na stránce Jiřího Kobzy z webu hnutí Úsvit pak nalezneme, že: " Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako Chargé d´Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu". Taktéž " pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu" a " po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další 3 roky podnikal.

O další informace jsme požádali MZV a také Jiřího Kobzu, odůvodnění bude na jejich základě doplněno.

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

Informace Českého rozhlasu potvrzují slova ministra zahraničí. ČRo uvádí, že v posledních 3 letech (text byl publikován v listopadu 2014) dala ČR na pomoc syrským běžencům 120 milionů korun.

V pátek 27. února (tedy den před sněmem ANO) vyšel v Hospodářských novinách (text je dostupný na webu Ihned.cz) rozhovor s Jaroslavem Faltýnkem. V něm skutečně vyjádřil názor, který prezentoval ve svém výroku. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý na základě citace daného interview. HN: Jaký program na sněmu vymyslíte? Za rok na podzim budete mít krajské volby, v roce 2017 sněmovní. To už u vládní strany nebude fungovat étos novosti a protestu. S hesly "Prostě to uděláme" nevystačíte. Co tedy chystáte, kterým směrem se vydáte?

Diskuse o programu jistě bude, ale já bych nechtěl, abychom sklouzli do politických floskulí klasických stran. Ten náš program je přece strašně jednoduchý: nelhat, nekrást, šetřit, nezvyšovat daně, vybrat daně. To, co se vybere, použít na snižování státního dluhu, jinak peníze vrátit lidem. Někteří kolegové budou vystupovat s tím, abychom si vyjasnili, jestli jsme více doprava, nebo doleva a co jsou to ty levicové nebo pravicové prvky. Já za sebe bych ale do té debaty vůbec nešel.

HN: Vy byste raději, aby hnutí ANO dál zůstalo nečitelné a nepředvídatelné?

Já si myslím, že veřejnost vůbec nezajímá, jestli je hnutí ANO pravicové, nebo levicové. Ji zajímají konkrétní věci, které se buď udělají, nebo neudělají. A některé z nich mohou být pravicové a některé levicové.

HN: Poradci vám prý radí, abyste se posunuli víc doprava, protože tam vidí prostor, když se ODS a TOP 09 stále nemohou zvednout.

Novináři a politologové, kteří se něčím musejí živit, tomu rozumím, pořád vytvářejí nějaké fabulace. Ale já bych na to nepřistupoval. Já bych pořád říkal, že to chceme dělat normálně, slušně, poctivě, se selským rozumem. Nenechat se zatáhnout do nějaké ideologické debaty. Já nechci pravá ani levá řešení, chci dobrá řešení. Chcete-li, selský rozum. S tímto názorem vystoupím.

Dle dostupných informací se schůzka ministra zahraničí s velvyslanci arabských zemí konala 17. června 2014 v Černínském paláci a tématem bylo zintenzivnění vzájemných česko-arabských vztahů, řešení izraelsko-palestinského konfliktu či boj České republiky proti mezinárodnímu terorismu. Ministr zahraničí mj. velvyslance ujistil, "že Česká republika bude vždy podporovat náboženskou toleranci a spolupráci s arabským světem".

Zda však byla diskutována i otázka aliance proti Islámskému státu, se nám nalézt nepodařilo. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je označen jako pravdivý, protože prezident České republiky dle Ústavy ČR (Hlava 3., čl. 63) skutečně zastupuje stát navenek a sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé členy.

Další pravomocí týkající se zahraničněpolitické agendy je například post vrchního velitele ozbrojených sil, dále přijímání vedoucích zastupitelských misí či pověřování a odvolávání českých zastupitelských misí. Na základě výše popsaného tedy lze tvrdit, že prezident má při tvorbě zahraniční politiky značné pravomoci.

Oproti tomu vláda jedná (.doc, str. 12–15) o zahraničních cestách prezidenta, předsedy vlády a ministra zahraničních věcí a schvaluje je. Především však projednává a schvaluje návrhy mezinárodních smluv a projednává aktivity českých ozbrojených sil v zahraničí či aktivity ozbrojených sil cizích států na území České republiky. V neposlední řadě vláda kontrasignuje akty prezidenta, což znamená, že za ně přebírá zodpovědnost.

Zahraniční politika státu je výsledkem koordinace pozic mezi vládou, prezidentem a ministrem zahraničních věcí.

Ve výroční zprávě doslova stojí: " Jednoznačnou prioritou Ruské federace a Čínské lidové republiky a jejich zpravodajských služeb bylo upevňování a další rozšiřování jejich vlivových kapacit v ČR. V případě Ruska se jednalo o snahu využít otevřeného i utajeného politického, mediálního a společenského vlivu k podpoře ruských ekonomických zájmů v Česku (pošramocené ztrátami EGAP jdoucími většinou za ruskými projekty či problémy s projektem leningradské jaderné elektrárny). V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR. " Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Trestní řád skutečně nespecifikuje, kdo může trestní oznámení podat, a lze tak říci, že ho může podat kdokoliv.To potvrzují i oficiální webové stránky Policie České republiky. Trestní oznámení může být podáno i anonymně, ačkoliv v takovém případě se mu policie musí věnovat jen v dostatečně odůvodněných případech.

Orgány, kterým je neanonymní trestní oznámení zasláno, tedy oddělení policie nebo státní zastupitelství, mají povinnost ho přijmout a věc vyšetřit. Zároveň musí do měsíce vyrozumět oznamovatele o tom, co bylo ve věci učiněno – to však pouze v případě, že ji o to oznamovatel vyloženě požádá.