Přehled ověřených výroků

30. ledna předložila skupina poslanců hnutí Úsvit návrh zákona o celostátním referendu. V první části (.pdf) " celostátní referendum " čl. 1 b) se uvádí, že " v celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".

Vláda České republiky tento návrh projednala na svém zasedání 26. února a vyslovila s ním nesouhlas – celé vyjádření vlády je dostupné na webu Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh zamítla Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda (což vychází z ústavního pořádku České republiky), a to již v 1. čtení. Proti zamítnutí tohoto návrhu hlasovalo 33 poslanců (převážně Úsvit a KSČM).

Tomio Okamura byl doposud jediným politikem, který se vzdal mandátu senátora ve prospěch mandátu poslance, v důsledku čehož byly vypsány doplňovací volby, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dodejme ale, že dle Ústavy čl. 21 se Okamura funkce senátora, pokud se chtěl stát sněmovním poslancem, vzdát musel, jelikož Ústava stanoví, že "nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu".

Dalšími politiky, kteří nedokončili celé období mandátu senátora, byli: Václav Benda z důvodu úmrtí v roce 1999, Pavel Rychetský a Dagmar Lastovecká v důsledku jejich jmenování soudci Ústavního soudu v roce 2003, Josef Zielienec a Vladimír Železný z důvodu jejich zvolení poslanci Evropského parlamentu v roce 2004 (viz seznam doplňovacích voleb), Petr Skála, který odstoupil ze zdravotních důvodů v roce 2007, a Jiří Dienstbier st. z důvodu úmrtí v roce 2011.

Jiří Dienstbier se skutečně od dalšího průběhu přípravy služebního zákona distancoval, a to i po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Svůj postoj Dienstbier následně obhajoval na zvláštní tiskové konferenci věnované tomuto tématu. Jak ministr uvedl, nadále bude přípravu zákona primárně zaštiťovat Ministerstvo vnitra, kterému byly předány veškeré podklady zpracované v dosavadním průběhu legislativního procesu Úřadem vlády. Vzhledem k aktuálně dostupným vyjádřením obou členů vlády hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dostupných vyjádření zainteresovaných politiků hodnotíme výrok jako pravdivý. Ministr vnitra Milan Chovanec k novému vývoji v procesu přijetí zákona o státní službě uvedl: "Teď se to (příprava služebního zákona - pozn. Demagog.CZ) rozhodnutím a politickou dohodou vrátilo na vnitro a my jsme připraveni ten úkol splnit ve prospěch státu. Jiný úkol jsem nedostal, takže ho prostě splním." Přesun legislativních prací na Ministerstvo vnitra potvrdil na tiskové konferenci také Jiří Dienstbier (viz 23. minutu záznamu TK zde), který přípravu zákona doposud zaštiťoval.

Na základě zjištěných informací z veřejně dostupných zdrojů hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Pozměňovací návrh zákona o státní službě by měl být Poslanecké sněmovně předložen do 27. srpna. Na pozměňovacím návrhu zákona o státní službě se dle České televize dohodla vláda s částí opozice. S touto dohodou však nesouhlasí poslanci KSČM a Hnutí Úsvit. Dle aktuálního složení klubů v Poslanecké sněmovně se jedná celkem o 47 poslanců a poslankyň (33 za KSČM, 14 za Úsvit), kteří s tímto ústupkem vlády opozici nesouhlasí. Dle Ústavy ČR, článku 39, je k přijetí usnesení sněmovny potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců. V tomto případě by tedy vláda měla zajištěnou pohodlnou většinu. Dle informací České televize je agenda přepracování služebního zákona od rána 8. 8. 2014 převedena na ministerstvo vnitra.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky o vyjednávání s Evropskou komisí ohledně návrhu služebního zákona jako pravdivý. Vyjednáváním s EU o zákoně byl původně pověřen Jiří Dienstbier (od 00:38). Dle informací z webu České televize se vyjádřila Věra Jourová, že na vyjednávání zákona o státní službě v EU bude neformálně spolupracovat, oficiálně by vše mělo vést ministerstvo vnitra, které bude novelu i zastřešovat. Ve stejném duchu se Bohuslav Sobotka vyjádřil již včera: "Odpovědnost za přípravu zákona se přesouvá z Úřadu vlády na ministerstvo vnitra, a je tedy zcela logické, že ji bude zajišťovat ministr vnitra Chovanec."

