Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2014 bylo na filmové pobídky přesunuto 300 mil. Kč navíc oproti plánovanému rozpočtu. O stejnou částku by mohl být rozpočet filmových pobídek navýšen i pro rok 2015, odpovídající pozměňovací návrh (.pdf) předložila Jaroslava Jermanová.

V roce 2013 bylo na filmové pobídky ze státního rozpočtu alokováno 500 mil. Kč, jak se dočteme ve výroční zprávě (.pdf, str. 24) Státního fondu kinematografie. Na rok 2014 to byla stejná částka (viz Oznámení,.pdf, ředitelky Státního fondu kinematografie o disponibilních prostředcích pro filmové pobídky). V červenci však vláda přidala fondu dodatečné prostředky ve výši 300 mil. Kč. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 32) pro rok 2015 uvádí znovu částku 500 mil. Kč. Výše zmíněný pozměňovací návrh by ji však mohl znovu o 300 mil. Kč navýšit.

výše prostředků na pobídky2013500 000 000 Kč2014800 000 000 Kč2015500 000 000 Kč (+ 300 000 000 Kč)

Byť tedy ještě formálně není rok 2014 minulý, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Aktuální volební období je právě ve svojí polovině a z prozatím svolaných 35 schůzí bylo 19 řádných, 15 mimořádných, svolaných podle § 51 Jednacího řádu a jedna schůze svolaná podle § 84 s návhem k vyslovení nedůvěře vládě.

Ze zmíněných 15 mimořádných schůzí dvě stále probíhají, hovoří-li tedy Jaroslav Faltýnek o 13, má patrně na mysli pouze ukončené. Z tohoto počtu jsme identifikovali 8 schůzí jako svolaných koaličními poslanci (9., 11., 12., 20., 21., 22., 32., 35. schůze), 5 opozičních (13., 15., 18., 24., 30. schůze). Na svolání 5. schůze, kde se projednával mimo jiné zákon o registru smluv, spojili koaliční a opoziční poslanci svoje síly, podobně tomu bylo u 14. schůze ke služebnímu zákonu.

Aktuální volební období je v polovině, 2 roky od voleb. Pokud tedy vezmeme stejnou část z minulého volebního období, tedy do 28. května 2012, bylo svoláno 39 schůzí, z toho 16 mimořádných a dvě k vyslovení nedůvěry vládě. Vláda svolala 5 mimořádných schůzí (8., 20., 22., 30., 31. schůze), opozice 11 (6., 10., 15., 18., 24., 26.-29., 34., 35. schůze).

Celkový počet schůzí tedy odpovídá počtům Jaroslava Faltýnka, "skóre" koalice vs. opozice ale už ne.

Výrok je nepravdivý, jelikož několik zdrojů nezávisle na sobě potvrzuje, že “pozorovatelé” se na ukrajinské území dostali ilegální cestou přes Rostov na Donu (přechod kontrolovaný ruskou stranou), což dále v rozhovoru potvrzuje i sám Doubrava; ještě navíc bez oficiálního povolení ukrajinských úřadů.

Senátor Doubrava se pozorovací míse dle svých slov účastnil i s dalšími osobami (“kromě mě tu byli další dva Češi, Slovák, ale i Francouzi, Němci.”), avšak dle serveru Deník přijeli do země ilegálně.

V podobném duchu se vyjádřil i odborník na pravicový extremismus Anton Šechovcov, který na svém blogu (aj.) zveřejnil seznam pozorovatelů voleb, přičemž usuzuje, že se do Doněcku dostali přes Rostov na Donu, a tudíž také ilegální cestou. Konkrétně uvádí: " This means that they have all entered Ukraine illegally, as they did not pass the official Ukrainian border control. Thus, all of them can be prosecuted for the crime of illegal border crossing. "

Reportérka Lidových novin se vyjádřila, že se senátor Doubrava na ukrajinském území ocitl nelegálně. Konkrétně uvedla: “ On se v tuto chvíli ocitl na ukrajinském území, ale bez jakéhokoliv oficiálního vstupu na Ukrajinu. On překročil nelegálně hranice Ukrajiny s Ruskem a je tedy na Ukrajině, aniž by mi k tomu daly svolení ukrajinské orgány.”

Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje od května 2013 na aktualizaci Státní energetické koncepce. Návrh má v současnosti 118 stran, uvedených 800 však bereme jako nadsázku vyjadřující, že koncepce je skutečně obsáhlá.

Připomeňme však, že vzápětí ve svém projevu sám Andrej Babiš svá slova popírá výrokem: "Akorát jsme zapomněli udělat ten domácí úkol, to jádro, to, co potřebujeme–energetickou strategii. Já nevím, jestli naše země někdy nějakou strategii měla, ale mám takový pocit, že neměla".

Andrej Babiš má pravdu v tom, že ČR skutečně nevlastní žádná významná ložiska zemního plynu, a proto se spoléhá na jeho dodávky, zejména z Ruska nebo Norska. Držitelem výhradní licence pro přepravu zemního plynu v ČR je pak společnost NET4GAS, která však není vlastněna státem, nýbrž je napůl v držení konsorcia společností Allianz Infrastructure Czech HoldCo II S.á. r.l. a Borealias Novus Parent B. V. Česká republika se však na zahraniční dodávky surovin musí spoléhat i v případě uhlí a ropy.

Letos navíc došlo také ke spojení teplárenské firmy Dalkia ČR s francouzskou Veoliou Vodou, která se stala předním dodavatelem vodohospodářských služeb na českém trhu.

Stát vlastní majoritní část akcií elektrárenské skupiny ČEZ. Ten v posledních letech podnikal expanzi především na jihovýchod Evropy. Podle České televize v letech 2004 až 2014 proinvestoval 68 miliard korun. Především na zmíněném Balkáně se ukázaly investice jako nepovedené a ČEZ se nyní z některých zemí zase stahuje. Expanze byla prováděna zejména pod vedením Martina Romana na základě schválené strategie zahraniční expanze z roku 2004, jak také píše ČT. Nedá se tedy říci, že by si ČEZ dělal "co chce" a Andrej Babiš také nadsazuje částku, kterou měl podnik proinvestovat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou k tomuto nadhodnocení.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda předložila návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích Poslanecké sněmovně 25. února 2015. První čtení zákona proběhlo 8. dubna. Následně byla novela projednávána 6. května na rozpočtovém výboru. Prvotní návrh Ministerstva financí nereguloval otázku provizí, nicméně díky pozměňovacímu návrhu (.pdf) poslance Šincla byla regulace provizí připojena k novele zákona o pojišťovnictví. Následoval spor (ČTK) mezi poslancem Šinclem a Andrejem Babišem a teprve poté došlo ze strany Ministerstva financí ke změně návrhu (.pdf) novely zákona o pojišťovnictví směrem k regulaci. Návrh se však nezabývá rizikovým životním pojištěním, v tiskové zprávě Ministerstva financí je rovněž uvedeno, že tento návrh se primárně zabývá vztahem mezi pojišťovnami a spotřebiteli – zatímco Šinclův pozměňovací návrh řešil vztah mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli.

Je nutno poznamenat, že skupina Agrofert má podle výpisu z obchodního rejstříku uveden jako předmět činnosti podřízený pojišťovací zprostředkovatel (zapsané 7. května 2010).

Po dohodě koaličních stran byl ale návrh novely zákona v druhém čtení 7. července vzat zpět.

Z policejní zprávy o znásilňování v Oslu (.pdf, v norštině) za dekádu 2001 - 2010 vyplývá, že etnicita identifikovaných pachatelů znásilnění v Oslu je různorodější, než tvrdí poslanec Okamura.

Z grafů na straně 53 lze vyčíst, že pachatelů neevropského původu je v posledních letech o něco více než polovina. Např. v roce 2010 bylo nejvíce pachatelů norského původu (34,9 %), dále afrického (19,7 %), blízkovýchodního (15,1 %), asijského (14,5 %), evropského (13,8 %) a 2 % amerického (tato a další data ze zprávy norské policie jsou k dispozici také v anglickém překladu zde).

Podíl neevropských pachatelů na znásilněných v Oslu se za sledovanou dekádu pohyboval okolo jedné poloviny. V úvahu je ale třeba vzít i fakt, že řadu znásilnění oběti vůbec nehlásí. Podle článku norského média Aftenposten.no (v norštině), který se odvolává na policejní zprávu za rok 2014, je typickým pachatelem znásilnění intoxikovaný norský mladík na párty, přičemž svou oběť obvykle zná, a oběti tyto případy obvykle nehlásí.

