Přehled ověřených výroků

Pan Škromach ve své argumentaci používá zjednodušený výrok prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který jeho výroky vysvětlil takto: " Šlo o věc, která měla svůj kontext a měla svou příčinu. V jednom případě šlo o citace z textu jisté hudební skupiny, v závěru pan prezident pouze citoval svého protikandidáta z prezidentské volby, který ještě nedávno v rozhovoru pro iDNES použil některé vulgární výrazy ".

Pokud si však poslechneme celý prezidentův rozhovor (přepis zde), zjistíme, že nejde pouze o "překlady" a "vyjádření politických konkurentů". V textu nalezneme také např. prohlášení, že: " Vláda (...) podlehla panu Kalouskovi a zk***ila služební zákon ".

Pokud jde o zmíněné překlady názvu a textu skupiny Pussy Riot, rozhovor proběhl takto:

"Zeman: Víte, co je to pussy v angličtině?Moderátor: Myslím, že se to vyslovuje „pusy“, ale vím, co myslíte.
Zeman: K**da. Takže s prominutím v textech této skupiny je k**da sem, k**da tam."

Správnost a přiměřenost prezidentovy snahy o překlad slova "pussy" hodnotit nemůžeme a v tomto je tedy Škromachův výrok správný, pokud však jde o texty této skupiny, nelze souhlasit. Citujme například komentátora deníku Právo A. Mitrofanova, jenž říká: " Prošel jsem texty Pussy Riot http://lyricstranslate.com/en/pussy-riot-lyrics.html …. Pár sprostých slov. Jeden "penis". Jeden "úd". Žádná k...a. Ani sem. Ani tam. "

Poslední skupinou sprostých slov, na něž naráží Škromachův výrok, jsou "vyjádření jeho politických konkurentů", v obou případech pana Schwarzenberga. Zeman v rozhovoru řekl:

" Já jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká h***o." a "nebudu se zastávat teď jsem chtěl říci k*rev, ale já nejsem Schwarzenberg, který používá těchto výrazů ".

Hodnocení, zda pan Schwarzenberg opravdu užívá obou výrazů (případně v každé druhé větě), necháme na čtenářích a využijme výrok Ovčáčka, který říká, že prezident odkazuje na Schwarzenbergův rozhovor pro iDnes. V něm je opravdu slovo h***o použito, avšak dvakrát v celém rozhovoru, ne v každé druhé větě. Slovo k*urva tam pak vůbec nenalezneme.

Prezident Zeman tedy pouze necitoval překlady názvů či vyjádření politických konkurentů (nehodnotíme v tuto chvíli správnost původních výroků prezidenta Zemana) a výrok musíme hodnotit jako nepravdu.

Andrej Babiš sice uvádí jiná data dokončení prací než média, ale jedná se o přípustnou odchylku. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

K sesuvu půdy na dálnici D8 došlo 7. června 2013. Odstraňování závalu bylo zahájeno 19. listopadu 2014 a zúčastnil se ho spolu s budoucím ministrem dopravy Danem Ťokem také Andrej Babiš, o čemž informovala např. Česká televize či iDnes.cz. Andrej Babiš však uvádí jiný termín dokončení prací než oba zdroje, které shodně uvedly duben 2015. Odklízení půdy tedy bude trvat téměř dva roky.

Je nutno podotknout, že trvalo 17 měsíců, než začala být zemina vůbec odstraňována, z toho 9 měsíců vládne kabinet, jehož místopředsedou je Andrej Babiš. Až do dnešního dne (4. prosince 2014) byl ministrem dopravy tohoto kabinetu Antonín Prachař z hnutí ANO.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přes jednu nepřesnost. Ron Paul byl po dlouhou dobu členem Sněmovny reprezentantů, nikdy však nebyl senátorem. V roce 1984 kandidoval, nevyhrál ale ani tzv. primárky. Senátorem se stal až jeho syn Rand Paul. Je sice pravdou, že Ron Paul několikrát kandidoval na prezidenta, vždy byl ovšem velmi neúspěšný. Za Libertariánskou stranu kandidoval v roce 1988 se ziskem 0,47 %. V letech 2008 a 2012 kandidoval za Republikánskou stranu, tehdy ovšem neprošel ani primárkami a skončil v nich s velkým odstupem na čtvrtém a následně třetím místě.

