Ministerstvo vnitra nezveřejňuje jedinou smlouvu.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje uzavřené smlouvy. Nejstarší smlouvu lze nalézt z roku 2011 a nejnovější pak z roku 2014.
V té naší novele bylo navrženo, aby si i ten věřitel mohl, měl nárok požádat - v případě pochybení nebo laxnosti - o výměnu exekutora.
Novela zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti skutečně změnila § 44 b o změně exekutora. Srovnáním dosavadní a navrhované podoby tohoto paragrafu (viz str. 10 dokumentu) dojdeme ovšem k závěru, že právě odstavec druhý, který dává věřiteli nárok požádat o výměnu exekutora, byl slovo od slova přepsán ze stávající úpravy. Zdůrazněna byla pouze nutnost výběru "nového" exekutora opět v souladu s § 28, tedy principem teritoriality a rovnosti při nápadu exekučních případů. Laicky řečeno: znovu v rámci místního exekutorského obvodu a tak, aby na všechny exekutory v daném obvodu připadal ideálně stejný počet exekučních návrhů.
Důvodová zpráva (viz str. 5 dokumentu) navíc v souvislosti se změnou exekutora hovoří spíše o nemoci či požáru úřadu jako důvodu pro tento postup.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože vyznívá ve smyslu, že oprávněný věřitel doposud neměl nárok požádat o změnu exekutora, a rovněž protože Tomio Okamura uvádí laxnost či pochybení (sic!) exekutora jako důvody pro takovýto postup. To ale není v zákoně ani návrhu novely explicitně uvedeno a je to tedy pouze domněnka.
Je tam i záchranná síť pro ty, kteří jakoby chtěli na té ulici být (v koncepci pro bezdomovectví – pozn. Demagog.cz).
Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) neobsahuje jedinou zmínku o lidech, kteří by chtěli být bezdomovci. Avšak existovali-li by takoví, mohli by využít záchranné sítě, kterou Koncepce navrhuje rozšířit (str. 15).
Koncepce upozorňuje, že „zásadní význam má diferenciace […] služeb [pro bezdomovce]. Některé služby jsou (a budou) zaměřeny na zachování života pro část zjevných bezdomovců, kteří nebudou schopni resocializace, jiné zase pro část bezdomovců, kteří ve své resocializaci nedosáhnou na vyšší stupeň služeb než na dočasné bydlení, a konečně na tu část bezdomovců, kde je možnost k postupné resocializaci, aby se mohli vrátit a integrovat do většinové společnosti“ (str. 14).
Jedná se především o dodávku munice v této chvíli, protože Česká republika teď nedisponuje přímo, jako co se týče možnosti darovat, tak nemáme k dispozici dokonce, jak se ukazuje, ani lehké zbraně, které bychom mohli dát. Čili jedná se především o dodávku munice. A je to teda kromě té humanitární pomoci, kterou tam dáváme.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť vláda skutečně rozhodla o dodání munice a nikoli zbraní. Kromě toho také probíhá humanitární pomoc Iráku, jak Zaorálek uvádí.
Vláda České republiky přijala na svém jednání 27. srpna usnesení (.pdf), v němž souhlasí s věnováním vojenského materiálu vládě Irácké republiky prostřednictvím Kurdské regionální vlády.
Konkrétní dodávky pak specifikuje na svém webu Ministerstvo obrany ČR. " Konkrétně se jedná o 10 milionů nábojů pro pušky Kalašnikov, 8 milionů kusů munice pro kulomety, 5 tisíc nábojů pro pancéřovky a 5 tisíc ručních granátů, to vše v souhrnné účetní hodnotě 41 milionů korun."
O možnosti darování přímo zbraní se neuvažovalo. Podle vyjádření ministra obrany Stropnického pro ČT24 by armáda zřejmě nějaké zbraně našla, nicméně politické reálie v Iráku tyto dodávky znemožňují (kvůli potenciálnímu odmítání dodávek Kurdům ze strany centrální vlády). Svým způsobem má tedy Zaorálek pravdu i v tomto bodě.