Podle výše uvedených zpráv policie v Oslu není ani zdaleka pravdou, že by neevropští pachatelé způsobili všechna znásilnění v Oslu. Výrok poslance Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Jan Volný z hnutí ANO předložil svůj poslanecký návrh novely zákona o loteriích 27. března 2015. Podívejme se tedy na návrhy opozičních poslanců před tímto datem.

Postupovali jsme následovně. Na stránkách Poslanecké sněmovny jsme otevřeli přehled všech sněmovních tisků (návrhů zákonů) a postupovali od tisku 437, což je návrh poslance Volného směrem k počátku volebního období.

Vybírali jsme pouze ty návrhy, které předkládali poslanci nebo skupiny poslanci a které podávali výhradně poslanci/skupiny poslanců opozice – tedy poslanci zvolení za KSČM, TOP 09, ODS, Úsvit.

Je otázkou, zda Kalousek do výčtu 31 návrhů započítává také návrhy KSČM, neboť ji podle veřejných projevů za opozici nepovažuje. V tomto výčtu je do opozičních návrhů počítáme (jméno u daného zákona je jméno předkladatele).

1. Langšádlová - živnostenské podnikání
2. Havlová - státní zastupitelství
3. Fiala P. - stavební spoření
4. Hubáčková - vysoké školy
5. Opálka - pojistné na soc. zabezpečení
6. Bebarová-Rujbrová - zajištění právní pomoci
7. Okamura - loterie
8. Gazdík - odpovědnost za škodu při výkonu veř. moci
9. Gazdík - zákon o obcích
10. Polčák - zákon o obcích
11. Dolejš - majetkové přiznání
12. Farský - novela Ústavy
13. Filip - zrušení zákona o dodávkách paliva Búšehr
14. Filip - exekuční řád
15. Kučera - horní zákon
16. Grospič - novela Ústavy
17. Okamura - místní referendum
18. Kalousek - společnosti ovládané státem (MPO)
19. Kalousek - novela Ústavy
20. Langšádlová - regulace reklamy

Státní dluh k 31. 12. 2013 skutečně činil 1 683 mld. Kč.

Co se týká druhé uvedené částky, není nám jasné, o jakých penězích mimo kontrolu Ministerstva financí Andrej Babiš mluví. Patrně má na mysli prostředky různých státních fondů (.pdf), jež hospodaří s penězi státu, ale stojí mimo státní pokladnu, a podobných institucí.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní údaje k těmto penězům, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok plynule navazuje na předchozí vyjádření poslance Volného. Že nejde o klasické registrační poklady již bylo osvětleno výše.

Co se týče nákladů pro podnikatele, ty popisuje důvodová zpráva (.zip) návrhu na straně 24. Konkrétně uvádí:

"Na straně povinných subjektů lze očekávat vznik zejména jednorázového nákladu na pořízení softwaru podporujícího funkci evidence tržeb, který se podle chorvatské zkušenosti může pohybovat okolo částky 500 Kč; u některých složitějších systémů může být částka vyšší, v některých případech však může být úprava software poskytnuta zdarma v rámci každoročního poplatku za aktualizaci software. (...)Dále lze případně očekávat náklady na pořízení technického zařízení podporujícího funkce k založení elektronického spojení se správcem daně, kde výše bude individuální v závislosti na typu a funkcích daného přístroje (notebook, tablet…).Opakované náklady budou na straně povinných subjektů v souvislosti s úhradou služeb internetového připojení, v některých případech lze rovněž očekávat jednorázové náklady spojené se zřízením tohoto připojení. "

Nakolik bude elektronická evidence reálně finančně podnikatele zatěžovat, je otázkou, ovšem sám návrh s nějakou zátěží počítá, což korektně Udženija popisuje. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

I tato čísla vycházejí z výše uvedené zprávy Evropské komise (.pdf, str. 16). Podle ní byl podíl nezaplacené daně z přidané hodnoty (VAT gap) na celkovém potenciálu (VAT Total Tax Liability, VTTL) v Rumunsku 44 %, v Německu a Finsku 5 %. Jedná se o krajní hodnoty v rámci evropské osmadvacítky, v České republice je to 22 %.