Institut Rona Paula v posledních dnech vydal hned několik článků, které jednoznačně vyznívají proti vměšování se USA do zahraničních záležitostí.

Článek z 20. listopadu 2014 se věnuje výrokům viceprezidenta USA Joa Bidena, který opakovaně navrhuje vyslání vojenské pomoci Kyjevu proti separatistům na východě Ukrajiny. Upozorňuje se zde na to, že po takových výrocích se zesiluje tlak Kyjeva na východní oblasti a vzrůstají počty obětí tohoto konfliktu.

Článek publikovaný 17. listopadu zase kritizoval Národní nadaci pro demokracii (The National Endowment for Democracy) a jejího prezidenta Carla Gershmana za jeho snahy o destabilizaci či změny režimů v jiných státech. V této souvislosti se článek věnoval přímo i prezidentu Miloši Zemanovi. Odsuzoval kritiku jeho výroků a postojů týkajících se Ukrajiny, ale i jeho nedávné návštěvy Číny, stejně jako například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, jehož odmítání "falešného univerzalismu" považuje za odklon od odkazu politiky Václava Havla. Autor nakonec nabádá Českou republiku, aby byla před Gershmanem na pozoru, protože pokud se Gershman rozčílí, mohl by začít plánovat operaci na změnu režimu.

Sám Ron Paul pak v článku z 5. října odsuzoval americkou intervenci do Afghánistánu a Iráku. Uvádí například to, že Saddám Husajn bojoval proti Al-Káidě. Tím, že jej Američané svrhli, uvolnili místo mnohem nebezpečnějším a brutálnějším skupinám.

Jaroslav Faltýnek má pravdu, že Babiš nesliboval vybrat 100 miliard ročně navíc. Realita je taková, že v předvolební kampani mluvil o tom, že lze získat až 200 miliard ročně.

V předvolební debatě České televize z Prahy, která byla vysílána 14. října 2013 (tj. 11 dnů před volbami), Andrej Babiš doslova uvedl (video - čas 95:10):

" Pokud by někdo řídil ten stát jako řádný hospodář, tak tady vybere 200 miliard ročně navíc. "

Dále v rozhovoru pro Lidové noviny (15. dubna 2014 - dostupné na webu ANO) uvedl:

" Proč míříte do politiky vy sám?---Chci, aby stát začal někdo opravdu řídit ve prospěch občanů. Není potřeba jen tupě šetřit, jak to nyní vidíme kolem sebe, ale vybírat daně, použít je ve prospěch všech a správně je investovat. Nevybrané daněamrhání penězi nákupem zbytečností představují obrovský balík peněz, který nám uniká. Když bude stát důsledně dohlížet na dodržování pravidel, zjistí se, že tu leží na zemi až 200 miliard korun ročně. "

Tutéž částku pak uvedl na setkání s voliči v Brně v září 2013, o tomto setkání informoval server Idnes.cz.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, neboť Sobotkův kabinet na investice vydává o zhruba čtvrtinu méně, než kolik vydávala Nečasova vláda v roce 2013, zvyšuje mandatorní výdaje a lehce rostou i výdaje do sociálního systému.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) uvádí kapitálové výdaje (tj. investice) na letošní rok ve výši 75,6 miliard korun.

Oproti např. rozpočtu vlády Petra Nečase, jíž byl Fiala členem, kdy v roce 2013 dosáhly výdaje výše 102,3 miliardy, jde o poměrně znatelný pokles investičních výdajů. Oprávněný předpoklad je ten, že Fiala mluví právě o tomto poklesu a ne o tom, že by vláda Bohuslava Sobotky nealokovala na investice ani korunu. Fiala tuto věc v diskuzi uvedl v jiném výroku.

Mandatorní výdaje se za vlády Bohuslava Sobotky skutečně zvyšují, dokládá to zákon o státním rozpočtu na rok 2015 (sešit B, str. 23).

