Přehled ověřených výroků

Na základě informací z rejstříku ÚFIS a z webu města hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pojem dluhová služba, tak jak ho vymezuje Ministerstvo financí, zahrnuje zaplacené úroky a splátky vydaných dluhopisů, jistiny úvěru či leasing. Takzvaný ukazatel dluhové služby se pak počítá porovnáním těchto nákladů dluhové služby na dluhovou základnu, kterou tvoří příjmy města.

Údaje v naší tabulce pocházejí z ÚFISu (2010, 2011, 2012), ze Závěrečného účtu města Plzně za rok 2009 (.xls, odtud i čísla za rok 2007 a 2008), ze Závěrečného účtu za rok 2013 (.pdf, tyto údaje ještě nejsou dostupné v ÚFISu) a Rozpočtu města Plzně na rok 2014 (.pdf).

xxx20072008200920102011201220132014 (rozpočet) Příjem celkem (po konsolidaci) 25 541 831,07 a)5 791 117,51 a)5 230 389,00 a)5 811 609,715 387 279,575 852 834,555 214 450,00 d)5 511 999,00 g) Úroky 320 537,75 b)21 926,29 b)26 438,38 b)40 430,3144 871,5047 078,7459 684,00 e)66 870,00 h) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 4130 916,10 c)158 124,63 c)351 905,26 c)350 924,63260 579,7792 841,2877 407,00 f)58 532,00 i) Dluhová služba celkem/3 4/5151 453,85180 050,92378 343,64391 354,94305 451,27139 920,02137 091,00125 402,00 Ukazatel dluhové služby (v %)/5 : 2/62,733,117,236,735,672,392,632,28

a) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 1, ř. Příjmy v daném roce
b) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 3, ř. Placené úroky
c) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 4, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
d) Závěrečný účet za rok 2013, str. 32, ř. Příjmy v daném roce
e) Závěrečný účet za rok 2013, str. 34, ř. Placené úroky
f) Závěrečný účet za rok 2013, str. 35, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
g) Rozpočet na rok 2014, str. 34, ř. Příjmy v daném roce
h) Rozpočet na rok 2014, str. 36, ř. Placené úroky
i) Rozpočet na rok 2014, str. 37, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček

Jak je z tabulky patrné, v posledních letech se naopak dluhová služba snižuje (po nárůstu v roce 2009), a to jak v absolutních číslech, tak v ukazateli, který porovnává náklady dluhové služby s celkovými příjmy města. To je způsobeno nízkými splátkami jistiny, samotná částka zaplacených úroků skutečně roste.

V Íránském případě byly sankce skutečně uvalovány postupně, první byly uvaleny již v roce 2006, jak informovala ČTK prostřednictvím české televize. Jednotlivé vlny sankcí ze strany EU pak popisuje Ministerstvo financí na svých stránkách.

Výchozím dokumentem co se sankcí týče je společný postoj (.pdf) Rady (EU) z února 2007, navazující na rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006). Základním podnětem byly tehdy jaderné aktivity Íránu. V první vlně šlo zejména o zákaz dodávání Íránu takového materiálu, který by mohl použít k výrobě jaderných zbraní. Dále také zákaz poskytování služeb a financí, které by takovou výrobu mohly podpořit, a rovněž pořízení takového materiálu z Íráku.

Tento postoj byl změněn dalším společným postojem (.pdf) roku 2008, který nabádá obecně k větší obezřetnosti při obchodních vztazích, finančních transakcích a letištních kontrolách v souvislosti s Íránem.

Prvním skutečně závazným aktem bylo rozhodnutí Rady (.pdf) z července 2010, kterým Rada zakazuje všem členským státům mimo jiné poskytnout Íránu veškerý hmotný i nehmotný materiál (např. know-how), který by mohl být využit v rámci jaderného programu. Dále jde samozřejmě také o zbraně, vojenské vybavení či technologii. Nově však hovoří i o postižení íránského ropného průmyslu (článek 4), omezení investic (článek 5) nebo obchodních a finančních záležitostí (články 7-9.). Došlo rovněž k zmrazení finančních a hospodářských zdrojů některých fyzických osob a organizací (seznam viz str. 12 a dále). Téhož roku následovalo rozsáhlé nařízení (.pdf) vymezující definice a rozšiřující sankce v oblasti finančnictví a obchodu.

Další rozhodnutí (.pdf) z roku 2011 zavazuje členské země odepřít vstup na svá území osobám odpovědným za porušování lidských práv v Íránu. Posílilo se rovněž zmrazení finančních prostředků.

