Miroslava Němcová
Našla jsem si různá vyjádření Andreje Babiše v dobovém tisku, myslím, že to byl, pokud se nemýlím, někdy rok 2010, rozhovor pro časopis Týden. Ale tím si úplně jista nejsem, kdy říká o tom, jak se stýkal, jak bojoval teda o své zájmy v tom chemické byznysu a potravinářském byznysu a jaké měl potíže s pány Mrázkem a Pitrem a jak si tykal s Ivo Rittigem. A víme dobře z minulosti, jak byl napojen velmi těsně na bývalého předsedu ČSSD a bývalého předsedu vlády Stanislava Grosse.
Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.
Marek Ženíšek
Sankce právě působí velký problém Vladimiru Putinovi právě v oblasti ekonomiky, že tedy ty sankce jsou do jisté míry účinné.
Ruské sankce, dohromady s poklesem ceny ropy, opravdu Rusku ekonomické problémy způsobují. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce v srpnu tohoto roku (2015) řekl, že sankce Západu mohou vyústit v 9% pokles ruského HDP.
MMF dále předpokládá, že se ruské HDP sníží o 3,4 % během celého roku 2015, vzhledem ke klesajícím reálným platům, vyšší nákladům na půjčky a poničené důvěře domácí poptávky. Západní sankce a ruské odvetné protisankce směřované proti importu jídla a zemědělských produktů, mohou být zodpovědné za cca. polovinu tohoto poklesu. (CNN, Daily Express). Jak píše Stratfor, sankce určitě nejsou jediným důvodem poklesu rublu a obtíží ruského bankovního sektoru, ale jsou enormní zátěží již velmi tíživého poklesu cen energií.
Jaroslav Faltýnek
(pokr. předchozího výroku): A já jsem si včera nastudoval rozsudek ústavního soudu, který říká, že paní Němcová porušovala zákon. Porušovala jednací řád Sněmovny (...) A ústavní soud zrušil ty zákony, ty Drábkovy zákony, kde sebrali peníze důchodcům, kde se zaváděla sKarta.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Ústavní soud nezrušil zákon, kterým se zaváděla sKarta. Jaroslav Faltýnek v tomto výroku směšuje dvě různé kauzy. V té první Ústavní soud skutečně konstatoval, že byl zneužit stav legislativní nouze. Druhou kauzou je však sKarta, kterou se Ústavní soud vůbec nezabýval a zrušil ji Parlament České republiky ze své vlastní vůle. Není pravdou, že by byla zrušena Ústavním soudem v důsledku porušení zákona Miroslavou Němcovou.
První kauzou je situace z konce roku 2010, kdy Sněmovna schválila některé zákony ve stavu legislativní nouze, které byly následně Ústavním soudem zrušeny, kdy soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10
„dovodil, že jediným důvodem projednání a schválení napadeného zákona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání bylo ohrožení jeho včasného přijetí tak, aby nabyl účinnosti nejpozději ke konci roku 2010, což bylo znemožněno postupem opozice podle § 90 odst. 3 a § 91 odst. 2 JŘPS. Zjištěný důvod ovšem nelze považovat za legitimní a ústavně aprobovatelný důvod umožňující vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 JŘPS. Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (při vypuštění prvního čtení ve smyslu § 99 odst. 6 JŘPS - viz usnesení č. 112 z 8. schůze Poslanecké sněmovny - hlasování č. 7), byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“
Tímto nálezem Ústavní soud ke dni 31. prosince 2011 zrušil zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento zákon však nebyl tím zákonem týkajícím se sKarty, o kterém mluví Jaroslav Faltýnek. Skartou se měl Ústavní soud zabývat na návrh senátorů na konci roku 2013. Řízení však nakoneczastavil a věc nebyla ani projednána, neboť poslanci sKartu zrušili na návrh skupiny senátorů ČSSD.
Otázkou je, do jaké míry lze tato Ústavním soudem konstatovaná pochybení personifikovat pouze na osobu Miroslavy Němcové, neboť jak jsme konstatovali i v předchozím výroku, nejedná se o její vlastní iniciativu, kdy by z vlastní vůle vyhlašovala stav legislativní nouze. Předseda Poslanecké sněmovny tak dle § 99 odst. 1 jednacího řádu činí pouze na návrh vlády.