Co se týká výdajů do sociálního systému, tak je pravdou, že se zmíněné výdaje zvýšily meziročně o 5 miliard korun.

2014 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2014. 142,8 mld. 2015 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2015. 147,8 mld.

(V tomto objemu prostředků počítáme všechny specifické ukazatele - výdaje vyjma dávek důchodového pojištění, neinvestiční nedávkové transfery a transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti).

Návštěva českého prezidenta je pokračováním české ekonomické diplomacie směrem k Čínské lidové republice. Návštěvy představitelů ČR v ČLR s ekonomickou tematikou tak jsou poměrně časté. ČLR navštívil i předchozí prezident Klaus. Toho tam navíc stejně jako Zemana doprovázeli čeští podnikatelé. Snaha o vylepšování obchodních vazeb mezi ČR a ČLR je tak i na nejvyšší politické úrovní již známá záležitost. Nakolik nynější cesta Miloše Zemana bude ekonomicky přínosná, nelze v tuto chvíli dedukovat.

V případě hodnot charakterizujících vzájemné obchodní vztahy však Veleba popisuje stav korektně. Jak lze vidět z tabulky, hodnota českého vývozu do Číny je relativně k hodnotám celkového obchodního obratu ( součet dovozu z Číny a vývozu do Číny) opravdu na minimální úrovní.

Tento trend se však v poslední době mění, podíl českého vývozu na vzájemném obchodním obratu se totiž v posledních letech navyšuje (s výjimkou krizového roku 2008).

Rok199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013Hodnota obchodního obratu (v mil. Kč)215512936043656661738205297978101256137168199743225711215792318977364044339233340983Hodnota vývozu do Číny (v mil. Kč)2024254830594841680569887154899114046131681585323179295173271137587Podíl českého vývozu do ČLR na celkovém obchodním obratu9,38,77,07,318,37,17,06,67,05,87,07,38,19,611,0

S tímto trendem i logicky souvisí záporné hodnoty salda obchodní bilance, které ve vztahu k Číně ČR dlouhodobě má.

Rok199920002001200220032004200520062007200820092010201120122013Hodnota salda obchodní bilance mezi ČR a Čínou (v mil. Kč)-17502-24264-37537-56491-68442-84002-86948-119185-171651-199374-184086-272619-305010-273810-265809

Hodnoty vzájemného obchodního obratu, vývozu i salda jsou vygenerovány z databáze zahraničního obchodu ČSÚ.

Veřejně dostupná jsou však data jen od roku 1999. O hodnoty i za předchozí roky jsme ČSÚ požádali písemně, odpověď jsme však do uzávěrky ověřování těchto výroků nedostali. Údaje budou následně doplněny.

Během dosavadního funkčního období zablokovala pravicová opozice jednání o PSP čtyřikrát.

Poprvé k tomu došlo 27. listopadu 2015, kdy opozice zabránila obstrukcemi otevření třetího čtení zákona o EET. Zbylé tři jednací dny (11. a 18 prosince 2015 a 8. ledna 2016) TOP 09 společně s ODS blokovaly jednání během třetího čtení zmíněného zákona.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významamné tržní síle.

Na mimořádné schůzi, kterou na 11. prosince svolal klub ANO a další poslanci, byla na pořadu pouze elektronická evidence tržeb (EET) a související úpravy zákonů.

Na této schůzi vystoupil hned dvakrát Miroslav Kalousek, jeho druhý projev začal v 11 hodin a skončil až krátce před 14. hodinou. V téměř 3 hodiny trvajícím projevu předčítal Kalousek stenozáznam z mimořádné schůze k situaci ve Vrběticích. Tu si vybral jako příklad situace, ve které je vhodné svolat mimořádnou schůzi.

"Mimořádné schůze slouží k tomu, aby Sněmovna projednala nějakou mimořádnou situaci. Mimořádnou situaci, která většinou je v kompetenci vlády, ale stalo se z ní takové politikum, že je potřeba, aby ji projednala Poslanecká sněmovna, aby přijala usnesení, aby nějakým způsobem se obrátila na vládu, buď ji podpořila v jejím snažení, nebo aby naopak na vládu apelovala, aby svůj postup změnila.

