Já bych tak úplně nesouhlasil s tím, že to není zas nic moc rozsáhlého (jde o reakci na předchozí výrok Schwarzenberga - pozn. Demagog.cz), protože já bych chtěl upozornit, že dnes vlastně není úplně přesně k dispozici, jaký je rozsah toho obchodu s Ruskem především proto, že je těžké sledovat cestu reexportu, které se dějí třeba přes Německo. A to je to Německo. Jenomže to vypadá, že to je do Německa, ale vlastně je to do Ruska.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nepodařilo dohledat, jaké množství reexportovaného zboží míří z ČR do Ruska. Nemůžeme tak určit rozsah zboží exportovaného do Německa, které končí v Rusku.
Export ČR vůči ostatním zemím v letech 2011−12 podle informací Českého statistického úřadu naleznete v přiložené tabulce (xls.). Export do Ruska tvoří pouze malý zlomek celkového exportu (3,9 % v roce 2012). V tomtéž roce však export do Neměcka tvořil necelou třetinu celkového exportu ČR (31,4 %). Nelze však dohledat, zda a kolik z tohoto exportu bylo znovu vyvezeno do Ruska. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
reakce na předchozí výrok: Rozklikávací rozpočet je rozdělená útrata, tam nevyčtete ani komu to bylo zadáno.
Rozklikávací rozpočet hl. m. Prahy ukazuje hospodaření obce za jednotlivé kalendářní roky. Částky v jednotlivých kategoriích umožňuje stránka rozklikávacího rozpočtu zobrazit celkově nebo v přepočtu na obyvatele.
Z rozklikávacího rozpočtu lze vyčíst výši schodku či přebytku, příjmy a výdaje obce a vnitřní přesuny peněžních prostředků obce. Všechny zkoumané oblasti jsou rozděleny pouze do kategorií, avšak komu byly jaké částky zadány, server neuvádí. Rozklikávací rozpočet tak slouží pouze jako základní přehled toků peněz obce, jde tedy o zjednodušení přístupu k informacím pro občany na principu “user friendly”.
ÚOHS dává jasná a striktní pravidla. On říká: Nelze dnes hazard regulovat způsobem, že dáme tu stometrovou hranici (...) od veřejných budov, kostelů, škol, magistrátu a dále, ale že musí být jasně určeno území. Jasnost určení území je dána (...) buď městskou částí a nebo je dána katastrem. (...) Z tohoto pohledu jsou dvě možnosti: na dané městské části vše povolit a nebo na dané městské části vše zakázat.
Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.
"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.
Bylo slíbeno, že ty tři různé sazby (DPH – pozn. Demagog.cz) by měly platit pouze rok.
Výrok je označen jako pravdivý, jelikož předmětem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je problematika týkající se úpravy sazeb daně z přidané hodnoty – zavádí se druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %.
V tomto vládním návrhu, jenž byl schválen 2. července 2014, se však nehovoří o časovém omezení doby, po kterou by měla tato druhá snížená sazba platit, ani o rušení jakékoli jiné sazby DPH. Nicméně veřejně se k možnosti vrátit se ke dvěma sazbám vyjádřila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v Otázkách Václava Moravce 21. září. Doslova uvedla:
" Václav MORAVEC, moderátor-------------------- Umíte odhadnout, jak dlouhé tedy bude to provizorium existence třech sazeb daně z přidané hodnoty v Česku? Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------- No, my uvažujeme už o tom, že by se snížily právě v souvislosti se zavedením třeba té velmi diskutované elektronické evidence tržeb, to znamená, pak by to byl rok 2016. Václav MORAVEC, moderátor -------------------- Jinak řečeno, by to bylo provizorium jednoho, maximálně dvou let? Ty tři sazby DPH? Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí -------------------- Ta třetí sazba DPH samozřejmě." Podobné prohlášení dal také ministr Babiš pro server Idnes. Uvedl : " Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven“. Dále řekl: „Zkusme se o tom bavit možná v roce 2016, pokud se nám povede finanční a celní správu dát do pořádku." Je tedy patrné, že ve veřejném prostoru proběhla informace o dočasnosti třetí sazby DPH, jež je otázkou jednoho nebo dvou let. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
My nemáme žádné radní (ve veřejnoprávních médiích, pozn. Demagog).