Na tiskové konferenci (video v článku) ČSSD nejprve premiér Sobotka řekl, že se budou legislativci z Úřadu vlády nadále na pracích podílet. Na to reagoval ministr Dienstbier slovy: „Já jsem za sebe řekl, že já se za této okolnosti nebudu účastnit dalších prací na služebním zákoně. Zejména se jedná o to, že požádám vládu, aby mě zbavila pověření k jednání s Evropskou komisí z hlediska naplnění tzv. ex ante kondicionality pro čerpání evropských fondů. Co se týče vládní legislativy – já musím říct, že vládní legislativa začala pracovat na služebním zákonu, resp. poskytla maximální podporu zejména na jaře v době, kdy ještě rezorty po nástupu nové vlády nepředkládaly rezortní návrhy zákonů a tedy vládní legislativa neměla tolik práce. (...) Musím říct, že vládní legislativa samozřejmě nemá takovou kapacitu jako měla na jaře, aby podporovala práce na služebním zákoně. (...) Jejich nadšení pro podporu jakýchkoliv dalších prací je samozřejmě velmi omezené. Ale hlavním důvodem je samozřejmě, že v podstatě v tuto chvíli je nulová kapacita na úrovni vládní legislativy, nulová kapacita na tuto podporu.“ Na to opět reagoval Sobotka: „Samozřejmě vládní legislativa se bude podílet. Tak jako na všech dalších úkolech se bude podílet taky na tomto úkolu.“

Nedá se tvrdit, že by na tiskové konferenci nedošlo k žádnému konfliktu. Mimo dosah mikrofonů měl poté podle Aktuálně.cz Sobotka Dienstbierovi říct: „Tady to nebudeme řešit.“

Již před touto konferencí se Dienstbier veřejně vyjádřil o dohodě mezi vládní koalicí a pravicovou opozicí na úpravách služebního zákona jako o "zprznění" (Lidovky.cz) původního návrhu, na čemž si trval (na dotaz Echo 24) i při své páteční tiskové konfenci na Úřadu vlády ČR. Konkrétně popsaly zmíněné lidovky.cz: "Dienstbier ve čtvrtek své rozhodnutí nepodílet se na dalších pracích na zákonu zdůvodnil tím, že "není ochoten za takovéto prznění kvalitního koaličního návrhu převzít zodpovědnost". Není prý schopen zaručit, že návrh splní podmínky osmadvacítky, a proto na příští schůzi vlády požádá o zproštění pověření ve věci s EU vyjednávat."

Na svém odpoledním pátečním brífinku po schůzce s premiérem již hovořil ministr po lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Dienstbier smířlivěji a řekl, že uvolnil dva ze svých podřízených, aby se podíleli na pozměňovacím návrhu služebního zákona.

Je tedy pravdou, že Jiří Dienstbier osobně již na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu pokračovat nebude, což se však netýká legislativců z Úřadu vlády. Avšak tvrzení, že nedošlo k žádnému konfliktu, je dle našeho názoru zavádějící.

Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.

Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.

Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “

Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.

Podle dostupných údajů roste průmyslová produkce v České republice už téměř rok a v letošním červnu dosáhl tento růst hodnoty 8,1 %.

Co se týče kondice české ekonomiky, HDP skutečně zaznamenalo v posledních dvou čtvrtletích růst (dodejme ale, že celkově česká ekonomika za rok 2013 zaznamenala :pokles o 0,9 %).

Období1. Q 20132. Q 20133. Q 20134. Q 20131. Q 2014HDP meziročně (%)-2,2-1,3-1,21,22,9*Zdroj dat: ČSÚ via Kurzy.cz; *předchozí odhad 2,5 % byl ČSÚ upraven

Podle informací ČSÚ také "výdaje domácností na konečnou spotřebu byly v uplynulém čtvrtletí meziročně vyšší o 1,5 %."

Všechny tři složky Sobotkova výroku tedy odpovídají realitě, výrok hodnotíme jako pravdivý.