Lubomír Zaorálek
Proto my podporujeme Staffana di Misturu, který mluví o tom, že v tom prostoru Sýrie vytvoříme ty místa zamrzlých konfliktů, kde se skončí s násilím, jako je třeba Aleppo (...), zastaví se násilí, dohodnou se strany, začne tam masivně proudit humanitární pomoc.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Člen OSN a mediátor Staffano di Misturu navrhuje vytvoření míst, které budou označovány jako místa zamrzlého konfliktu a nabízejí řešení syrského konfliktu. Zamrzlý konflikt je jednou z fází konfliktu, ve které spolu strany nebojují a panuje mezi nimi příměří, konflikt jako celek však nemusí být vyřešený.
Problematika zamrzlého konfliktu je popsána například zde dole na stránce nebo v článku The Economist. Poslední oficiální postoj ministerstva zahraničí k situaci v Sýrii publikovaný na webových stránkách ministerstva je datován k září 2012 a nereflektuje postoj Staffana di Mituru. Vzhledem k tomu, že autorem ověřovaného výroku je ministr zahraničí a jeho výroky by měly korespondovat s oficiálním postojem ministerstva zahraničí, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Andrej Babiš
Půjčujeme si peníze tak, že nám za to ještě platí. Já jsem na tom vydělal v letošním roce 240 milionů korun.
Získanou částku jsme aktualizovali na základě upozornění MF ČR.
"Ke dni natáčení pořadu byl výnos z prodeje dluhopisů se záporným úrokem 110,6 mil. Kč. Částka 240 mil. Kč je očekávaný celkový příjem jak z investičních operací souvisejících s emisní činností, tak příjem plynoucí ze záporných výnosů," informoval nás Michal Žurovec.
Původní hodnocení:
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě tiskové zprávy Ministerstva financí ČR. V této zprávě vedoucí Oddělení vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec informuje o úspěchu ministerstva, kdy se podařilo dosáhnout záporného výnosu u tříletých státních dluhopisů, ročních státních pokladničních poukázek a naposled i u bezkupónových státních dluhopisů splatných v roce 2017.
"Celkově již v letošním roce přinesly emise státních dluhopisů se záporným výnosem do státního rozpočtu 89,2 mil. Kč," píše Žurovec. Takto získaný příjem pro státní rozpočet je tedy podstatně nižší, než uvádí pan ministr.
Haló noviny
Ukrajinská armáda na východní Ukrajině používá kazetovou munici, zakázanou ve více než stovce zemí světa, a to i k ostřelování hlavní bašty proruských povstalců, Doněcku. Naznačují to důkazy shromážděné mezinárodní organizací na ochranu lidských práv se sídlem v New Yorku, Human Rights Watch (HRW). Haló noviny, Ukrajinská armáda používá kazetové bomby 22. 10.
Human Rights Watch skutečně v říjnu vydala zprávu o užívání kazetové munice ukrajinskou stranou. Jako důkazy organizace uvedla především svědectví novináře NY Times, jakožto i svědectví svých “senior arms researcher” přímo v oblasti. Ti identifikovali kazetovou munici především prostřednictvím kráterů typických pro tento druh zbraně či zbytky munice nalezené v místech dopadu rakety.
Otázka kazetové munice se řešila především na na tzv. Cluster convention, přičemž v květnu 2008 byla v Dublinu přijata Úmluva o zákazu kazetové munice, která povoluje vlastnění tohoto typu zbraní pouze pro výzkumné, tréninkové a jinak stanovené účely. Úmluva byla podepsána v prosinci téhož roku v Oslu (za ČR Karel Schwarzenberg). Do dnešního dne byla podepsána 108 státy a 88 z nich ji ratifkovalo.
Vojtěch Filip
Tady ten zbrojní průkaz, to předvedení té zbraně tomu orgánu, to znamená okresnímu ředitelství policie, se předkládá jednou za 5 let.
Filipův výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť zbraně se ke kontrole nepředkládají automaticky po 5 letech. Ke kontrole některých dokumentů dochází při "obnově" zbrojního průkazu každých deset let, zbraně se však kontrolují jen na základě ad hoc výzev.