Veřejnoprávními médii v České republice jsou Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Všechna mají ze zákona svou radu, která je volena Poslaneckou sněmovnou.
Rada ČT – ta je volena Poslaneckou sněmovnou, jíž podávají návrhy (.pdf – zákon o ČT, § 4 bod 2) na kandidáty nejrůznější organizace a sdružení (tato praxe byla veřejně diskutována skrze to, zda nejde pouze o zástěrku, přes níž si politické strany dosadí do Rady ČT své nominanty).
Poslední volba proběhla 26. března, kdy bylo dovoleno 6 radních. Celou volbu popisuje Mediář.cz. Před touto volbou byli stávající radní na svých postech i před tím, než se Úsvit vůbec dostal do Poslanecké sněmovny, tudíž předchozí radní k tomuto hnutí nepatřili. Z nově zvolených členů je poměrně jasná profilace exposlankyně KSČM Levé či Vratislava Dostála z Deníku referendum (jenž má blízko k ČSSD). Z radních, kteří zůstali na svém postu, lze jmenovat také Josefa Pavlatu (bývalý dlouholetý senátor ODS). Politické pozadí volby popisuje server Idnes.cz.
Je tedy zřejmé, že někteří radní mají za sebou politickou minulost provázanou s některou konkrétní stranou, resp. jsou vnímáni jako příznivci nějaké strany/hnutí. Nicméně nejsme schopni korektně a autoritativně posoudit, jakou profilaci mají všichni z nich. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ani v jedné z rad není člověk, který by měl přímo blízko k hnutí Úsvit či Okamurovi.
Do Rady ČRo byli po volbách 2013 dovoleni 3 členové, 2 z nich (radní Dohnálková a Vejvoda –Mediář.cz) v březnu 2014 a Ivan Vodochodský (mimo jiné krajský zastupitel Královéhradeckého kraje za Koalici pro KH kraj) v květnu letošního roku.
Sedmičlenná Rada ČTK je dovolena v tomto složení, ani v ní není přímý zástupce hnutí Úsvit či jeho nominant.
TOP 09 to před čtyřmi lety měla v programu (odstřihnutí aquaparku od městského rozpočtu – pozn. Demagog.cz), náměstek Vlach se k tomu vyjadřoval.
Vzhledem k tomu, že program TOP 09 do voleb 2010 ve městě Olomouc není dohledatelný (pro ilustraci web TOP 09 ve městě a jeho zachycení minulého programu), je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Veselovský: Vy máte transparentní účet? Baudyšová: No jasně, že transparentní účet (...) Ta čísla má k dispozici, a věřím, že je předloží, hnutí ANO.
Transparentní účet Zuzana Baudyšová v rámci kampaně nevlastní. To vyplývá jednak z analýzy Transparency International ČR a jednak z našeho vlastního pátrání (nemožnost dohledat účet uváděl jako problém i moderátor Martin Veselovský).
V průběhu diskuze pak Baudyšová přiznala, že neví, že české banky takovou službu vůbec nabízí. To, že nevede účet, který by v reálném čase ukazoval voličům její skutečné výdaje na kampaň, dokládá již druhá část výroku, kde mluví o “víře v” poskytnutí výdajů od hnutí ANO.
Nesmíme taky zapomenout, že se trošku přehání význam exportu do Ruské federace pro naše hospodářství. Zdaleka ještě nedosahuje obsah našeho exportu do Bavorska. Například. Musíme to trochu střízlivěji vidět.