Co se týká zmíněné humanitární pomoci Iráku, je pravdou, že ji Česká republika poskytuje, a s dodávkami munice nesouvisí, je dlouhodobá. Ministerstvo zahraničí na svých stránkách uvádí k Iráku následující (jedná se o souhrnné informace o humanitární pomoci za loňský rok): "V rámci pomoci uprchlíkům ze Sýrie v sousedních zemích byl částkou 3 mil. Kč podpořen projekt Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Iráku, který se zaměřuje jak na provoz největšího uprchlického tábora Domiz, tak na podporu udržitelných zdrojů obživy pro irácké navrátilce ze Sýrie i nově příchozí uprchlíky v místních komunitách."
S pomocí v regionu i v samotném Iráku pak počítá také Operační strategie humanitární pomoci ČR na rok 2014, která je dostupná také na webu Ministerstva zahraničí.
To, že se začaly na internetových stránkách města uvádět veřejné zakázky nad 50 tisíc korun, se stalo na základě našeho návrhu.
Město Plzeň zavedlo zveřejňování veřejných zakázek již od 50 000 Kč v květnu roku 2012, skutečně na návrh strany TOP 09. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Přehled realizovaných zakázek najdete na městském webu.
V této chvíli máme v Praze 4500 bezdomovců, podle posledního sčítání.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).
Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.
Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: “vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: “Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.
Jiří Dinetsbier už také nebude vyjednávat za Českou republiku s Evropskou komisí, a předpokládám, že to bude Milan Chovanec, který tam bude ve spolupráci s ministryní Jourovou.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky o vyjednávání s Evropskou komisí ohledně návrhu služebního zákona jako pravdivý. Vyjednáváním s EU o zákoně byl původně pověřen Jiří Dienstbier (od 00:38). Dle informací z webu České televize se vyjádřila Věra Jourová, že na vyjednávání zákona o státní službě v EU bude neformálně spolupracovat, oficiálně by vše mělo vést ministerstvo vnitra, které bude novelu i zastřešovat. Ve stejném duchu se Bohuslav Sobotka vyjádřil již včera: "Odpovědnost za přípravu zákona se přesouvá z Úřadu vlády na ministerstvo vnitra, a je tedy zcela logické, že ji bude zajišťovat ministr vnitra Chovanec."
Tak my jsme na vládě diskutovali toto téma (adopci dětí registrovanými partnery – pozn. Demagog.cz), sama jste řekla, že vláda zaujala neutrální stanovisko. Vláda v podstatě tím, že nerozhodla ani pro ani proti, tak de facto podpořila tento návrh z poslaneckých lavic.
Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.
Moravec: Tušíte, jaký je průměrný plat u městského strážníka v Praze? Štěpánek: Je to kousíček přes 20 tisíc korun. (...) Je to ten nejběžnější.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, z důvodu velkého rozptylu v možném platovém ohodnocení a absenci dohledatelných oficiálních informací.
Podle informací MPSV (.pdf, str. 28) činil medián měsíční mzdy (údaje k prvnímu pololetí 2014) v kategorii Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 23 646 Kč.
Plat strážníků se liší především v závislosti na době odpracované ve službě a rovněž na lokalitě, kde působí.
Podle Idnes nováčci pobírají v průměru 17 tisíc korun čistého, lidé s desetiletou praxí 21 až 22 tisíc korun čisté mzdy. Portál Městské policie Praha slibuje nástupní plat po 5měsíční přípravě 20 až 22 tisíc korun čistého. Průměrný plat podle jiného článku na Idnes u strážníků v Praze činil v loňském roce 29 609 korun, letos by průměrná mzda měla vzrůst na 30 500 Kč.
Václav Moravec v pořadu uváděl, že průměrná mzda se pohybuje kolem 27 tisíc korun.
Podle nařízení vlády (.pdf, str. 9 a str. 303 a dále) se plat strážníka může lišit až o sedm platových tříd.
Kontaktovali jsme Městskou policii v Praze s žádostí o upřesnění informací a hodnocení doplníme.
Tu podporu já mám teď širší, od TOP 09, Karel Schwarzenberg.
Pavel Žáček má v rámci senátních voleb podporu od Karla Schwarzenberga, dále však také od Konfederace politických vězňů v ČR, profesora politologie Michaela Krause či herce Oldřicha Navrátila a mnohých dalších. Co se pak týče podpory od politických stran, kromě zmíněné TOP 09 získal kandidát ODS ve druhém kole senátních voleb i podporu od Svobodných a ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
