Přehled ověřených výroků

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě výzkumů preferencí hnutí Úsvit v období od předčasných sněmovních voleb. Průzkumy v čase od sněmovních voleb naznačují pokles hnutí Úsvit, byť u některých z nich nejde o pokles příliš razantní.

Na tom, že počet členů hnutí Úsvit byl konstantní (tj. 9 členů), se shodují všichni aktéři současné roztržky.

Co se týká preferencí hnutí Úsvit, jako výchozí bod budeme brát volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013, kdy zisk toho uskupení činil 6,88 %. V mezidobí proběhly dvoje volby (evropské a komunální), v nichž Úsvit neuspěl. V evropských získal 3,12 % a v obecních utrpěl drtivou porážku.

Preference (je třeba rozlišovat stranické preference, volební preference a volební model, který různé agentury sledují – nejde totiž o identické termíny a druhy výzkumů) politických stran sleduje např. CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademií věd České republiky), TNS Aisa pro Českou televizi nebo společnosti Median a SANEP.

CVVM (.pdf) sleduje stranické preference a volební model (jak by dopadly volby v daný den – přihlíží se pouze k rozhodnutým voličům). Na grafu níže jde právě o volební modely. Hnutí Úsvit zde dlouhodobě oslabuje, a to až na zisk 2 % v lednu 2015.

Dalším zdrojem "preferencí" jsou výzkumy TNS Aisa pro Českou televizi. Ta zveřejňuje každý měsíc v Otázkách Václava Moravce aktuální výzkum. Graf níže (poslední publikovaný – zdroj ČT) dává Úsvitu 4,5 % v říjnu 2014. Další výzkumy této společnosti pak hnutí přisuzují 3 % v listopadu 2014 a 4,5 % v lednu 2015.

Výzkumy společnosti Median (do listopadu 2014) přisuzují Úsvitu preference v rozmezí cca 4–6 %. Výrazný propad ani nárůst preferencí data nedokládají.

Jako poslední uveďme průzkumy SANEPu, podle nichž Úsvit příliš v dlouhodobém pohledu neztrácí.

Všichni členové ANO publikovali svá majetková přiznání veřejně po volbách v roce 2013. Prohlášení o majetku poslance Faltýnka z roku 2013 je dostupné na webových stránkách strany ANO nebo v registru Poslanecké sněmovny.

Na základě zákona o střetu zájmů č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů jsou zastupitelé povinni podávat majetková přiznání od roku 2007. Zastupitelé jsou podle zákona hodnoceni jako "veřejní funkcionáři" (§ 2 bod "m") a vztahují se na ně povinnosti, mimo jiné také podávání majetkového přiznání.

Podle tohoto zákona lze však vymezit veřejného funkcionáře tím způsobem, aby nemusel zastupitel podávat majetkové přiznání. Přiznání se podávají většinou do registru zřízeného danou obcí a nejsou veřejnosti přístupná. V případě Prostějova jsou tata přiznání k nahlédnutí občanům po vyplnění písemné žádosti.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, z veřejných zdrojů není dohledatelné, zda Jaroslav Faltýnek zveřejňoval své majetková přiznání jako zastupitel již od roku 1990, tedy ještě před platností zákona, který ukládá tuto povinnost.

Příslušný návrh vláda projednávala na svém jednání 9. dubna 2014. Šlo o součást návrhu zákona o důchodovém pojištění. Kromě změny pravidel valorizací řešil také zmíněný bod:

" o zvýšení důchodů bude rozhodovat vláda s tím, že vláda může rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z pravidel pro zvýšení důchodů. Vzhledem k návaznosti zvýšení příplatků k důchodu na zvýšení důchodů se stanoví, že i zvýšení příplatků k důchodu bude stanoveno formou nařízení vlády."

Z vlády ovšem vyšel dokument (.pdf) bez této změny, řeší pouze zmíněnou úpravu valorizace.

Podle záznamu z jednání vlády (.doc) 9. dubna 2014 měl požadavky na úpravu předlohy ministr financí Babiš, lze tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že právě na jeho popud byla možnost dát vládě nástroj ke zvyšování penzí mimo zákon vypuštěna.

Záznam uvádí:

"Vláda projednala materiál předložený ministryní práce a sociálních věcí a přijala

usnesení č. 220

s tím, že bude návrh zákona upraven podle připomínek předsedy vlády a 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí." Je také pravdou, že tento instrument nebyl využíván příliš často, podařilo se nám dohledat nařízení vlády zvyšující důchody od odcházející vlády Jiřího Paroubka (.doc) 2006 v průměru o 500 Kč či navýšení od vlády Mirka Topolánka v roce 2008 o 470 Kč.

Proces zadávání veřejných zakázek ministr Stropnický značně zjednodušil. Nicméně budeme vycházet z jeho příkladu a za pomoci příručky (.pdf) k zadávání veřejných zakázek z pera MPSV jej rozebereme. Ve všech následujícíh případech, pokud není řečeno jinak, jde o ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách.

Zakázka Ministerstva obrany je hodnocena jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. V oblasti obrany a bezpečnosti se pohybujeme, neboť vojenské kamiony spadají pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě se dle § 10a řídí zvláštními ustanovení o takových zakázkách. Nadlimitní je, neboť nákup 50 kamionů Tatra patrně přesahuje částku 5.244.000 Kč stanovenou nařízením vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách jako limit nadlimitních zakázek, kam spadá pod § 2 odst. 1 písm. b, neboť by šlo o vojenská vozidla, tedy položku 8702 z kapitoly 87 přílohy k tomuto nařízení. Veřejnou je v souladu s § 2 odst. 2 písm a, neboť jejím zadavatelem je Česká Republika. O veřejnou zakázku na dodávky jde dle § 8.

