Přehled ověřených výroků

Vzhledem k dostupným informacím hodnotíme výrok Jana Veleby jako zavádějící. Zpráva o návratu prezidenta Miloše Zemana z Číny zpět do České republiky soukromým letadlem vyvolala velký mediální zájem, média však informovala i o jiných skutečnostech.

Do středu pozornosti se dostala Zemanova debata s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o uznání celistvosti Číny včetně území Tibetu a Tchaj-wanu. Česko-čínské vztahy Miloš Zeman přirovnal k restartu počítače: "Měl bych říct, že teď máme nový, daleko lepší počítač. Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já jsem v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost, " řekl pro čínskou CCTV (ang.).

Český prezident v Číně domlouval česko-čínské letecké spojenectví mezi Prahou a Šanghají, jež označil za novou hedvábnou stezku. Uvedl, že by přímá linka mohla mít mezipřistání v Moskvě. "Někde se mezipřistávat musí a tím by to vytížení mohlo být podstatně, podstatně vyšší, " dodal pro ČTK. Prezident dále jednal o otevření pobočky Bank of China, jedné z největších bank na světě, v České republice. Hovořil také o spojení české animované postavičky Krtečka s čínským národním symbolem pandou v jednom seriálu.

Souhrn ohlášených projektů, které se v Číně během návštěvy prezidenta podařilo dojednat, popsala již v průběhu návštěvy také Česká televize.

„Zemanovou“ vládou se dá rozumět vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014), která vznikla jako úřednická vláda z popudu prezidenta republiky Miloše Zemana. Před „Zemanovou“, resp. Rusnokovou, vládou byla v České republice vláda Petra Nečase (13. 7. 2010 – 10. 7. 2013) – tedy nikoliv vláda Rusnokova, jak tvrdí výrok.

Vláda nevzešla ze stranického zastoupení v Parlamentu, ale jako úřednická vláda jmenovaná prezidentem republiky. Rusnokova vláda nevznikla jako dohoda ODS a sociální demokracie, jelikož ODS v jednáních o vládě prosazovala pokračování současné vlády s novou premiérkou Miroslavou Němcovou.

Pokud mluví Petr Mach o vládě, která byla vytvořena politicky se zástupci ODS a ČSSD, tak tento kabinet by odpovídal (s tou výhradou, že v něm nominanty měla také Strana zelených) sboru Jana Fischera, jenž nastoupil po vyslovení nedůvěry druhé Topolánkově vládě a spravoval zemi do voleb v roce 2010. Původně měla vláda působit pouze do předčasných voleb na podzim 2009, ty se však nekonaly, a tak vláda zůstala až do řádných voleb v roce 2010.

Výrok hodnotíme v kontextu předchozího prohlášení Petra Fialy, že Společné prohlášení předsedů vlád států Visegrádské skupiny je formulováno vágně.

Ve srovnání s tímto dokumentem není pětice opatření formulovaná v červencovém blogu Petra Fialy o mnoho konkrétnější.

V reakci na uprchlickou krizi navrhuje ODS:
1. Potírat organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice Unie.
2. Vyhlásit informační válku.
3. Omezit sociální výhody a zvýšit tlak na integraci.
4. Rozvinout pomoc v konfliktních regionech.
5. Reformovat návratovou politiku.

Každý bod je v blogu dále rozepsán, nakolik se však jedná o konkrétní a jasný plán, necháme na posouzení čtenářům.

Premiér Mirek Topolánek zavedl r ovnou daň vypočítávanou ze základu tzv. superhrubé mzdyZákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů v roce 2008. Její princip znamenánesníženízákladu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň jejízvýšení o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %). Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde.

Základ daně tak vzrostl o 34 % a 15% daň ze superhrubé mzdy je skutečně přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Ministr Babiš ale neříká pravdu, když tvrdí, že zavedení rovné daně a superhrubé mzdy bylo provedeno ve dvou krocích, v důsledku toho, že „zjistili, že vyberou málo peněz“.

Solidární daň byla skutečně zavedenadodatečně, vládou Petra Nečase v roce 2013. Jedná se o navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl 48násobek průměrné mzdy.

V případě, že nebude přijata novela zákona týkající se platů ústavních činitelů, stoupnou platy poslanců od začátku příštího roku o 26 %. Základní plat poslance by tak tedy stoupl ze současných 55 900 Kč na 70 400 Kč v případě, že navrhovaná novela zákona neprojde. Minulý návrh zákona za vlády Petra Nečase z roku 2010, který naposledy platy poslanců zmrazil, totiž počítal se zmrazením platů jen do roku 2015, kdy by se měly platy opět zvýšit. Tomuto razantnímu nárůstu platů poslanců se snaží zabránit právě navrhovaná novela zákona o platech ústavních činitelů.

Problematiku přehledně shrnuje náš blog či Idnes.cz.

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

Petr Mach ve svém výroku naznačuje, že na Ukrajinu budou uvaleny regulace a nařízení místo uvolnění obchodu. Ve skutečnosti jsou však regulace a nařízení zaváděny právě kvůli zavedení volného obchodu, tyto procesy jdou ruku v ruce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Evropský parlament hlasoval o Asociační dohodě (.pdf) mezi Evropskou unií a Ukrajinou, která zahrnuje i dohodu o volném obchodu (.pdf).

