Přehled ověřených výroků

Pravda

Lubomír Zaorálek zde reaguje na Karla Schwarzenberga a jeho poznámku, že se na otázku Krymu zapomnělo. Ačkoliv se média v poslední době věnovala spíše východní Ukrajině, Krym se z mezinárodní politiky úplně nevytratil − i o něm jednaly hlavy členských států na summitu NATO ve Walesu.

Krize na Ukrajině a vztah Severoatlantické aliance k Rusku byly jedněmi z priorit jednání na summitu NATO ve Walesu, který se konal ve dnech 4.-5. září 2014. Jedním z výstupů tohoto summitu je tzv. Deklaracez Walesu. Hlavy členských států v ní mj. odsuzují ilegální okupaci Krymu a požadují, aby se z něj Rusko stáhlo (viz bod 16). Dále jsou znepokojeni diskriminací krymských Tatarů a dalších etnik žijících na Krymském poloostrově (viz bod 17).

Ke Krymu se v nedávné době vyjádřil při jednání s krymskými Tatary také litevský ministr zahraničí Edgars Rinkēvičs. Zopakoval zde litevské stanovisko, že Litva ruskou anexi Krymu neuzná. Otázku Krymu připomněl také José Manuel Barroso ve svém telefonickém hovoru s ukrajinským premiérem Petrem Porošenkem z 11. srpna.

Pravda

Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 1 písm. l) je tramvajová trať veřejně prospěšnou stavbou, neboť je to stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji obce. Ve výše zmíněném zákoně v § 170 odst. 1 písm. a) se uvádí, že k vyvlastnění lze přikročit v případě veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury. Nepovedlo se nám také najít žádnou stavbu, na jejímž vyvlastnění by se Martin Major podílel, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nepravda

Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.

Neověřitelné

Jitka Seitlová je kandidátkou KDU-ČSL a Strany zelených. Dne 10. 7. 2014 obdržela na svůj účet 200 000 Kč od Strany zelených na senátní kampaň a 20 000 Kč na volební kauci. Na tomto účtu, jehož vlastníkem je Strana zelených, se sama Seitlová na kampani nepodílela.

Informace o druhém účtu, jehož vlastníkem je KDU-ČSL, nejsou v tento moment k dispozici. Na naši žádost se na oficiálních stránkách objevil dokument, v němž jsou uvedeny výdajové položky z tohoto účtu. Jedná se však o měnitelný dokument, který nemůžeme považovat za oficiální zdroj.

Výrok tedy může být pravdivý, prozatím jej však hodnotíme jako neověřitelný.

Pravda

Celou historii návrhu zákona o financování politických stran mapují vládní webové stránky Rady pro koordinaci boje s korupcí. Vládní návrh novely zákona o sdružování v politických stranách, který obsahuje ustanovení pro zprůhlednění financování stran, je zachycen ve sněmovním tisku (.pdf). Novela však takzvaně "spadla pod stůl" s rozpuštěním Poslanecké sněmovny v roce 2013, prošla jen prvním čtením.

Dále podle webových stránek Rady pro koordinaci boje s korupcí existovaly i další návrhy – návrh z března (.pdf) 2012, června (.pdf) 2012 a srpna 2012 (.pdf).

Výrok Václava Lásky hodnotíme jako pravdivý, neboť aktuální návrh v současnosti neexistuje, není v projednávání ani na vládní, ani na parlamentní úrovni.

Pravda

Následující tabulka představuje vývoj dotací Dopravního podniku hl. m. Prahy:

201011,43 mld.201111,13 mld.201210,63 mld.201310,83 mld.201411,63 mld.

Zdroje dat: výroční zpráva 2013 (pdf., str. 41), výroční zpráva 2012 (.pdf, str. 84), výroční zpráva 2010 (.pdf, str. 52), komentář k běžným výdajům rozpočtu 2014 (str. 24).

Jak tedy vidíme, dotace Dopravnímu podniku za doby primátorského působení Bohuslava Svobody poklesly.

Jak se píše ve výroční zprávě za rok 2013, původní plánovaná kompenzace byla ve výši 10,6 mld. korun. Tato kompenzace byla naplánována za doby, kdy byl ještě v čele magistrátu primátor Svoboda. V červnu (tedy měsíc nástupu primátora Hudečka) byla tato kompenzace navýšena na 10,69 mld. korun “ v souvislosti s vícenáklady na náhradní provoz v období povodně v červnu 2013 a vyšší kompenzace za provoz linky 128 pro kalendář­ní rok 2013 ”.

K dalšímu navýšení na 10,77 mld. korun došlo “ dodatkem č. 8 Smlouvy, jehož předmětem je vyhodnocení výkonů a kompenzace za 3. čtvrtletí roku 2013 ”. Závěrečná suma pak vznikla ještě odsouhlasením pohledávky. Dodejme ale, že k takovýmto navyšováním v průběhu roku docházelo i za primátora Svobody.

Pravda

V Íránském případě byly sankce skutečně uvalovány postupně, první byly uvaleny již v roce 2006, jak informovala ČTK prostřednictvím české televize. Jednotlivé vlny sankcí ze strany EU pak popisuje Ministerstvo financí na svých stránkách.

Výchozím dokumentem co se sankcí týče je společný postoj (.pdf) Rady (EU) z února 2007, navazující na rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006). Základním podnětem byly tehdy jaderné aktivity Íránu. V první vlně šlo zejména o zákaz dodávání Íránu takového materiálu, který by mohl použít k výrobě jaderných zbraní. Dále také zákaz poskytování služeb a financí, které by takovou výrobu mohly podpořit, a rovněž pořízení takového materiálu z Íráku.