Dle § 16 odstavce 1 zákona o střelných zbraních a střelivech je standardní platnost zbrojního průkazu 10 let. Dle § 24 pak po ukončení platnosti zbrojního průkazu je nutné vydat průkaz nový. Při této příležitosti se znova posuzuje bezúhonnost a spolehlivost žadatele.
Neexistuje však žádná povinnost předkládat zbraně pravidelně ke kontrole.Existuje pouze povinnost zakotvená v § 29 odst. 1 písm. e., která řadí mezi povinnosti držitele zbrojního průkazu i povinnost předložit na výzvu příslušného útvaru policie zbrojní průkaz, zbraň kategorie A, B nebo C, střelivo do této zbraně a příslušné doklady ke kontrole.
Michaela Marksová
Václav MORAVEC: A ten jednorázový příspěvek k důchodu podle toho vládního návrhu se počítalo s tím, že by měl být vyplacen v říjnových penzích, tedy zákon měl vstoupit v platnost k 1. říjnu roku 2015. To se nestihne. Michaela MARKSOVÁ: Ne, takhle, to se počítalo s tím, že to bude před vánoci, ale tím, že se to právě, že do toho přišla ta informace o té extrémně nízké automatické valorizaci, tak se řeklo, to radši to tím procesem proženeme, zvýšíme to, a tudíž ano, tudíž to nebude ale před vánocema.
Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci 25. 6. 2015. 1. čtení se v Poslanecké sněmovně konalo 15. září 2015. Aby mohli důchodci dostat mimořádný příspěvek v hodnotě 600 Kč již v prosinci 2015, museli by poslanci souhlasit se zrychleným projednáváním a schválit návrh zákona již v 1. čtení. Zákon by tak vstoupil v platnost k 1. říjnu 2015.
Poslanci však zrychlené přijetí zákona neodsouhlasili (tato možnost byla vetována kluby TOP 09 a ODS) a přikázali projednat zákon výboru pro sociální politiku. Mimořádný příspěvek tak dostanou důchodci nejdříve po Novém roce. Zároveň valorizace zvýší důchody od příštího roku kvůli nízké inflaci pouze o 40 Kč. Vláda se proto rozhodla navýšit mimořádný příspěvek ze 600 Kč na 1000 Kč, návrh podpořil i sociální výbor Poslanecké sněmovny. Důchodci by měli příspěvek dostat v únoru 2016.
Na jednání Evropské unie, ministrů zahraničí evropských zemí, za přítomnosti ministra Ukrajiny, jsem ho upozornil na některé věci, že třeba v České republice, dokonce v Parlamentu, jsou chápány jako velmi znepokojující, z hlediska druhé světové války a podobně (řeč je o Stepanu Banderovi, pozn. Demagog.cz).
Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.
Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).
Tomio Okamura
...a mimochodem víte, že i tajná služba chystá na základě toho novelu zákona teďka, která by lépe mohla kontrolovat toky peněz.
V září minulého roku představila Bezpečnostní zpravodajská služba (BIS) návrh novely zastřešujícího zákona všech zpravodajských služeb, na níž spolupracovala s Úřadem pro zahraniční styky a informace a s Ministerstvem vnitra. Novela zákona zahrnuje i možnost kontroly bankovních účtů bez vědomí jejich majitelů, změny by se měly týkat také zahraničních bank působících v ČR (důvodová zpráva, .pdf).
V současné době má BIS podle zákona č. 254/2012 Sb přístup k informacím o finančních tocích, nemůže však zpětně dohledat majitele bankovního účtu. Projednávání novely bylo plánováno na listopad minulého roku a v účinnost měl zákon vstoupit v polovině roku 2015. Projednávání bylo přesunuto na březen tohoto roku a v platnost by měl zákon po jeho schválení vstoupit v roce 2016. Předkladatelem návrhu bude předseda vlády, BIS sama nemá zákonodárnou iniciativu.
Bezpečnostní informační služba (BIS) je podřízena vládě a je legislativně zakotvena v zákoně č. 154/1994 Sb. Všechny zákony týkající se BIS a její práce jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách bezpečnostní služby.