Pro takovéto zakázky velkého rozsahu a významu jsou pochopitelně nároky na výběrové řízení poměrně přísné. Přesto existuje několik východisek, jak navázat na dobrou zkušenost s osvědčenou firmou a vypsat tzv. jednací řízení bez uveřejnění, tedy rovnou zahájit jednání o obchodu s jediným dodavatelem.

Zákon počítá se situacemi jako krajně naléhavé případy, unikátní charakter dodávky (resp. jejího dodavatele), výzkumné účely či mimořádně výhodná nabídka od dodavatele v insolvenci. Výjimka, která by pak mohla dopadat na zmíněný případ, je rozšíření dosavadní dodávky z některých praktických důvodů dle § 23 odst. 5 písm. b. Jednat přímo s Tatrou by ministerstvo mohlo, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

Pokud by tedy Tatra nedala nejlepší nabídku, dalo by se ji upřednostnit pod záštitou technického pohodlí či funkčnosti. Nelze tak ovšem činit na základě estetických preferencí. Další variantou by samozřejmě bylo uzavření rámcové smlouvy.

Poslední možnou variantou, kterou bychom chtěli zmínit, je skutečnost, že některé vozy mohou spadat pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě by dle § 10a

V zásadě však má ministr Stropnický pravdu. Zákon do určité míry svazuje veřejné zadavatele požadavky na transparentnost, rovné zacházení a základní kritérium pro nabídky - ekonomickou výhodností.

ČT se pokusila odvysílat živý vstup z Klárova v 14:07 (čas cca 4:10), nepodařilo se však navázat spojení s reportérkou ČT, o čemž mluví pan senátor Veleba. Další živý vstup se neuskutečnil. Je však třeba říci, že o akci ČT informovala v dalších zprávách na ČT 24 (např. v 17:04 , čas cca 1:53) a také ve večerních Událostech (čas cca 2:20).

Katalog prací ve veřejných službách a správě (.pdf) stanovuje zařazení prací ve veřejných službách a státní správě do platových tříd zaměstnanců. Referent finanční a daňové správy je v díle 2.10.08 a může být zařazen do platové třídy 6 až 14.

Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (.pdf) určuje platovou třídu a platový tarif. Podle tohoto nařízení bude vysokoškolák s praxí do 1 roku zařazen do prvního platového stupně a do desáté platové třídy v souladu s platovým tarifem pro zaměstnance uvedeným v §5 odst. 1. Má tady plat ve výši 14 100 Kč.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka v pátek 3. dubna 2015 na tiskové konferenci Úřadu vlády představil čtyři operační programy, které jsou připraveny do té míry, že budou moci být předloženy Evropské komisi ke schválení. Jedná se o:

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu)

OP Zaměstnanost (spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (spadající pod Ministerstvo školství)

OP Životní prostředí (spadající pod Ministerstvo životního prostředí)

Úřad vlády navštívila na konci března Komisařka pro regionální politiku Corina Cretu. Dle jejích slov je Evropská komise připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce (2014-2020).

Čtyři představené operační programy skutečně alokují 11, 8 mld. € z celkové částky 24 mld. €, které bude mít Česká republika k dispozici pro čerpání.

Komplikace, na kterou Bohuslav Sobotka naráží,se týká auditu Ministerstva financí, který proběhl na Ministerstvu pro místní rozvoj. Spor se týká tendru na monitorovací systém pro evropské dotace do roku 2020. Jak uvedla ČT 24, zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda a cena zakázky z 1,3 miliardy stoupne na 2,5 miliardy, tedy téměř dvojnásobně. Kvůli závěrům ministerstva financí zůstává systém mimo provoz a bez něj není podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové možné zahájit čerpání z evropských fondů.

Členka Evropské komise pro regionální politiku Corina Crețu na jednání z 31. března 2015 potvrdila, že Evropská komise je připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce.

Jaroslav Faltýnek odkazuje k situaci na předcházejícím sněmu hnutí, který proběhl v březnu 2013. Tehdy se téměř kompletně obměnilo vedení strany (pozici předsedy si udržel Andrej Babiš). Na pozici 1. místopředsedkyně byla zvolena Jana Valinčičová, která neměla žádnou krajskou nominaci a byla nominována z pléna, byla pak zvolena velkou většinou. Jedním z místopředsedů byl zvolen i zmíněný předseda Karlovarského kraje Jan Hammer.

Valinčičová, Hammer a další tři členové předsednictva pak v květnu téhož roku z hnutí odešli, údajně na protest proti autoritativnímu řízení strany. V hnutí tak zůstala jediná místopředsedkyně Věra Jourová, která funkci složila v říjnu 2014 kvůli svému jmenování na post eurokomisařky.

Před letošním sjezdem tak v nejužším vedení strany stál pouze sám Andrej Babiš.

Z veřejně dostupných informací se nicméně nedá potvrdit či vyvrátit, zda výsledek tohoto nebo minulého sjezdu je dílem zákulisních manipulací, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Porušení státní hranice je trestným činem, pokud ten kdo ji překročil použil násilí či násilím bezprostředně hrozil.

Násilné překročení státní hranice řeší zákon č. 40/2009 paragrafem 339 takto:

§ 339 Násilné překročení státní hranice(1) Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, jestližea) čin uvedený v odstavci 1 zorganizuje,
b) spáchá takový čin se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami,
c) spáchá takový čin v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin,
d) způsobí takovým činem těžkou újmu na zdraví,
e) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo
f) spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.(3) Odnětím svobody na osm až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d) spáchá-li takový čin jako voják za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.(4) Příprava je trestná.

(paragraf 339, tamtéž.)