Příkladem takové mimořádné schůze je například 24. schůze Poslanecké sněmovny, která tady proběhla 12. prosince 2014 a týkala se mimořádné situace muničního skladu ve Vrběticích. Diskusi, a to jenom svědčí o důležitosti té věci, diskusi neotevřel nikdo jiný a nikdo menší než předseda vlády pan Bohuslav Sobotka a řekl, že se dohodl s členy vlády, jejichž kompetencí se tato událost nejvíc dotýká, že jeho vystoupení ještě doplní, za vládu České republiky že tedy vystoupí nejprve on,"uvedl Kalousek na úvod svého dlouhého vystoupení.

V pátek 4. září se v Praze sešli lídři zemí V4 a po jednání vydali Společné prohlášení. V tomto prohlášení formulují kroky jak pro země V4, tak pro celou EU.

Opatření, která se zavázaly učinit přímo země V4, jsou formulována následovně:

Země Visegrádské skupiny prohlašují, že jsou plně připraveny posílit své závazky v tomto ohledu a přispět ke společným krokům EU, především prostřednictvím:

• Posílení bilaterální asistence a schémat pomoci se zvláštním ohledem na země tranzitu a původu:
• pomoc zvláště ohroženým skupinám (např. sirotci; lidé, kteří utrpěli zranění; rodiny s dětmi);
• finanční a materiální pomoc zemím s významnou populací uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Irák/Kurdistán, Libanon, včetně uprchlických táborů, a tranzitní země západního Balkánu);
• podpora posílení spolupráce s kandidátskými a potenciálně kandidátskými zeměmi v kontextu přístupových jednání;
• relevantní projekty a programy zaměřené na stabilizaci.
• Poskytnutí expertů a technického vybavení pro:
• ochranu vnější hranice EU (včetně agentury Frontex a bilaterálně nejvíce postiženým státům);
• azylovou proceduru a relevantní podpůrné akce (včetně EASO a tzv. hotspots);
• asistenci k ochraně hranic a řízení migrace zemí západního Balkánu.
• Plného využití potenciálu zahraniční rozvojové spolupráce v migračních aspektech; země Visegrádské skupiny prozkoumají možnost dalšího navýšení bilaterální rozvojové pomoci pro země původu a tranzitu pro období 2016/17.
• Posílení finanční, technické a expertní účasti na misích Společné bezpečnostní a obranné politiky EU proti sítím pašeráků a převaděčů.
• Zesílení postihu a boje proti pašerákům a převaděčům na národní úrovni stejně jako zintenzívnění policejní spolupráce a spolupráce zpravodajských služeb.
• Pokračování v podpoře mezinárodní koalice bojující proti Da’esh v Iráku a Sýrii a poskytnutí prostředků (politických, vojenských a humanitárních) přispívajících ke snahám koalice a ke stabilizaci Iráku jakožto hmatatelných forem postihování příčin migračních tlaků.

Posouzení, nakolik se jedná o vágní formulace, necháme na čtenářích.

Mediální zdroje z ledna roku 2013 potvrzují, že tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg veřejně vyjevil ochotu Forejta (Idnes) do funkce velvyslance ve Vatikánu navrhnout. To se stalo po období odmítání ze strany ministra zahraničí.

O týden později, na jednání vlády 6. února 2013, navrhnul ministr zahraničí bod " Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky č.j. V21/2013 ".

Tento bod byl podle záznamu z jednání (.doc) podpořen všemi přítomnými členy vlády. Usnesení i předkládaný materiál ovšem není veřejně skutečně dostupný, je veden v režimu vyhrazené (druhý ze čtyř stupňů utajení). Z tohoto důvodu nelze se stoprocentní jistotou říci, že v tomto balíku velvyslanců byl i Forejt, nicméně samotný Schwarzenberg v rozhovoru z března 2013 potvrzuje, že ohledně Forejta své rozhodnutí změnil

Výrok ministra Zaorálka je tedy hodnocen jako pravdivý, usnesení, které s pravděpodobností hraničící s jistotou skutečně Forejta schválilo jako kandidáta na post velvyslance ve Vatikánu, je vedeno v neveřejném režimu.