Bavorsko jako nejvýznamnějšího obchodního partnera České republiky označuje například server Euroskop. Česko v roce 2012 vyexportovalo do Bavorska komodity v hodnotě 9,6 mld. eur (přesněji 9 584 mil. eur), zatímco do Ruské federace (.xls) ve stejném období putovalo pouze 4 696 mil. eur.
Kompletní údaje pro rok 2013 bohužel nejsou k dispozici. Pro doplnění dodáváme, že v roce 2013 činila hodnota do Ruska vyvezených produktů 116,2 mld. Kč.
Výrok Karla Schwarzenberga je tedy pravdivý.
Neexistuje podle zákona vyvádění majetku do akciové společnosti, to je nezákonná věc podle evropské legislativy (...) Město nemůže podpořit akciovou společnost - ani svou.
Tomáš Hudeček ve svém výroku patrně naráží na zákaz veřejné podpory – tedy čl. 107 smlouvy o fungování EU, který hovoří o státních podporách. Evropské právo zde pracuje s nedovolenou (veřejnou) podporou. Město např. nemůže majetkově podpořit obchodní společnost, pokud by tím mohlo narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitého podniku (jenž by tak mohl například mít zvýhodněné postavení při získání nějaké zakázky). Na druhé straně zná "evropská právní úprava" výjimky z této nedovolené podpory (tj. podpora může být za určitých okolností v souladu s právem EU).
V otázce, zda je možné vložit majetek do vlastní akciové společnosti, je situace komplikovanější. Města zakládají vlastní obchodní společnosti, včetně akciovek – například městská část Praha 4 založila 4-Majetkovou, a.s. Města také vstupují do právnických osob, např. koupí podíl ve společnosti vlastnící fotbalový klub apod. Samozřejmě město může nakoupit akcie jako investici. Nelze si například představit situaci, že by město nemohlo sanovat vlastní akciovou společnost, která jako jediný subjekt poskytuje veřejnou dopravu ve městě apod.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, přičemž: a) není jasné o jakém "vyvádění majetku" (typu podpory) primátor Hudeček hovoří, b) i přesto, že je v kontextu evropského práva striktně zakázána veřejná podpora, existují z tohoto pravidla výjimky.
Město opravdu nemá ty ubytovny pod kontrolou, protože se nikde nemusí hlásit. Ty zákony jsou v tom tak benevolentní a tak volné, že si můžete dneska zřídit ubytovnu a nepotřebujete souhlas obce.
Město skutečně nemůže po splnění všech formálních a technických náležitostí zakázat vznik soukromé ubytovny, nicméně díky kolaudačnímu řízení či ohlašovací povinnosti by mělo být vždy o vzniku ubytovny informováno. Rovněž disponuje i jistými kontrolními prostředky, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
V českém právním řádu neexistuje zákon, který by se věnoval specificky pouze statutu ubytoven. Legislativa upravující podmínky v ubytovnách je součástí hned několika zákonů, např. ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území (§2), vyhlášce o technických požadavcích na stavby (§43) a další. Pro zřízení ubytovny je také třeba disponovat živnostenským listem v oblasti ubytovacích služeb.
Při výstavbě nové ubytovny je nutné projít kolaudačním řízením. Pokud ubytovna vznikne změnou využití stávajícího objektu, pak platí oznamovací povinnost (§127). Není tedy pravda, že by se vznik ubytovny nemusel hlásit.
Město tedy ze zákona nedisponuje pravomocí zakázat ubytovnu, pokud splnila všechny formální a technické požadavky. Disponuje však prostřednictvím svého stavebního či živnostenského úřadu řadou pravomocí, jak dohlížet na to, zda ubytovna a její provozovatel splňuje nároky dané zákonem.
Vedle toho existuje řada nástrojů, jak může obec fungování soukromých ubytoven regulovat (.pdf). Nelze tedy říci, že by město nemělo ubytovny alespoň do jisté míry pod kontrolou.
