Přehled ověřených výroků

Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.

Mapa okresů Ústeckého kraje:

Mapa okresů Středočeského kraje:

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, z důvodu velkého rozptylu v možném platovém ohodnocení a absenci dohledatelných oficiálních informací.

Podle informací MPSV (.pdf, str. 28) činil medián měsíční mzdy (údaje k prvnímu pololetí 2014) v kategorii Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 23 646 Kč.

Plat strážníků se liší především v závislosti na době odpracované ve službě a rovněž na lokalitě, kde působí.

Podle Idnes nováčci pobírají v průměru 17 tisíc korun čistého, lidé s desetiletou praxí 21 až 22 tisíc korun čisté mzdy. Portál Městské policie Praha slibuje nástupní plat po 5měsíční přípravě 20 až 22 tisíc korun čistého. Průměrný plat podle jiného článku na Idnes u strážníků v Praze činil v loňském roce 29 609 korun, letos by průměrná mzda měla vzrůst na 30 500 Kč.

Václav Moravec v pořadu uváděl, že průměrná mzda se pohybuje kolem 27 tisíc korun.

Podle nařízení vlády (.pdf, str. 9 a str. 303 a dále) se plat strážníka může lišit až o sedm platových tříd.

Kontaktovali jsme Městskou policii v Praze s žádostí o upřesnění informací a hodnocení doplníme.

Tento výrok uvedl Jaroslav Kubera už v rozhovoru pro deník Právo (cit. Novinky.cz). Ve veřejně přístupných zdrojích se nám bohužel nepodařilo najít informace, které by toto vyjádření vyvracely nebo potvrzovaly. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě je sklářská firma AGC Flat Glass Czech, jež v roce 2013 vyhrála titul nejlepší zaměstnavatel Ústeckého kraje.

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na webu Dopravního podniku města Prahy lze skutečně najít uzavírané smlouvy. O tom, že Dopravní podnik v minulosti smlouvy zveřejňovat přestal, informoval na jaře letošního roku server iHned.cz. Nyní je však již smlouvy opět možno zpětně dohledat. Ty nejstarší pocházejí z února 2013 a poslední smlouva byla zveřejněna 26. září 2014. Některé další informace lze nalézt v sekci Odpovědi na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože dne 22. 7. 2005 premiér Jiří Paroubek a tehdejší předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci mezi Vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR s platností na dobu neurčitou.

Účelem této dohody je zavést pravidelné konzultace mezi Vládou ČR a Svazem ohledně vládních politik, jež se týkají měst a obcí. Dohoda vládu zavazuje k minimálně jednomu setkání se svazem ročně, a to za účelem projednání Plánu legislativních prací vlády a Plánu nelegislativních úkolů vlády. Díky tomuto obce a města získávají větší možnost zasahovat prostřednictvím svého svazu do legislativní činnosti české vlády.

Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.

Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.

Podle výroční zprávy (.pdf – s. 18) města za rok 2013 dosáhla zadluženost Olomouce ke konci roku 2013 výše 1,99 mld. Kč.

Celkové zadlužení se zvýšilo ve volebním období, o němž Jakubec mluví, zhruba o 660 milionů (viz tabulka níže), Jakubec jej pojmenovává tedy poměrně přesně.

Co se týká výdajů na aquapark, jde o cca 340 milionů (viz výpočty níže). Ročně město přispívalo v průměru zhruba 40 milionů na provoz a také v letech 2012–2014 odkupovalo akcie v ročním objemu průměrně 60 milionů. Lze tedy konstatovat, že Aleš Jakubec popisuje korektně jak výši zadlužení, tak i náklady na aquapark.

Koalice Olomouc 2010–2014Deficit rozpočtu v KčDeficit bez aquaparku2011 (.pdf – str. 14) 128 078 277,84 98 178 227,84 2012 (.pdf – str. 32) 210 736 941,50 94 536 941,50 2013 (.pdf – str. 32) 214 151 036,17 102 151 036,16 2014 (.xls – tab. Část A rek.) 108 959 000,00 24 659 000 Celkem661 925 255, 51 Kč319 525 205,50 Kč

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 – .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.

Vláda již dříve zrušila dočasnou úpravu, kdy v letech 2013–2015 měly penze růst jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd. V roce 2015 se tedy důchody opět zvýší o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Celkové zvýšení pro rok 2015 (při tomto způsobu valorizace a při započtení mimořádného navýšení) je vyčísleno na 1,8 %, v průměru 205 korun pro každého důchodce. To je méně, než s jakým růstem cen počítá ČNB pro rok 2015 – odhaduje, že se inflace bude blížit dlouhodobému cíli dvou procent.

Václav Láska dlouhodobě, především od vstupu do Strany zelených, řeší téma korupce v české politice, kam mimo jiné patří také financování politických stran. Strana zelených se pak chystá podpořit zákon o financování politických stran, jehož spoluautorem byl právě Václav Láska už před vstupem do Strany zelených. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.