Dohoda o volném obchodu vždy nutně zahrnuje i harmonizaci právních řádů, norem a standardů, aby mohl být volný pohyb zboží vůbec umožněn. Dohoda s Ukrajinou není výjimkou. Zvláště v kombinaci s Asociační dohodou jde o nastavení rámce pro proces, v němž by Ukrajina postupně měla přejímat evropskou legislativu. I pokud bychom z uvažování vyjmuli Asociační dohodu, přejmutí evropských pravidel v nějaké míře by bylo s dohodou o volném obchodu nutně spojeno. Asociační dohoda pokrývá i další oblasti, kromě volného trhu, a "acquis" (sumu evropské legislativy) tak bude Ukrajina postupně přejímat celé.

Proces přejímání evropské legislativy je jistě pro státy náročný, v rámci přístupových rozhovorů jím prošla jak Česká republika, tak Bulharsko. Nepodařilo se nám však najít studii, která by tíživost pro jednotlivé státy porovnávala.

Petr Mach skutečně na půdě Evropského parlamentu argumentoval proti této dohodě. Jeho vystoupení je k dispozici např. na serveru Youtube.

Výrok Petra Macha hodnotíme jako zavádějící, jelikož se nejedná o situaci, kdy by místo volného obchodu přišla smlouva pouze uvalující balík obrovských regulací a nařízení. S Ukrajinou byla podepsána Asociační dohoda zahrnující Dohodu o volném obchodu, jejíž nedílnou součástí jsou i regulace a nařízení. Bez regulací a nařízení by však nikdy nemohla existovat ani samotná dohoda o volném obchodu.

Je pravdou, že francouzský prezident Hollande nepronášel žádné "radikální antiislámské výroky" a spíše se ve svých projevech snažil zabránit propuknutí antiislámských nálad. Avšak jako pravdivé se nedá hodnotit tvrzení, že byla Francie zdrženlivá vůči tzv. Islámskému státu. Z kontextu diskuze je zjevné, že tento výrok byl myšlen tak, že Francie se vůči ISIS významně nestavěla a přesto byla napadena. Přitom to byla právě Francie, kdo od srpna 2014 zásoboval zbraněmi Kurdy bojující proti ISIS a o měsíc později se jako první připojila k americkým náletům.

Plné znění proslovu francouzského prezidenta ze 7. ledna 2015 si můžete v anglickém jazyce přečíst na webu francouzského Ministerstva zahraničních věcí. Prezident v něm atentát označil za útok na celou republiku, tedy zároveň na svobodu vyznání, její kulturu, pluralitní demokracii. Dále uvedl, že republika je ideálem spravedlnosti a míru, který Francie šíří všude na mezinárodní úrovni, stejně jako poselství míru a tolerance, jež hájí v boji proti terorismu a fundamentalismu. Zdůraznil, že svoboda je vždy silnější než barbarství a je nutné, aby Francouzi byli jednotní a věrní hodnotám, na kterých je Francie založená.

V projevu z 9. ledna 2015 řekl: „Ti, kteří spáchali tento teroristický čin, byli teroristé a fanatici a nemají nic společného s muslimskou vírou.“

V dalším projevu týden po atentátu Francois Hollande na půdě Institutu arabského světa dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz řekl, že islám je slučitelný s demokracií a je nutné nesměšovat fakta s nepravdou. Uvedl, že oběťmi islámského fanatismu, fundamentalismu a netolerance jsou v prvé řadě muslimové a vyzval k přísnému trestání protižidovských a protimuslimských činů. Vyzval, aby Francouzi rozlišovali mezi radikálními a umírněnými muslimy, kterých je podle Hollanda většina.

Co se týče postoje k Islámskému státu, prezident Hollande už v září 2014 oznámil, že se Francie připojí k náletům zaměřeným na pozice IS v Iráku. A již o měsíc dříve, tedy v srpnu 2014, začala Francie zásobovat zbraněmi Kurdy a Jezídy bojující proti tzv. Islámskému státu. Týden po útoku na Charlie Hebdo, tedy 14. ledna 2015, oznámil Francois Hollande, že Francie posílí své zapojení do boje proti IS. Informovala o tom americká televizní stanice MSNBC, která zároveň uvedla, že to byla právě Francie, která se jako první připojila k náletům USA na pozice tzv. Islámského státu.

Ministr Dienstbier poznamenal ve svém komentáři z 5. června 2014 pro Deník Referendum že, " sám si přitom myslím, že právnické osoby by sponzorování stran měly mít zakázáno. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech ".

Dienstbier rovněž potvrdil své výhrady ohledně darů pro politické strany od právnických osob v rozhovoru pro ČT24 z 20. října 2015.

Ve stejném duchu se vyjádřil i v pořadu ČT24 Události, komentáře z 31. srpna 2015. " Například rada vlády pro koordinaci boje proti korupci doporučovala naopak snížení (darů - pozn. Demagog.cz), a dokonce v případě právnických osob na nulu."

Ve výroční zprávě doslova stojí: " Jednoznačnou prioritou Ruské federace a Čínské lidové republiky a jejich zpravodajských služeb bylo upevňování a další rozšiřování jejich vlivových kapacit v ČR. V případě Ruska se jednalo o snahu využít otevřeného i utajeného politického, mediálního a společenského vlivu k podpoře ruských ekonomických zájmů v Česku (pošramocené ztrátami EGAP jdoucími většinou za ruskými projekty či problémy s projektem leningradské jaderné elektrárny). V případě Číny šlo zejména o využití ekonomických argumentů k podpoře čínských politických zájmů v ČR. " Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.