Přehled ověřených výroků

Jitka Seitlová má na svoji senátní kampaň dva účty. Na prvním, jehož vlastníkem je Strana zelených, není od České pirátské strany žádný příspěvek. Informace o druhém účtu, jehož vlastníkem je KDU-ČSL, nejsou v tento moment k dispozici. Na naši žádost se na oficiálních stránkách objevil dokument, v němž jsou uvedeny výdajové položky z tohoto účtu. Jedná se však o měnitelný dokument, který nemůžeme považovat za oficiální zdroj.

Výrok tedy může být pravdivý, prozatím jej však hodnotíme jako neověřitelný.

Modelů poměrného systému je skutečně vícero. Česká republika například pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990 změnila poměrný volební systém celkem 4x, a to například změnou dělitele (od roku 2002 přešla ČR od Hagenbach-Bishoffovy metody k přijetí d΄Hondtovy metody) či změnou počtu volebních obvodů (do voleb v r. 1998 jich bylo 8, od r. 2002 jich je 14).

Další z takových metod pak může být systém jednoho přenosného hlasu (.pdf), jenž oproti Českem využívanému listinnému poměrnému volebnímu systému dává větší důraz na vůli voliče a personalizaci volby.

Další metodou je bonus pro vítěze voleb, který nyní funguje například v Itálii (.pdf).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.

Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "

Členy koalice byly pro volební období 2010–2014 strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Projekt před spuštěním ztratil podporu právě poslední jmenované strany. Náměstek primátora, člen této strany, se k tomuto vyjádřil z pohledu ekonoma. Vysvětlil důvody, proč přes dlouhé přípravy změnili postoj k realizaci rekonstrukce.

Podle města Olomouc měla rekonstrukce započít v roce 2014. Vzhledem k dlouhodobosti procesu příprav lze říci, že TOP 09 se v květnu tohoto roku vyjádřila skutečně na poslední chvíli, když rekonstrukce měla být spuštěna na jaře 2014. To potvrzuje například i server olstavby.cz finančně podporovaný městem Olomouc.

Vše navíc potvrzuje výrok Aleše Jakubce z TOP 09, který server Demagog.cz rovněž ověřil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Na stránce Ministerstva vnitra je možno nalézt např. uzavřené smlouvy, k nalezení jsou po vyžádaní také informace o platech, odměnách a výsluhách. Z roku 2011 je dostupný dokumentMzdy policistů a hasičů (.pdf), z roku 2012 zase Vývoj platů příslušníků bezpečnostních sborů (. pdf).

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý na základě informací ohledně legislativního procesu daného návrhu ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. RPSN, tedy tzv. roční procentní sazba nákladů, je číslo zahrnující celkové náklady úvěru, tedy " úroky, provize, poplatky pro zprostředkovatele úvěru a jiné poplatky související s úvěrovou smlouvo u" vyjádřené formou ročního procenta z celkové výše úvěru. Podrobnější vysvětlení dále např. na této stránce.

Skupina poslanců za hnutí Úsvit skutečně dne 29. listopadu 2013 předložila návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, který stanovuje nejvyšší přípustnou míru RPSN, jak uvádí poslanec Okamura. Návrh prošel v legislativním procesu až do 3. čtení, v němž byl na 10. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. června 2014 zamítnut.

ČSSD prováděla obstrukce například při schvalování zdravotnické reformy nebo při hlasování o takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformě.

" Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů blokovali jednání sněmovny, prosadila tehdy vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů a rozhodla jednat i o víkendu a v noci. " (Aktuálně)

Námitka, že některé metody koalice byly protiústavní, jsme již v rámci výroku Bohuslava Sobotky ověřovali. Připomeňme naše hodnocení:

Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.

" (…) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“

Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Výše dluhu města Olomouc je v tomto roce podle materiálů města (.xls, záložka Zadluženost) 2,25 miliardy korun. Změna RUD, o níž Major mluví (mimo jiné ji zmiňuje v dalším výroku v souvislosti s kompenzacemi), platí od roku 2008 (další novela zákona, která měnila příjmy obcí, se Olomouce již téměř nedotkla). V tomto roce byla podle výroční zprávy (s. 20) města zadluženost ve výši 865 milionů.

Během tohoto období se tedy město zadlužilo o 1,385 mld. Kč.

I kdyby město přišlo o Majorem zmíněnou výši každoročně (tedy za období 7 let), šlo by o cca 1,05 miliardy Kč. Dodáme také, že Major sám (byť se odchyluje ve výši) popisuje, že vláda České republiky poskytla Olomouci (viz další výrok) částku čtvrt miliardy jako jednorázovou kompenzaci (.pdf) za dopady změny v RUD. Reálně tak podle Majorových čísel jde o ztrátu 800 milionů, což se ovšem nerovná (ani téměř) výši dluhu. Rozdíl mezi výpadkem daní z RUD a celkovým zadlužením města činí 585 milionů korun.

Odůvodnění tohoto výroku bere v potaz čísla, jež uvádí Martin Major, a porovnává je s výší zadlužení v roce, kdy byla přijata novela RUD, se současným stavem zadlužení. Současně bereme v potaz vyjádření primátora o zisku kompenzace od vlády ČR.