Přehled ověřených výroků

Ve městě Žatec byl zahájen projekt s cílem efektivnějšího vzdělávání úředníků na městském úřadě, čímž by se měla podle popisu projektu zvýšit kvalita nabízených služeb úřadu. V rámci projektu byl vytvořen i internetový portál s online vzdělávacími kurzy a informacemi o vzdělávacích programech probíhajících ve městě. Termíny prvních kurzů jsou stanoveny na listopad 2014.

Zmíněné kurzy jsou však vypsány na školení úředníků. Specifické vzdělávací projekty šité na míru investorům se nám dohledat nepodařilo. Hamousová mluví o "rozpracovaných programech", je tedy možné, že tyto akce nejsou ještě finalizovány, a tudíž jsou veřejnými zdroji nedohledatelné. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

V České republice existuje bezplatná městská hromadná doprava pouze ve Frýdku-Místku, nepočítáme-li vybrané linky například v Hořovicích nebo Třeboni. V rámci Evropské unie je často uváděn estonský Tallin, protože se jedná o jediné hlavní město EU s bezplatnou MHD. Obě města přitom potvrzují pokles individuální dopravy po jejím zavedení.

Frýdek-Místek zavedl projekt "MHD zdarma" v roce 2010 a na příkladu bezplatné autobusové linky do Hukvald vykazuje nárůst, co se týče počtu cestujících, a zároveň pokles individuálních řidičů ve městě.

Zkušenost Tallinu hovoří o tom, že hned čtvrt roku po zavedení bezplatné hromadné dopravy poklesl dopravní ruch na hlavních komunikacích o 15 procent. Podrobnější informace lze nalézt zde (eng.).

O tom, že po zavedení bezplatné MHD dochází k poklesu individuální dopravy, svědčí i průzkumy mezi obyvateli několika švédských měst (eng.). Ve výsledcích se totiž opakuje menší či větší podíl cestujících, kteří by v případě existence poplatku za užití MHD zvolili jinou variantu, nejčastěji právě jízdu autem. Viz například Ockelbo s necelými šesti tisíci obyvateli, kde se tak vyjádřila polovina z 800 respondentů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pro emise jsou k dispozici data pouze do roku 2012, tedy jen za polovinu hodnoceného období (Macura byl tázán moderátorem Václavem Moravcem na situaci v končícím volebním období 2010−2014).

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byly roční emise zdrojů v kategorii REZZO 1-3 v okresu Ostrava-město následující:

v tunách za rok Tuhé znečišťující látky (TZL)Oxid siřičitý (SO2)Oxidy dusíku (NOx)Oxid uhelnatý (CO)Těkavé organické látky (VOC)Amoniak (NH3)2010 1 784,010 448,710 620,149 736,1823,18,2 2011 1 198,110 751,99 471,655 208,4829,912,3 2012 1 051,110 297,79 299,551 185,3766,835,0

Data ČHMÚ mapují také imise, například roční průměr částic PM10 na měřicí stanici Českobratrská a v nejznečištěnější lokalitě Ostrava Bartovice/Radvanice. Z těchto dat vyplývá, že se skutečně v posledních letech mnoho nezměnilo.

v µg/m³Ostrava-Bartovice/RadvaniceOstrava-Českobratrská (hot spot) 2010 61,750,5 2011 49,443,6 2012 49,542,4 2013 43,740,3 2014/Q1 n/a53,1 2014/Q2 n/a25,9

Grafy pro další složky PM2,5 a benzo(a)pyren najdete na webu neziskové organizace Čisté nebe. Z jejich grafů vyplývá, že i tady je situace podobná.

Tato data však nejsou dostatečná pro vyhodnocení výroku.

Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.

Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se emisní limity dělí na na obecné a specifické. Obecné limity pro jednotlivé znečišťující látky a jejich skupiny jsou zakotveny v prováděcím právním předpisu − příloze č. 9 vyhlášky o úrovni znečišťování. Ty specifické jsou pro jednotlivé typy zdrojů znečištění (tzv. stacionární zdroje) stanovené buďto touž vyhláškou, nebo je může pro konkrétní zdroj znečištění ustanovit krajský úřad prostřednictvím povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Obecné limity se ve vztahu k těmto specifickým limitům používají subsidiárně. Krajský úřad může dle tohoto zákona obecné limity pouze "zpřísnit", tedy nikoliv stanovit je stejné či vyšší, než jak pro daný zdroj udává vyhláška. Zároveň může také rozšířit okruh stacionárních zdrojů, na které se limity vztahují.