Nařízení (.pdf) Rady EU z téhož roku pak opět rozšiřuje okruh zmrazených aktiv íránského původu (článek 2), posiluje informační a kooperační povinnost států a rozpracovává seznam osob, na něž některé z individuálních sankcí dopadají. V roce 2012 následovalo rozsáhlé nařízení č. 267/2012 (.pdf) zakazující dovoz íránské ropy do Evropy. Začátkem roku pak díky jednáním se zástupci Íránu EU z některých sankcí upustila, což se projevilo nařízením 2014/42 (pdf.).

Vedle EU uvaluje sankce na Írán také USA, což monitoruje například Ministerstvo zahraničních věcí (viz bod 10.2).

Karel Schwarzenberg tedy hovoří pravdu, když říká, že íránské sankce se vyznačují stupňujícím se charakterem a vznikly díky podezření na bující jaderný program v Íránu.

Vládní koalice skutečně odmítla návrh novely zákona, který by obnovil slevy na dani pro pracující důchodce a jehož tvůrcem byla ODS. Daný návrh zákona byl podle vyjádření vlády (pdf.) pouze dílčí změnou a strany vládní koalice připravily vlastní novelu (pdf.), která by měla jít 15. července tohoto roku do poslanecké sněmovny k prvnímu čtení a jež by v rámci fiskální politiky tyto výdaje státu měla někde nahradit. Tato novela by měla platit od 1. ledna příštího roku. Zmiňovaný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.

Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):

První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013

ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.

Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.

Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.

Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".

Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.

Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Kontaktovali jsme tisková oddělení KDU-ČSL a ČSSD a dle jejich odpovědi hodnocení upravíme.

Mezi plánované projekty výstavby skutečně patří, dle Ředitelství silnic a dálnic, pouze úseky D11 Hradec Králové–Smiřice a Smiřice–Jaroměř.

V úsecích Jaroměř–Trutnov a Trutnov–státní hranice je prozatím stavba v přípravné fázi, došlo k ekonomickým a dopravním studiím, zanesení do územního plánu a posudku EIA.

Proces vyvlastňování přestal v dubnu 2014, údajně do doby, kdy začne platit novela zákona o vyvlastňování, což by mělo být na podzim 2014.

Praha představila svůj rozklikávací rozpočet v prosinci 2011. Už v září, když primátor prezentoval své plány, psaly Hospodářské noviny, že žádné jiné české město zatím rozklikávací rozpočet nepoužívá.

Nový projekt Strategie parkování ve městě Brně (.pdf, str. 20, bod 1.3.3), který byl zpracován Brněnskými komunikacemi, a. s., se zmiňuje o legalizování parkovacích míst na území Brna. Parkování by se dle dokumentu mělo legalizovat například skrz stavební úpravu silnic, nebo úpravu dopravního značení. Po těchto úpravách by mělo Brno získat nových 16 tisíc parkovacích míst. Doposud je nelegalizovaných 19 tisíc míst, ze kterých 83 % míst (.pdf, str 38, bod 1.5) by se stavební úpravou dalo legalizovat. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Tomio Okamura mluví o pozměňovacím návrhu poslance Urbana na snížení spotřební daně z pohonných hmot, který byl předložen v průběhu projednávání návrhu zákona o tzv. zelené naftě.

Smyslem Urbanova návrhu bylo snížit spotřební daň (viz. důvodová zpráva návrhu) – na naftu o 2,50 Kč za litr a na benzín o 1,50 Kč za litr – a tím i cenu pohonných hmot. Urban počítal s tím (odvolávajíc se na analýzu Národohospodářské fakulty VŠE), že díky snížené ceně budou motoristé a přepravci tankovat v České republice a výběr spotřební daně se zvýší. Okamura k tomu dodává, že zůstane lidem více peněz a utratí je za jiné komodity, což může pomoci české ekonomice.

Během projednávání ve sněmovně Babiš skutečně o zmíněném možném efektu nemluvil. Jeho vyjádření se odvolávalo na neslučitelnost s právem EU a absenci analýzy, která by dopředu následky přijetí Urbanova návrhu reálně popsala.

Je také pravdou, že někteří ekonomové o potřebě snížení spotřební daně veřejně hovoří. Například v listopadu 2012 se pro snížení vyjádřil Aleš Rod, v lednu 2013 Miroslav Ševčík, oba pro Český rozhlas. Netroufáme si však hodnotit, zda jde o ekonomy špičkové, jak Okamura uvádí. Jejich erudici nehodnotíme.

Oba ekonomové společně v listopadu 2010 vydali publikaci zabývající se touto problematikou s názvem "Spotřební daň z pohonných hmot v České republice – když více znamená méně" (.pdf).