Tento postoj byl změněn dalším společným postojem (.pdf) roku 2008, který nabádá obecně k větší obezřetnosti při obchodních vztazích, finančních transakcích a letištních kontrolách v souvislosti s Íránem.

Prvním skutečně závazným aktem bylo rozhodnutí Rady (.pdf) z července 2010, kterým Rada zakazuje všem členským státům mimo jiné poskytnout Íránu veškerý hmotný i nehmotný materiál (např. know-how), který by mohl být využit v rámci jaderného programu. Dále jde samozřejmě také o zbraně, vojenské vybavení či technologii. Nově však hovoří i o postižení íránského ropného průmyslu (článek 4), omezení investic (článek 5) nebo obchodních a finančních záležitostí (články 7-9.). Došlo rovněž k zmrazení finančních a hospodářských zdrojů některých fyzických osob a organizací (seznam viz str. 12 a dále). Téhož roku následovalo rozsáhlé nařízení (.pdf) vymezující definice a rozšiřující sankce v oblasti finančnictví a obchodu.

Další rozhodnutí (.pdf) z roku 2011 zavazuje členské země odepřít vstup na svá území osobám odpovědným za porušování lidských práv v Íránu. Posílilo se rovněž zmrazení finančních prostředků.

Nařízení (.pdf) Rady EU z téhož roku pak opět rozšiřuje okruh zmrazených aktiv íránského původu (článek 2), posiluje informační a kooperační povinnost států a rozpracovává seznam osob, na něž některé z individuálních sankcí dopadají. V roce 2012 následovalo rozsáhlé nařízení č. 267/2012 (.pdf) zakazující dovoz íránské ropy do Evropy. Začátkem roku pak díky jednáním se zástupci Íránu EU z některých sankcí upustila, což se projevilo nařízením 2014/42 (pdf.).

Vedle EU uvaluje sankce na Írán také USA, což monitoruje například Ministerstvo zahraničních věcí (viz bod 10.2).

Karel Schwarzenberg tedy hovoří pravdu, když říká, že íránské sankce se vyznačují stupňujícím se charakterem a vznikly díky podezření na bující jaderný program v Íránu.

Pravda

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje stát, jenž hospodaří se státním majetkem a státním rozpočtem. Resortní program hnutí ANO pro předčasné volby 2013 do Poslanecké sněmovny se zmiňuje v bodě 1 o dosavadním špatném státním hospodářství. Jejich cílem bylo tuto situaci zlepšit. Zvýšení pravomocí NKÚ se dále projednávalo v Poslanecké sněmovně, přičemž mezi navrhovatele patřilo mimo jiné hnutí ANO. V současné době se novela projednává v Senátu. Snahu o zvýšení pravomocí NKÚ ze strany ANO zmiňují také mediální zprávy. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože Ladislav Šnevajs pojímá otázku jako návrh vyhlášky. Otázka však návrhem vyhlášky není. Skutečná vyhláška by zřejmě vypadala podstatně jinak, bylo by v ní potřeba formulovat zákaz konkrétněji. Řešit tuto domněnku by bylo na místě teprve v případě, že by se stejná formulace objevila i v samotné vyhlášce.

Přesné znění otázky je: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Olomouc učinilo veškeré kroky vedoucí k zákazu provozování loterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v § 2 písm. e), g), i), j), l), m), a § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, a to na celém svém území?"

Vyjmenovaná písmena v zákonu o loteriích a jiných podobných hrách zahrnují: e) sázkové hry provozované pomocí výherních hracích přístrojů, g) sázkové hry provozované pomocí žetonů, i) sázkové hry v kasinech, j) „loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu“, l) sázkové hry prostřednictvím technického zařízení centrálního loterijního systému, m) turnajové nebo hotovostní hry provozované za pomoci karet. Tombola je upravena v tomtéž paragrafu pod písmenem b). Paragraf 50 odst. 3 zákona o loteriích zmocňuje ministerstvo k tomu, aby povolilo loterie a jiné podobné hry, které nejsou zákonem upravené.

V otázce je opravdu použito slovo zejména, to v právních předpisech symbolizuje demonstrativní výčet. Nejedná se tedy o výčet konečný a úplný. Touto logikou je tedy skutečně možné pomocí gramatického výkladu dospět k závěru, že by mohla být obsažena i tombola, která je upravena ve stejném paragrafu. Gramatický výklad je však pouze jedním z možných. Dalším druhem je teleologický (účelový) výklad, kdy předpis interpretujeme podle toho, co bylo úmyslem zákonodárce. V tomto případě bychom nejspíše dospěli k závěru, že úmyslem zákonodárce nebyla regulace tomboly. Všechny tyto úvahy jsou však zbytečné, jelikož otázka položená v referendu není právním předpisem.

Skutečná vyhláška by však mohla vypadat úplně jinak a formulace použitá v otázce by se v ní nevyskytla. Zastupitelstvo by ji mohlo formulovat konkrétněji. Pravdou však je, že pokud by se ve vyhlášce objevila formulace použitá v otázce, tak by mohla být při doslovném výkladu chápána jako zakazující tombolu. Mohla by však být vykládána i teleologicky, čili jako tombolu neregulující. V konečném důsledku by se o stanovení výkladu musely postarat nejspíše soudy.

Pravda

Např. server Aktuálně.cz skutečně již na začátku kampaně informoval o tom, že ODS vyčlenila pro první kolo senátních voleb 100 tisíc korun pro každého kandidáta. Na začátku října informoval Idnes.cz o tom, že úspěšní kandidáti dostanou dalších 100 tisíc.