Města v tomto ohledu skutečně nemají na výši emisních limitů jakýkoliv vliv, zatímco kraje disponují možností vydat povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d zákona o ochraně ovzduší a stanovit tak výši limitů nejen pro průmyslové podniky. Tomáš Macura má tedy pravdu.

Rozklikávací rozpočet hl. m. Prahy ukazuje hospodaření obce za jednotlivé kalendářní roky. Částky v jednotlivých kategoriích umožňuje stránka rozklikávacího rozpočtu zobrazit celkově nebo v přepočtu na obyvatele.

Z rozklikávacího rozpočtu lze vyčíst výši schodku či přebytku, příjmy a výdaje obce a vnitřní přesuny peněžních prostředků obce. Všechny zkoumané oblasti jsou rozděleny pouze do kategorií, avšak komu byly jaké částky zadány, server neuvádí. Rozklikávací rozpočet tak slouží pouze jako základní přehled toků peněz obce, jde tedy o zjednodušení přístupu k informacím pro občany na principu “user friendly”.

Podle dat z ÚAMK (aktualizace k 30. 7. 2014) stojí jeden litr nafty v České republice 36,120 Kč. Po přepočtu na koruny je cena nafty v Rakousku 35,926 Kč, v Polsku pak 35,415 Kč. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Veřejnoprávními médii v České republice jsou Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Všechna mají ze zákona svou radu, která je volena Poslaneckou sněmovnou.

Rada ČT – ta je volena Poslaneckou sněmovnou, jíž podávají návrhy (.pdf – zákon o ČT, § 4 bod 2) na kandidáty nejrůznější organizace a sdružení (tato praxe byla veřejně diskutována skrze to, zda nejde pouze o zástěrku, přes níž si politické strany dosadí do Rady ČT své nominanty).

Poslední volba proběhla 26. března, kdy bylo dovoleno 6 radních. Celou volbu popisuje Mediář.cz. Před touto volbou byli stávající radní na svých postech i před tím, než se Úsvit vůbec dostal do Poslanecké sněmovny, tudíž předchozí radní k tomuto hnutí nepatřili. Z nově zvolených členů je poměrně jasná profilace exposlankyně KSČM Levé či Vratislava Dostála z Deníku referendum (jenž má blízko k ČSSD). Z radních, kteří zůstali na svém postu, lze jmenovat také Josefa Pavlatu (bývalý dlouholetý senátor ODS). Politické pozadí volby popisuje server Idnes.cz.

Je tedy zřejmé, že někteří radní mají za sebou politickou minulost provázanou s některou konkrétní stranou, resp. jsou vnímáni jako příznivci nějaké strany/hnutí. Nicméně nejsme schopni korektně a autoritativně posoudit, jakou profilaci mají všichni z nich. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ani v jedné z rad není člověk, který by měl přímo blízko k hnutí Úsvit či Okamurovi.

Do Rady ČRo byli po volbách 2013 dovoleni 3 členové, 2 z nich (radní Dohnálková a Vejvoda –Mediář.cz) v březnu 2014 a Ivan Vodochodský (mimo jiné krajský zastupitel Královéhradeckého kraje za Koalici pro KH kraj) v květnu letošního roku.

Sedmičlenná Rada ČTK je dovolena v tomto složení, ani v ní není přímý zástupce hnutí Úsvit či jeho nominant.

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat smlouvy města Olomouc k aquaparku. Není tedy možné popsat, nakolik by případné odříznutí města od aquaparku bylo finančně horší než ponechání situace při současném stavu.

V hlavním městě sice vzniká množství bytových projektů, avšak není možné říci, že městu nic nepřinášejí.

V posledních letech jsou v Praze skutečně otevírány mnohé developerské bytové projekty a některé byty jsou v nich prázdné. V roce 2012 nabízeli realitní makléři v Praze přes šest tisíc nových volných bytů a dalších 2300 bytů čekalo na dostavbu. Informoval o tom server praha.idnes.cz. Podle článku nabízeli developeři na začátku roku 2011 v Praze 7 098 nových bytů a dalších 2 809 bylo dokončeno v průběhu roku. Za celý rok 2011 se jich však prodalo necelých 3 800. Namátkou, volné byty obsahují bytové domy v Korunní, v Dolních Počernicích, Čakovicích, Jinonicích, na Jižním městě, Břevnově, v Letňanech, Horních Měcholupech a na Zličíně. V létě bylo v Praze v nabídce celkem 6600 nových bytů.

Není však pravdou, že developeři Praze nic nepřinášejí. Mimo rozšíření bytového fondu a přílivu nových obyvatel přinášejí někdy i rozšíření nabídky služeb, developeři budují cyklostezky i školky.